12 praktických tipů, jak naučit děti hospodařit s penězi

Kdy s dětmi mluvit o penězích

„Už mladší školáci, tedy zhruba mezi šesti a devíti lety, mohou získávat základní přehled formou jednoduchých rozhovorů, například: Když jdeme nakupovat, máme na to určitou částku, nebo že rozsvícení světla znamená spotřebu energie,“ vysvětluje Jana Machciníková, odbornice na finanční vzdělávání z organizace Junior Achievement (JA Czech), s tím, že je potřeba přizpůsobit rozsah informací věku dítěte.

Kolem desátého roku je podle ní možné dětem ukázat, kolik stojí nájem, elektřina nebo voda, a mluvit o tom, jak rodina plánuje výdaje. Starší děti (od 12 let) je možné zapojit i do plánování větších nákupů, srovnávání cen nebo tvorby rodinného rozpočtu. „Otevřenost ohledně běžných výdajů podporuje finanční gramotnost, zodpovědnost a realistický pohled na peníze,“ doplňuje odbornice.

Je důležité jít svým dětem příkladem. Proto mějte ve svých financích přehled, peníze bezmyšlenkovitě nerozhazujte a s dítětem otevřeně mluvte. Zdroj: Canva

1. Jděte příkladem

V první řadě nejvíc děti naučí to, jak se máma s tátou chovají. Co tím chceme říct? Naučte se spořit a mít ve svých financích přehled. Utrácejte plánovaně a přiměřeně svému rozpočtu. Klidně mluvte o tom, že si něco momentálně nemůžete dovolit. Pro celou rodinu je nepříjemné, pokud se ocitne v dluhové pasti a o to nepříjemnější, pokud tomu šlo zabránit. Šetřete a nerozhazujte peníze. Pokud máte starší děti, vysvětlete jim, jaký je rozdíl mezi tím, když něco „potřebuji“ a po „něčem toužím“.

2. Dejte jim kapesné

Malé kapesné může dítě dostávat klidně v nízkém věku. Dítěti dávejte peníze každý týden nebo měsíc, pravidla si stanovte sami. Berte v potaz vaše finanční možnosti. Pro malé děti je to především zábava a možnost, jak jednou za čas vzít penízky a jít si spolu něco pěkného koupit… třeba do cukrárny. Větším dětem nechte více svobody a neptejte se jich, co si za kapesné kupují.

„Kapesné je podle ní pravidelná částka, kterou dítě dostává bez podmínky – slouží k tomu, aby se naučilo plánovat výdaje, spořit a samostatně rozhodovat o penězích,“ vysvětluje Machciníková a doporučuje nastavit hranice mezi odměnou za práci a kapesným.

Informace o reklamě

Děti rostou rychle, investice mohou s nimi

Poskytněte svým dětem vítanou finanční podporu, až ji budou potřebovat. Odkládejte jim peníze pravidelně za zvýhodněných podmínek s dětským investičním účtem u Portu.

Chci vědět víc

3. Učte je spořit

Našli jste věc, po které vaše dítě touží, ale přitom ji nepotřebuje? Je-li dítko ve věku, kdy už chápe čísla, napište si, kolik vysněná věc stojí a pořiďte mu kasičku. Za čas přepočítejte uspořené peníze. Můžete si popovídat o tom, zda na vysněnou hračku už má, nebo musí ještě šetřit. Zároveň také může záhy pochopit, že když si koupí zmrzlinu, ztratí i něco z peněz na vysněnou panenku nebo autíčko. Výši kapesného samozřejmě postupně zvyšujte, v závislosti na tom, jak dítě roste.

4. Důvěřujte jim

Mají vlastní kasičku, vlastní peníze. Nechte je převzít zodpovědnost za rozhodnutí, co s naspořeným obnosem udělají, co si za něj koupí. Nesnažte se do jejich názoru a pohledu na věc projektovat svou zkušenost. Děti si musí udělat tu svou – se všemi možnými nepříjemnými následky. Příliš zmrzliny? Vytoužená panenka je tím víc vzdálená.

Možná se vám zdá postup příliš přísný a jestli v rodině nemusíte počítat peníze, tak dokonce zbytečný. Řada dospělých své děti nikdy nenaučí spořit. Koupit svému potomkovi vše, na co se podívá, ale není výhra. I tak se toho dospívající, kteří se chtějí odpoutat od rodičů, budou muset naučit ještě dost. Jak funguje konzum, působí reklama a sociální sítě, jak nastavit měsíční platby a třeba časem své peníze investovat. Vše však začíná u toho uvědomit si hodnotu peněz.

Za běžný úklid domácnosti děti neuplácejte, obzvlášť v mladším věku. Zdroj: Canva

5. Chyby k učení patří – i ve světě peněz

Když si dítě koupí zbytečnost, za kterou utratí celé úspory z kapesného, neodsuzujte ho ani neříkejte „Já ti to říkal/a“. Raději se společně vraťte k tomu, co se stalo, a pomozte mu pojmenovat, co by příště mohlo udělat jinak. Podle Jany Machciníkové je důležité odolat pokušení hned zasahovat a místo toho brát podobné situace jako příležitost k učení. „Děti se s penězi učí pracovat postupně – je přirozené, že zpočátku budou utrácet impulzivně a teprve časem přijdou na to, co jim dává skutečnou hodnotu,“ vysvětluje. Pravidelné kapesné jim umožňuje zažít důsledky vlastních rozhodnutí: když vše utratí hned, musí počkat na další. To je podle ní základní lekce finanční odpovědnosti.

Pokud ho pak mrzí, že mu nezbylo na dárky k Vánocům, nabídněte mu možnost situaci řešit – třeba si přivydělat pomocí brigády nebo vymyslet jiný způsob, jak obdarovat blízké. Důležité je, aby dítě prožilo důsledky svého rozhodnutí, ale současně cítilo, že má vaši důvěru a podporu. Právě takové zkušenosti rozvíjejí jeho finanční samostatnost, odpovědnost i schopnost hledat řešení.

6. Přivýdělek je možný

Kapesné je něco jako „pravidelná dávka“. Tu dítě dostává nepodmínečně… Klidně mu ale příležitostně poskytněte možnost si přivydělat. Mluvíme teď o starších, školou povinných dětech. Proč by nemohl dostat nabídku, že za shrabané listí na zahradě dostane určitý obnos? Nedávejte dětem ale peníze za běžný úklid domácnosti, který by měl být samozřejmostí. „Běžné povinnosti, jako je úklid pokoje, pomoc se stolováním nebo příprava svačiny, jsou přirozenou součástí rodinného života – ne činnostmi, za které se platí,“ říká Machciníková.

Naopak pokud dítě udělá něco navíc, co by dělat nemuselo – například umyje auto, pomůže s větším úklidem nebo pletím zahrady – může dostat jednorázovou odměnu. Důležité je vést s dítětem otevřený rozhovor: „Tohle dostáváš pravidelně, protože se učíš s penězi hospodařit. A za tohle ses rozhodl/a pomoci navíc, tak za to dostaneš odměnu.“ Tak si dítě nespojí každou činnost s očekáváním peněz, ale pochopí, že za snahu navíc může být oceněno. Ať se dítě samo rozhodne, zda mu peníze za odvedenou práci stojí. Připomeňte mu, že se tak může ocitnout blíže vysněné věci, na kterou si šetří.

Učte děti, že je důležité umět se rozdělit s druhým. Zdroj: Canva

7. Dělení může být radost

Ukažte dítěti, že dělit se je fajn. Obzvlášť potřebné je to ve chvíli, kdy máte dětí více. Předejdete tak nejedné sourozenecké hádce. Veďte je především k tomu, jak se dělit a proč se vůbec chtít dělit. Vysvětlete jim, že není možné mít všechno, co má ten druhý. Když se naučí pracovat se svými emocemi, určitě zjistí, že je samotné těší, když sourozenci, babičce, vám nebo někomu jinému z rodiny dají třeba dárek a vám to udělá radost.

„Vyloženě nesnáším, když se musí všechno mezi sourozence dělit spravedlivě. Zešílela bych z toho. Mám dvě dcery, jsou od sebe dva roky a nejdřív jsem se snažila všechno dělit rovným dílem. Jenže docházelo akorát k horším a horším střetům. Holky si ráno dokázaly porovnávat nalitý džus, jestli ryska na sklenici ukazuje stejně. Tohle v nich už nepodporujeme. Je mi jedno, že jedna třeba půjde do bazénu a druhá ne. Musí to zvládnout. Nedáváme jim ani stejné dárky. Občas má jednu výhodu, pak ji má zase ta druhá. Když jedna z nich vstane ráno dřív a v lednici je jen zbytek džusu, tak tam ségře trochu nechá. A občas ho prostě vypije, protože má zrovna žízeň," vysvětluje Martina, vedoucí dětských táborů.

Vysvětlete dětem, jak funguje reklama. Zdroj: Canva

8. Podporujte ostatní

S předchozím bodem souvisí, že i společenská zodpovědnost svým způsobem patří do finanční gramotnosti. Nechte dítě pochopit, že pokud si to mohu dovolit a mám-li chuť, mohu a měl bych pomoci potřebným. Začít můžete zapojením se do některého z projektů, kde se věnují hračky – je jich celá řada (hračky se posílají dětem do dětských domovů, pěstounům nebo do nemocnic). Později můžete přistoupit třeba k pravidelnému posílání určité částky na projekt, který si dítě samo vybere. V tomto případě určitě není nutné, aby šlo o horentní sumy. V případě potřebných se skutečně počítá každá koruna.

„Svoji první pořádnou výplatu jsem poslala na neziskovku, kterou jsem našla náhodně na internetu. Až později jsem zjistila, že moje těžce vydřená pětistovka pravděpodobně do Senegalu nikdy nedoputovala. Do schránky mi místo dopisu ze Senegalu přišla obálka s českou známkou. Naši ale spolkli slova „my ti to říkali,“ pochválili mě, že myslím na ostatní a pro daný měsíc mi zvedli kapesné. Přesně o pět set korun,“ podělila se o svou zkušenost redaktorka Zuzka.

9. Vysvětlete, jak funguje reklama

Edukace o tom, že nepotřebujeme vše, co vidíme, je dnes tak nějak přirozenou součástí výchovy dětí. Ne pokaždé se nám to ale daří. Zkuste dítěti, úměrně jeho věku, vysvětlit, jak funguje reklama. Vysvětlete, proč každá reklama vložená do pohádky v televizi v něm vyvolá dojem, že danou hračku potřebuje. A zkuste spolu reklamě odolat.

Zahrajte si se staršími dětmi Monopoly. Zdroj: Canva

10. Rodič není záložna

Máte-li doma dítě větší, školáka 2. stupně ZŠ nebo dokonce studenta, je možné, že vás požádá o půjčku. Je-li to splnitelné, půjčte mu na kytaru, paddleboard nebo zlaté náušnice či tetování. Domluvte si ale splátkový kalendář – mělo by být jasné, kdy, jak a kolik bude spláceno. A vše dodržte, buďte důslední. Máte-li ve skutečnosti chuť mu kytaru koupit, ukládejte jeho pravidelné splátky někam do obálky. Dáte mu je třeba jindy… Cílem není vrácení peněz do vaší peněženky, ale naučit dítě zodpovědnosti vůči finančním závazkům. Splátky se prostě splácet musí stůj co stůj. Dítě by zároveň mělo chápat, že půjčka není způsob, jak obejít spoření.

Rodič by měl dítě provázet, nabízet zpětnou vazbu a pomoci mu přemýšlet, ale ne určovat, za co přesně peníze smí či nesmí utratit. „Výjimkou jsou situace, kdy se dítě opakovaně dostává do problému – tehdy má smysl nastavit jednoduchá pravidla nebo společně rozlišovat potřeby a přání,“ říká odbornice a připomíná, že i nepovedený nákup může být hodnotnější lekcí než dokonalý rozpočet pod dohledem rodiče.

11. Hrajte hry

Někdy vzdělávají. Obyčejné Monopoly krásně ukazují, jak se dá vyhrát nebo prohrát dobrou, nebo právě naopak špatnou investicí. Existují i další deskové hry. Třeba hra s názvem Cashflow nebo Povídačky u kasičky. Stejně tak je možné hrát řadu počítačových (nebo do mobilu stažených) vzdělávacích her zaměřených na finanční gramotnost.

Brigády jsou skvělý způsob, jak děti naučit, aby si vážily hodnoty peněz. Zdroj: Canva

12. Pošlete je na brigádu

V tomhle dětem nebraňte. Jakmile projeví zájem o přivýdělek ve formě prázdninové brigády, podpořte je. Klidně jim se sháněním brigády pomozte. Buďte na ně i náležitě pyšní.
V České republice se od června 2025 mění pravidla pro brigády pro mladistvé. Díky novele zákoníku práce, známé jako Flexinovela, mohou legálně pracovat na brigádě i čtrnáctiletí, a to i bez ukončené povinné školní docházky, ale pouze během letních prázdnin. Pro starší 15 let s ukončenou školní docházkou jsou pak možnosti širší. A dobré je vědět i to, že do 16 let dítěte můžete jeho pracovní smlouvu zrušit i vy jakožto zákonní zástupci.

Pro mladistvé od 14 let platí:

• Omezená pracovní doba: Maximálně 7 hodin denně a 35 hodin týdně.
• Omezená doba: Pouze v době letních prázdnin.
• Omezené druhy prací: Mohou vykonávat pouze lehké práce zařazené do první kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
• Omezený souhlas: Je nutný písemný souhlas zákonného zástupce.
• Zakázané práce: Mimo jiné nesmí pracovat v restauracích, kde se prodává alkohol, a nesmí provádět noční směny.

Jaké jsou zkušenosti maminek z eMimino.cz? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Rozhodně ale není asi dobré chtít pak po dítěti, aby přesně říkalo, co si za peníze koupilo… já si vzpomínám, co jsem měla za trauma - mám dva starší bráchy a kapesné jsme dostávali na tzv. Knížku - sešitek, do kterého nám taťka zapisoval aktiva a když jsme si chtěli „vybrat“ tak jsme museli říct, na co to chceme… Bráši si kupovali samé blbosti a já když jsem chtěla 5 kč na sešitek, tak to jen kritizovali (to jsem měla už 10 let…a dostávala na měsíc 20kč…)

Domaci prace ma delat automaticky. Ne byt vychovavan, ze je to neco extra za co jeste ma dostavat odmenu. Ja bych daval hodne, ale vcetne vydaju co ma. Treba na obedy, salinkarta apod., aby si zvykal, ze vsechno tohle se taky musi pravidelne platit. A aby se naucil hospodarit s penezi.

Jak detsti psycholove, tak i lidi přes finance se shoduji, ze dite by mělo dostavat kapesne od první tridy nebo od skolky v podstate jak umi pocitat do desiti, tak zacit s deseti, dvacetikorunou od pocatku…

Příběhy ze života

Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.

Nejnovější příběhy