Bipolární porucha: Jak probíhá diagnóza a léčba?

Co je bipolární porucha

Bipolární porucha osobnosti patří mezi poměrně časté duševní onemocnění. Mezi hlavní příznaky bipolární poruchy patří extrémní změny nálady, energie, úrovně aktivity a vzorců myšlení. Nálady se pohybují od období extrémní „euforie“, nadšení, podrážděnosti nebo zvýšené energie až po velmi „smutné“, skleslé, lhostejné nebo beznadějné období.

Podle psycholožky Mgr. Simony Hřebíčkové bipolární porucha jinak velice ovlivňuje kvalitu života jedince a jeho okolí. „Snažte se podchytit opravdu co nejrychleji, tím si zachráníte vaše fungování, vztahy, práci, apod. Rychlost tu hraje velikou roli, jak pro současný stav pacienta, tak i pro jeho budoucnost,“ říká.

Jednotlivé výkyvy nálad se označují jako:

• Manické epizody: Stavy extrémní vzrušenosti, zvýšené energie, nadměrné aktivity a někdy podrážděnosti. V této fázi mohou lidé vykazovat nepřiměřenou sebedůvěru, mluvit rychle, mít menší potřebu spánku a vykazovat rizikové chování.
• Hypomanické epizody: Charakterizují se podobnými příznaky jako manické epizody, ale v mírnější intenzitě.
• Depresivní epizody: Stavy hlubokého smutku, únavy, nízké energie, ztráty zájmu o každodenní aktivity a někdy i sebevražedné myšlenky. Během těchto epizod mohou mít lidé pocity beznaděje a bezcennosti.

U bipolární poruchy se etapy manie a deprese mění v cyklech, což je jedním z klíčových charakteristik této poruchy. K vyvolání manických nebo depresivních epizod může docházet v důsledku různých faktorů, jako jsou hormonální změny, změny spánku, stres, léky či užívání návykových látek.

Lidé s bipolární poruchou však nejsou vždy v hypomanickém/manickém nebo depresivním stavu. Zažívají také období normální či stabilní nálady, známé jako euthymie. Euthymie je obvykle považována za cílový stav v léčbě bipolární poruchy.

Rozlišujeme několik typů bipolární poruchy, podle intenzity a četnosti střídání jednotlivých epizod. Zdroj: Canva

Typy bipolární poruchy

Existují tři typy bipolární poruchy osobnosti. Všechny tři typy zahrnují jasné změny v náladě, energii a úrovni aktivity.

• Bipolární porucha I. typu je definována manickými epizodami, které trvají alespoň 7 dní (téměř každý den po většinu dne) nebo manickými příznaky, které jsou natolik závažné, že osoba potřebuje okamžitou lékařskou pomoc. Obvykle se vyskytují i depresivní epizody, které trvají alespoň 2 týdny. Možné jsou i epizody deprese současně s manickými příznaky. Prožívání čtyř nebo více epizod mánie nebo deprese během 1 roku se nazývá „rychlé cyklování.“
• Bipolární porucha II. typu je definována vzorcem depresivních epizod a hypomanických epizod. Hypomanické epizody jsou méně závažné než manické epizody u bipolární poruchy I. typu.
• Cykloyfymní porucha (také nazývaná cykloyfymie) je definována opakujícími se hypomanickými a depresivními příznaky, které nejsou dostatečně intenzivní nebo netrvají dostatečně dlouho, aby kvalifikovaly jako hypomanické nebo depresivní epizody.

Během dané epizody příznaky přetrvávají každý den po většinu dne. Epizody mohou také trvat delší období, například několik dní nebo týdnů.

Bipolární člověk ve fázi mánie zažívá stavy nadměrné euforie, je společenský se sklony v impulzivnímu chování. Zdroj: Canva

Jak se chová člověk s bipolární poruchou

Lidé s bipolární afektivní poruchou zažívají střídající se období neobvykle intenzivních emocí, změn ve spánkových vzorcích a úrovních aktivity a chovají se způsoby, které jsou pro ně neobvyklé – často si ani neuvědomují pravděpodobně škodlivé nebo nežádoucí účinky svého chování.

„Na rozdíl od deprese, bipolární porucha zahrnuje i manické stavy. Klient může zažívat střídání depresivních a manických epizod, nebo procházet pouze manickými fázemi,“ pokračuje psycholožka.

Jak poznat mánii?

• Osoba může zažívat nadměrnou radost, nadšení nebo euforii, která je neadekvátní vzhledem k situaci.
• Někteří lidé mohou být velmi podráždění a agresivní, místo euforie mohou vykazovat frustraci a hněv.
• Osoba se může zapojit do mnoha aktivit nebo projektů najednou, často bez dostatečného plánování nebo dokončení. Častý je pocit neúnavnosti.
• Osoba mluví rychle a může mít potíže přestat. Myšlenky jsou často neuspořádané, skáče od jednoho tématu k druhému.
• Osoba může být velmi společenská, vyhledávat pozornost a zapojovat se do mnoha sociálních aktivit.
• Jedinec může potřebovat výrazně méně spánku než obvykle, ale přesto se cítí svěží a energický.
• Osoba má nepřiměřeně vysokou sebedůvěru, cítí se jakoby měla nadlidské schopnosti zvládnout vše.
• Objevuje se impulzivní a riskantní chování. Jedinec může utrácet velké částky peněz bez rozmyslu nebo se zapojit do nebezpečného chování, jako je nechráněný sex nebo hazardní hry.
• Osoba může ignorovat varovné signály nebo negativní důsledky svého chování a necítí potřebu změny.

Během manických epizod se občas také mohou rozvinout psychotické příznaky, jako jsou bludy a halucinace, což může ztížit rozlišení bipolární poruchy od jiných poruch, jako je například schizofrenie.

V etapách deprese přichází melancholie, pocity beznaděje či nadměrná únava. V závažných případech se mohou objevit i sebevražedné myšlenky. Zdroj: Canva

Jak poznat depresi?

• Osoba může být hluboce smutná, melancholická nebo skleslá, často bez zjevného důvodu. Může mít pocit, že situace se nikdy nezlepší.
• Ztrácí zájem o činnosti, které ji dříve bavily, včetně koníčků, sociálních aktivit nebo práce. Má nízkou motivaci k vykonávání každodenních úkolů.
• Může se stáhnout do sebe, vyhýbat se přátelům a rodině a být méně komunikativní.
• Jedinec může trpět nespavostí nebo naopak nadměrným spánkem.
• Mohou se také objevit výrazné změny v chuti k jídlu, což vede k úbytku nebo přibývání na váze.
• Osoba cítí neustálou únavu a vyčerpání, i když odpočívala nebo spala. Má nízkou úroveň energie a může mít problém s vykonáváním běžných úkolů.
• Myšlení a rozhodování mohou být zpomalené nebo roztržité.
• Objevit se mohou myšlenky na sebevraždu nebo dokonce plánování sebevraždy, což je vážný příznak, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Při silných depresích a sebevražedných myšlenkách je důležité vyhledat pomoc odborníka. Ideální je zavolat na linku psychologické pomoci na telefonním čísle 116 123.

Bipolární porucha se nejčastěji potvrzuje v ranné dospělosti, není však výjimkou diagnóza i v pozdějším věku. Zdroj: Canva

Kdy se projevuje bipolární porucha

Bipolární afektivní porucha je často diagnostikována během pozdní adolescence (dospívání) nebo rané dospělosti. Průměrný věk diagnózy je 25 let. U mužů a žen se vyskytuje přibližně stejně často.

Někdy se příznaky bipolární poruchy mohou objevit i u dětí. V takovém případě může být diagnóza složitá, často je těžké říct, zda se jedná o běžné výkyvy nálad, důsledky stresu nebo traumatu, nebo známky duševního zdravotního problému jiného než bipolární poruchy. Nejvýraznějšími znaky bipolární poruchy u dětí a dospívajících mohou být závažné výkyvy nálad, které se liší od jejich běžných změn nálad.

Hlavní příčina bipolární poruchy je zatím neznámá. Odborníci se však shodují, že příznaky může vyvolat více faktorů:

• Struktura a funkce mozku: Některé studie ukazují, že mozky lidí s bipolární poruchou se v určitých ohledech liší od mozků lidí, kteří bipolární poruchou nebo jinou duševní poruchou netrpí.
• Genetické faktory: Osoby, které mají v rodině členy trpící touto poruchou, mají vyšší riziko jejího výskytu.
• Environmentální faktory a stres: Významné životní události, například těžké životní změny nebo problémy v rodině, mohou přispět k rozvoji nebo zhoršení bipolární poruchy. Rizikovým faktorem je také užívání drog a alkoholu.

Diagnózu může provádět pouze kvalifikovaný odborník, za pomoci podrobné anamnézy a specializovaných testů. Zdroj: Canva

Jak zjistit, jestli mám bipolární poruchu

Diagnózu bipolární poruchy může stanovit pouze kvalifikovaný zdravotní odborník, jako je psychiatr nebo klinický psycholog. Pro diagnostiku bipolární poruchy musíte mít za sebou alespoň dvě jednoznačné, zřetelně vymezené epizody.

„Metody diagnostiky bipolární poruchy zahrnují odběr krve k určení hladiny hormonů a podrobný rozhovor s psychologem nebo psychiatrem. Během pohovoru se zkoumají symptomy, rodinná anamnéza, změny nálad, životní historie, pocity, myšlenky a celkový psychický stav klienta,“ upřesňuje Simona Hřebíčková.

Jak se diagnostikuje bipolární porucha

• Celkové tělesné vyšetření: Součástí jsou i krevní testy, aby se vyloučil jiný původce obtíží (např. potíže se štítnou žlázou). „Důležité je zjistit genetické vlohy, protože u poruch nálad hraje genetika vysokou roli. Další součástí diagnostiky je vzorek krve určující hladinu hormonů,“ vyjmenovává psyholožka.
• Anamnéza: Lékař se pacienta dotazuje na průběh jeho příznaků, jeho životní styl či rodinnou situaci. Ke zpřesnění výsledků mohu být přizváni i rodinní příslušníci. „Rovněž se zjišťuje také dosavadní historii klienta, protože bipolární porucha se v cyklech opakuje. Může to být tedy celoživotní záležitost,“ doplňuje odbornice.
• Diagnostické testy: Lékař se bude ptát na pocity a emoce při jednotlivých epizodách, využít může i speciální dotazníky či hodnotící stupnice.

Lidé s bipolární poruchou mají větší pravděpodobnost, že se u nich projeví další duševní onemocnění jako úzkost, ADHD či posttraumatická stresová porucha (PTSD).

Odhaduje se, že bipolární poruchou trpí až 3 % populace.

Bipolární porucha i HPO ovlivňují nálady a emoční stabilitu jedince.Udržování zdravých vztahů je tak velmi složité. Zdroj: Canva

Rozdíl mezi bipolární poruchou a HPO

Bipolární porucha osobnosti a hraniční porucha osobnosti (HPO) mají hned několik společných rysů. Obě poruchy ovlivňují náladu, chování a emoční stabilitu jedince. Hlavním rozdílem je však trvání jednotlivých epizod. U hraniční poruchy osobnosti jsou změny rychlé, často v reakci na zjevnou vnější příčinu, jako je stres či sociální interakce. U bipolární poruchy mají epizody delší trvání a mění se v jednotlivých cyklech.

„Bipolární porucha patří spolu s depresí mezi poruchy nálad, zatímco hraniční porucha osobnosti spadá do poruch osobnosti. Rozdíl spočívá hlavně v dynamice projevů – bipolární porucha ovlivňuje především emoce a nálady v cyklických epizodách, zatímco hraniční porucha se vyznačuje kontinuálními vzorci chování, které ovlivňují myšlenky, pocity a činy jedince, často v rozporu se společenskými normami,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Simona Hřebíčková.

Bipolární porucha patří spolu s depresí mezi poruchy nálad, zatímco hraniční porucha osobnosti spadá do poruch osobnosti. Rozdíl spočívá hlavně v dynamice projevů. „Ačkoli se u obou poruch objevuje impulzivita a nestabilita chování, jejich projevy mají odlišné příčiny i průběh. Bipolární porucha se projevuje cyklickými změnami nálad, zatímco hraniční porucha je spíše trvalým stavem s intenzivními emocemi a nestabilní identitou. V obou případech je však důležitá dlouhodobá terapie, přičemž některé symptomy mohou s věkem mírně ustupovat,“ doplňuje Hřebíčková.

Tabulka – Porovnání základních aspektů HPO a bipolární poruchy

Více se dozvíte ve článku Hraniční porucha osobnosti: Jaké jsou příznaky a léčba?

Léčba bipolární poruchy je dlouhodobá a sestává z medikace a kvalifikované psychoterapie. Zdroj: Canva

Léčba bipolární poruchy

Bipolární porucha osobnosti je celoživotní stav, takže léčba je celoživotní závazek. Nalezení komplexního léčebného plánu, který vám nejlépe vyhovuje, může někdy trvat několik měsíců až let. I když to může být demotivující, je důležité v léčbě vytrvat.

Neléčená bipolární porucha má zpravidla těžší průběh. Epizody mánie spojené s bipolární poruchou mohou trvat mezi 3 a 6 měsíci. Epizody deprese obvykle trvají déle, často 6 až 12 měsíců. S účinnou léčbou se však epizody obvykle zlepšují.

Léčba zahrnuje několik aspektů

• Medikace: Používají se stabilizátory nálady, antipsychotika případně antidepresiva. Vždy záleží na konkrétním stavu pacienta.
• Psychoterapie: Terapie mluvením může osobě pomoci se s onemocněním vyrovnat. Využívá se kognitivně-behaviorální terapie, Interpersonální a sociální rytmická terapie či rodinná terapie.
• Další terapie: Elektrokonvulzivní terapie se může použít v případech, kdy léčba léky je neúčinná nebo kde je rychlá kontrola symptomů nezbytná k prevenci škody.

Další podpůrné metody léčby

Je-li jedinci diagnostikována bipolární porucha, léčba se může podpořit i dalšími metodami. Často se využívá osvojení si a upevnění zdravých návyků v životním stylu.

• Pravidelný spánek
• Zdravá výživa
• Pravidelná fyzická aktivita
• Vyhýbání se alkoholu a drogám
• Včas zpozorovat varovné signály (spouštěče epizod)

Kontakt a komunikace s lidmi s bipolární poruchou si žádají velkou dávku pozorumění a trpělivost. Zdroj: Canva

Jak mluvit s lidmi s bipolární poruchou

Komunikace s lidmi s bipolární poruchou může vyžadovat cit, pochopení a dávku trpělivosti, obzvlášť, jedná-li se o vašeho partnera či jiného rodinného příslušníka. Pamatujte, že fáze mánie i deprese vyžaduje jiný přístup, aby byla komunikace co nejúčinnější a nejpodpůrnější.

„Bipolární porucha zásadně mění život pacienta i jeho okolí. Deprese přináší únavu, nízké sebevědomí, sociální izolaci a myšlenky na sebevraždu. Mánie naopak způsobuje euforii, impulzivitu a riskantní chování. Blízcí čelí stresu, nejistotě a změně rodinných rolí. Klíčem je pochopení a podpora,“ dodává psycholožka.

Poukazuje zejména na:

Podpora blízkých

• Komunikace a porozumění: Naslouchat, nehodnotit, vyjadřovat podporu a motivovat.
• Udržování rutin: Stabilita v denním režimu pomáhá předcházet výkyvům.
• Péče o sebe: Blízcí by měli dbát i na vlastní duševní zdraví, aby mohli účinně pomáhat.

Prevence relapsů

• Dodržování léčby a denních rutin.
• Identifikace spouštěčů: Konflikty, stres, změny, užívání alkoholu a drog.
• Zdravé vztahy a podpora: Budování odpovědnosti, pravidelný pohyb, smysluplné aktivity.
• Včasné rozpoznání varovných signálů: Nespavost, podrážděnost, euforie, paranoidní myšlenky.

Ve fázi deprese je třeba člověku nabídnout podporu a porozumění, Zároveň je důležité i nadále motivovat k léčbě. Zdroj: Canva

Jak jednat s člověkem v mánii

• Neztrácejte nervy: Snažte se udržet klid i během intenzivní energie a hyperaktivity. Vaše klidné chování může pomoci stabilizovat situaci.
• Nepodléhejte impulzům: Nezapojujte se do nebezpečných nebo impulzivních aktivit, které může osoba během manické epizody vyhledávat.
• Buďte konkrétní: Pokud je to možné, snažte se vést konkrétní a zaměřené konverzace, které pomohou udržet rozhovor na uzdě.
• Omezte diskusi o těžkých tématech: Pokud je to možné, vyhněte se probírání citlivých nebo kontroverzních témat, která by mohla zvýšit napětí nebo agresi.
• Pozorujte situaci: Buďte obezřetní ohledně situací, které by mohly být nebezpečné. Pokud je osoba nebezpečná pro sebe nebo ostatní, vyhledejte odbornou pomoc.
• Udržujte odstup: Vyhýbejte se nebezpečným nebo znepokojivým situacím a pomozte osobě najít bezpečné a klidné místo.
• Motivujte k léčbě: Povzbuzujte osobu, aby dodržovala předepsané léčebné plány a navštěvovala zdravotníky.

Jak jednat s člověkem v depresi

• Projevujte soucit: Projevujte pochopení a empatii k jejich pocitům a obavám. Dejte najevo, že jste tu pro ně.
• Podporujte je: Povzbuzujte je, aby se podělili o své pocity, ale nevyvíjejte na ně tlak, pokud nechtějí mluvit.
• Navrhněte malé kroky: Pomozte jim nalézt malé, zvládnutelné kroky, které mohou zlepšit jejich situaci, jako je jednoduchý úkol nebo malá aktivita.
• Nabídněte praktickou pomoc: Pomozte s každodenními úkoly, které mohou být v těžkých obdobích obtížné.
• Nespěchejte na ně: Buďte trpěliví a nečekejte rychlé zlepšení. Dejte jim čas a prostor na zotavení.
• Přijměte jejich tempo: Respektujte jejich potřebu klidu a odpočinku.
• Motivujte k léčbě: Pokud se cítí beznadějní nebo mají sebevražedné myšlenky, povzbuďte je, aby vyhledali odbornou pomoc. Pomozte jim kontaktovat terapeuta nebo krizovou linku, pokud je to potřebné.

Efektivní komunikace s lidmi s bipolární poruchou závisí na pochopení jejich aktuálního stavu a přizpůsobení vašeho přístupu tomu, co v danou chvíli potřebují. Buďte otevření, empatičtí a připravení přizpůsobit se změnám jejich nálad. Zároveň jim stále připomínejte důležitost léčby.

Bipolární porucha. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků