Obsah článku
Skrýt ZobrazitPodle dostupných průzkumů tráví děti a mladiství na sociálních sítích 3 a více hodin denně. Kromě kontaktu s přáteli a zábavy zde hledají informace, které bývají mnohdy toxické a nereálné. To může mít negativní vliv na jejich duševní zdraví. Této problematice se věnuje i preventivní program Projekt sebedůvěry Dove. Jak mohou rodiče ochránit své děti před nástrahami sociálních sítí?
Rizika sociálních sítí
Sociální sítě se staly neodmyslitelnou součástí života většiny z nás včetně dětí a teenagerů. Podle průzkumů v loňském roce trávily v online světě v průměru téměř tři hodiny denně, což je zatím nejdelší doba za poslední roky. Je potřeba dodat, že jen málokteré dítě sociálním sítím odolá. Až 85 % českých dětí je využívá jako zdroj zábavy a platformu k propojení s přáteli a 77 % pak jako důležitý zdroj informací.
Sociální sítě podle odborníků ovlivňují dětské sebevědomí na více úrovních, a to jak negativně, tak i pozitivně. Hranice je ale tenká. Rodiče mohou do velké míry ovlivnit, co nechají na dětský mozek působit. Zdravé sebevědomí se vytváří v reálném světě i v tom virtuálním. My dospělí jsme schopni tyto dva světy mezi sebou odlišit, ale pro dnešní děti je to složitější a bez naší pomoci to nedokážou.
Sociální sítě přináší obsah, který je do jisté míry neupřímný, falešný až toxický. Jako příklad můžeme uvést Instagram. Lidé tam většinou sdílí jen to pozitivní, snaží se vypadat dokonale a působí šťastně a bezstarostně. Jenže v reálném životě mají také své problémy a jejich realita není tak dokonalá. Za fotkou se často skrývá mnoho úprav a použité filtry.
Děti a dospívající tohle těžko pochopí a nadužívání sociálních sítí může snadno vést ke snížení sebevědomí a mnohdy i depresím a úzkostem.
Myslete na digitální stopu svého dítěte
Sdílení fotek z ultrazvuku či koupání může ohrozit soukromí dítěte. Každý zveřejněný obsah vytváří digitální identitu, kterou už nepůjde vzít zpět. Rodiče by měli být vzorem a učit děti chránit své soukromí od malička.
Chci vědět víc!Jaká nebezpečí číhají na sociálních sítích?
- Tlak na určitý ideál krásy a srovnávání se s některými osobnostmi.
- Toxické rady – například filtry a aplikace, které dokážou náš vzhled změnit k nepoznání, tipy, jak zhubnout – obvykle ne od odborníků, různé diety, které mohou být zdraví škodlivé, a používání přípravků, které nejsou ověřené.
- Motivační výzvy, do kterých se častěji zapojují chlapci. Mohou být často i nebezpečné.
- Děti jsou mnohdy zahlceny obsahem na sociálních sítích a nejsou schopny vyhodnotit, zda je to skutečně pravdivé, nebo ne.
Závislost na sociálních sítích
Děti mohou začít zanedbávat své koníčky a aktivity, které je dříve bavily. Takže se často uzavřou do sebe a přestanou se stýkat s kamarády, mohou trpět poruchami spánku, bolestmi hlavy nebo zad. A v neposlední řadě hrozí závislost na sociálních sítích. Mnohdy to paradoxně dopadá tak, že čím více jim online svět ubližuje, tím více času v něm tráví.
Podle psycholožky Lenky Kristlové je v případě závislosti na internetu (tzv. netolismu) vhodné, aby na prvním místě rodiče reflektovali daný problém a spolu s dítětem si ho pojmenovali. „Rodič může mapovat, co k nadměrnému množství ve virtuálním světě vedlo. Pokud zjistí, co sociální sítě jeho dítěti nahrazovaly, může navrhnout alternativu v reálném světě. Dítěti by se mělo vysvětlit, proč se o změnu snažíme, mělo by chápat, v čem je problém. Tím ho zároveň učíme schopnosti seberegulace, které se u dítěte vyvíjí,“ vysvětluje.
Internet by měl být nástroj
Rodič má dítěti pomáhat posilovat seberegulační dovednosti, aby postupně získávalo kontrolu nad vlastním chováním. Možností je také domluvení se na kompromisu – čas na počítači bude kompenzován časem stráveným venku, v kroužcích, čtením apod. „Obecně jde o nastavení jednoduchých opatření, která vedou k obnovování dříve zvyklého chodu rodiny. Rodič může s dítětem vytvořit přehledná pravidla a zároveň si nastavit, co se bude dít, pokud pravidla nebudou fungovat,“ upřesňuje psycholožka.
Pokud netolismus zasahuje hlouběji a problém se výrazně odráží na psychickém i fyzickém zdraví dítěte, je vhodné vyhledat odbornou péči (psycholog, adiktolog). Striktní zákaz mobilu či počítače daný problém neřeší. V dnešní době jsou počítač, internet i sociální sítě běžnou součástí života. Ve školní či pracovní oblasti se dnes s internetem běžně počítá a na sociálních sítích mohou být školní skupiny, které jsou důležité jak pro udržování kontaktů, tak k získání informací.
„Naprostá abstinence tedy není na místě, protože dítě by bylo vyřazeno z komunikace s vrstevníky. Daleko důležitější je brát internet a sociální sítě jako nástroj, se kterým je potřeba se naučit tak, aby nám byl prospěšný – to znamená využívat jej s mírou a účelně,“ dodává psycholožka.
Rodič by se měl snažit porozumět světu videoher, říká psycholog Michal Božík »
Jak ovlivňují sebevědomí dívek
Nejvíce ohrožené jsou podle nejnovějších výzkumů dívky mezi jedenáctým a třináctým rokem. Období dospívání je obecně pro děti velmi rizikové, protože si vytváří kritické myšlení a pohled na svět. Jsou zranitelnější než kdy jindy.
Jak ovlivňují sociální sítě sebevědomí dívek?
- Dívky mají tendenci srovnávat se s jinými ženami a dívkami, které podle nich splňují ideál krásy.
- V pubertě většina dívek bojuje se svým sebevědomím, a právě sociální sítě mohou celou situaci ještě zhoršit.
- Některé dívky tak mohou trpět pocitem méněcennosti a uzavírat se samy do sebe.
Je třeba si uvědomit, že období dospívání je pro dívky velmi citlivé, často si nevěří a řeší svou váhu, pleť, vlasy a celkovou vizáž.
Jak ovlivňují sebevědomí chlapců
Sociální sítě mají vliv také na sebevědomí dospívajících chlapců. Nejvíce ohrožení jsou chlapci mezi čtrnáctým a patnáctým rokem. Sociální sítě mohou negativně ovlivnit i mladší děti, které zde hledají odpovědi na to, jak být lepší. Mají tendence porovnávat se se svými „ideály“ a dosáhnout jejich úrovně.
Jak ovlivňují sociální sítě sebevědomí chlapců?
- Chlapci řeší na sítích především své vystupování a výkon.
- Snaží se skrze sociální sítě dosáhnout ocenění.
- Hledají na sítích návod, jak dosáhnout uznání.
- Stejně jako dívky také řeší nespokojenost se svým vzhledem a postavou.
Největší riziko u chlapců představují různé nebezpečné návody, výzvy a akce.
5 tipů, jak bezpečně používat sítě
To, jak sociální sítě ovlivní duševní a celkový stav vašeho dítěte, mohou do velké míry ovlivnit sami rodiče. Je ale důležité mít přehled o tom, kolik času na sociálních sítích vaše ratolest tráví a jaký obsah sdílí a sleduje.
1. Povídejte si spolu
Nejdůležitější ze všeho je komunikace. Je potřeba s dětmi mluvit a vysvětlovat. Rodiče by neměli přehlížet, jaké sociální sítě děti navštěvují, jaký obsah je zajímá a co sledují. Zkrátka je důležité, aby dali dítěti najevo, že se o něho zajímají a nejde jen o určitý způsob rodičovské kontroly. Děti nám často dávají své obavy najevo a je jen na nás rodičích, abychom uměli naslouchat a také vše vysvětlovat a dát jim prostor říci svůj názor.
2. Nezlehčujte situaci
Když vám například desetiletá dcera řekne, že má strašné vlasy, není dobré nad tím mávnout rukou. Zeptejte se jí, proč si to myslí, jak na to přišla a hledejte společně cestu, co udělat, aby byla se svými vlasy spokojená. Možná vám řekne, že její oblíbená zpěvačka má na Instagramu fotky, kde má nádherné husté vlasy dlouhé až do pasu. A vy si všimnete, že to patrně nejsou její vlasy, ale příčesek. Tohle totiž děti nedokážou rozpoznat, stejně jako různé plastické úpravy nebo filtry.
3. Naslouchejte
U teenagerů už můžete vést diskuze. Vyslechnout si jejich názor a zkusit jim vše vysvětlit. Teenageři už většinu informací dokážou lépe zpracovat, na druhou stranu není vždy lehké je přesvědčit o tom, že se mohou mýlit. Když si například patnáctiletá slečna vezme do hlavy, že je tlustá, nemusí být jednoduché přesvědčit ji o opaku. V některých situacích je lepší poradit se s psychologem nebo psychiatrem. Bohužel dětských psychiatrů je dnes zoufale málo, takže mnohdy je to především na rodičích, aby svým dětem poskytli tu nejlepší psychickou oporu.
„U adolescentů, kteří jsou často uzavření a ke kterým nemusí být snadné proniknout, je opět základem komunikace. Velmi důležitý je způsob, jakým rodiče s dospívajícím hovoří. Naslouchejte mu a nebojte se společně pojmenovat emoce, které právě zažívá. Zároveň je vhodné normalizovat emoce smutku, hněvu, jelikož do života patří a bude se s nimi běžně setkávat,“ doplňuje psycholožka.
4. Chvalte a povzbuzujte
Doporučuje se o dítě zajímat a zjišťovat, jaké má zájmy, co se mu líbí/nelíbí. „Buďte mu oporou a oceňujte jeho silné stránky. V období dospívání se utvářejí názory, postoje, proto je velice důležité dát dospívajícímu příležitost, aby mohl vyjádřit myšlenky v konstruktivní diskuzi. Těmito kroky se buduje důvěra mezi rodičem a dítětem, která je zásadní právě proto, aby dítě vědělo, že za rodičem může přijít kdykoliv a s jakýmkoliv problémem,“ dodává.
5. Udržujte si přehled
Rodiče by měli mít přehled o tom, které sociální sítě jejich potomci používají nebo jaké hry hrají a jaký obsah je obecně zajímá. I v tomto směru je důležitá vzájemná důvěra a schopnost komunikace mezi dítětem a rodičem.
Jak podpořit sebevědomí dětí
Podle psycholožky je základem pro zdravou sebedůvěru dětí zdravá sebedůvěra rodičů. Dítě pozoruje, jak se situacemi a s emocemi nakládají sami rodiče, jak si váží sami sebe a jaký k sobě zaujímají postoj, čímž si dítě také tvoří vztah k sobě samému.
„Veďte příkladem a oceňujte spíše snahu a úsilí než výsledek. Nevštěpujte svému dítěte přílišnou sebekritiku. Buďte k sobě i k nim laskaví. Oceňujte silné stránky, radujte se společně z úspěchů a reflektujte, na čem je možné zapracovat. Podpořte své dítě, aby se učilo novým věcem. Normalizujte chyby – chybami se člověk učí. Před dítětem se nesnažte být dokonalou osobou, která všechno vždy zvládá a je neustále radostná. Naopak se nebojte smutek či pláč ukázat,“ říká.
Dodává, že když dítě uvidí, že se rodič s emocemi zdravým způsobem vyrovnává, bude se tyto strategie také učit. Je potřeba předat dítěti, že emoce smutku jsou v životě běžné, a je potřeba umět o emocích s dětmi hovořit. Právě správná práce s emocemi je jedním z pilířů, jak budovat zdravý vztah k sobě samému.
Jak zasáhnout včas?
Pokud máte podezření, že vaše dítě tráví na sociálních sítích příliš mnoho času, je třeba hned jednat.
Zpozornět byste měli tehdy, jestliže:
- je dítě najednou příliš sebekritické,
- přehnaně se srovnává s ostatními
- je podrážděné, ztrácí zájem o koníčky i o kamarády,
- ztrácí nadšení z činností, které ho dříve bavily a uzavírá se do sebe.
Jako u všeho, i v tomto případě je nejlepší prevence. Nastavte určitá pravidla a omezený čas, který může strávit na mobilu, tabletu a počítači. Existují různé aplikace, díky kterým můžete mít vše pod kontrolou. Vysvětlujte dětem, jak se chovat na sociálních sítích, na kterých na ně mohou číhat různá nebezpečí. A především veďte děti k různým koníčkům, aby neměli příliš času „nudit se“. Protože právě tehdy je to nejvíce táhne na sociální sítě. Dítě, které má řadu zálib a kroužků, obvykle nemá čas ani energii surfovat několik hodin denně po internetu.
Vedle komunikace je důležité podporovat děti v tom, co je baví, a pomáhat jim budovat zdravé sebevědomí. Společně s rodiči by se na tento klíčový aspekt měly zaměřit i školy, ve kterých děti tráví většinu času.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Sociální sítě a bezpečnost dětí (8-10 let). Ahoj, zajímá mě, jaké sociální sítě mají vaše děti povolené a jak máte nastavená pravidla ohledně bezpečnosti? Mohou tam mít profil, dávat fotky, kde jsou vidět, nebo natáčet videa? Dovolujete veřejný profil nebo jen soukromý? Můžou si přidávat přátele - i když je neznají? Předem díky a názory.
V tomto věku žádné sítě nemají či neměli. Dcera má ve 14 Facebook a instagram. Ten teda relativně krátce. Přidává si pouze své přátele a fotky tam dává maximálně někde z přírody a velmi omezeně. Z domova ne.
Takto malým dětem tyto nástroje nepatří. A KAZDOPADNE plnou zodpovědnost za nastavení a soukromí mají rodiče. Pokud to jsou schopni plně kontrolovat, tak možná, ale jinak ne.
Koukni na projekt e-bezpečí a Buď safe online, určitě tam najdeš potřebné info.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy
Mgr. Lenka Kristlová vystudovala psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a jeden semestr strávila na univerzitě v Groningenu v Nizozemsku. Momentálně pracuje na oddělení klinické psychologie.
Dále působí od roku 2018 jako lektorka v „Dove – Projekt sebedůvěry“. Absolvovala kompletní kurz krizové intervence a aktivně se účastní i dalších kurzů.