Poruchy příjmu potravy: Důležitá je podpora rodiny

Kolik je poruch příjmu potravy

Poruchy příjmu potravy, neboli PPP, nejsou až výmyslem moderní doby, ale dnešní mediální doba jim bohužel nahrává. Více se o nich mluví (což je vlastně i pozitivum), ale sociální sítě a další výdobytky moderní doby způsobují, že mají lidé, speciálně pak dospívající děti, zkreslený pohled na vzhled.

Je důležité říci, že poruchy příjmu potravy patří k velmi závažným psychiatrickým onemocněním. V období dospívání jde o třetí nejčastější psychiatrické onemocnění s úmrtností dvakrát vyšší ve srovnání s ostatními psychiatrickými pacienty a desetkrát vyšší v porovnání se zdravou populací.

Jak se projevují poruchy příjmu potravy

Postavu a vzhled v pubertě začne chtě nechtě řešit každý. Dospívající se tak začínají věnovat sportu, řeší stravování či různé diety. Stanou-li se ale diety nebo způsoby chování neodmyslitelnou součástí života dítěte či rodiny, pak je načase zpozornět. Stále se ještě z náznaků nemusí vyvinout PPP, ale určitě je dobré konzultovat takové problémy s odborníky.

O PPP se dá mluvit tehdy, jestliže:

• Člověk používá jídlo k řešení emocionálních problémů. A to ať už ve smyslu diety nebo nadbytečného jedení.
• Se nezvykle chová při jídle - vyřazování potravin z jídelníčku, velmi pomalé jedení, nepravidelnosti v jídle, nekontrolovatelné přejídání v určitém období, apod.
• Se objeví zkreslené vnímání vlastního těla.
• Se objeví snaha za každou cenu zhubnout.
• Jsou k hubnutí používány další prostředky – projímadla, prášky na hubnutí, apod.
• Se objeví časté zvracení, tajné jedení sladkostí, hromadění jídla na nezvyklých místech, apod.

Je nutné mít také na paměti, že PPP se netýkají pouze žen a dívek. I když je tato porucha v jejich případě častější, nevyhýbá se ani mužům. V roce 2017 bylo v psychiatrických ambulancích léčeno s touto diagnózou celkem 3 731 pacientů, z toho bylo 358 mužů.⁽¹⁾

Nesnažte se dítě do jídla nutit. Hledejte si informace Zdroj: Canva

Jak probíhá léčba

Pokud vaše dítě trpí PPP, nebo je této poruše nakloněno, není to lehká situace pro žádnou zúčastněnou stranu. Ve většině případů není důvodem vzniku problémů rodina. Je ale pochopitelné, že rodiče berou vinu na svá bedra. V první řadě je tedy nutné postarat se o vlastní emoce, abyste pro dítě mohli být tou nejlepší oporou. Nebojte se vyhledat poradenské centrum nebo pomoc psychologa či psychoterapeuta. Podpora rodičů je v cestě k uzdravení dítěte klíčová. Proto je i jednou s možností podstoupit rodinné sezení u odborníka.

Jak v takovém případě postupovat:

1. Přesvědčte ho k návštěvě lékaře, ale respektujte jeho prostor

PPP rozhodně není jen pubertální fáze. Ač je to nepříjemné slyšet, jedná se o duševní onemocnění, které je nutné řešit. Než vyhledáte pomoc lékaře, je důležité s dítětem promluvit a pokusit se ho naklonit k návštěvě odborníka. Ve chvíli, kdy je dítě k léčbě donuceno, spolupráce je náročná, někdy až nemožná. Vlastní problémy pak může tajit, ty se prohlubují a vzniká i citová propast mezi rodiči a dítětem.

Obstarejte si v poradně různé letáky a vizitky na anonymní linky. Doma je potom položte na viditelné místo, ať má každý člen domácnosti možnost si je prohlédnout bez nátlaku.

Když je dítě k návštěvě lékaře připravené, podpořte jeho rozhodnutí a buďte mu nápomocní. Nesnažte se z něj tahat informace o průběhu léčby. Zcela postačí, když dítě ví, že se zajímáte a dáváte mu prostor.

2. Ověřené informace jsou základ

To, že čtete tento článek, je možná prvním krokem. Všechny informace jsou z odborných materiálů, ale hlavním zdrojem by vám měl být vždy lékař nebo poradna. Jednou z nejvýznamnějších je Centrum Anabell. Určitě tento krok nevynechávejte. Postup „snažit se dítě vykrmit“ by téměř jistě celou situaci ještě ztížil.

3. Komunikujte. Jednejte s ním jako se sobě rovným

Jednou rukou vaříte, druhou uklízíte, dítě se zrovna rozhodne s vámi povídat a vám by se nejraději vykřiklo „teď ne“. Tak ten hrnec odstavte, úklid počká a soustřeďte chvilku své pozornosti jen jemu. Vyhraďte si čas na rozhovor bez výčitek. Zmiňte, že si o problematice hledáte informace, nebo jste vyhledali radu lékaře. Nejednejte především za jeho zády! Není ale nutné se neustále točit jen kolem tohoto tématu. Povídat si můžete i o příjemnějších věcech.

4. Zapojte všechny členy rodiny

Za život se pravděpodobně stane jen hrstka situací, kdy je opravdu nevyhnutelné, aby se celá rodina semkla a táhla za jeden provaz. Tohle je jedna z nich. Informujte sourozence a váš nejbližší okruh přátel. Vysvětlete jim (na základě doporučení od lékaře), kterým tématům se vyhnout nebo jak reagovat na vypjaté situace. Pro sourozence může být situace velmi traumatizující, takže si vyhraňte i čas jen pro ně.

Velmi často mají děti s PPP tendence s nadšením vařit pro ostatní, ale sami se pak nechtějí najíst v přítomnosti rodiny. V tom případě se doporučuje vaření zakázat a najít rutinu stolování, která bude vyhovovat oběma stranám. Nejčastěji tedy odděleně, aby měl zbytek rodiny šanci na klidné usednutí k jídlu bez přemýšlení, zda něco nedělají špatně.

Nezapomeňte také na sebe a nestyďte se vyhledat pomoc terapeuta. Zdroj: Canva

Kdy kontaktovat lékaře

Kdy je třeba zpozornět

Velmi často se mohou u lidí trpících poruchami příjmu potravy objevit sebevražedné myšlenky. Ostatně sebevražda je velmi častou příčinou úmrtí. Tyto myšlenky bývají formulovány většinou nepřímo a někdy je tak možné je přehlédnout. Zpozornět je tak potřeba i u vět ve smyslu: „Já už dál nemůžu.“ nebo „Všechno je na nic, už dál nechci.“ Toto skryté volání proto nepřehlížejte a volejte o pomoc. Kontaktovat můžete lékaře, psychiatra a v akutních případech i záchrannou službu na lince 155.

Nezapomínejte na sebe

Už víte, jak v této situaci pomoci dětem nebo blízkým, jak je odporovat a jak se chovat, ale možná zapomínáte sami na sebe a na to, že ani pro rodiče není tato situace lehká. Zvlášť ve chvíli, kdy trpí pocity viny. Usnadnit zvládat situaci vám mohou pomoci tyto tipy:

• Obstarejte si pomoc i vy - ať už psychologickou, nebo psychoterapeutickou.
• Nezapomínejte na to, že i vy máte svůj život. Proto ho i nadále žijte.
• Nastavte pravidla a důsledně je s celou rodinou dodržujte.
• Hledejte pomoc a rady na správných místech.

Přečtěte si také rozhovor Jak prožívala Petra anorexii z pohledu dítěte?

Jaké jsou zkušenosti uživatelek eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti maminek z eMimino.cz

To znám moc dobře. Nejhorší vždy byly a vlastně dodnes jsou večery, kdy jsem sama doma. Tím, že jsem sama dost málo, tak se ta nemoc zmírnila. Ale když jsem byla sama často, tak to bylo hodně zlé. Dokázala jsem toho spořádat fakt hodně. Většinou se mi toho podařilo zbavit, ale někdy ne a za to jsem se strašně nesnášela. Mám i taková období. V létě tím trpím minimálně, ale vánoce jsou vždy strašně náročné. Nedokážu odolat a nedokážu si říct dost. Ale zase jen, když mám příležitost a vím, že budu sama.

měla jsem podobný problém, nejdřív anorexie, pak sebepoškozování, znovu anorexie, bulimie a záchvatovité přejídání. To bylo jednoznačně nejhorší. Vyvolávalo ve mně největší výčitky, přesto nešlo přestat. V noci jsem sežrala třeba 750 g čokoládového mysli, čoko piškoty, chipsy… Bylo to hrozné, pak jsem skončila v nemocnici a tam se přejídala dál, po návštěvách jsem chtěla jen čokolády, dorty… Došlo mi to všechno až při propuštění, kdy jsem se do ničeho nevešla. Pak jsem nějakou dobu jedla trochu víc, ale nepřejídala se tolik, malinko jsem shodila. Pak jsem přestala kouřit a zase nabrala. Od srpna držím dietu a od září 4-krát týdně cvičím. Nejím skoro nic. Nehubnu a jsem totálně zoufalá. Nejíst mi vždy fungovalo, ale teď už ne. Nevím, jak shodit.

Projevuje se tak, ze prestanes jist. Jednou vynechas snidani, pak veceri. No a nakonec ti staci snist jedno jablko za den. A porad na to myslis…na jidlo, na to kolik vazis, jak vypadas. Neni to sranda. Spadne se do toho jako nic a tezko se z toho vyhrabava.

⁽¹⁾ https://www.uzis.cz/…11az2017.pdf

Příběhy ze života

Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.

Nejnovější příběhy