Sebepoškozování: Co je příčinou a jak problém řešit

Co je to sebezpoškozování

Sebepoškozování je záměrné ubližování si na těle, které jedinec provádí s cílem vyrovnat se s emocionální bolestí, stresem nebo jinými nepříjemnými pocity. Možností je mnoho, někteří volí zraňování žiletkou, řezání do rukou a nohou, škrábání do krve, štípání nebo pálení kůže. Podle psycholožky Mgr. Simony Hřebíčkové je nejčastější formou poškozování řezání.

„Nemusí to být jen nožem, žiletkou, ale třeba i kružítkem. A nejčastějším místem jsou pak ruce, stehna, břicho. Děti a teenageři se to pak snaží zakrýt. Těmito taktikami se nejvíce inspirují právě ze sociálních sítí a volí to jako způsob jak na úzkosti. Potřebují tedy naprosto edukovat o tom, že existují opravdu jiné praktiky, jak zpracovat úzkosti, prázdnotu a pocit, že nemají žádnou svou hodnotu,“ vysvětluje.

Sebepoškozování často zanechává jizvy, které jsou viditelné na první pohled. Lidé, kteří se sebepoškozují, často používají fyzickou bolest jako způsob, jak se vyrovnat s psychickými problémy. „Sebepoškozování ale rozhodně nepomůže,“ říká rezolutně odbornice a dodává: „Hrozí nebezpečí, že si člověk navykne a začne být na této praktice závislý i v pozdějším věku. Navíc by měl větší tendence k návykovým látkám jako kompenzaci sebepoškozování. Svou úzkost by prohluboval, nic by se neřešilo a sebevědomí se stále snižovalo a úzkost či deprese zvyšovala,“ varuje Mgr. Hřebíčková.

Sebepoškozování je často spojeno s psychickými poruchami, jako jsou deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha (PTSD) nebo poruchy příjmu potravy.

Je důležité zdůraznit, že sebepoškozování je závažný problém, který vyžaduje profesionální pomoc. Pokud vy nebo někdo, koho znáte, bojuje se sebepoškozováním, je důležité vyhledat podporu od odborníků na duševní zdraví.

Sebepoškozování často bývá způsob, jak zvládnout intenzivní a nepříjemné emoce. Zdroj: Canva

Proč si lidé ubližují

Nejčastěji se objevuje sebepoškozování v pubertě, protože období dospívání je velmi složité a náročné. Sebepoškozování u dětí a v dospělosti však bohužel také není výjimkou. „Sama jsem byla zaskočena, jak velká část dětí a teenagerů může sklony k sebepoškozování mít. Zatímco dříve jsme se učili, že sebepoškozování je především záležitostí lidí s hraniční poruchou, disociativní poruchou identity, poruchou potravy, či posttraumatickou poruchou,“ vysvětluje Hřebíčková.

Ohrožená skupina jsou dospívající s impulzivní povahou, nutkavém chování, nízkým sebevědomím a pocitem bezmoci, kdy je vše pod kontrolou a vedením rodiče. Postačí projevy úzkosti, tedy strachu, stresu, bezmoci a dospívající je začnou řešit sebepoškozováním. Pro jednu skupinu je to uklidnění, pro druhou skupinu vlastně takové připomenutí, že stále vůbec něco cítí.

„Jsou to dospívající nejčastěji kolem 12 let, kteří volají po pochopení. Přejí si, aby na jejich reakci nedostali křik, kritiku, či pláč ze strany rodiče. Přejí si více vysvětlení, komunikace a sebepoznání – sebeuvědomění,“ upřesňuje.

1. Regulace emocí

Sebepoškozování může sloužit jako způsob, jak se vyrovnat s intenzivními emocemi, jako je smutek, úzkost nebo vztek. Fyzická bolest může dočasně odvést pozornost od psychické bolesti nebo může přinést pocit úlevy tím, že uvolňuje endorfiny – hormony, které mohou mít uklidňující účinek.

2. Pocit kontroly

Někteří lidé se sebepoškozují, aby si vytvořili pocit kontroly v situacích, kde se cítí bezmocní nebo bezmocní. Tím, že si způsobují fyzickou bolest, mohou mít pocit, že mají alespoň nad něčím kontrolu, i když je to sebepoškozující chování.

3. Vyjádření emocí

Pro některé osoby je sebepoškozování způsob, jak vyjádřit emoce, které nedokážou sdělit jiným způsobem. Může se jednat o způsob, jak komunikovat bolest nebo zoufalství, když cítí, že jejich slova nebo chování nestačí.

U některých osob je sebepoškozováníformou trestu za své chyby nebo selhání. Zdroj: Canva

4. Trestání sebe sama

Někteří lidé se sebepoškozují jako forma sebe-trestání, pokud cítí vinu nebo mají nízké sebevědomí. Mohou mít pocit, že si zaslouží bolest nebo že sebepoškozování je formou pokání za něco, co vnímají jako své chyby nebo selhání.

5. Otupení nebo únik

Sebepoškozování může být také způsobem, jak se vyhnout nebo otupit intenzivní emocionální bolest. Někteří lidé si ubližují, aby přerušili disociativní stavy nebo aby se cítili více přítomni v těle, když jsou ohromeni emocemi nebo traumatickými vzpomínkami.

6. Volání o pomoc

Pro některé může být sebepoškozování formou volání o pomoc nebo způsobem, jak upozornit na svou bolest a utrpení. Sebepoškozování může být způsob, jak sdělit okolí, že něco není v pořádku, zvláště pokud mají pocit, že jejich potřeby nejsou jinak slyšeny nebo pochopeny.

7. Naučené chování

V některých případech může být sebepoškozování naučeným chováním, které lidé viděli u jiných nebo se o něm dozvěděli z médií. Pokud se sebepoškozování stane častou reakcí na stres nebo obtížné emoce, může se rozvinout jako maladaptivní zvyk.

Sebepoškozování může začít „nevinně“, například občasným škrábáním, a skončit i myšlenkami na sebevraždu. Obvykle se způsoby sebeubližování stupňují.

Kreativní činnosti jsou skvělým způsobem, jak dát průchod svým emocím. Zdroj: Canva

7 tipů, jak si ulevit od emoční bolesti

Ulevit si od emoční bolesti lze mnoha různými způsoby, a to v závislosti na individuálních potřebách a situaci. Je důležité najít zdravé a konstruktivní metody, které pomohou zvládat těžké emoce a stres.

„Dítě musí především znát, co a proč se s ním děje a jak to zpracovat. To mu pomůže jak v daný moment, tak i v budoucnosti. Pakliže rodič tedy má podezření, je nejlepší najít odbornou pomoc. Rodič si to nesmí brát osobně nebo jako své selhání, ale jednat. V dnešní době je to opravdu časté,“ říká psycholožka.

1. Hovořte o svých pocitech: Sdílení emocí s důvěryhodným přítelem, členem rodiny nebo terapeutem může být velmi ulevující. Mluvení o tom, co prožíváte, může snížit pocit osamělosti a pomoci vám lépe pochopit své pocity.
2. Pohyb a cvičení: Fyzická aktivita, jako je běh, chůze, jóga nebo tanec, může pomoci uvolnit stres a zlepšit náladu. Cvičení uvolňuje endorfiny, které mohou pomoci zmírnit bolest a zlepšit celkovou pohodu.
3. Relaxace a meditace: Techniky jako hluboké dýchání, meditace nebo progresivní svalová relaxace mohou pomoci uklidnit mysl a snížit úzkost. Tyto metody mohou také zlepšit vaše uvědomění a pomoci vám lépe zvládat emoce.
4. Kreativní vyjádření: Zapojení se do kreativních aktivit, jako je psaní, kreslení, malování nebo hudba, může být velmi terapeutické. Vyjádření emocí skrze umění může poskytnout bezpečný způsob, jak zpracovat a uvolnit emoční napětí.
5. Vyhledejte odbornou pomoc: Pokud se cítíte přetížení emocemi nebo máte pocit, že je nedokážete zvládnout sami, je důležité vyhledat pomoc od odborníka na duševní zdraví. Terapeut nebo poradce může poskytnout podporu a strategie pro zvládání emocí.
6. Starost o sebe: Péče o své tělo a mysl je klíčová. Dostatek spánku, zdravá strava, pravidelný režim a vyhýbání se alkoholu a drogám mohou pomoci zlepšit vaši psychickou pohodu.
7. Dělejte si přestávky: Dejte si pauzu, když cítíte, že jste přetíženi. Udělejte si čas na odpočinek, na něco, co vás baví, nebo na aktivity, které vás uklidňují, jako je poslech hudby, čtení nebo procházka v přírodě.

Prevencí sebepoškozování je také domácí klid a otevřená komunikace bez křiku, pláče nebo mlčení. Snažit se tedy dospívajícího vyslechnout a především se vžít a pochopit a spolu hledat k jednotlivým problémům řešení. Najít čas si pravidelně popovídat, jen vyslechnout a bez souzení, či kritiky.

Sebepoškozování je vždy nutné řešit včas, a to s kvalifikovaným odborníkem. Nebojte se požádat o pomoc. Zdroj: Canva

Kdy vyhledat pomoc

Sebepoškozování v pubertě i v dospělosti, zejména pokud trvá dlouhodobě, je vždy nutné začít řešit včas. V takovém případě by měl zasáhnout někdo z okolí, protože dotyčný člověk si svůj problém mnohdy neuvědomuje, nebo ho nechce vidět.

Je důležité vždy vyhledat při sebepoškozování pomoc.

Kde hledat pomoc:

• Psycholog nebo psychoterapeut: Tito odborníci mohou poskytnout terapii a pomoci vám rozvinout zdravější způsoby zvládání emocí.
• Psychiatr: Pokud máte pocit, že vaše sebepoškozování je spojeno s hlubšími psychickými problémy, jako je deprese nebo úzkost, psychiatr vám může poskytnout léky a další formy léčby.
• Krizová linka: V případě urgentní potřeby můžete zavolat na krizovou linku nebo vyhledat pomoc na pohotovosti.

Je důležité pamatovat na to, že sebepoškozování je často signálem hlubších emocionálních potíží a že profesionální podpora může být klíčem k uzdravení a nalezení lepších způsobů, jak zvládnout obtížné emoce.

Pokud se chceme vymanit z procesu sebepoškozování, je třeba si uvědomovat, které situace v nás takové myšlenky vyvolávají. Zdroj: Canva

Jak přestat se sebepoškozováním

Přestat se sebepoškozováním je bezesporu náročný proces. Je však možné se tohoto vrozce chování vymanit s pomocí správných strategií, podpory a odborné pomoci.

1. Rozpoznejte spouštěče

Identifikujte situace, emoce nebo myšlenky, které vás vedou k sebepoškozování. Může to být stres, úzkost, hněv, pocit prázdnoty nebo trauma. Pochopení spouštěčů je prvním krokem k nalezení alternativních způsobů, jak se s těmito emocemi vyrovnat.

2. Naučte se zdravé způsoby zvládání emocí

Zkuste si vést deník emocí. Pište si o tom, co vás trápí, co cítíte a jaké situace vás k sebepoškozování vedou. To vám může pomoci získat náhled na své chování. Vhodnou činností je také fyzická aktivita, která může pomoci uvolnit napětí a zlepšit náladu. Zkuste cvičení, běh, jógu nebo tanec. Jako bezpečný způsob vyjádření emocí mohou také posloužit kreativní činnosti.

Prevencí sebepoškozování je také domácí klid a otevřená komunikace bez křiku, pláče či mlčení. Snažit se tedy dospívajícího vyslechnout a především se vžít, pochopit a společně hledat k jednotlivým problémům řešení.

3. Používejte náhradní strategie

Najděte alternativy k sebepoškozování, které vám pomohou zvládnout nutkání. Příkladem může být třeba:

• Led na pokožce: Držení kostky ledu proti kůži může poskytnout intenzivní pocit bez zranění.
• Gumička: Jemné praskání gumičky na zápěstí může poskytnout krátkou fyzickou reakci.
• Kreslení červenou fixou: Místo řezání použijte červenou fixu a nakreslete čáry na místo, kde byste se obvykle poranili.

Sdílení problému s blízkými osobami může člověku poskytnout emocionální úlevu. Zdroj: Canva

4. Vyhledejte podporu

Pamatujte, že mluvit s blízkými, přáteli nebo rodinou o svých pocitech může být velkým krokem vpřed. Otevřeně hovořte s blízkými lidmi, kterým důvěřujete, o svých pocitech a o tom, co prožíváte. Je důležité mít kolem sebe podpůrný systém, který vám může pomoci cítit se méně izolovaně.

Setkání s lidmi, kteří procházejí podobnými zkušenostmi, může být také velmi užitečné. Podpůrné skupiny poskytují prostor pro sdílení a získání nových perspektiv a strategií zvládání.

Terapeut nebo poradce vám může poskytnout nástroje a postupy, jak se vyrovnat s emocemi a přestat se sebepoškozováním. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je často účinná při práci se sebepoškozováním, protože pomáhá změnit negativní myšlenkové vzorce a chování.

Podle psycholožky Simony Hřebíčkové je důležité, aby rodiče učili děti pěstovat zodpovědnost, sebedisciplínu a chválili je opravdu za věci, které dítě samo udělá. Rovněž podporovali v dětech či dospívajících to, co děti baví, především sport, popřípadě jinou činnost (malování, design, zpěv, cokoli). Zájmy a zdravá odpovědnost působí velice dobře jako prevence.

5. Vypracujte si bezpečnostní plán

Mít plán pro chvíle, kdy se cítíte nejzranitelnější, může pomoci zvládnout nutkání. Plán by měl zahrnovat seznam aktivit, které vám pomohou odvést pozornost, kontaktní osoby, kterým můžete zavolat, a kroky, které můžete podniknout, abyste se udrželi v bezpečí.

Pro všechny případy mějte také připravené kontakty na krizové linky. V Česku se můžete obrátit na Linku bezpečí (116 111) nebo Linku první psychické pomoci (116 123).

6. Soustřeďte se na sebe-péči

Starost o své fyzické a duševní zdraví je klíčová. To zahrnuje dostatek spánku, vyváženou stravu, pravidelný pohyb a praktikování relaxačních technik, jako je hluboké dýchání nebo meditace.

7. Vyvarujte se spouštěcím situacím

Pokuste se vyhnout situacím nebo prostředím, které zvyšují riziko sebepoškozování. To může zahrnovat vyhýbání se určitému obsahu na internetu, situacím, které vás stresují, nebo lidem, kteří negativně ovlivňují vaše duševní zdraví.

8. Buďte trpěliví

Proces zotavení může být dlouhý a někdy náročný. Je důležité být k sobě laskaví a nevzdávat se, i když to není snadné. Pokrok může být pomalý, ale každý malý krok vpřed je úspěch.

Sebepoškozování. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků