Co je psychosomatika a jak funguje?

Co je psychosomatika

Psychosomatika je základem celostního přístupu k léčbě, kde se lékaři nesoustředí pouze na fyzické příznaky, ale také na psychické a sociální aspekty zdraví. Tento přístup vychází z předpokladu, že mysl a tělo jsou úzce propojené, a že psychické faktory, jako jsou emoce, stres, úzkost nebo trauma, mohou významně ovlivnit fyzické zdraví a naopak.

Například dlouhodobý stres může vést k fyzickým onemocněním, jako jsou bolesti hlavy, zažívací potíže nebo srdeční problémy. Naopak fyzické onemocnění, zejména chronické, může ovlivnit psychický stav člověka, což může zhoršovat jeho celkovou pohodu a zdraví. To celé vede k začarovanému kruhu zhoršujících se příznaků.

Psychosomatika se uplatňuje v různých oblastech medicíny, jako je kardiologie, gastroenterologie, dermatologie a další. Lékaři stále častěji spolupracují s psychology a terapeuty, aby pacientům poskytli komplexní péči, která zahrnuje jak fyzické, tak psychické zdraví.

U chronických onemocnění, kde hrají psychické faktory významnou roli, je psychosomatika klíčová. Umožňuje nejen lepší porozumění příčinám onemocnění, ale také efektivnější způsoby prevence a léčby.

Kardiovaskulární potíže jsou jen jedny z mnoha psychosomatických onemocnění. Zdroj: Canva

Jaké jsou nejčastější psychosomatické potíže

V praxi se můžeme setkat s celou řadou psychosomatických obtíží, u kterých mají lékaři problém zjistit přesnou somatickou (fyzickou) příčinu. A často bývá obtížné přijmout skutečnost, že za reálné fyzické problémy může psychika, konkrétně stres, úzkost, deprese nebo emocionální napětí.

Mezi nejčastější psychosomatické onemocnění patří:

• Migrény a tenzní bolesti hlavy: Tyto typy bolestí hlavy jsou často spojeny se stresem, úzkostí nebo potlačovanými emocemi. Tenzní bolesti hlavy mohou být důsledkem napětí ve svalech krku a ramen, které je způsobeno stresem.
• Zažívací potíže: S psychosomatikou je často spojován syndrom dráždivho tračníku (IBS), žaludeční vředy či gastroezofageální reflux (GERD).
• Kardiovaskulární problémy: Dlouhodobý stres a úzkost mohou přispět k rozvoji vysokého krevního tlaku, což zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Emoční stres může také vyvolat nepravidelné srdeční rytmy (arytmie).
• Kožní problémy: psychické napětí, zejména dlouhodobé se může projevit i na kůži v podobě ekzémů, psoriázy či akné.
• Bolesti svalů a kloubů: Častým problémem jsou chronické bolesti zad nebo fibromyalgie, syndrom, charakterizován chronickou bolestí svalů a citlivostí po celém těle či artritida.

Stres a psychická nepohoda často ovlivňují i kvalitu spánku. Zdroj: Canva

• Nespavost a poruchy spánku: Stres, úzkost a deprese jsou běžnými příčinami nespavosti a dalších poruch spánku, jako je například neschopnost usnout nebo časté probouzení během noci. Nedostatek kvalitního spánku poté může ovlivňovat další aspekty našeho fyzického zdraví.
• Respirační problémy: Emoční stres může vyvolat nebo zhoršit astma a astmatické záchvaty. Nadměrná nárazová zátěž v některých případech způsobuje i hyperventilaci (rychlé a mělké dýchání).
• Sexuální dysfunkce: Erektilní dysfunkce u mužů či snížené libido jsou mnohdy také důsledky psychického napětí.

„Pokud je stres dlouhodobý a trvalý, mohou se rozvinout i kardiovaskulární problémy, rychlý srdeční tep a srdeční onemocnění, stejně jako žaludeční vředy. Zvyšuje se riziko cukrovky 2. typu a některých typů rakoviny. Chronický stres také snižuje počet lymfocytů v těle, což jsou bílé krvinky bojující proti infekcím, a tím se stáváme náchylnější k nemocem,“ říká psycholožka Mgr. Simona Hřebíčková.

Potlačování emocí vede rovněž k dlouhodobému stresu, úzkostem a depresím, což oslabuje imunitu. Jedinci s potlačenými emocemi bývají častěji nemocní a mohou mít tendence k závislostem, jako je jídlo, alkohol nebo jiné návykové chování. „Akceptujte a především zpracovávejte emoce jako stres, strachy, vztek, pocity viny nebo lítosti. Nezpracované emoce mohou nejen poškodit vaše zdraví, ale také snižují sebevědomí,“ dodává.

Psychosomatika často může i za další obtíže, jako je například nízký tlak, vyhřezlá plotýnka, bolest v kříži, ztráta hlasu či ztuhlá šíje. Vždy je důležité svůj stav pečlivě prokonzultovat s vhodným lékařem.

Psychické rozpoložení je velmi důležité, neboť přímo ovlivňuje naše fyzické zdraví. Zdroj: Canva

Jak působí psychika na naše zdraví

Propojení a vzájemné ovlivňování fyzické a psychické stránky člověka je dnes již prokázaným faktem. Znamená to, že psychický stav, konkrétně napětí, stres, úzkost či strach, může prokazatelně ovlivňovat fyzické zdraví a naopak.

Podle psycholožky Mgr. Simony Hřebíčkové psychika ovlivňuje hladinu hormonů, které následně ovlivňují naši imunitu a fyzické zdraví. Velmi častým důsledkem psychického stavu na tělesné zdraví je stres. Původní záměr stresu nebo strachu byl nás chránit. „V moderním světě to funguje jinak. Pokud jsme ve stresu dlouhodobě, bez řešení, naše tělo na tento vysoký kortizol už nereaguje tak, jak by mělo. Místo toho nám začíná oslabovat imunitu a tělo se stává náchylnější k nemocem. Chronický stres tedy může mít vážné důsledky pro naše zdraví,“ upřesňuje odbornice.

Toto propojení lze chápat na několika úrovních:

• Produkce hormonů: Když člověk zažívá stres, dochází k produkci kortizolu (stresového hormonu). Kortizol ovlivňuje řadu tělesných funkcí, včetně metabolismu, imunitní reakce a zánětlivých procesů. Prodloužený stres může vést k řadě fyzických problémů, jako je vysoký krevní tlak, oslabená imunita a zažívací potíže. „Hormonální změny v těle způsobené psychickými faktory ovlivňují i naše fyzické zdraví. Dalším důležitým propojením je vztah mezi mozkem a střevem. Mozek má přímý vliv na žaludek a střeva, a naopak, mezi těmito dvěma oblastmi existuje silné spojení,“ zamýšlí se Hřebíčková.
• Ovlivňování funkce imunitního systému: Chronický stres, deprese nebo úzkost mohou oslabit imunitní reakci těla, což zvyšuje náchylnost k infekcím a zhoršuje schopnost těla bojovat proti nemocem. Existuje také důkaz, že pozitivní emoce a optimismus mohou posilovat imunitu.

Nervový a trávicí systém jsou velmi úzce propojeny. Proto se při stresu často objevují i žaludeční obtíže. Zdroj: Canva

• Aktivace autonomního nervového systému: Autonomní nervový systém, který se skládá ze sympatického a parasympatického systému, reguluje automatické tělesné funkce, jako je srdeční tep, dýchání a trávení. Sympatický systém je aktivován při stresových situacích (reakce „bojuj nebo uteč“), což zrychluje srdeční tep, zvyšuje krevní tlak a připravuje tělo na akci. Emoce, strach nebo úzkost, mohou vyvolat fyzické symptomy tím, že aktivují sympatický nervový systém. „Žaludeční nebo střevní potíže mohou tedy být jak příčinou, tak i důsledkem stresu, úzkosti, smutku nebo deprese. Je to proto, že mozek a gastrointestinální systém jsou úzce propojeny. To pro nás znamená, že bychom měli pečovat nejen o své psychické zdraví, ale i o zdraví svého zažívacího traktu. Jinak se můžeme dostat do začarovaného kruhu,“ dodává.
• Vnímání bolesti: Bolest není pouze fyzickým jevem, ale je také zpracovávána a modulována v mozku. Psychické faktory, jako jsou deprese, úzkost nebo dokonce očekávání bolesti, mohou zvýšit vnímání bolesti. Například osoba, která se cítí vystresovaná nebo depresivní, může vnímat bolest intenzivněji než někdo, kdo je emocionálně vyrovnaný.
• Síla placebo efektu: Placebo efekt ukazuje, jak mohou pozitivní očekávání ohledně léčby vést k reálnému zlepšení zdravotního stavu, i když pacient dostává neaktivní látku. Nocebo efekt je opakem, kde negativní očekávání mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu. Tyto efekty dokazují, jak moc mohou psychické faktory ovlivnit fyzické zdraví.

Jak bojovat proti stresu nejen pomocí homeopatie

Při správné léčbě psychosomatického onemocnění musí být nejprve zcela vyloučena fyzická příčina. Zdroj: Canva

Kdy zajít k lékaři

Je přirozené, že pokud jsme nemocní nebo nás trápí jiný fyzický problém, jdeme na vyšetření k lékaři. Ale co nastane v případě, kdy veškerá vyšetření a testy žádnou konkrétní příčinu neodhalí? Vždy je důležité pokračovat v hledání vhodné péče. Jak říká psycholožka Hřebíčková: „Psychické zdraví a fyzické zdraví jsou propojené v komplexním systému, který nelze oddělit. Naše tělo reaguje na stres a emocionální problémy, a pokud je dlouhodobě zanedbáváme, mohou se projevit v různých formách fyzických obtíží.“

Projděte si s praktickým lékařem výsledky dosavadních vyšetření. Jistě narazíte na to, že by vaše obtíže mohly mít psychosomatický původ. Praktický lékař vás může doporučit k specialistovi, jako je psychiatr, psycholog nebo psychosomatický lékař.

Jak potvrdit psychosomatické potíže

Nejdříve je třeba naprosto vyloučit čistě fyzická onemocnění, která by mohla vysvětlit symptomy. Pokud jsou všechny testy negativní, lékař začne uvažovat o psychosomatické diagnóze.

• Lékař s vámi projde vaši anamnézu, zjišťuje konkrétní projevy fyzických obtíží, detaily vašeho životního stylu, pracovního prostředí a mezilidské vztahy.
• Lékař se bude ptát na stresory ve vašem životě, jako jsou pracovní problémy, rodinné konflikty, traumata nebo životní změny, které by mohly mít vliv na vaše zdraví.
• Součástí může být také rozhovor s psychologem či psychiatrem. V diagnostickém procesu mohou být využity různé standardizované dotazníky a testy, které pomáhají hodnotit úroveň stresu, úzkosti, deprese, osobnostní rysy a další psychologické faktory, které by mohly být spojeny s fyzickými symptomy.
• Na základě všech shromážděných informací lékař stanoví, zda se jedná o psychosomatickou poruchu, a vypracuje plán léčby.

Diagnostika psychosomatických poruch často vyžaduje konzultaci mezi různými odborníky, včetně praktického lékaře, psychologa, psychiatra a někdy i specialisty, jako je gastroenterolog, neurolog nebo kardiolog, v závislosti na vašich symptomech.

Součástí léčby psychosomatických potíží je také psychoterapie. Zdroj: Canva

Jak léčit psychosomatické onemocnění

Léčba psychosomatických onemocnění zahrnuje holistický přístup, který se zaměřuje na řešení jak psychických, tak fyzických aspektů zdraví. Cílem je zmírnit symptomy, zlepšit kvalitu života a podpořit celkové zdraví pacienta. Žádoucím efektem je zlepšit psychickou pohodu uvolněním zadržovaných a potlačených emocí, snížením stresového napětí a osvojením si technik, jak zvládat úzkosti.

Opravdu klíčová je prevence. Jak správně říká Hřebíčková: „Prevence je mnohem lepší než léčba. Je potřeba včas zastavit dlouhodobý stres, potlačované emoce, negativní pocity, smutek a naučit se lépe pracovat se stresem i se sebou samými.“ Je potřeba se naučit lépe naslouchat varovným signálům a především – poslouchejte své tělo! Zapomínáme na to a místo toho řešíme cokoli jiného, jen ne svůj psychický stav.

Techniky, které se k léčbě psychosomatických obtíží používají:

• Psychoterapie: Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je často doporučována pro léčbu psychosomatických poruch. Pomáhá pacientům identifikovat a měnit negativní myšlenky a vzorce chování, které mohou přispívat k fyzickým symptomům. Učí také techniky zvládání stresu a zlepšení emocionální regulace.
• Léčba medikamenty: Antidepresiva a anxiolytika mohou být předepsány, pokud je přítomna deprese nebo úzkost, které přispívají k psychosomatickým symptomům. Léky pomáhají stabilizovat náladu a zmírnit úzkost.
• Změna životního stylu: Klíčové je osvojit si techniky na zvládání stresu (např. hluboké dýchání, progresivní svalová relaxace). Doporučovaná je i pravidelná fyzická aktivita, jako je cvičení nebo chůze, vyvážená strava a pravidelný spánek. Zdravé návyky mohou zlepšit vaši schopnost zvládat stres a zlepšit vaši pohodu.
• Alternativní terapie: Některé výzkumy naznačují, že akupunktura může pomoci zmírnit bolest a stres a podpořit celkové zdraví. V některých případech se může využívat i bylinná medicína, třezalka nebo levandule, které mohou pomoci při zmírňování symptomů úzkosti a deprese.

Při léčbě je důležité pravidelně navštěvovat lékaře nebo terapeuta, aby bylo možné sledovat pokrok, přizpůsobit léčbu podle potřeby a řešit jakékoli nové nebo přetrvávající problémy.

Emoce, které nejsou adekvátně zpracovány, mohou vést k různým psychickým a fyzickým problémům. Zdroj: Canva

7 tipů, jak uvolnit potlačené emoce

Uvolnění potlačených emocí je klíčovým krokem k dosažení duševní pohody a zlepšení celkového zdraví. Potlačené emoce, které nejsou adekvátně zpracovány, mohou totiž vést k různým psychickým a fyzickým problémům, včetně stresu, úzkosti, deprese a psychosomatických symptomů.

1. Psychoterapie

Terapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie, pomáhá identifikovat a měnit negativní myšlenkové vzorce, které mohou být spojeny s potlačenými emocemi. Učí také techniky zvládání emocí a stresu.

Využívaná je také psychodynamická či humanistická terapie, které pomáhají pacientům lépe porozumět svým emocím a potřebám.

2. Emocionální uvolnění prostřednictvím kreativity

Malování, kreslení, psaní, hudba, tanec a další kreativní činnosti, to vše může pomoci vyjádřit a uvolnit potlačené emoce. Vhodnou cestou je také například psát si deník o svých pocitech a myšlenkách. Napsáním svých úvah můžeme jasněji pochopit, co se uvnitř nás děje.

3. Techniky mindfulness a meditace

Pravidelná praxe mindfulness pomáhá zůstat v přítomném okamžiku a zvyšuje uvědomění si vlastních emocí. To může pomoci uvolnit potlačené pocity a snížit jejich intenzitu.

Oblíbená je také meditace zaměřená na uvolnění a introspekci, díky které máte možnost prozkoumat a zpracovat emoce, které byly potlačeny.

Pro uvolnění zkuste techniky hlubokého dýchání. Pomůže zažehnat emocionální vypětí a dát průchod emocím. Zdroj: Canva

4. Relaxační techniky

Techniky hlubokého dýchání mohou pomoci uklidnit nervový systém a uvolnit napětí spojené s potlačenými emocemi.

Další metodou je progresivní svalová relaxace, která zahrnuje napínání a uvolňování různých svalových skupin. Uvolnění fyzického napětí mnohdy pomůže uvolnit emocionální stres.

5. Tělesné cvičení

Cvičení, jako je běhání, jóga nebo plavání, také pomáhá uvolnit fyzické napětí, zlepšuje náladu díky uvolňování endorfinů a napomáhá zpracovávání emocí.

6. Sociální podpora

Sdílení svých emocí s přáteli, rodinou nebo v podporujícím prostředí pomáhá uvolnit potlačené pocity a získat perspektivu. Také účast v podpůrných skupinách může poskytnout prostor pro sdílení a uvolnění emocí v bezpečném a empatickém prostředí.

7. Osobní růst a sebeuvědomění

Pracujte na lepším pochopení svých emocí prostřednictvím sebereflexe. Zkoumání, co vás v minulosti mohlo ovlivnit a jak reagujete na různé situace, vám může pomoci uvolnit potlačené pocity. Naučte se přijímat své emoce bez soudů a kritiky.

Učte se stanovovat a udržovat zdravé hranice v mezilidských vztazích. To vám může pomoci snížit stres a umožnit lepší zvládání emocí.

Psychosomatika. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků