Obsah článku
Skrýt ZobrazitKaždá změna stolice u kojenců vyžaduje pozornost. Průjem se obvykle projevuje ve formě vodnatých a neforemných stolic. Při průjmovém onemocnění má stolice většinou zelenohnědou barvu s příměsí hlenu. Průjem sám není onemocněním, ale příznakem nemoci. Nejčastěji provází virové infekce nebo problémy se zažíváním.
Průjem se může u kojenců a batolat objevit zcela náhle a bez varování. U nejmenších dětí hrozí větší riziko dehydratace. Kojenci mají obecně řidší stolici než starší děti. Proto je důležité rozlišit, kdy se skutečně jedná o průjem, a vědět, jak jej co nejdříve zastavit.
Kdy jde o průjem
Kromě vodnaté zelenohnědé stolice, která většinou i velmi zapáchá, může být onemocnění doprovázeno zvracením, nevolností a teplotou nad 38 °C. Někdy se může u dětí projevit i bez teplot. Často se objevuje nadměrná plynatost a bolesti břicha (dítě má citlivější bříško, kroutí se, je plačtivé a špatně spí) a také nechutenství (odmítá mléko a příkrmy).
O průjmu hovoříme:
- Pokud mají kojenci do 12 měsíců věku více než pět řídkých stolic za den,
- batolata starší jednoho roku trápí více než tři řídké stolice za den.
Trochu obtížné může být poznat průjem u novorozence. Miminka mají v prvních týdnech velmi častou stolici, která má řidší konzistenci. Také barva stolice se v prvních týdnech mění (může být žlutá, ale i zelená). Zpozorněte tehdy, pokud je stolice řidší než obvykle, slabě zabarvená až bezbarvá s velkou příměsí hlenu.
Léčba průjmu u kojence
Léčba průjmového onemocnění u dětí se liší podle věku dítěte. V prvních měsících života léčba spočívá v doplňování tekutin rehydratačním roztokem v množství 10 ml/kg tělesné hmotnosti dítěte na každou stolici nebo zvracení. Tento roztok obsahující minerály, které se při průjmu nebo zvracení z těla ztrácejí, zakoupíte v lékárně. Je vhodné jej podávat po lžičkách nejlépe chlazený (z ledničky).
U plně kojených dětí se doporučuje nepřestávat s kojením, ale naopak kojit častěji v kratších intervalech než obvykle, aby se nahradila ztráta tekutin.
Kojencům na umělé výživě první čtyři hodiny podávejte rehydratační roztok a teprve poté pokračujte s náhradní umělou stravou. Rehydratační roztok dítěti dávejte stále podle pokynů lékaře.
U kojenců, kteří už přijímají příkrmy, je vhodné podávat rehydratační roztok během prvních čtyř hodin, poté dítěti nabídnout umělé mléko a příkrmy v obvyklém množství. Z příkrmů jsou vhodné potraviny s mrkví, rýží, bramborou. Můžete přidat i maso – krůtu nebo kuře a z ovoce pak banán. Vše nabízejte raději v menším množství a dítě do jídla nenuťte. K tomu přidávejte na doporučení lékaře rehydratační roztok. Mléčné kaše dočasně nahraďte rýžovým nákypem nebo odvarem.
Připravit si můžete i domácí rehydratační roztok. Budete k tomu potřebovat šťávu z pomeranče, citronu nebo grapefruitu, půl lžičky soli, čtyři lžičky cukru. Vše smíchejte v litru převařené vody a nechte rozpustit.
Léčba průjmu u starších dětí
U batolat a starších dětí je to podobné. V prvních čtyřech hodinách dítěti podávejte rehydratační roztok a následně pak pokrmy, které jsou vhodné u průjmových onemocnění – brambory nebo bramborová kaše, rýži, mrkev, kuřecí maso, jablka bez slupky, banány a starší pečivo v malých porcích. Rehydratační roztok pak dávejte podle doporučení lékaře. Dětem můžete připravit také rýžový odvar.
Léky na průjem u dětí
Doplňkovou léčbou při průjmech (ale i jako prevence správného zažívání) jsou probiotika. Ta jsou vhodná pro děti od kojeneckého věku, například probiotické kapky Biopron, BioGaia nebo Swiss LAKTOBACILY.
U dětí nad jeden rok už lze přidat i některé další léky, které pomáhají zastavit průjem. Vhodný je například Tasectan DUO Kids, který zkracuje dobu průjmu a podporuje regeneraci trávení. Zvolit lze také Enterol po poradě s lékařem. A u dětí starších dvou let lze podat Smectu – přírodní jíl, který zastavuje průjem tím, že na sebe váže škodlivé látky ve střevě.
Pokud máte dítě starší tří let, nabízí se při léčbě průjmu ještě více možností. Dítěti můžete podat kromě Smecty také černé uhlí (Carbocit a Carbosorb). Vhodný je také vychlazený a mírně oslazený černý čaj bez kofeinu (přisladit můžete například glukopurem), který dítěti nabízíte po lžičkách. Ten lze střídat s neslazenými neperlivými minerálkami.
Kdy zajít k lékaři
Pro rodiče je mnohdy těžké se rozhodnout, kdy je vhodná doba kontaktovat lékaře. Na toho se obraťte vždy, když:
- se objeví průjem u kojence mladšího šesti měsíců,
- vaše miminko má nějaké chronické nemocnění nebo zdravotní postižení,
- průjem není dobré podceňovat také u dětí narozených předčasně,
- pokud dítě jeví známky dehydratace,
- jestliže se ve stolici objeví krev,
- v případě, že má miminko nebo batole velké bolesti bříška,
- pokud je teplota vyšší než 39 °C a neklesá.
Jestliže se objeví průjem u dětí bez teplot a s lehčími příznaky, můžete zkontaktovat lékaře po telefonu a poradit se, jak postupovat dál. Ke každému dítěti je třeba přistupovat individuálně. Jakékoliv léky u malých dětí je potřeba podávat s velkou opatrností.
Průjmy jsou u novorozenců (tedy do 4 týdnů života) velmi vážné, protože se při nich výrazně ztrácí tekutina. U plně kojeného novorozence může vést k dehydrataci. Jakmile se objeví průjem u tak malého miminka, je vždy lepší navštívit lékaře.
Co způsobuje průjem u dětí
1. Virové onemocnění
Nejčastějším původcem průjmů u kojenců jsou bezesporu viry, řazené do skupiny rotavirů. Objevují se především v zimních měsících, ale nákaza v průběhu roku není ničím výjimečná.
Onemocnění se případně vyskytuje u miminek od 6 měsíců, nikoliv dříve. Začíná náhle až 40stupňovou horečkou a zvracením, přidává se vodnatý průjem (až 10× denně), někdy s příměsí hlenu či krve. Preventivně působí očkování proti rotavirům.
2. Průjem z jídla
Snědlo dítě něco špatného? Pro průjmy vyvolané potravinami je typický náhlý začátek brzy po pozření jídla. Obvykle přichází i nevolnost, křeče nebo i zvracení. Často se průjem z jídla objeví u ostatních členů rodiny. V našich podmínkách vyvolávají potravinové průjmy bakterie stafylokokus a bacillus.
Stafylokokus
- Zdroj nákazy: studená nebo ohřátá jídla, mleté maso, saláty s majonézou a smetanové omáčky.
- Příznaky: Za 1–6 hodin dochází k prvnímu zvracení a následně vodnatým průjmům, doprovází ho kručení v břiše a bolesti. Onemocnění do 24 hodin obvykle ustane.
Bakterie bacillus
- Zdroj nákazy: rýže nebo těstoviny, které stály nějakou dobu v lednici.
- Příznaky: Průjem, zvracení, bolesti břicha a kručení. Inkubační doba je ale delší, cca 7-15 hodin, protože se bacillus musí ve střevě nejprve pomnožit.
3. Další stavy, kdy se objevuje průjem
- Celiakie: Této nemoci se také říká nesnášenlivost lepku. Začíná obvykle ve věku 7–34 měsíců. Projevuje se jako trvalé neprospívání dítěte, vzedmuté břicho a dlouhodobý průjem. U dětí s celiakií se po konzumaci potraviny s lepkem objevuje velké množství stolice, a to až 3× denně.
- Alergie na kasein, bílkovinu kravského mléka: Projevuje náhle a mnohdy dramaticky, všimnete si jí po pár minutách po požití bílkovin kravského mléka. Kojení snižuje pravděpodobnost této alergie na kasein.
- Úžeh ze slunce nebo úpal z horka.
- Průjem z antibiotik jako vedlejší příznak léků.
- Prořezávání zubů také může zapříčinit řídkou stolici.
Jak poznáte dehydrataci u dětí
K dehydrataci organismu dochází v případě, že tělo ztratí více tekutin, než přijímá. Děti ztrácejí tekutiny během průjmového onemocnění mnohem rychleji než dospělí lidé. Proto je důležité nemocné dítě sledovat.
Dehydrataci poznáte jednoduchým testem. Zvedněte část kůže dítěte, například na bříšku nebo na hřbetu ruky, palcem a ukazováčkem. Jestliže je dítě dobře hydratované, tak se kůže vrátí do původní polohy, jakmile povolíte stisk. V případě, že se kožní řasa do původního stavu vrací několik sekund, může se jednat o dehydrataci.
Dalšími příznaky dehydratace mohou být:
- suché rty,
- zapadlé oči,
- méně než šest pomočených plen za den,
- tmavá a zapáchající moč,
- dítě je apatické a neustále spí,
- dítě nemá téměř žádné sliny.
- pokud průjem u starších dětí trvá déle než 4 až 5 dní.
Co jíst při průjmu
Pokud má vaše dítě průjem, nenuťte ho do jídla. Důležité je zajistit dostatek tekutin. Dítěti postupně nabízejte:
- vařenou rýži (rýžový odvar),
- brambory,
- vařené těstoviny,
- suché pečivo – ideálně den staré (veka, rohlík, případně piškoty),
- banán, oloupané jablko a mrkev.
K přechodu na běžnou stravu je třeba se vracet pomalu a opatrně. I po odeznění akutního průjmového onemocnění je žaludek ještě podrážděný. Může trvat i několik dní, než se dítě vrátí k běžnému stravovacímu režimu.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Můžu potvrdit, dokud do nevypadá divně a jinak nezapáchá, nic to nebude. Dcera měla rotavirový průjem, když jí byl asi týden a to jsem přebalovala každou chvilku normálně pokakanou plenkou, chtěla kojit snad každých dvacet minut, jak měla žízeň a v plínce to vypadalo jako špenát.
Prvně jsem používala na syna Eco by Naty a Kolorky..nedávno jsme přešli na eko pleny Moltex a teda 10/10. Syn je atopik a teda taky trvalo, než jsme našli nějaké, které sednou. Ani jednou neprotekly a nebyl ani jednou červenej. Zkuste je.. v některých drogérkách mají i testovací kusy různých plenek, tak se poptej..
My teď měli min. víkend celá rodina střevní chripkuRozhodně dieta / rýže, banán, suché pečivo, černý čaj a zkus Smectu do ní dostat a nebo probiotika, Hylak..
Hlavně ať hodně pije a hlídej ji jestli není apatická, začni ji mazat dupku imazolem nebo sudocremem ať se jí neoprudi, udělej ji ten odvar z ryze, ale ráno běžte na pohotovost, pokud ti teda nebude moc plakat večer nebo se to nezhorší to bych jela hned v noci, dehydratace není sranda.
Zeptejte se odborníka on-line
Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších
Prozkoumejte seznam odborníků
