Obsah článku
Skrýt ZobrazitPokud vám onemocní dítě, které chodí do školky nebo do školy, můžete v práci zažádat o ošetřovné (OČR). Na tuto dávku má nárok zaměstnanec při péči o nemocného člena domácnosti. Lze jej také využít v případě, že máte dítě do 10 let a ve školce nebo škole, do kterého chodí, zrovna vyhlásí havárii nebo epidemii. Ošetřovné také pobírají tatínkové na prvorozené dítě, když maminka leží v porodnici s další potomkem.
# Co je to ošetřovné?
Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění, která poskytuje finanční podporu lidem, kteří nemohou krátkodobě pracovat, protože se musejí postarat o nemocné dítě nebo jinou osobu. Za určitých okolností jej lze čerpat také při péči o zdravé dítě mladší 10 let.
Nárok na ošetřovné mají především nemocensky pojištění zaměstnanci. Od roku 2025 je mohou za splnění stanovených podmínek čerpat také OSVČ, zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti a některé další skupiny pojištěnců.
Standardní podpůrčí doba činí nejvýše 9 kalendářních dnů. Osamělý rodič může ošetřovné čerpat až 16 kalendářních dnů, pokud pečuje o dítě mladší 16 let, které dosud nedokončilo povinnou školní docházku.
Kdo má na ošetřovné nárok?
Kdy lze ošetřovné čerpat na dítě nebo jinou osobu?
- Pokud pečujete o nemocné dítě mladší 10 let.
- Pokud ošetřujete dítě starší 10 let nebo jinou osobu, jejíž zdravotní stav kvůli nemoci či úrazu nezbytně vyžaduje péči dalšího člověka.
- Pokud musíte pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože bylo jeho školské nebo dětské zařízení nepředvídaně uzavřeno, například kvůli havárii či epidemii.
- Pokud byla dítěti mladšímu 10 let nařízena karanténa.
- Pokud osoba, která o dítě mladší 10 let běžně pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo byla přijata do ústavní či lázeňské péče.
- Pokud kvůli péči nemůžete vykonávat zaměstnání nebo osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.
- Pokud jste účastníkem nemocenského pojištění a splňujete ostatní zákonné podmínky.
O potřebě ošetřování nebo péče rozhoduje ošetřující lékař nemocného člověka.
U OSVČ je podmínkou dobrovolná účast na nemocenském pojištění zpravidla alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování. Podobná čekací doba se vztahuje také na některé další skupiny pojištěnců, například zaměstnance pracující na nemocensky pojištěnou DPP či zaměstnání malého rozsahu.
Kdo nárok na ošetřovné nemá?
Nárok na ošetřovné zpravidla nevznikne člověku, který není účastníkem nemocenského pojištění. Nevzniká ani za dny, za které má pojištěnec nárok na výplatu nemocenského nebo na náhradu mzdy při vlastní dočasné pracovní neschopnosti.
Ošetřovné na dítě zpravidla nelze získat ani tehdy, pokud jiná osoba pobírá kvůli péči o stejné dítě peněžitou pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřovné nebo rodičovský příspěvek.
Z tohoto pravidla ale existují výjimky. Ošetřovné může být přiznáno například tehdy, když člověk, který o dítě běžně pečuje, onemocní, utrpí úraz, porodí nebo je přijat do ústavní či lázeňské péče a nemůže se proto o dítě starat.
Za určitých podmínek může ošetřovné získat také pracující rodič, který současně pobírá rodičovský příspěvek. Rozhodující je především to, zda skutečně pracuje nebo podniká a splňuje podmínky nemocenského pojištění.
Podle [Ing. Jany Jáčové](https://www.emimino.cz/…jana-jacova/), ředitelky UOL Účetnictví, nemusí zaměstnavatelé splňovat žádné speciální podmínky, aby jejich zaměstnanci mohli o ošetřovné požádat.
„Ošetřovné je dávka vyplácená Českou správou sociálního zabezpečení a zaměstnavatel zde funguje jako prostředník, přes kterého zaměstnanec žádost podává,“ říká.
O nároku na dávku nerozhoduje zaměstnavatel, ale příslušná správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel proto nemůže zaměstnanci svévolně zakázat, aby o ošetřovné požádal.
„Osobně jsem se nikdy nesetkala s tím, že by zaměstnavatel takovou žádost nepodpořil. Upozorňuji také na skutečnost, že od roku 2025 mohou žádat o ošetřovné i OSVČ,“ upřesňuje odbornice.
Kolik činí ošetřovné v roce 2026?
Výše dávky činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den, tedy včetně sobot, nedělí a svátků.
U zaměstnanců se denní vyměřovací základ zpravidla počítá z příjmů, ze kterých bylo odvedeno nemocenské pojištění, dosažených za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla potřeba ošetřování. U OSVČ se vychází z měsíčních základů, ze kterých bylo zaplaceno nemocenské pojištění.
Pro orientační výpočet je možné využít online kalkulačku. Přesnou výši dávky stanoví příslušná správa sociálního zabezpečení.
Jak se počítá denní vyměřovací základ?
U zaměstnance se postupuje zjednodušeně následovně:
1. Sečtou se započitatelné příjmy za rozhodné období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem vzniku potřeby ošetřování.
2. Příjem se vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů. Od celkového počtu se odečtou takzvané vyloučené dny, například některé dny, během kterých zaměstnanec pobíral dávku nemocenského pojištění.
3. Získaný denní vyměřovací základ se upraví pomocí redukčních hranic platných pro příslušný rok.
4. Z redukovaného denního vyměřovacího základu se vypočítá 60 procent.
Pro rok 2026 platí tyto redukční hranice:
- Do 1 633 Kč se započítává 90 procent.
- Z části mezi 1 633 a 2 449 Kč se započítává 60 procent.
- Z části mezi 2 449 a 4 897 Kč se započítává 30 procent.
- K části denního vyměřovacího základu nad 4 897 Kč se nepřihlíží.
Ošetřovné se vyplácí za každý kalendářní den trvání nároku, tedy i za víkendy a svátky. Nahrazuje však pouze část běžného příjmu.
Orientační příklady výše ošetřovného
| Hrubá měsíční mzda | Osamělý rodič | Orientační denní ošetřovné | Orientační částka za celou podpůrčí dobu |
|---|---|---|---|
| 15 tisíc Kč | NE | 267 Kč za den | 2 403 Kč za 9 dní |
| 15 tisíc Kč | ANO | 267 Kč za den | 4 272 Kč za 16 dní |
| 25 tisíc Kč | NE | 444 Kč za den | 3 996 Kč za 9 dní |
| 25 tisíc Kč | ANO | 444 Kč za den | 7 104 Kč za 16 dní |
Uvedené částky jsou pouze orientační. Skutečnou výši dávky mohou ovlivnit například vyloučené dny, kolísání příjmů, kratší doba zaměstnání nebo souběh více zaměstnání.
Ošetřovné kompenzuje ztrátu příjmu během péče pouze částečně. Je proto potřeba počítat s tím, že příjem domácnosti bude během ošetřování nižší než obvykle.
Jak o ošetřovné požádat?
Od roku 2025 probíhá vyřizování ošetřovného převážně elektronicky. Postup je následující:
1. Rozhodnutí lékaře: Ošetřující lékař nemocného člověka elektronicky vystaví rozhodnutí o potřebě ošetřování nebo péče.
2. Předání identifikátoru: Lékař sdělí ošetřované osobě nebo pečujícímu identifikátor elektronického rozhodnutí.
3. Oznámení zaměstnavateli: Zaměstnanec neprodleně oznámí zaměstnavateli, že nastupuje na ošetřovné, a prokazatelným způsobem mu předá identifikátor a další potřebné údaje.
4. Předání podkladů: Zaměstnavatel elektronicky odešle příslušné správě sociálního zabezpečení podklady potřebné pro rozhodnutí o dávce.
5. Postup OSVČ: OSVČ oznamuje vznik a ukončení péče přímo příslušné správě sociálního zabezpečení, například prostřednictvím ePortálu ČSSZ.
Papírový tiskopis může být využit v případě technického výpadku, standardně ale lékař rozhodnutí vystavuje elektronicky.
Kdy se vyplácí ošetřovné?
Ošetřovné vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení. Dávku musí zpracovat nejpozději do jednoho měsíce následujícího po dni, kdy obdrží všechny řádně vyplněné podklady.
Od roku 2025 se dávka standardně vyplácí stejným způsobem, jakým zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci mzdu. Peníze mohou být zaslány na bankovní účet nebo poštovní poukázkou. Při hotovostní výplatě prostřednictvím pošty hradí příjemce náklady na doručení.
Co se změnilo od roku 2025?
Od ledna 2025 začalo platit několik důležitých změn:
- Elektronické vyřizování: Lékaři vystavují rozhodnutí o potřebě ošetřování elektronicky. Zaměstnanec už standardně nenosí zaměstnavateli papírový formulář, ale předává mu identifikátor.
- Ošetřovné pro OSVČ: O dávku mohou při splnění zákonných podmínek požádat také OSVČ účastné dobrovolného nemocenského pojištění.
- Rozšíření na dohodáře: Nárok mohou získat také lidé pracující na DPP nebo DPČ, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění a splní požadovanou dobu účasti.
- Pracující rodiče s rodičovským příspěvkem: Za určitých podmínek mohou ošetřovné čerpat také rodiče, kteří pracují nebo podnikají a současně pobírají rodičovský příspěvek.
„Od roku 2025 mohou o ošetřovné zažádat i OSVČ a osoby pracující na DPP či DPČ,“ upozorňuje Jana Jáčová. Podmínkou je, aby jejich činnost nebo zaměstnání zakládaly účast na nemocenském pojištění a aby splnili také další zákonné podmínky.
# Praktické tipy
- Výplata dávky: Zaměstnavatel ošetřovné nevyplácí ani na něj neposkytuje zálohu. Dávku vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení.
- Oznámení zaměstnavateli: Zaměstnanec musí potřebu ošetřování neprodleně oznámit zaměstnavateli a předat mu potřebné údaje.
- Střídání pečujících: Oprávněné osoby se mohou během jednoho případu ošetřování jednou vystřídat.
- Délka čerpání: Vystřídáním nezačíná nová podpůrčí doba. Oba pečující se musejí vejít do společného limitu 9, případně 16 kalendářních dnů.
- Individuální posouzení: O nároku ani výši dávky nerozhoduje zaměstnavatel, ale příslušná správa sociálního zabezpečení.
Redukční hranice pro výpočet ošetřovného v roce 2026
- První redukční hranice činí 1 633 Kč.
- Druhá redukční hranice činí 2 449 Kč.
- Třetí redukční hranice činí 4 897 Kč.
Způsob výpočtu zůstává stejný:
- Do první redukční hranice se započítává 90 procent.
- Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započítává 60 procent.
- Z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává 30 procent.
- K části nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Ošetřovné činí 60 procent z takto redukovaného denního vyměřovacího základu za každý kalendářní den.
U OSVČ se denní vyměřovací základ nevypočítává z tržeb ani přímo ze zisku. Vychází z měsíčních základů, ze kterých OSVČ v rozhodném období zaplatila nemocenské pojištění.
Ošetřovné poskytuje nemocensky pojištěným lidem finanční podporu v době, kdy se musejí krátkodobě postarat o dítě nebo jiného blízkého člověka. Přesný nárok a výši dávky posuzuje příslušná správa sociálního zabezpečení.
Ošetřovné na více dětí
Pokud současně onemocní více dětí, jednomu pojištěnci se za stejný kalendářní den nevyplácí několik ošetřovných. Výše dávky se nezvyšuje podle počtu dětí, o které pečuje.
U každého dítěte může lékař samostatně rozhodnout o vzniku a trvání potřeby ošetřování. To ale automaticky neznamená, že po skončení podpůrčí doby u jednoho dítěte začne rodiči další devítidenní nebo šestnáctidenní podpůrčí doba na druhé dítě.
Pokud potřeby ošetřování bezprostředně navazují nebo se překrývají, posuzuje nárok příslušná správa sociálního zabezpečení podle toho, zda jde skutečně o nové a samostatné případy. Ošetřovné proto nelze pouze převést z jednoho dítěte na druhé a tím si automaticky prodloužit dobu čerpání.
Jak funguje ošetřovné při střídání pečujících?
Rodiče nebo jiné oprávněné osoby se mohou během jednoho případu ošetřování v péči jednou vystřídat. Jeden rodič může například pečovat první tři dny a druhý rodič zbývajících šest dnů.
Po vystřídání už se první pečující osoba nemůže v rámci stejného případu znovu vrátit na ošetřovné.
Celková podpůrčí doba zůstává:
- nejvýše 9 kalendářních dnů,
- nejvýše 16 kalendářních dnů u osamělého rodiče, který pečuje o dítě mladší 16 let, jež dosud nedokončilo povinnou školní docházku.
Podpůrčí doba začíná prvním kalendářním dnem vzniku potřeby ošetřování, nikoli až dnem, kdy konkrétní rodič nastoupí na ošetřovné.
Mezi podmínky střídání patří:
- Každá pečující osoba musí samostatně splňovat podmínky nároku na ošetřovné.
- Nemusí jít pouze o zaměstnance. Nárok může mít také nemocensky pojištěná OSVČ nebo dohodář.
- Zaměstnanec musí převzetí nebo ukončení péče oznámit zaměstnavateli.
- OSVČ oznamuje potřebné údaje přímo příslušné správě sociálního zabezpečení.
- Vystřídání je nutné uvést v podkladech předávaných správě sociálního zabezpečení.
Ošetřovné na blízkou osobu
Ošetřovné na blízkou nebo jinou osobu se v roce 2026 vypočítává stejně jako ošetřovné na dítě. Rozdíly se týkají především podmínek, za kterých lze péči poskytovat.
Podmínky čerpání ošetřovného na jinou osobu:
- Nezbytnost osobní péče: Zdravotní stav ošetřovaného člověka musí kvůli nemoci nebo úrazu nezbytně vyžadovat ošetřování jinou fyzickou osobou.
- Rozhodnutí lékaře: O potřebě ošetřování rozhoduje ošetřující lékař nemocného člověka.
- Společná domácnost: Ošetřovaná osoba musí zpravidla žít s pečujícím ve společné domácnosti.
- Výjimky z domácnosti: Společná domácnost se nevyžaduje při péči o příbuzné v přímé linii, sourozence, manžela či manželku, registrovaného partnera nebo rodiče manžela, manželky či registrovaného partnera.
- Doba čerpání: Podpůrčí doba činí nejvýše 9 kalendářních dnů. Prodloužení na 16 dnů se vztahuje pouze na osamělého rodiče pečujícího o dítě mladší 16 let, které dosud nedokončilo povinnou školní docházku.
Ošetřovné na rodiče, prarodiče nebo jiného blízkého člověka tedy nelze automaticky čerpat 16 dní jen proto, že je pojištěnec osamělý.
Dlouhodobé ošetřovné
Jestliže blízký člověk potřebuje po závažném zhoršení zdravotního stavu dlouhodobou domácí péči, může pečující osoba za splnění stanovených podmínek požádat o dlouhodobé ošetřovné. To lze čerpat nejvýše po dobu 90 kalendářních dnů.
Nejde však o automatické pokračování běžného ošetřovného. Nárok nevznikne jen proto, že nemoc dítěte nebo jiného člena rodiny trvá déle než devět dní.
Dlouhodobé ošetřovné je určeno zejména pro situace, kdy:
- u ošetřovaného člověka došlo k závažnému akutnímu zhoršení zdravotního stavu,
- byl zpravidla alespoň čtyři po sobě jdoucí kalendářní dny hospitalizován,
- po propuštění potřebuje domácí celodenní péči po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
Předchozí hospitalizace se nevyžaduje u člověka v inkurabilním, tedy nevyléčitelném stavu, kterému je poskytována paliativní nebo hospicová péče.
O potřebě dlouhodobé péče rozhoduje lékař zdravotnického zařízení, které ošetřovaného člověka propouští z hospitalizace, případně ošetřující lékař u člověka v paliativní péči.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné mohou mít nemocensky pojištění zaměstnanci a při splnění zvláštních podmínek také OSVČ. Dávka nahrazuje část příjmu a umožňuje pečujícímu zůstat po omezenou dobu doma s vážně nemocným blízkým člověkem.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Diskuze: Jak se žádá o ošetřovné
Na stránkách ČSSZ si stáhneš formulář, vyplníš, zaškrtneš dny kdy seš na OČR a na konci měsíce dáš do práce.
To, že zůstáváš na OČR jsi samozřejmě povinná neprodleně hlásit zaměstnavateli.
Toť vše 
Diskuze: Ošetřovné nebo ne?
Ošetřovně se finančně fakt nevyplati…je 60% redukovaného DVZ…co jsem nasla na netu..takže pokud máš hlídání už zajištěné a zaplacene tak jdi do práce…dostaneš víc…pokud nechceš hlídání platit vem si ocr.
Příspěvek upraven 06.02.24 v 06:45
Diskuze: Ošetřovné nebo ne?
To nejde k tomu, to je buď standardní výplata nebo ošetřovné. Já když mám nemocný dítě tak si beru homeoffice, takže mi jde výplata a pracuji nebo je možnost dostat osetrovne a nepracuji. Spojit to nelze a nikoho nezajímá, že platíš hlídání
Ing. Jana Jáčová vystudovala Gymnázium Jateční v Ústí nad Labem a následně získala titul inženýrka ekonomie na Univerzitě Pardubice. Při vysoké škole začala pracovat ve společnosti CT-Group jako asistentka, po jejím absolvování pak 6 let jako finanční ředitelka.
Když za ní přišel známý a poprosil o pomoc s účetnictvím, řekla si: „Když už, tak už. Povedu mu účetnictví online.“ Že na tom není nic zvláštního? Psal se rok 2004 a účetnictví online u nás nedělal nikdo. Řada firem ani neměla počítač. První klient byl odvážný a šel do toho a nelitoval. Účetnictví měl vždy v pořádku, a navíc o něm měl dokonalý přehled. Slovo dalo slovo, doporučení dalo doporučení a klienti začali přibývat.
V roce 2004 vzniklo Účetnictví online, později UOL. Časem přišla první kancelář, potom pobočky ve všech krajských městech. Nakonec firma dobyla i Slovensko. Dnes je má 200 zaměstnanců, 3500 klientů v 72 pobočkách.
Janu Jáčovou najdete také na stránkách: