Myšlenky na sebevraždu může mít kdokoliv z nás. Kdy se obrátit na odborníka?

Proč se objevují sebevražedné myšlenky

Myšlenky na sebevraždu mohou v průběhu života potkat kohokoliv z nás. Je to stav, kdy se člověk cítí natolik špatně, osaměle a zoufale, že už nevidí jiné východisko než ukončit svůj život. Sebevražedné myšlenky mohou vznikat z různých důvodů a jsou často důsledkem kombinace několika faktorů.

Podle psycholožky Mgr. Simony Hřebíčkové bývají podnětem často špatné vztahy a nesprávná či žádná komunikace. „Rovněž těžká traumatická období, stresové nebo úzkostné situace, které přetrvávají dlouhou dobu. Také pocity osamělosti, převážně pak po rozchodu/rozvodu. Ale také nepochopení od okolí. Klient má většinou pocity prázdnoty, že jako člověk nic neznamená, je na obtíž, selhává a nikomu chybět nebude. Nic mu nedává smysl a vše je zcela beznadějné. Pro člověka v depresi vlastně neexistuje cesta, která by někdy mohla znovu přinést pocit štěstí,“ vysvětluje odbornice.

• Jedním z hlavních důvodů je psychická bolest, kterou jedinec zažívá a která se může zdát neúnosná. Tato bolest může být způsobena různými životními situacemi, jako jsou ztráta blízké osoby, rozvod, ztráta zaměstnání, finanční problémy nebo chronická nemoc.
• Dále je to pocit beznaděje a bezmoci, kdy člověk nevěří, že se jeho situace někdy zlepší. To může vést k pocitu, že jediným východiskem z trápení je ukončit svůj život.
• Sebevražedné myšlenky se mohou také objevit u lidí trpících psychickými poruchami, jako jsou deprese, úzkostné poruchy, bipolární porucha nebo schizofrenie.
• Nezanedbatelnou roli hrají i biologické faktory, například nerovnováha chemických látek v mozku, která ovlivňuje náladu a chování. Někteří lidé mohou mít genetickou predispozici k depresím nebo jiným duševním poruchám, což může zvyšovat riziko sebevražedných myšlenek.
• Myšlenky na sebevraždu může způsobit sociální izolace a osamělost. Lidé, kteří nemají dostatečnou podporu od rodiny nebo přátel, se mohou cítit osamělí a nepochopení, což může vést k rozvoji pocitů zoufalství. K tomu se mohou přidat i negativní životní zkušenosti, jako je šikana, domácí násilí nebo jiné formy zneužívání, které mohou mít devastující vliv na psychiku jedince.

Pokud se někdo takto cítí, je nezbytné vyhledat pomoc odborníka, ideální je psycholog, psychiatr nebo krizová linka. Pomocí rozhovoru, terapie nebo léků je možné najít způsoby, jak zvládnout bolest a najít naději na lepší budoucnost. Nikdy není pozdě požádat o pomoc a každý život má hodnotu.

Je důležité si uvědomit, že sebevražedné myšlenky nejsou slabostí nebo selháním. Jsou signálem, že člověk potřebuje pomoc a podporu.

Pohled na umírání a postoj k samotné smrti se v průběhu života mění. Zdroj: Canva

Kdy přichází myšlenky na smrt

Myšlenky na smrt se u člověka objevují běžně, není to nic výjimečného. Každého z nás občas tato myšlenka napadne. Je ale velký rozdíl přemýšlet o smrti jako takové, nebo přemýšlet o tom, jak spáchat sebevraždu.

Pohled na smrt se mění v průběhu života. U malých dětí v předškolním věku jde o něco tajemného, co znají například z pohádek. Malé dítě si ještě nedokáže uvědomit, že je to něco, čím definitivně končí život a už to nelze vrátit zpět.

Starší děti si začínají uvědomovat, že smrt je velmi vážný a nevratný stav. Mnoho z těchto dětí už se setkalo se smrtí ať už mezi blízkými nebo ve svém okolí. Začínají chápat, jak je život křehký.

V pubertě už se objevují myšlenky o smyslu života, jeho konci a naplnění. Dospívající už nad tímto tématem dokážou reálně uvažovat, což může přinést různorodé pocity.

Výzkum z tohoto roku potvrzuje nárůst výskytu těžké deprese. „V současnosti trpí těžkou depresí 9 % populace, zatímco v roce 2014 to bylo jen 7 % populace,“ vysvětluje psycholožka. Jednalo se o výzkum pod vedením prof. Radka Ptáčka a jeho výzkumného týmu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Dodává, že vysoký nárůst je pak u dětí/teenagerů. „Zde extrémně narůstá sebepoškozování, ale bohužel i sebevraždy, a to u dětí od 10 let a dále. Osobně se velice často setkáváme se sebepoškozováním. Děti nebo teenageři tak řeší stres a úzkost. Důvodem je, že jim to přijde nejjednodušší a nevědí, co jiného proti těmto stavům dělat. Inspiraci bohužel nacházejí na sociálních sítích. Společně se nám pak ale úspěšně daří sebepoškozování a úzkostných stavů zbavit a rovněž jim předcházet, a to díky kognitivně behaviorálním cvičením,“ upřesňuje.

Přemáhají-li vás tíživé myšlenky na sebevraždu, svěřte se někomu blízkému. Nenechávejte si tento problém pro sebe. Zdroj: Canva

9 tipů co dělat, když přemýšlíte nad sebevraždou

Pokud přemýšlíte nad sebevraždou, je nesmírně důležité, abyste věděli, že na to nejste sami a že existuje pomoc. Myšlenky na sebevraždu mohou být velmi intenzivní a znepokojující, ale je možné je zvládnout s podporou a vhodnými kroky.

1. Najděte někoho, komu důvěřujete, a řekněte mu o svých pocitech. Může to být přítel, rodinný příslušník, partner nebo kolega. Někdy už jen to, že se s někým podělíte o své myšlenky a pocity, může poskytnout úlevu.

2. Okamžitě kontaktujte odborníka na duševní zdraví, jako je psycholog, psychiatr nebo terapeut. Tito profesionálové mají zkušenosti s pomocí lidem, kteří procházejí těžkými časy, a mohou vám poskytnout podporu a nástroje k tomu, abyste se cítili lépe.

3. Zavolejte na krizovou linku, pokud se cítíte bezprostředně ohroženi nebo máte pocit, že byste mohli jednat podle svých myšlenek. V České republice můžete například zavolat na Linku bezpečí (116 111) nebo na Linku důvěry (116 123). Tito profesionálové jsou k dispozici 24/7 a mohou vám poskytnout okamžitou pomoc a podporu.

4. Snažte se dát si čas a odložit jakákoli rozhodnutí, která by mohla být nevratná. Sebevražda je trvalé rozhodnutí pro dočasné problémy. Připomeňte si, že pocity a situace se mohou změnit, i když to teď tak nevypadá.

Návykové látky, jako jsou alkohol nebo drogy, mohou zvýšit riziko sebevražedných myšlenek. Zdroj: Canva

5. Vyhněte se užívání alkoholu nebo drog. Tyto látky mohou zhoršit pocity beznaděje a bezmoci a zvýšit riziko sebevražedných myšlenek.

6. S odborníkem na duševní zdraví můžete vytvořit plán bezpečí, který zahrnuje kroky, které můžete podniknout, když se cítíte ohroženi. Tento plán může zahrnovat kontakty na lidi, kterým můžete zavolat, aktivity, které vám pomáhají cítit se lépe, a kroky, které podniknete, pokud se vaše myšlenky na sebevraždu zhorší.

7. Snažte se obklopit lidmi, kteří vás podporují a kterým na vás záleží. Vyhledávejte společnost těch, kteří vám pomáhají cítit se bezpečně. Vyhýbejte se situacím nebo lidem, kteří mohou zhoršit vaše pocity.

8. Někdy může fyzická aktivita, dostatečný spánek a vyvážená strava pomoci zlepšit náladu a snížit stres. I malé kroky směrem k péči o sebe mohou mít pozitivní vliv na vaše duševní zdraví.

9. Vyjádřete své pocity. Někdy může pomoci zapsat si své myšlenky a pocity nebo je vyjádřit jinými kreativními způsoby, jako je kreslení nebo hudba. Vyjádření emocí může být uvolňující a pomoci vám lépe porozumět tomu, co cítíte.

Mgr. Hřebíčková poukazuje na to, že se člověk musí naučit, jak zpracovávat černé myšlenky a úzkosti. Mohou mu k tomu pomoci také speciální praktiky. „Rovněž je důležité pracovat se sebevědomím, které je v jejich stavu velice nízké. Naopak pak podporovat to, co nám přináší pozitivní energii  – být s někým, koho máme rádi, dělat, co nás jen trochu baví, chodit na procházky a sportovat. Bavit se o krátkodobých či dlouhodobých cílech, soustředit se na ně a pracovat na tom, jak jich můžeme dosáhnout,“ dodává.

Pamatujte, že není žádná ostuda cítit se zranitelný a že hledání pomoci je projevem síly, nikoli slabosti. Pokud cítíte, že potřebujete pomoc, neváhejte a vyhledejte ji co nejdříve. Váš život má hodnotu a je možné najít cestu ven. Sami to ale nezvládnete.

V případě, že se u vás objevují intenzivní myšlenky na sebevraždu, vyhledejte odbornou pomoc. Nikdy tím nic nezkazíte. Zdroj: Canva

Kdy vyhledat lékaře

Duševní zdraví je velice důležité. Pokud nefunguje správně, je vždy lepší objednat se ke specialistovi. Tím nikdy nemůžete nic zkazit. Zejména pak v případě, že se u vás projevily kromě myšlenek na sebevraždu i následující příznaky:

• Konkrétní plán nebo úmysl si ublížit.
• Pocit beznaděje a bezmoci.
• Ztráta zájmu o aktivity a lidi.
• Sebepoškozování nebo sebevražedné pokusy v minulosti.
• Pocit, že jste přítěží pro ostatní.
• Impulsivní chování.

Pokud zjistíte, že si někdo z vašeho okolí chce ublížit či myslí na sebevraždu, vždy nabídněte pomoc. Zdroj: Canva

Jak pomoci ostatním

Pokud někdo intenzivně myslí na sebevraždu, ať už o tom, jak spáchat sebevraždu, nebo na asistovanou sebevraždu, je vždy důležité takovému člověku pomoci.

Udělejte, co je ve vašich silách:

• Vyslechněte daného člověka a nabídněte mu podporu.
• Ujistěte ho, že je v bezpečí.
• Pomozte mu najít odbornou pomoc. Pokud to odmítá, zavolejte na krizovou linku. Nenechávejte si to pro sebe.
• Můžete také nabídnout praktickou pomoc s každodenními činnostmi, například s nákupem, péčí o domácnost, o děti, o mazlíčky – samozřejmě podle vašich možností a sil.

Pomoci někomu, kdo přemýšlí o sebevraždě, je nesmírně důležité. Bohužel, dobrovolný odchod ze světa volí stále více lidí, často i mladých. Mnohdy je to ale tím, že těmto lidem včas nikdo nepomohl.

Samostatnou kapitolu pak tvoří asistovaná sebevražda, o které většinou přemýšlí těžce nemocní nebo staří lidé, kteří vědí, že jejich zdravotní stav se už nikdy nezlepší. I tito lidé potřebují lásku a péči svých blízkých více než kdy dříve. Některé země umožňují asistovanou sebevraždu za přísně stanovených podmínek. Patří sem například Švýcarsko, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kanada a několik států v USA (jako Oregon, Washington, Kalifornie, Colorado, Vermont a Havaj).

Ve většině zemí, včetně České republiky, je asistovaná sebevražda nelegální a považována za trestný čin.

Sebevražedné myšlenky. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz