Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, asi se to moc nehodí a za to se moc omlouvám. Jen posledni dobou mam problemy s jidlem. Zacalo to nejak v roce 2023 a ted je to zase stejný. Bude mi v létě 14 a merim 160cm a vazim neco kolem 46kg. Bmi mam myslim uplne v pohode, jen to jidlo. Jednou jsem se stáhla kalorické tabulky a ted mam zavislost na kaloriich.. Denne toho snim 400-800kcal. Pak to stejné vycvicim abych to spalila. A o to jde, mam nekdy pocit ze mam ppp. Tezko rict. Budto nejim nebo se prejidam. Vzdy kdyz mam blbou naladu musim hned jist. Kazdy rika ze mam ledove ruce, ale nemusi to nic znamenat. V jídle hledam neco co se najit nejde, utechu.. Asi se uz nezvladnu proste najist normalne.. A proto moje otazka zni, myslite ze mam ppp nebo ne.? Ja jen jestli bych to mela treba s nekym probrat. Děkuju..
Podle tvého popisu, to všechno ukazuje na PPP.
Určitě se s tím vším svěř rodičům.
@Černá Madonna Dekuju. Jenze rodice to budou resit jeste hur. Oni vedi ze nejim
nuti me do jidla i kdyz nechci. Mimo tema, ale jednou moje mama prisla na sh a vyhrožovala mi psychiatrií a timhle. Rodicum nemuzu verit.. Ale dekuju.
Ano, řekla bych, že máš poruchu příjmu potravy. Svěř se s tím dospělému, kterému důvěřuješ - mamka, táta, učitelka, vedoucí kroužku.. Pomůžou ti, ale čím dříve pomoc přijde, tím méně následků si poneseš do budoucna.
@Teriiiik píše: Více
Komu jinýmu bys měla věřit, než svým rodičům?
S PPP si opravdu nezahrávej, není to žádná sranda a může se ti to honem rychle vymknout z rukou. Sama vidíš a cítíš, že to v pořádku není.
Tak tohle chápu, rodiče a hlavně máma takhle zkratkovitě a hystericky reagují proto, že tě mají rádi a trápí se, když tě vidí hladovět. Jenže ty musíš pochopit, že bez toho, abys začala jíst a současně hledala příčiny toho, co se ti děje, nejlépe u psychologa, se neuzdravíš a ta psychiatrie ti reálně hrozí. Třeba ti pomůže můj příběh: ve 13 jsem začala hladovět, moje máma reagovala stejně jako tvoje - bez diskusí mě odtáhla na gyndu, protože jsem přišla o menstruaci. Nic víc. Na oko, abych měla pokoj, jsem se dala do kupy a něco málo přibrala. Jediné, co rodičům vyčítám dodnes, je že mě nevzali už tehdy k psychologovi, neřešili se mnou příčinu, jen mě donutili násilím jíst, příkazy a zákazy. Porucha příjmu potravy mi zůstala chronická jako červík v hlavě, je to nesmírně těžké s tím bojovat už 26 let, mám za sebou hospitalizace atd. Žiju, přežívám, ale nejsem zdravá.
@Teriiiik svěř se rodičům, pěkně v klidu, ono pokud to sama nezvládáš, tak odborná pomoc je na místě, málokdo se s tím zvládne poprat sám. Lepší si teď zajít na terapii, než to nechat se vymknout z rukou a skončit pak hospitalizovaná na pokraji smrti ![]()
@teroonka to me strašně mrzi co jste si musela projit.. A dekuju.!
@Teriiiik píše: Více
Rodiče se o tebe hlavně bojí. Jak by sis asi tak tu pomoc představovala? Je to psychická nemoc, bez minimálně terapeuta se neobejdeš, ale to ti budou muset zařídit rodiče
@pikola Nevim jakkoliv ale ne tohle vyhrozovani. To jsou proste temata jako jidlo a sh. A mam pocit ze bych nemela co rict terapeutivi. Každopádně dekuju, ze jste odepala.
@Teriiiik píše: Více
Tak si sama najdi terapeuta a předlož to mámě, že by jsi tam chtěla
Jiné řešení to asi moc nemá. Oni tě straší, aby jsi kdyžtak měla motivaci to zkusit sama, ale pokud ti to nejde, je na straně říct si o pomoc
@Teriiiik píše: Více
Co je „sh“? Sebepozkozovani? Co si delas?
@Tarena no jo, to jsem přehlídla v jejím příspěvku. Self-harming??