Obsah článku
Skrýt ZobrazitJsou babičky hlídací, ale i takové, které si chtějí užívat svůj důchod. Nic z toho není špatně. Prarodiče většinou chtějí trávit se svými vnoučaty volný čas, ale dost často se z nich postupem času stávají neplacení au-pair. Jak vybalancovat hlídání dětí? A na co si dát pozor?
V dnešní uspěchané době, kdy je na rodiče malých dětí vyvíjen tlak, aby dokonale zvládali nejen práci, ale také péči o děti i domácnost, je už pravidelné hlídání potomků jaksi nutností. Někdo má to štěstí, že má prarodiče nablízku, jiní musí spoléhat sami na sebe nebo profesionální hlídací agentury.
Proč dávat děti k babičce a dědovi
Ochotní prarodiče jsou doslova k nezaplacení, a to nejen během roku na vyzvedávání ze školek a škol či doprovázení na kroužky, ale speciálně, když děti onemocní nebo jsou prázdniny. Covidová doba tomu také moc nepřispěla. Během lockdownů museli rodiče i prarodiče opravdu táhnout za jeden provaz, protože home office a domácí výuka více dětí nebyla jednoduchá.
Na rozdíl od placených služeb hlídacích agentur, svoje „služby“ většinou prarodiče nabízí zadarmo. Ale měli by? Jsou prarodiče povinni pomáhat svým dětem? Některé výzkumy z posledních let dokazují, že hlídání dětí prarodiči alespoň 1× týdně má na duševní i fyzické zdraví seniorů pozitivní vliv. Hlídání dětí posiluje seniorům mozek, protože musí vykonávat další mentální aktivity, využívat paměť a zvládat úkony, které jim dříve při péči o své děti byly vlastní.
„Každý rodič je jiný, někdo je natěšený na každý okamžik s vnoučaty a velmi si to užívá, někdo je aktivní, cestuje a vnoučata je ochoten hlídat v omezeném čase, někdy s pomocí nelze počítat. Můžete se tím trápit nebo hledat jiné řešení, které vás bude méně vyčerpávat. Prostě život nejde dle našich představ, ale podstatné je, jak s tím naložíte,“ radí terapeutka a koučka Mgr. Lucie Mucalová.
Další výhody:
- Hlídání dětí vede seniory k pozitivnějšímu myšlení,
- prarodiče se také těší většímu množství sociálních interakcí,
- zvyšuje se sebevědomí prarodičů, protože zvládají „dávno zapomenuté“ povinnosti,
- odpadají pocity osamělosti.
Díky společné péči a pravidelnému hlídání vnoučat má k sobě rodina mnohem blíže a utužují se společná rodinná pouta.
Jak často dávat dítě na hlídání
Nedostatek času trápí v současné době většinu mladých rodin s dětmi. Právě ten notorický nedostatek času pak vede k tomu, že při jakémkoli, byť malém, zádrhelu se složí celý naplánovaný harmonogram jako domeček z karet. O osobním životě páru už pak nelze skoro ani mluvit. Pomocná ruka se tak může vždycky hodit. Když jsou prarodiče poblíž a ještě jsou ochotni pohlídat, pak je to jako výhra v loterii.
A jak požádat prarodiče o hlídání? „Buďte co nejvíce autentičtí, otevření. Pojmenovávejte svoji žádost tak, jak je, byť to ve vás může vyvolávat pocit, že chcete hlídání, abyste si zašli do sauny nebo na cvičení. Možná máte stažený žaludek z toho, že přijde “výslech”, co jako v době hlídání budete dělat. Nejvíce vás zatíží doba, kdy budete vymýšlet “noblesní”, ale neopravdovou žádost o pomoc,“ vysvětluje Mgr. Lucie Mucalová.
Taková občasná výpomoc se ale velmi rychle změní na pravidelnou a z prarodičů se mnohdy stávají uhonění další rodiče, kteří neví, kam dřív skočit. Pravidelné vyzvedávání ze školy, doprovod na kroužky nebo k lékařům mohou být povinnosti velmi vyčerpávající.
Rodiče pak často automaticky očekávají, že prarodiče budou k dispozici neustále. A ti zase většinou neumí nebo nechtějí říct ne, což ale může brzy vést k negativním pocitům. „Jestli budou rodiče hlídat, je opravdu jejich volba, byť můžeme mít očekávání, že je to přece automatické,“ dodává terapeutka. Bez komunikace a nastavení jasně daných pravidel se může stávat, že dochází k velkým nedorozuměním a nepochopení. Na prarodiče by rozhodně nemělo být kladeno příliš mnoho nároků.
Hlídání dětí rozhodně není samozřejmost. I když vaši rodiče svá vnoučata milují, není jejich práce hlídat je každý den. Neměli byste jim tedy vyčítat nebo se cítit dotčení, pokud hlídání odmítnou. Oni už vychovali vás.
Pomoc od prarodičů je často vnímána jako samozřejmá, což nepřispívá k dobrým vzájemným vztahům.
4 tipy, jak se domluvit
Vy i vaši rodiče máte jeden společný cíl – zdravé a šťastné dítě. Jak se tedy domluvit?
1. Naplánujte čas společně
Víme, že potřeba hlídání dětí může být někdy nepředvídatelná, ale tady mluvíme opravdu o jasně daném harmonogramu hlídání. Když si s rodiči každý týden domluvíte, co a jak, mohou ihned reagovat a sdělovat vám své plány, abyste měli čas si případně najít jiné hlídání. Nenuťte rodiče, aby byli kdykoli k dispozici. I vaši starší rodiče mají nějaké své plány, koníčky nebo i oni sami potřebují jet k lékaři.
2. Dodržujte pravidla
Domluvené dny nebo hodiny hlídání pak opravdu dodržujte a nevyužívejte dobrotu a ochotu prarodičů ve svůj prospěch. Mezi taková pravidla patří i dodržování času vyzvednutí nebo předání na určitém místě. Není fér si děti vyzvednout o několik hodin později nebo nedat vědět dopředu, že se pracovní schůzka protáhla.
Jak říci ne? Podle terapeutky Lucie Mucalové je důležitá upřímnost a otevřenost.
3. Mluvte spolu
Společně s prarodiči si promluvte o tom, jestli souhlasí s častým hlídáním, jak jsou na tom zdravotně, jestli jim dosavadní systém vyhovuje i o tom, jestli se cítí doceněni. Prarodiče mnohdy nechtějí říct pravdu, ale je důležité, abyste si opravdu v klidu popovídali o tom, jak si to představují. Také se pravidelně zajímejte o to, jestli prarodičům systém vyhovuje, jestli si nepotřebují odpočinout nebo jestli chtějí něco změnit. „Důležité je pojmenovat, jak to máte, proč to tak máte nebo říci, kde je vaše hranice pomoci v hlídání. Čím více bude “přetáčet”, jak to máte, tím větší dusno může vznikat,“ radí prarodičům odbornice a dodává: „K čemu je hlídání, když všichni zúčastnění cítí, že je něco špatně? To si pak nikdo neužije a spíše čeká, ať už to skončí.“
4. Zajímejte se o své rodiče
Stejně jako oni pomáhají vám, i vy jim ukažte, že si jejich podpory a ochoty vážíte, a ptejte se jich, co potřebují. Pomozte jim – s nákupem, s dovozem k lékaři nebo s výplní volného času, aby věděli, že na ně myslíte a neočekáváte od nich jen hlídání dětí. I v tomto vztahu je potřeba vybalancovat vzájemnou podporu.
Vzájemná důvěra a podpora – to je pravý smysl rodiny. Když prarodiče pomáhají vám, je fér, abyste čas od času udělali i vy něco pro ně.
Děti vychováváte hlavně vy
Určit si pravidla ohledně hlídání dětí se vám může vyplatit i ve chvíli, kdy po rodičích chcete, aby dodržovali vaše pravidla výchovy. Prarodič je takový spolujezdec, ale pokud mu přidáte na jeho stranu plyn i brzdu, pak si pojede podle svého. Čím více prarodiče hlídají vnoučata, tím spíše je potřeba, abyste ve výchově táhli za jeden provaz. „Ať je to jakkoli, hledejte takovou variantu hlídání, co vám nepřidělá více starostí než právě pomoci,“ říká závěrem Mgr. Lucie Mucalová.
Jak to zvládnout v klidu?
- Stanovte si denní harmonogram a režim – kdy chodí dítě spát, kdy a co jí, kdy si hraje a kdy dělá úkoly.
- Mluvte o praktických věcech – čeho se dítě bojí, na co má alergii, proč nesmí jíst cukr nebo pít mléko atd.
- Nehádejte se kvůli maličkostem – vždy se objeví nějaké neshody. Vaše maminka nejspíše dělala některé věci jinak, ale nebazírujte na maličkostech a o dalších věcech se společně v klidu domluvte.
Zkušenosti redaktorek eMimino.cz
Jana: Já bych se jako samoživitelka určitě bez hlídání rodičů neobešla. V podstatě nahrazují jednoho rodiče. Dělají to rádi a když se stane, že holky delší dobu nevidí, jsou nešťastní. Zároveň vím, že to není samozřejmost, a jsem jim za to velmi vděčná. Často s nimi komunikuji o plánech a harmonogramu hlídání. Snažím se jim pravidelně pomáhat, svoji maminku beru každý rok na dovolenou, zvu je na večeře nebo když vařím něco, co mají rádi, udělám porce i pro ně.
Péťa: My máme obě babičky a oba dědy (byť je všem kolem 70). Leč…! Nejsou hlídací vůbec. Z jedné strany prostě nehlídají, mají rádi svůj klid a pohodu, které si nenechají vzít. Z druhé strany jsou zase ještě pracovně aktivní, taky už mají rádi svůj klid a navíc jsou ještě relativně daleko. Nějaké věty typu: „A kdy nám tu malou necháš na pár dní?“ se fakt nekonají. Hlídání tak mám opravdu jen v těch nejnutnějších případech.
Lucka: Co se nás jako dětí týče, byla jiná doba. Babi s dědou od táty nás prakticky denně vyzvedávali ze školky/školy a hlídali, dokud nás nemohla vyzvednout mamka. Když jsme byly nemocné, hlídala klidně i prababička. Tenkrát to bylo jiné, důchod dřívější. Obě strany přes léto měli prakticky celou dobu na střídačku a rodiče přijížděli třeba až na víkend.
Martina: Bohužel prarodiče ani z jedné, ani z druhé strany nejsou hlídací, takže na to rozhodně nemohu spoléhat. Hlídání jsem vyřešila tak, že když potřebuji pracovat, chodí mi na pár hodin hlídat paní na hlídání - chůva. Večer pak pomáhá přítel, někdy na chvíli „pohlídá“ i starší brácha (ale to tak, že jsem v jiném pokoji a něco dělám a on si s malou hraje).
Jíťa: Naše děti hlídali prarodiče. Zatímco ze strany manžela byl styk s dětmi víceméně pravidelný, omezený na jedno odpoledne v týdnu, bez přespávání a dlouhodobého pobytu (ano, teď si uvědomuji, že děti u babičky nikdy ani nepřespaly – ale pravda je, že bydlí 3 minuty chůzí od nás). Na druhé straně – prarodiče, kteří žijí cca 80 km on nás – byly pobyty samotných dětí s prarodiči spíše občasné, ale vícedenní, později i týdenní. Prarodiče s sebou brali celou smečku vnoučat i na hory na lyže (to dodnes nechápu, 2 senioři a 4 mláďata od 1 do 4 let). Oba režimy byly funkční a bezproblémové a fungují dodnes.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Mamka hlídá podle potřeby. Mám ji 150m. Do toho mi přes den pohlídá i moje babička, třeba na 2 - 3 hodiny. Vůbec si nestěžuji, všichni jsou z malého posraní a hlídají moc rádi.
My máme rodinu 450km daleko a malá bude mít 2 roky a ještě jsme žádné hlídání nevyužili. Prarodiče nejsou od toho aby hlídali tvé dítě.
Měla by mít rozum a pomoct? Hm, myslím, že je jen na ní, jestli se rozhodne, že bude hlídat nebo ne… a že má taky nárok na svůj vlastní život… je fajn, když je babička „hlídací“ a má radost z návštěvy vnoučat, ale její povinností to není… co tak zkusit babičku z manželovy strany?
Bohužel je to vždycky o domluvě, ono asi nestačí naznačovat, ale prostě se na rovinu zeptat, že bys potřebovala tehdy a tehdy ohlídat a uvidíš jestli odmítnou nebo ne. Klidně se zeptej, jestli si máš hledat někoho na hlídání, třeba je to trkne.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy






Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V současné době studuje program MBA v oboru Psychologie managementu.
V rámci profesního rozvoje se vzdělávala v mediaci (100 hodin), v systemickém koučinku a supervizi (200 hodin). Absolvovala koučovací výcvik s mezinárodní akreditací ICF. Zároveň je frekventantkou posledního ročníku komplexního psychoterapeutického výcviku ve strategické kooperační a komunikační psychoterapii a hypnoterapii pod vedením MUDr. Františka Matušky.
Osobnímu rozvoji a lektorské činnosti v různých oblastech a u různých cílových skupin se věnuje 18 let. Baví ji propojovat světy businessu, státní správy a neziskového sektoru. Její přístup a metody jsou vhodné pro každého, kdo cítí potřebu změny v osobní či pracovní rovině.
Lucii Mucalovou najdete také na stránkách