Obsah článku
Skrýt ZobrazitPsychika je základním pilířem našeho duševního zdraví a ovlivňuje, jak vnímáme svět, jak se rozhodujeme a jak zvládáme náročné situace. Pokud dochází k narušení běžného fungování myšlení, emocí nebo chování, mluvíme o psychické poruše. Tyto poruchy mohou mít různé formy a závažnost, od mírných úzkostí po závažné afektivní či osobnostní poruchy. Klíčová je včasná diagnostika a následná správná léčba.
„Psychické obtíže se často plíživě vkrádají do každodenního života a člověk je zpočátku může přičítat únavě, stresu nebo špatnému období,“ upozorňuje psychoterapeutka Renata Anastázie Hanušová.
Mezi varovné signály podle ní patří dlouhodobě přetrvávající smutek, ztráta radosti z věcí, které dříve těšily, výrazné změny spánku, časté pocity úzkosti, podrážděnost nebo nezvykle silné emoční reakce. „Pokud tyto obtíže trvají déle než dva týdny nebo se objeví myšlenky na sebepoškození, je na místě vyhledat odbornou pomoc,” dodává.
Bipolární porucha
Bipolární porucha je závažné duševní onemocnění charakterizované výraznými výkyvy nálad, které se střídají mezi manickými a depresivními obdobími.
- Manické epizody: Období zvýšené energie a nadměrné aktivity, často doprovázené podrážděností. Lidé mohou mít přehnanou sebedůvěru, sníženou potřebu spánku, obvykle rychleji mluví a mají sklony k riskantnímu chování.
- Depresivní epizody: Období hlubokého smutku, vyčerpání a nízké energie, kdy dochází ke ztrátě zájmu o běžné činnosti. Mohou se objevit i myšlenky na sebevraždu. Tyto fáze často přinášejí pocity beznaděje a nízké vlastní hodnoty.
Zlepšete svou psychickou pohodu přirozeně
V dnešní uspěchané době je snadné se cítit přetížený a rozptýlený. Naštěstí existují přírodní způsoby, jak podpořit svou mysl a energii. collalloc MIND, doplněk stravy s čtyřmi funkčními houbami, vám pomůže zvládat stres a udržet si optimální koncentraci a vitalitu každý den.
Chci vědět vícPříčina bipolární poruchy není úplně známá, ale předpokládá se kombinace genetických, biologických a environmentálních faktorů. Diagnóza je založena na pečlivém vyšetření psychiatrem.
Bipolární porucha: Jak probíhá diagnóza a léčba?
Deprese
Mezi nejčastější psychické poruchy patří právě deprese. Projevuje se dlouhodobým pocitem smutku, ztrátou zájmu o běžné činnosti a sníženou energií. Deprese může negativně ovlivnit všechny oblasti života, včetně práce, vztahů a celkového zdraví. Proto je důležité, aby postižený vždy vyhledal profesionální pomoc. Neléčená deprese se s časem často zhoršuje a může vést až k myšlenkám na sebevraždu.
„Čím dříve člověk podporu získá, tím větší je šance na rychlejší zlepšení a prevenci vážnějších komplikací,“ říká Hanušová.
Deprese se může projevit v jakémkoli věku, nejčastěji se s ní však setkávají dospělí do 30 let. Může mít více příčin, obvykle jde o kombinaci několika faktorů (chronický stres, traumatické zážitky, špatná životospráva, hormonální změny apod.)
Jaké jsou příznaky deprese a jak vypadá léčba?
Hraniční porucha osobnosti
Hraniční porucha osobnosti (HPO) je psychická porucha charakterizovaná výraznou emoční nestabilitou a narušenými, problematickými vztahy s ostatními lidmi. Lidé s HPO často zažívají intenzivní a rychle se měnící emoce, které mohou vést k impulzivnímu chování, jako je například riskantní jednání nebo sebepoškozování. Typické jsou také problémy s identitou a silný strach z opuštění.
Mezi časté příznaky patří:
- rychlé změny nálady,
- pocity prázdnoty a nudy,
- intenzivní, ale nestabilní mezilidské vztahy,
- impulzivita, která může zahrnovat rizikové chování,
- obtíže s regulací emocí a sebeovládáním.
„Psychoterapie se zaměřuje na hlubší porozumění sobě, svým emocím a vzorcům chování. Není to jen o zmírnění příznaků, ale i o posílení schopností zvládat životní výzvy,“ vysvětluje Hanušová a dodává: „Léky mohou rychleji utišit intenzivní projevy onemocnění, ale psychoterapie učí, jak lépe navigovat vlastní loď v bouři.“
Hraniční porucha osobnosti: Jaké jsou příznaky a léčba?
Poruchy příjmu potravy
Mezi psychické poruchy patří také poruchy příjmu potravy (PPP). Vyznačují se „nezdravým“ vztahem člověka k jídlu, svému tělu a sebepojetí. Mohou vést k vážným zdravotním komplikacím, protože narušují výživu a celkové tělesné fungování.
Mezi PPP patří:
- anorexie,
- bulimie,
- záchvatovité přejídání.
Na místě je zpozornět vždy, pokud člověk používá jídlo k řešení emocionálních problémů. A to ať už ve smyslu diety nebo nadbytečného jedení či pokud se objeví snaha za každou cenu zhubnout, i s pomocí dalších prostředků, jako jsou projímadla, prášky na hubnutí, apod.
Poruchy příjmu potravy: Důležitá je podpora rodiny
Psychosomatika
Psychosomatika vychází z předpokladu, že psychická a fyzická stránka těla jsou úzce propojené a že psychické faktory, jako jsou emoce, stres, úzkost nebo trauma, mohou významně ovlivnit fyzické zdraví a naopak. Například dlouhodobý intenzivní stres tedy může být spouštěčem celé řady fyzických onemocnění, jako jsou bolesti hlavy a migrény, zažívací obtíže či kožní a kardiovaskulární problémy.
Jak potvrdit psychosomatické potíže? Nejprve je nutné absolutně vyloučit fyzickou příčinu obtíží. Poté by měl lékař zjišťovat stresory ve vašem životě, přičemž součástí může být také rozhovor s psychologem či psychiatrem. Samotná léčba psychosomatických onemocnění zahrnuje holistický přístup, který se zaměřuje na řešení jak psychických, tak fyzických aspektů zdraví.
„Duševní hygiena není luxus, ale běžná součást péče o sebe,“ připomíná Hanušová. Základem prevence je dostatek spánku, pravidelný pohyb a vyvážená strava – tyto ‚základní kameny‘ mají obrovský vliv i na psychiku.
„Spánek pomáhá mozku zpracovat emoce a zážitky, pohyb zlepšuje náladu díky endorfinům a zdravá strava dodává energii. Důležité je také budovat zdravé vztahy, nebát se mluvit o svých emocích a věnovat čas aktivitám, které přinášejí radost a smysl. Duševní hygiena není luxus, ale běžná součást péče o sebe – stejně jako si čistíme zuby, měli bychom denně pečovat i o svou mysl,“ připomíná psychoterapeutka.
Co je psychosomatika a jak funguje?
Sebepoškozování
Sebepoškozování je záměrné ubližování si s cílem uvolnit vnitřní napětí, potlačit silné emoce nebo vyjádřit psychickou bolest. Nejčastěji se projevuje řezáním kůže, ale může mít i jiné formy, například pálení, úmyslné způsobování modřin či bránění hojení ran. Sebepoškozování samo o sobě nemusí znamenat snahu o sebevraždu, ale často signalizuje vážné psychické potíže, které vyžadují odbornou pomoc.
Mezi časté důvody sebepoškozování patří:
- Snaha zvládnout intenzivní emoce, jako je hněv, smutek nebo úzkost.
- Pocit, že fyzická bolest je snazší než psychické utrpení.
- Potřeba získat pocit kontroly.
- Trestání sama sebe.
Sebepoškozování může začít „nevinně“, například občasným škrábáním, a skončit i myšlenkami na sebevraždu. Obvykle se způsoby sebeubližování stupňují, proto je vždy důležité včas zasáhnout a vyhledat vhodnou léčbu.
Sebepoškozování: Co je příčinou a jak problém řešit
Sebevražda
Jeden z nejzávažnějších důsledků neléčených psychických potíží je úmyslné ukončení vlastního života. Často souvisí s depresí, úzkostmi, traumatickými zážitky nebo pocity beznaděje. Může se objevovat i u lidí, kteří dlouhodobě trpí tělesnými nemocemi či sociální izolací. Varovné signály je důležité brát vážně, protože včasná pomoc může zachránit život.
Pokud přemýšlíte nad sebevraždou, je nesmírně důležité, abyste věděli, že na to nejste sami a že vždy existuje pomoc. I když myšlenky na sebevraždu mohou být velmi intenzivní a znepokojující, dá se proti nim bojovat.
- Najděte někoho, komu důvěřujete, a řekněte mu o svých pocitech.
- Okamžitě kontaktujte odborníka na duševní zdraví.
- Zavolejte na krizovou linku (v případě nouze se lze obrátit na linku první psychické pomoci: 116 123).
- Snažte se dát si čas a odložit jakákoli rozhodnutí, která by mohla být nevratná.
- Vyhněte se užívání alkoholu nebo drog.
- Snažte se obklopit lidmi, kteří vás podporují a kterým na vás záleží.
Myšlenky na sebevraždu může mít kdokoliv z nás. Kdy se obrátit na odborníka?
Úzkosti
Úzkosti jsou psychické stavy charakterizované nadměrnými obavami, napětím a neklidem, které nejsou vždy přiměřené skutečné situaci. Mohou být krátkodobé, ale i dlouhodobé a výrazně ovlivňovat každodenní fungování. Kromě psychických příznaků se často projevují i fyzicky, například bušením srdce, pocením nebo třesem.
Při zažívání úzkosti je dobré si najít účinný způsob, jak se zklidnit, úzkostné stavy pak nemusí být tak intenzivní:
- dechová cvičení,
- svalová relaxace,
- zaměření se na smysly,
- fyzická aktivita,
- počítání,
- pozitivní myšlenky.
Při úzkostech a panických atakách se rozhodně vyhněte alkoholu či kofeinu. Tyto látky mohou úzkosti naopak ještě více prohlubovat.
Úzkostná porucha: Co dělat, když cítím úzkost
Zkušenosti čtenářek eMimino
Diskuze: Zhoršující se psychické problémy
Myslím, že máš nejvyšší čas k odborníkovi zajít - dostala ses do kritické fáze, kdy máš ještě možnost zatáhnout za záchrannou brzdu, Tvoje tělo Ti dává jasný signál, že už nemůže.
Hlavně neposlouchej - ani tady, ani od nikoho blízkého - rady typu „prostě se snaž a srovnej si to v hlavě“… tyhle rádoby povzbudivé výkřiky už v této fázi ignoruj. Svoje hranice znáš sama nejlíp a zhroucením své rodině příliš neprospěješ.
Počítej ale s tím, že samotná antidepresiva nic nevyřeší - uklidní Tě, dostaneš se jimi z nejhorší krize. Ale pracovat na sobě musíš začít sama - ať už společně s psychologem, pomocí kineziologie, rodinných konstelací či jakkoli jinak - a ta práce musí být dlouhodobá. Nesmí Tě ukonejšit zlepšení, které se dostaví po případných nasazených AD.
Diskuze: Psychické problémy, úzkosti
Úzkostná porucha je sama o sobě diagnóza. Nemusí to být OCD. Někdy se to prostě po větším stresu rozjede do plna. A ty myšlenky k tomu patří. Taky jsem to měla. Strašně jsem se bála - že se totálně zblázním a někomu něco udělám. AD ti můžou nabíhat až 6 týdnů (taky beru Sertralin a fakt si to úplně sedlo až tak po 2 měsících).
Diskuze: Kdo zažil těžké deprese
Poradila bych se s psychiatrem. Obvodní lékař té tam posle. Oni ti nastaví léčbu a možná budeš muset ležet i v nemocnici. Já jsem to zažila před 4 lety. Nelezela jsem teda nikde, jen jsem měla pak takové stavy ze mi bylo nejlíp když jsem spala a ze by bylo lepší se neprobudit. Chtěla jsem se zabít. Ze začátku jsem jen ležela cumela a brečela. Pak už jsem nedokázala ani brečet. Nic jsem nedelala. Nic mě nebavilo. Drž se. Léčit se to dá. Teď jsem naštěstí úplně v pořádku.
Renáta Hanušová dokončila výcvik pro Integrativní psychoterapii pod vedením Mudr. Jana Kubánka v rozsahu 520 hodin. Je členkou společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Je také členem České asociace adiktologů.
Absolvovala kurz krizové intervence a vzdělávací výcvik v mediaci Škola mediace v rozsahu 112 hodin pod vedením Ing. Kateřiny Bělkové.
Je také akreditovanou výživovou poradkyní s certifikací a s odbornou mezinárodní platností od Nutris a je součástí týmu odborníků Institutu psychosociální péče. Renáta je také zakladatelkou Institutu Althaea.
Renátu Hanušovou najdete také na stránkách: