Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co vás dostalo z psychického (i fyzického) dna?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
14.2.26 15:32
@Anonymní píše: Více
Pořád jsem na cestě, ještě ne na konci. Nějaké sešupy i přímo pády k životu patří, jsou mi pod zády. Ač víc jsem solitér, bez lidí nelze prožívat ty lepší verze…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.26 15:37
Psychiatrie, terapie, léky.. ale to jsou všechno jen berličky, největší sílu a vůli a motivaci musí najít člověk sám v sobě. Na dně jsem byla několikrát v životě. Takovém, že si to většina ani nedovede představit. Naposledy mi pomohly myšlenky na děti, že kvůli nim to všechno má smysl, že je tady přece nemůžu nechat a že chci znovu slyšet jejich radost a užívat si ji společně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.26 16:27
Vsechno. Nejlepší kamarádka mi hodne pomohla, nová práce, sport- fyzická aktivita mě pomáhala hodně, člověk při tom vypne hlavu, vybije energii, pak ho to nutí pořádně jíst aby energii doplnil. Pak sem potkala současného přítele a vše už bylo fajn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.26 18:37
@Lucy75 píše: Více
přesně tak. Všichni kolem se můžou na hlavu stavět a odrážet ušima, ale dokud se člověk nerozhodne a nezapře vlastní vůlí, žádná změna k lepšímu se nekoná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Vodnář-u-Topolu
14.2.26 18:47
@Anonymní píše: Více
Jednoznačně hudba, i když teď mám období, kdy nezabírá veškerá, co dříve, protože život. Ale pořád jsou našlapané songy, které (ťuk, ťuk) stále zabírají. Třeba …
- Citovat
- Upravit
14.2.26 18:51
@Anonymní píše: Více
Ahoj, na psychickém dně jsem se ocitla mnohokrát, u mě základ byl nejdřív léky, pak terapie a pak práce sama na sobě i mimo terapii, u mě hlavně sport a moje lásky zvířátka plus dříve jsem hodně četla odbornou literaturu k mým problémům, abych se lépe orientovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.2.26 18:54
Upřímně..vždy jen víra v Boha. Stále mě zvedá. Bez toho nejde nic.
A když se vzpamatuju, tak z těch světských věcí jednoznačně sport a vlastní vůle, jak už tu bylo řečeno. A hudba také, sbírat endorfiny, dobře spát. Asi i disciplína. Ale bez Boha na začátku toho všeho to prostě nejde. Jen on mi dokáže dát tu energii.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.26 19:02
@Kr202248 Zacala jsem se k nemu take obracet. Jen mi to vse kolem cirkve prijde hrozne slozite a nektere veci na ni ve mne pusobi primo odpor… tak je to tim ztizene…
- Citovat
- Upravit
14.2.26 19:09
@Anonymní píše: Více
mám to stejně. Nechodím do kostela. Rozhodně ne do katolického. Blíž je mi evangelický, v zahraničí jsem chodila a je to dost rozdíl oproti zde v Česku. Církev jako instituce nemá s vírou moc společného. Pravidla, zákazy, odsuzování. Bohužel se to děje. S Bohem ale člověk může být i bez církve. Moc mě mrzí, že církev od Boha lidi většinou odrazuje. Proto pracujeme na vlastním kostele, kde se prostě bude chválit Bůh. Žádné vyučování a pravidla. Jen vděčnost a láska k Bohu, za to, co pro nás udělal. 
Klidně mi napiš sz, pokud chceš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.2.26 19:16
@Anonymní píše: Více
Můj problém byl neřešitelný zdravotní stav, který mně působil skoro dva roky mimo neustálou bolest i stres, co se mnou bude, pak to přešlo v depresi. V tom nejhorším mně pomohl kocour. Vím, že je to divný, ale prostě to tak je, už jsem měla špagát kolem krku, ale nějak mě napadlo, že ho tady nemůžu nechat, protože je na mě závislý, hlavně byl u mě jediný přítomný, když jsem byla sama doma. Potom děti, už jsou sice dospělí, ale nechtěla jsem jim to udělat. Nicméně k tomuto bych ani nedošla, nebýt kocoura. Pak už akorát síla vůle. Když už jsem došla do bodu, že se ještě nemůžu zabít, (krom kocoura tu byla i nějaká malá naděje, že mi třeba schválí invaliďák), tak jsem začala dost na sílu fungovat, ráno vstát, vyčistit si zuby, něco zkusit uklidit, měla jsem rozparcelovaný celý den, začala jsem pracovat na žádosti o ID, tak se to pak začalo lepšit. Takže u mně asi pomohlo ve zkratce soustředění se na to, že jsem se snažila vyřešit problém, který mně to způsobil, samozřejmě plus to zvíře, kocour měl a má stále obrovský vliv na mou psychiku. A to jsem ho ani nechtěla, někdo ho vyhodil jako malé koťátko, byl to takový neduživý nalezenec.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Octila jsem se snad na uplnem psychickem (a vlastne i fyzickem) dne. Je mi desne. Ale doufam v lepsi zitrky. Hledam cesty, jak z toho ven. A tak se vas chci zeptat, co pomohlo vam. Co vas dostalo ze dna psychickeho razu? Laska? Konicek? Prace? Leky? A cim to, ze vam to pomohlo? Rada bych su precetla nejake pribehy se stastnym koncem… a namotivovala se na pokracovani na teto ceste, mozna objevila nove podnety ke zlepseni sveho zivota… Diky:)