Jaké jsou příznaky deprese a jak vypadá léčba?

Co je deprese

Deprese patří mezi nejčastější duševní poruchy, přičemž její příznaky se mohou u každého člověka projevovat odlišně. Pro úspěšnou léčbu je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc, neléčená deprese se může s časem zhoršovat a v krajních případech vést i k sebevraždě. „Pokud je člověk smutný, je to naprosto běžné. Obvykle tak člověk reaguje na nějakou smutnou událost. Smutek by však měl po kratší době odeznít a my mít prostor opět prožívat malé radosti. Smutek je součástí života a tím že přejde nám umožní si více vážit dobrých chvil, úspěchů, změn a prožitků štěstí,“ upozorňuje psycholožka Mgr. Simona Hřebíčková.

Dodává také, že bychom měli být na pozoru, jestliže smutek přetrvává a my už nejsme schopni se radovat. „Pokud tedy prožívám pouze smutek déle než dva týdny a zároveň mi tento stav narušuje normální fungování a režim, který člověk dříve měl, mohlo jednat právě o depresi,“ upřesňuje. Nejedná se pouze o pocit smutku, ale také velice častý pocit prázdnoty. „Může dojít buď k většímu nárůstu váhy, nebo naopak většímu úbytku. Dalším signálem jsou potíže se spánkem. Buď nemohu usnout, budím se a nebo jsem naopak jen zalezlý v posteli a nechci vycházet,“ doplňuje.

Mezi další varovné signály deprese patří ztráta zájmu o to, co nás dříve bavilo, stranění se přátel nebo úbytek chuti sportovat. Jsme také podrážděnější, více neklidní. Dostavují se i problémy se soustředěním, pamětí, rozhodováním, sníží se sebevědomí a přemýšlíme o sebevraždě. Je důležité si uvědomit, že deprese není jen dočasná změna nálady, ale vážné onemocnění. Často se mylně používá toto slovo pro popis běžné špatné nálady či nepohody. Deprese je však hlubší stav, který často doprovází výrazná únava, kdy má člověk pocit, že už ani není schopen vstát z postele, nebo má naopak problémy se spaním.

Typy deprese

Podle příznaků rozlišujeme hned několik druhů deprese.

• Klinická deprese: Nejzávažnější typ deprese charakterizuje přetrvávající smutek, ztráta zájmu o běžné aktivity, únava a časté pocity beznaděje a bezcennosti. Tyto příznaky trvají alespoň dva týdny.
• Perzistentní depresivní porucha: Jde o mírnější, ale dlouhodobější formu deprese, která trvá minimálně dva roky. Příznaky nejsou tak intenzivní jako u klinické deprese, ale mohou mít významný vliv na kvalitu života.
• Sezonní afektivní porucha: Tento typ deprese se objevuje během určitých období roku, nejčastěji v zimě, kdy je méně denního světla. Příznaky zahrnují únavu, zvýšenou potřebu spánku, přibírání na váze a nízkou náladu.
• Poporodní deprese: Může postihovat ženy po porodu a je charakterizována intenzivními pocity smutku, úzkosti a vyčerpání, které mohou narušit schopnost pečovat o dítě a o sebe.
• Premenstruační dysforická porucha: Závažnější forma premenstruačního syndromu (PMS). Příznaky zahrnují výkyvy nálad, podrážděnost, únavu a depresivní myšlenky, které se objevují před menstruací a po jejím začátku mizí.

S depresemi se potýká zhruba 5 % světové populace

Mezi nejčastější projevy deprese patří únava, pocit smutku a neznaděje či nedostatek motivace. Zdroj: Canva

Jaké jsou příznaky deprese

Projevy deprese mohou být různé a zpravidla neovlivňují jen psychický stav, ale také fyzické zdraví a každodenní fungování.

• Trvalý pocit smutku nebo prázdnoty: Osoba s depresí často pociťuje hluboký smutek, beznaděj nebo prázdnotu. Tento pocit trvá většinu dne a trvá alespoň dva týdny.
• Ztráta zájmu nebo radosti: Ztráta zájmu o aktivity, které dříve přinášely radost, včetně koníčků, práce, sociálních interakcí nebo intimity.
• Změny v chuti k jídlu a na váze: Deprese může vést buď ke snížené chuti k jídlu a úbytku hmotnosti, nebo naopak ke zvýšené chuti k jídlu a přibírání na váze.
• Poruchy spánku: Deprese často způsobuje problémy se spánkem, včetně nespavosti (potíže s usínáním nebo udržením spánku) nebo naopak nadměrné potřeby spánku (hypersomnie).
• Únava nebo ztráta energie: Osoby s depresí se mohou cítit neustále unavené, vyčerpané a bez energie, i když fyzicky nedělají nic namáhavého.
• Pocity bezcennosti nebo viny: Deprese často vede k pocitům bezcennosti, nedostatečnosti nebo k nepřiměřeným pocitům viny za věci, které nejsou pod kontrolou osoby.

Deprese často způsobuje také problémy s koncentrací, které mohou narušovat pracovní výkon. Zdroj: Canva

• Obtíže s koncentrací: Onemocnění může ovlivňovat schopnost soustředit se, rozhodovat se nebo si pamatovat věci. Tyto kognitivní problémy mohou ztěžovat práci, studium nebo běžné každodenní činnosti.
• Zpomalené pohyby a řeč nebo naopak neklid: Těžká deprese může způsobit psychomotorickou retardaci (zpomalování pohybů a řeči) nebo psychomotorický neklid (pocity úzkosti, neklidu, potřeby stále něco dělat).
• Myšlenky na smrt nebo sebevraždu: V závažných případech deprese se mohou objevit myšlenky na smrt, sebevraždu nebo sebepoškozování. Tyto myšlenky je třeba brát velmi vážně a vyhledat okamžitou pomoc.
• Fyzické symptomy: Fyzickými příznaky jsou bolesti hlavy, bolesti svalů, trávicí potíže nebo chronická bolest, která se nedá vysvětlit jinými zdravotními problémy.
• Podrážděnost nebo nevysvětlitelná úzkost: Někteří lidé s depresí mohou být více podráždění, snadno frustrovaní nebo mohou pociťovat nevysvětlitelnou úzkost.

Je důležité si uvědomit, že každý člověk může mít jiný soubor příznaků a různou míru jejich závažnosti. Pokud vykazujete vy nebo někdo, koho znáte, projevy deprese, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Deprese je léčitelná, ale vždy vyžaduje odborný zásah.

Deprese se nejčastěji objevuje v dospívání a rané dospělosti. Zdroj: Canva

Co spouští depresi

Deprese se může projevit v jakémkoli věku, nejčastěji se však objevuje v období dospívání a u mladých dospělých do 30 let. Rozvoj deprese může mít celou řadu příčin, obvykle však vzniká jako kombinace několika faktorů, které mohou zahrnovat biologické, genetické, psychologické a environmentální vlivy.

Jaký vliv mají životní styl, strava a fyzická aktivita na průběh a léčbu deprese? Všechny tyto faktory mají podle psycholožky velký vliv. „Naprosto nejvíce však fyzická aktivita, která nám dodává přesně ty hormony které potřebujeme, abychom se cítili šťastnější a mohli tak snáze bojovat s depresí, či úzkostí,“ říká.

Biologické faktory

• Chemická nerovnováha v mozku: Deprese je často spojena s nerovnováhou neurotransmiterů, jako je serotonin, dopamin a norepinefrin, které hrají klíčovou roli v regulaci nálady a emocí. „Přesně tyto hormony nám během deprese chybí a dostávají se tedy do nerovnováhy, která je třeba napravit,“ doplňuje psycholožka.
• Hormonální změny: Hormonální výkyvy, například v těhotenství, po porodu (poporodní deprese), při menstruaci, menopauze nebo při onemocněních štítné žlázy, mohou ovlivnit náladu a přispět k rozvoji deprese.
• Chronická onemocnění: Nemoci, jako je cukrovka, rakovina nebo srdeční choroby zvýšují riziko deprese.
• Špatná životospráva: Nedostatek pohybu, špatná strava či nadměrná konzumace návykových látek také mohou přispívat k rozvoji deprese. „Tím, že člověk v depresi opravdu přichází o chuť sportovat nebo se procházet, si právě ještě více škodí. Takže jde začarovaný kruh. Je tedy velice důležité, aby se pacient snažil alespoň o půl hodinovou procházku denně a během terapie více porozuměl sobě a tomu, jaké povahové rysy mu depresi vyvolávají,“ radí Mgr. Hřebíčková.

Psychologické faktory

• Osobnostní rysy: Nízké sebevědomí, nadměrná sebekritika, pesimistické myšlení nebo sklon k úzkostem mohou zvyšovat riziko rozvoje deprese.
• Traumatické zážitky: Prožití traumatických událostí, jako je zneužívání, zanedbávání, ztráta blízké osoby, těžké onemocnění nebo nehoda, může vést k depresi, zvláště pokud nejsou tyto události správně zpracovány.

K rozvoji deprese může přispívat i dlouhodobý stres. Zdroj: Canva

Environmentální a sociální faktory

• Chronický stres: Dlouhodobý stres, například v práci, ve vztazích nebo kvůli finančním potížím, může vyvolat depresi. Neschopnost zvládnout stresující situace může vést k pocitům beznaděje a vyčerpání.
• Sociální izolace: Nedostatek sociální podpory, osamělost nebo izolace mohou zvýšit riziko deprese. Silné a podpůrné vztahy jsou často ochranným faktorem proti depresi.
• Změny v životě: Náročné životní změny, jako je rozvod, ztráta zaměstnání, odchod dětí z domova nebo přestěhování, mohou být spouštěčem deprese, zejména pokud jsou tyto změny neočekávané nebo nežádoucí.

Genetické faktory

Pokud máte v rodině příbuzné, kteří trpí depresí nebo jinými duševními poruchami, může se deprese objevit i u vás. Genetická predispozice zvyšuje náchylnost, ale nezaručuje, že deprese propukne.

Sezónní deprese je stav, který mnohé z nás postihuje během zimních měsíců. Nedostatek pohybu na čerstvém vzduchu, méně sportu a celkově omezené venkovní aktivity spolu s nedostatkem světla mohou výrazně ovlivnit hladinu hormonů jako dopamin, serotonin či endorfiny, což se odráží i na naší náladě a pocitu štěstí.

Diagnostiku deprese provádí nejčastěji psychiatr na základě pohovorů či specializovaných testů. Zdroj: Canva

Jak zjistit, jestli mám deprese

Diagnóza deprese není vždy jednoduchá, protože její příznaky se mohou překrývat s jinými zdravotními problémy nebo psychickými stavy. Pokud máte podezření, že byste mohli trpět depresí, je třeba si všímat varovných příznaků, jako je například přetrvávající smutek, prázdnota nebo úzkost, ztráta motivace a zájmu o aktivity, které vás dříve naplňovaly, zvýšená únava či pocity beznaděje.

Vyhledání odborné pomoci je v takovém okamžiku klíčové. Specialista, v tomto případě psychiatr či klinický psycholog, může depresi diagnostikovat na základě několika metod:

• Klinický rozhovor: Odborník vám položí otázky týkající se vašich příznaků, historie vaší nálady, zdravotního stavu a případných životních událostí, které by mohly přispívat k vaší náladě.
• Dotazníky a testy: K diagnóze se mohou použít také standardizované dotazníky, tzv. test deprese, jako například Beckův dotazník deprese nebo Hamiltonova stupnice pro hodnocení deprese, pro lepší představu intenzity příznaků.
• Lékařské vyšetření: Lékař může provést fyzické vyšetření nebo doporučit laboratorní testy (např. krevní testy) k vyloučení jiných zdravotních stavů, jako jsou hormonální poruchy, které by mohly způsobovat depresivní příznaky.

Aby vám byla diagnostikována klinická deprese, musí být přítomno alespoň pět z nejčastějších příznaků deprese po dobu minimálně dvou týdnů, přičemž jeden z příznaků musí být buď depresivní nálada nebo ztráta zájmu o většinu aktivit.

Pokud vás tíží myšlenky na smrt a sebevraždu, je nutné vyhledat okamžitou pomoc na lince první psychické pomoci 116 123. Pokud jste v akutním ohrožení života, volejte linku 155 nebo 112.

Účinnou léčebnou metodou deprese je podávání vhodných antidepresiv v kombinaci s psychoterapií. Zdroj: Canva

Jak léčit deprese

Pokud vám bude diagnostikována deprese, je důležité vědět, že existují efektivní možnosti léčby. Léčba často využívá kombinaci několika metod, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků.

Simona Hřebíčková říká, že pokud má člověk sklony k maniodepresi, sebevražedné myšlenky a deprese je silná, měl by být stabilizován medikací co nejrychleji. „Terapie pak nabízí velice osobní přístup, budování dovedností a odhalení základních příčin, které nám pak umožní čelit složitějším situacím, smutkům, stresu, úzkostem, panickým atakám i do budoucna. Buď se tak zcela můžeme zbavit příčiny, nebo získat nástroje, které budou sloužit jako prevence,“ objasňuje.

Poukazuje také na to, že zatímco léky poskytují rychlou úlevu od symptomů, biologického dopadu, terapie slouží podobně, ale navíc může odbourat příčiny, sloužit jako prevence do budoucna a zvýšit sebevědomí.

Mezi nejčastější způsoby léčby deprese patří:

• Psychoterapie: Psychoterapie je klíčovým nástrojem v léčbě deprese a může být velmi účinná, zejména pro mírnou až středně těžkou depresi. Využívá se zejména kognitivně-behaviorální terapie a interpersonální terapie.
• Léky: Antidepresiva mohou být důležitou součástí léčby deprese, zejména u těžších forem. Ovlivňují neurotransmitery v mozku, jako je serotonin, dopamin a noradrenalin, které ovlivňují náladu. Léky je často užívají v kombinaci s psychoterapií.
• Změny životního stylu: I když změny životního stylu nejsou náhradou za odbornou léčbu, mohou hrát důležitou podpůrnou roli, jak se dostat z deprese. Důležité je pravidelné cvičení, zdravá strava, pobyt na čerstvém vzduchu a pravidelný spánek.
• Důraz na péči o sebe: Zvládání deprese zahrnuje i malé každodenní kroky, které vám mohou pomoci udržet si pozitivnější přístup. Stanovte si reálné a dosažitelné cíle.

U 80–⁠⁠⁠⁠⁠⁠90 % lidí trpícími depresemi je následná léčba úspěšná a pomáhá s mírněním příznaků.

K člověku s depresí vždy přistupujte s velkou dávkou trpělivosti a empatie. Zdroj: Canva

Jak pomoci člověku v depresi

Trpí někdo z vašich blízkých depresí? Pomoc takovému člověku vyžaduje velice citlivý přístup a porozumění. Je důležité mít na paměti, že deprese je závažné onemocnění, které může ovlivnit myšlení, chování a emocionální stav. Jak poznat depresi?

1. Podpořte v hledání odborné pomoci

Vyhledání lékaře, terapeuta nebo psychiatra je v procesu léčby deprese klíčové. Můžete nabídnout, že jim pomůžete s nalezením odborníka nebo je doprovodíte na schůzku, pokud to chtějí. Ujistěte je, že hledání pomoci není znakem slabosti, ale důležitým krokem k uzdravení.

2. Buďte trpěliví a naslouchejte

Naslouchání bez přerušení je klíčové. Někdy lidé v depresi potřebují pouze mluvit o svých pocitech, aniž by slyšeli rady nebo hodnocení. Vyjádřete empatii a porozumění, neodsuzujte ani nekritizujte. Slova jako „to přejde“ nebo „musíš se vzchopit“ mohou vyvolat pocit nepochopení.

3. Nabídněte emoční podporu

Řekněte jim, že na nich záleží a že jste tu pro ně. Například: „Jsem tu pro tebe, kdykoliv budeš chtít mluvit.“ Povzbuďte je, aby sdíleli své pocity, i když je pro ně těžké najít slova. Můžete říct: „Chápu, že to, co prožíváš, musí být velmi těžké.“

Nabídněte pomoc s každodenními činnostmi, se kterými mají lidé s depresí často potíže. Zdroj: Canva

4. Pomáhejte s každodenními úkoly

Praktická pomoc v každodenním životě může člověku v depresi velmi ulevit. Nabídněte, že jim pomůžete s jednoduchými věcmi, jako je nakupování, úklid nebo vaření.

5. Povzbuzujte k aktivitám

Podpořte je v malých krocích, které jim mohou zlepšit náladu, jako je jít na procházku, cvičit nebo se věnovat zálibám. Pokud na to nemají energii, respektujte jejich tempo a necvičte nátlak. Řekněte jim, že i malé kroky jsou úspěch: „Pojďme na krátkou procházku, třeba ti to trochu pomůže.“

6. Zůstaňte informovaní

Čím více víte o depresi, tím lépe pochopíte, čím si váš blízký prochází. Informace o příznacích, léčbě a dynamice deprese vám pomohou být lepší oporou. Naučte se rozpoznat varovné signály, jako jsou změny chování, izolace nebo zmínky o sebevraždě. Pokud máte obavy o bezpečnost osoby, je důležité jednat.

7. Věnujte pozornost signálům sebevraždy

Pokud si myslíte, že dotyčný zvažuje sebevraždu, je důležité mluvit přímo a otevřeně. Otázka: „Máš myšlenky na to, že by sis ublížil?“ není nebezpečná a může otevřít důležitou konverzaci. Pokud má člověk akutní riziko sebevraždy, vyhledejte ihned odbornou pomoc nebo kontaktujte pohotovostní linku.

Pomáhat někomu s depresí může být emocionálně vyčerpávající. Dbejte na své vlastní duševní zdraví a nezapomeňte si najít čas pro sebe. Vyhledejte podporu, pokud to potřebujete, ať už od přátel nebo terapeuta.

Poporodní deprese může být velmi závažná. Vždy je důležité včas vyhledat odbornou pomoc. Zdroj: Canva

Poporodní deprese

Samostatnou kapitolu tvoří takzvaná poporodní deprese, známá také jako postpartální deprese. Jedná se o typ deprese, která se může rozvinout u žen po porodu a ovlivňuje schopnost matky pečovat o sebe a své dítě. Poporodní deprese je více než jen „baby blues“, což je běžný jev, kdy novopečené matky pociťují krátkodobé pocity smutku, úzkosti nebo podrážděnosti v prvních dnech po porodu. Na rozdíl od „baby blues“ je poporodní deprese trvalejší a závažnější.

Přesná příčina poporodní deprese není známá. Mezi faktory, které mohou přispět k jejímu vzniku, patří:

• hormonální změny,
• stres spojený s péčí o novorozence,
• nedostatek podpory partnera či rodiny,
• genetické faktory.

Poporodní deprese je léčitelná a je důležité vyhledat pomoc co nejdříve. Léčba poporodní deprese zahrnuje stejné metody, jako léčba klinické deprese, tedy psychoterapie, antidepresiva, podpora a poradenství či změny životního stylu.

Pokud máte podezření, že trpíte poporodní depresí, nebo pokud si myslíte, že ji prožívá někdo blízký, je důležité vyhledat odbornou pomoc. S podporou a správnou léčbou je možné se zotavit a opět se cítit lépe.

Deprese. Jaké jsou zkušenosti čtenářek eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosi čtenářek eMimino.cz