Jak donutit dítě chodit na terapii

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
8.10.25 22:22

Jak donutit dítě chodit na terapii

Jak donutit dospívající dítě chodit na terapii, k psychologovi když odmítá někam jít a mluvit o svých problemech? Má silné úzkosti a antidepresiva už nepomáhají. Nezvládá ani chodit do školy. Online 2× mluvila nebo psala s psychologem a měla pocit že je to k ničemu. Je teď ve fázi, že nevěří, že jí něco/někdo pomůže. I když terapii najdu tak tam nebude chtít chodit, ale jinak se z toho sama nedostane. A bude to jenom horší. Co mám dělat, jsem z toho zoufalá.
Taky najít kvalitni terapii je problém

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
5374
9.10.25 00:53

Ahoj, asi s ní budeš muset mluvit hlavně Ty sama. Dítě se potřebuje svěřit, vypovídat. Nebo někdo z rodiny. Pokud to jde, ať je někdo s ní. Nemusí se pořád něco řešit. Někdy stačí sdílet nebo jenom být.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.10.25 09:45

@Takco
Já s ní mluvím, jsem s ní pořád, ale nejsem odborník a neumím jí pomoct

  • Citovat
  • Upravit
119
9.10.25 09:58

Tohle je hodně blbý. Ale trvat na tom, že se bude léčit - chodit na terapii, nebo hrozí hospitalizace. Což hrozí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3793
9.10.25 10:01

Tohle podle mě již není pro psychologa, i když ten může také podpůrně pomoci, ale je to pro psychiatra. A ten aby nasadil jiná antidepresiva nebo upravil dávkování, když tato nepomáhají. Antidepresiva se musí vyzkoušet a vychytat, každému nezabere to samé. Je to stejné jako s léky na vysoký tlak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5893
9.10.25 10:01

Můj dům, má pravidla? Normální ji sdělit, že nebude doma mobil či internet, když se neléčí. Že je nemocná a musí tedy docházet tam a tam? Jinak budou nějaké sankce, protože to takto dál nejde?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3874
9.10.25 10:52

To je blbý. Napadá mě jedině brát to, jako by měla třeba cukrovku nebo jinou chronickou nemoc - taky by nemohla říct, že jí stejně nikdo nepomůže, takže nikam nejde, prostě by byla donucena za každou cenu.

Asi bych ani necílila na dobrovolnou spolupráci, nepřesvědčovala bych v naději, že to pochopí, stačilo by mi, kdyby docházela na terapie, brala léky a dodržovala režim. Pochopení a náhled přijde, až jí bude líp. To, že nechce, k té nemoci patří.

Určitě bych, dokud by nebyla ochotná se léčit, sebrala mobil, kapesné, internet, dobrůtky, všechno. Aby varianta „budu ležet doma a nebudu dělat nic“ vlastně nebyla variantou. Ale může být, že ji to uvrhne jen do ještě větší letargie. Pak už jedině hospitalizace, o čemž bych mluvila dopředu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9101
9.10.25 12:07
@Anonymní píše: Více

Ahoj,
já si myslím, že nutit na terapii nemá moc význam, terapie nepomůže, pokud dotyčná nemá zájem na sobě pracovat, nechce komunikovat… samozřejmě by se třeba mohlo stát, že by jí terapeut/ka nějak víc sedla a změnil by se pak její pohled na terapii, ale takto bych ji tam asi nenutila. Spíš bych komunikovala s psychiatrem a chtěla změnu léků, pokud jedny AD nezabírají. Ale zas pokud měla 2 terapie online, tak to ji samozřejmě nespasí, terapie je dlouhodobý proces. Spíš bych se snažila ji pro terapii, jakožto podpora k léčbě AD, motivovat, ale spíš nějak pozitivně, ne tím, že jí jinak zakážu mobil a tak.

Já třeba ze začátku mé léčby nechtěla o terapii ani slyšet. Tehdy mi byla doporučována logoterapie, no odmítala jsem, ale teď? Po vystřídání několika terapeutů a terapeutických přístupů chodím k logoterapeutce a nemůžu si ji vynachválit.

Tak vám držím palce, ať se názor dcery také postupně změní a najdete dobrou terapii k léčbě psychofarmaky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.10.25 14:05

Já bych na terapii jako rodič trvala. Jako za2× se nestane zázrak. Ten proces je dlouhodobý. Musí hledat, atd… U nás “ to vyřešit “ byl proces na 2 roky. Práce několika terapeutů, technik. A ano, úzkost je hodně i o hlavě. Musí se naučit techniky jak ji řešit.
Povídat si s mámou je super, to ale zvládání úzkosti ji nenaučí.
Umí dýchání, umí pracovat s emocí, atd…?

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
9.10.25 14:11

@Lollitka Souhlas. Leky nejsou vždy samospásné. A pokud dcera nevěří, že to bude fungovat, když to zkusí 2×. Tak pak je to na rodiči a tom psychoterapeutovi/ odborniko, aby to dítě uměl motivovat a podpořil ho.

Mě dítě na začátku zazlívalo, že jsem ho nenechala se zabít, protože ono chtělo. A nenechala jsem ho v depresi a úzkosti dál vymýšlet plán a poškozovat se.
Tu nemoc samozřejmě respektujeme, bereme já k je.

Teď tam byl propad. Důvod dítě neví. ( nějaký asi bude - třeba počasí -). Tak vyzkoušelo možné mechanismy které má. Nefungují dle očekávání, tak okamžitě řeší s odborníky. Jasný, není to super hned a musí chtít to dítě. Ale říct mi, že to po 2× je na prd, končím.
Komunikujeme spolu o tom. Snažíme se podpořit, jen být, máme k sobě důvěru.
Ale porazit úzkost musí ono.
Kdo nic nedělá, nic nezkusí a nic nezmění. :kytka:

Jen tady je to několikátá diskuze zakladatelky. Ja bych asi spíš hledala nějakou pomoc celkově pro celou tu rodinu. Místa možné podpory zda padaly minule.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.10.25 00:45

Třeba dítěti nesedl ten terapeut/ka. Já jsem to zažila taky, já na terapii chodit chtěla, ale nesedlo mi to a dlouho jsem o tom taky nechtěla slyšet, protože mi bylo naopak hůř (navíc mí rodiče byli Váš opak, nechtěli mě podporovat v chození na terapii, ani k psychiatrovi, šla jsem tam poprvé až jako plnoletá potají).

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.10.25 11:34

Nevím, jestli je to vhodné i pro dceru, ale trpím na úzkosti a nyní po pěti letech relaps deprese..hodně mi pomohla umělá inteligence..ona tak jako uklidní, psala jsem si s ní o lécích o pokrocích..hodně nabízí dýchací techniky, uzemnění a tak..ale jak říkám, nevím, jestli je to pro ni vhodné..

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
14.10.25 22:44
@dasadada píše: Více

Hospitalizaci je už nutna, doma to nezvládneme a stav se zhoršuje. Zítra to jdu řešit s psychiatričkou. Není mi dobře z toho že to zašlo tak daleko a vyčítám si že jsem to neřešila dřív. Ale musím to řešit teď dokud to ještě jde zachránit. Dcera už přiznala že hospitalizace by jí asi pomohla i když se toho bojí. Rozhodnuti je na mě a je to těžký

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Hra JAUVAJS!

  • (3.8) + 10 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová