Obsah článku
Skrýt ZobrazitO víceletá gymnázia je velký zájem, ale kapacity škol zpravidla pro všechny zájemce nestačí a šance jsou tak nízké. Proto řada žáků dokončí základní školu až do deváté třídy a teprve poté se rozhoduje, kam půjde dál.
Jakou střední školu vybrat
Možností je mnoho. Po střední škole je možné absolvovat buď střední školu s maturitou, nebo učiliště. Vybrat si, jakou střední školu nebo učiliště, nemusí být snadné. Proto není dobré nechat toto rozhodnutí na poslední chvíli. Je důležité sledovat, v čem je vaše dítě dobré, co ho baví a jaké jsou jeho studijní výsledky. To jsou ta nejlepší vodítka pro následný výběr střední školy.
„Rodiče by měli být připraveni na to, že se jejich dítě na vybrané víceleté gymnázium nemusí dostat. Rozhodně by neměli tuto skutečnost dětem vyčítat, trestat je ani zastrašovat,“ zdůrazňuje ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha (1, 2, 4) PhDr. Galina Jarolímková. „Dítě by mělo mít ve svých rodičích velkou oporu kdykoli, ale ještě intenzivněji v době neúspěchu.“
1. Zájmy dítěte
Některé děti vyloženě tíhnou k určitému směru. Může to být umělecký obor, jazyky či láska ke zvířatům. Právě tyto zájmy by měly být určitým vodítkem k výběru střední školy, případně učilišti. Ne vždy je to tak snadné, některé děti zkrátka nejsou vyhraněné. V takovém případě je třeba vzít v potaz další kritéria.
Great spirit and bilingual academic excellence
Sunny Canadian Int. School je plně dvojjazyčná škola sídlící těsně pod jižním okrajem Prahy. Studenti se zde vzdělávají v angličtině a češtině rovnocenně, a to od mateřské školy až po maturitu. Akademickou kvalitu, podporující atmosféru a bilingvní vzdělání tak žáci získávají na jednom místě.
Chci se dozvědět více »2. Studijní předpoklady
Výběr střední školy je třeba posuzovat také podle toho, jaké má dítě studijní předpoklady. Učí se dobře? Jde mu to „samo“, nebo mu trvá déle, než látku pochopí? Nejde pouze o samotné známky, ale také schopnost učit se, pochopit učivo a také o určitou dávku ctižádostivosti. Děti, které mají samé jedničky a na základní škole se prakticky nemusí učit, protože vše pochytí ve škole, mohou zkusit například gymnázium, pokud má ale dítě s učivem problémy, je třeba zvážit jiný studijní obor, případně pak učiliště.
„Setkáváme se čím dál častěji s tím, že rodiče přeceňují schopnosti svých dětí. Vkládají do nich své ambice a nenaplněné sny,“ říká Galina Jarolímková. „Často popírají závěry odborníků, prosazují své zájmy a někdy se dokonce snaží manipulovat při psaní doporučení k přijímacím zkouškám – například proto, aby jejich dítě dostalo více času na vypracování testů.“
3. Nechte si poradit
I když se to může zdát na první pohled snadné, vězte, že vybrat vhodnou střední školu pro dítě není vůbec jednoduché. Často se mohou rozcházet názory rodičů i samotného dítěte. Pokud si opravdu nejste jistí, zkuste požádat o radu výchovného poradce ve škole.
Mnozí rodiče si podle ní neuvědomují, jak náročné může studium na střední škole být. „Mají pocit, že když dítě dokonale připraví na přijímací zkoušky, mají vyhráno. Neuvědomují si, že ne každá jednička na vysvědčení má stejnou hodnotu. Studium může být velmi obtížné i pro žáky se specifickými poruchami učení nebo psychickými problémy. Například těžký dysgrafik to bude mít nesmírně náročné na stavební či strojní škole. Dyskalkulik se zase jen těžko uplatní na technických oborech nebo zdravotnické škole, kde je spousta výpočtů a práce s čísly.“
S výběrem školy může poradit také pedagogický pracovník ve škole, školní psycholog, případně pak pracovník pedagogicko-psychologické poradny.
Kolik studentů se hlásí na střední školy
Dalším důležitým bodem, který není dobré opomíjet, je informace, kolik studentů se na konkrétní studijní obory hlásí. Zejména pak silnější ročníky mohou mít problém dostat se například na gymnázia. Pokud je o daný typ školy obrovský zájem, je vhodné zvážit ještě jinou alternativu. Pokud se dítě hlásí na školu, kde je velký převis uchazečů, je dobré ho předem uklidnit: „Rodiče by měli dítě ujišťovat, že jde o zkoušku a že mají možnost přijímací testy opakovat – například na šestileté nebo čtyřleté gymnázium. S tímto vědomím by mělo dítě na přijímačky jít,“ radí PhDr. Jarolímková.
Pokud se přesto na školu nedostane, měla by přijít podpora, nikoli tlak. „Rodič by měl k této situaci přistoupit dospěle a nastavit spolupráci a podporu do budoucna. Bohužel pro mnoho rodičů představuje neúspěch dítěte u přijímaček i jejich vlastní neúspěch. Přemýšlejí, jak budou vypadat před známými, sousedy nebo kolegy. Přitom nikde není psáno, že dítě bude šťastné a úspěšné jen na víceletém gymnáziu,“ doplňuje odbornice.
V posledních letech roste zájem uchazečů zejména o střední odborné školy. Mladí studenti si stále častěji vybírají technické obory a studia informačních technologií. Na prvním místě ale jednoznačně zůstávají gymnázia. Obecně je nejvyšší zájem o maturitní studijní obory, naopak klesá počet studentů na učilištích. Mnoho učilišť nenaplní kapacity nebo některé třídy ani neotevře.
Zkušenosti z praxe ukazují i další problém: „Stoupl počet dětí se sníženou chutí a schopností se učit. Často se učí látku jen memorovat, bez snahy pochopit a aplikovat na příkladech. Připravují se na zkoušení těsně před termínem, využívají pouze krátkodobou paměť a za pár dnů si nic nepamatují. U některých dětí to souvisí se sníženými intelektovými předpoklady, u jiných se zvýšeným tlakem rodičů.“
Seznam středních škol můžete najít na webových stránkách stredniskoly.cz
8 tipů, jak vybrat střední školu
Při výběru střední školy je dobré zvolit určitý postup, který by měl spočívat nejen v ujasnění si, co vlastně od střední školy očekávat, jaké jsou předpoklady každého jedince, ale také získat určitý rozhled o tom, jaké jsou vlastně možnosti – nejen konkrétní typ školy, ale také například vzdálenost od domova, obtížnost, recenze na konkrétní školu a mnoho dalších.
Přinášíme pár tipů, jak vybrat střední školu krok za krokem:
1. Zjistěte, jaké má vaše dítě silné a slabé stránky. Jaké jsou jeho přednosti, co mu naopak nejde? Zkuste se nad tím společně zamyslet. Je třeba také zvážit zdravotní i psychický stav dítěte či jeho fyzickou kondici – zejména pak u sportovních oborů. Přihlášku ke studiu je třeba vždy doplnit lékařským posudkem.
2. Kromě toho je potřeba zvážit, jaké jsou studijní výsledky dítěte v posledních letech, jak zvládá učivo, které předměty mu jdou lépe a které naopak hůře. „Ptejte se dětí, jaké mají představy, co je baví a zajímá. Zkuste jim poskytnout informace o jednotlivých profesích.“
3. Zjistěte názor nezávislé osoby. Může to být někdo ze školy, ale třeba i z příbuzných nebo známých. Dítě si o svém záměru může promluvit i s kamarády a spolužáky, zjistit, jaké jsou jejich záměry a podle čeho se rozhodují. Někdy je vhodné se poradit i s lidmi, kteří jsou určitou inspirací. Například pokud dítě touží stát se lékařem a máte v rodině nebo mezi známými nějaké doktora, můžete se s ním o vašem záměru poradit.
4. Které obory přichází v úvahu? Je dobré udělat si seznam oborů, které by vaše dítě bavily. Může jich být více, ale je důležité mít nějaký užší okruh, ve kterém se budete snadněji orientovat. Nejde jen o konkrétní obor jako takový, ale také jaké jsou možnosti pracovních příležitostí s takovým vzděláním, jaké znalosti dané studium přinese i v případě dalšího studia na vysoké škole atd.
5. Vytipujte konkrétní školy a zjistěte si o nich co nejvíce. Nezapomínejte, že přihlášku si můžete podat pouze na dvě střední školy nebo dva různé obory. Je ale dobré mít v okruhu více škol a z nich postupně vybrat ty dvě „finální“. Díky sociálním sítím si můžete o konkrétní škole zjistit maximum informací, není ale nad osobní zkušenost. Zajděte se na den otevřených dveří do školy podívat osobně. Také se podívejte na podmínky přijetí a možnost zkusit si přijímací zkoušky nanečisto. „Zjistěte, jaké možnosti gymnázií nebo středních škol jsou v místě bydliště. Dvouhodinové dojíždění nebo pobyt na internátě může být pro dítě velká zátěž. Zamyslete se také nad tím, jak by zvládlo takové osamostatnění.“
6. Nepodceňte přípravu. Jak se říká: štěstí přeje připraveným. Kromě přijímacích zkoušek nanečisto je určitě dobré se důkladně připravit. Můžete poprosit o doučování kantora ze školy, případně zajistit dítěti doučování mimo školu. Některým dětem stačí domácí příprava, vždy je ale lepší, když na svou ratolest jako rodič dohlédnete. Mnozí rodiče si podle ní neuvědomují, jak náročné může studium na střední škole být.
7. Nenechávejte nic na poslední chvíli. Výběr střední školy by měl být dlouhodobou záležitostí. Můžete toto téma společně otevřít už v průběhu osmého ročníku základní školy, nejpozději pak na začátku deváté třídy. „Na výběr střední školy bych se určitě zaměřila již v průběhu 8. třídy základní školy. U víceletých gymnázií je dobré začít přemýšlet už na začátku 5. nebo 7. třídy,“ doporučuje Galina Jarolímková.
8. Přijímací řízení může být trochu stresující záležitost. Podpořte své dítě psychicky. Výběr střední školy a přijímací zkoušky na střední školy představují pro každého teenagera velmi důležitý životní krok, který je zároveň psychicky náročný. Podpora rodičů by měla být samozřejmostí. Diskutujte se svými dětmi o jejich názorech, ale do ničeho je netlačte. „Takový tlak může mít na děti velmi negativní dopad – psychický i fyzický. Může vést k úzkostem, poruchám koncentrace, sebepoškozování, poruchám příjmu potravy, ale i k problémům se spánkem,“ varuje ředitelka.
Pamatujte, že vaše představa o budoucnosti vašeho dítěte může být trochu odlišná a není dobré jej do ničeho tlačit.
Jaké obory mají budoucnost?
Pokud zvažujete výběr střední školy podle toho, jaké obory mají nejslibnější budoucnost, pak je vhodné zaměřit se na jedno z těchto odvětví:
- Zdravotnictví a medicínský výzkum.
- Informační technologie.
- Byznys a management.
- Moderní technologie.
- Finance, bankovnictví a ekonomie.
- Psychologie.
Podle odbornice je důležité si uvědomit, že ne každý musí mít maturitu. „Maturita sama o sobě není zárukou šťastného a spokojeného života. I v učňovském školství máme v Česku řadu zajímavých oborů, které jsou navíc na trhu práce nedostatečně zastoupené. Zkuste se zamyslet, jak dlouho se dnes shání šikovní řemeslníci – instalatéři, truhláři, klempíři nebo obkladači,“ vysvětluje závěrem PhDr. Jarolímková.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Nutit ho nebudu. Ale budu ráda, pokud z 5. třídy půjde na gymnázium, protože to v životě zvyšuje jeho šance. Potom z 9. třídy ať se rozhodne sám. Myslím, že bude mít dost rozumu nejít na učňák, resp. by mě opravdu překvapilo, kdyby šel. A když z té 5. třídy na gympl jít chtít nebude kvůli kamarádům, nutit ho nebudu. Myslím, že většina dětí, které jdou z 5. třídy na gympl, jdou proto, že je v tom buď podpoří rodiče, nebo že jde nějaký kamarád. Nepředpokládám, že mezi nimi bude hodně dětí, které tam jdou kvůli své budoucí práci a samy od sebe.
A co by bylo špatného má tom, kdyby chtěl na učňák?znám lidi, které rodiče přesvědčili na lepší školu, že tomu odpovídají jejich známky. Jo zvládli to s prstem v nosu, ale stejně si ten učňák později dodělali. A akorát ztratili roky, kdy studovali něco, co nechtěli.
Ano, třeba moje kadeřnice. Ta musela jít na přání rodičů na gympl, i když tam jít nechtěla a chtěla se rovnou vyučit kadeřnicí. Chodila tam s odporem, do dneška má prý z toho žaludeční nervózu. Sice ho nakonec dodělala, ale pak se šla hned učit kadeřnicí.
Preferuji volbu dítěte, ale jsem schopna ji ovlivnitVůbec bych neměla problém nechat jít dítko za svou vizí. Vadilo by mi, pokud by volil školu kvůli lenosti (jakože to dám levou zadní, tak tam půjdu).
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy





Galina Jarolímková je psycholožka, ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Praha (1, 2, 4), a v poradenství pracuje od roku 1997. Má také devítiletou praxi jako školní psycholožka na gymnáziu.
Ve své odborné praxi se primárně věnuje dětské problematice od předškolního věku do věku středoškolského. Ráda pracuje jak v individuální práci s klienty, tak i skupinové.
Je absolventkou 5letého sebezkušenostního terapeutického výcviku směru SUR, ráda pracuje i v širším rodinném systému. Za 20 let odborné praxe absolvovala řadu kurzů (Ostrov rodiny (1 a 2), Krizová intervence, Práce s terapeutickými kartami (1 a 2) a mnoho jiných. Má letité zkušenosti s prací pedagogů v rámci Balintovských skupin, rozvoje pedagogických kompetencí a komunikačních dovedností a schopností.
PhDr. Galinu Jarolímkovou najdete také na: