Obsah článku
Skrýt ZobrazitŠestá nemoc může postrašit svým četným výskytem u malých dětí, vysokou infekčností, dlouhou inkubační dobou a růžovou vyrážkou, nicméně její průběh nebývá ve většině případů doprovázen komplikacemi. Proti nemoci neexistuje očkování, ovšem její prodělání poskytuje obvykle doživotní imunitu.
Co je šestá nemoc
Sám název „šestá nemoc“ je přežitek z počátku 20. století, kdy se objevila snaha klasifikovat sedm dětských nemocí tenkrát neznámého původu (dnes již víme, že jde např. o spalničky, zarděnky…) s přidruženou kožní vyrážkou jako jejich společným znakem.
Původ názvu potvrzuje pediatr MUDr. Jan David, Ph.D.: „Je to tak. Název je vlastně jen historický koncept postupného pojmenovávání infekčních nemocí spojených s vyrážkou u dětí.“ Všechny tyto nemoci nejčastěji postihují děti, výjimkou ale nemusí být ani dospělí, jestliže nemoc neprodělali v dětství.
Šestá nemoc je velmi podobná nemoci páté. Rodiče se někdy snaží zjistit, jak tyto nemoci od sebe rozeznat. S odpovědí přichází MUDr. Jan David, Ph.D.: „Rozlišení není tolik podstatné, protože léčba je u obou podobná, a to symptomatická. Rozlišit lze oba stavy částečně: Typickým věkem dítěte (6. dětská nemoc je obvykle u mladších jedinců) a výskytem vyrážky na kůži (u 6. dětské nemoci obvykle vyrážka vynechává obličej).“
Jak se projevuje 6. nemoc
Šestá dětská nemoc bývá někdy zaměňována s pátou nemocí. Jak tedy poznat, o kterou z nich se jedná? Pátá nemoc postihuje hlavně děti v předškolním a školním věku a je charakteristická zarudnutím okolo nosu a tváří, které může asociovat motýlí křídla.
Také šestá nemoc je infekční virové onemocnění (vir HHV-6 nebo HHV-7). Bývá jí přezdíváno i „třídenní horečka“ nebo „dětská růžovka“ a na rozdíl od páté nemoci nejčastěji napadá malé pacienty od šesti měsíců do tří let věku. Vyrážka doprovázející šestou nemoc obvykle nezasahuje do obličeje. U dospělých není onemocnění zdaleka tak časté, je spíše výjimečné.
Šestá nemoc se týká menších dětí a probíhá zpravidla bez komplikací.
Jaké jsou příznaky
- Šestá dětská nemoc má náhlý a výrazný nástup, čímž může rodiče polekat, ale její průběh bývá mírný.
- Typické u šesté nemoci je prudké zvýšení teploty (kolem 39 °C), která odezní okolo tří dnů.
- Poté se objeví několikadenní vyrážka tvořená malými červenými flíčky, dítě je však už bez teplot. Uklidnit vás může fakt, že není svědivá a zpravidla nezasahuje ani tak obličej jako spíše trup a končetiny.
- Vyrážka samovolně odeznívá, aniž by zanechala stopy na kůži.
I nakažené děti většinou nepřechází chuť k jídlu a neklesá jejích zájem o okolí. U některý dětí nemoc skončí jen teplotou. Objevit se však mohou i příznaky jako únava, průjem, zvracení nebo zánět hltanu.
Jak se přenáší šestá nemoc
Stručně řečeno nakažený člověk šíří nemoc převážně svými slinami a kapénkami v nich obsaženými, proto od sebe děti chytí nemoc velmi snadno a také v rodinách koluje rychle. Na šesté nemoci je zrádná její vysoká infekčnost, která může trvat až do vymizení příznaků.
Jedním z důvodů velké infekčnosti nemoci je její inkubační doba 5-12 dnů, kdy se u dítěte ještě neprojevily první příznaky, ale i tak je již přenašečem viru. Tři dny před nástupem teplot už dítě může nakazit někoho dalšího.
Od nakažení do propuknutí třídenní horečky zpravidla uběhne jeden až dva týdny.
Kdy zajít k lékaři
Je dobré navštívit lékaře v případě, že horečka po podání léků neklesá nebo se rozvíjí apatie, dítě nepije, nemočí apod. U malých dětí může být nebezpečný i průjem kvůli hrozící dehydrataci. Také pan doktor David potvrzuje: „Obvykle zvládnou rodiče nemocné dítě doma, klasickou domácí léčbou a nebývá nutné lékaře navštívit,“ a dodává, že komplikace se vyskytují opravdu vzácně.
Při šesté nemoci se mohou vyskytnout komplikace v podobě febrilních křečí. Ty jsou způsobeny právě teplotami od 38 °C a ohroženy jsou jimi hlavně malé děti. Přesná příčina není známa, určitě existují určitě dědičné faktory. Jedná se vlastně o specifický projev horečky u jedinců s určitou dědičnou vlohou.
Nepropadejte panice, protože tyto křeče dítě na životě neohrožují. Je však třeba zavolat záchrannou službu a zabezpečit dítě a jeho okolí tak, aby si při záškubech neublížilo.
Léčba šesté nemoci
Pokud vaše dítě dostane šestou nemoc, lékař vám pravděpodobně doporučí tlumit její projevy, protože konkrétní lék na nemoc není a nejsou opodstatněná ani antibiotika.
Budete tedy zejména snižovat horečku a dohlížet na dítě, aby dodržovalo pitný režim i klid, nenamáhalo se fyzicky na dlouhých procházkách nebo při domácích hrách. Během vysokých teplot je vhodné vynechat koupání dítěte. Lék neexistuje ani na vyrážku, je lepší ji nezatírat ani nepudrovat a počkat, až se sama vytratí.
Vzhledem k tomu, že je nemoc infekční až do vymizení příznaků, je vhodné nevodit dítě v tomto období mezi další děti a nezvat si domů návštěvy. Jako prevence šesté nemoci je důležitý správný životní styl, tedy každodenní vyvážená zdravá strava, dostatek pohybu a spánku.
Přečtěte si také Horečka u batolat: Jak ji měřit a snižovat »
Jak na domácí léčbu
- Pokud teplota překročí 38,5 °C (v závislosti na místě měření), srážejte ji studenými zábaly lýtek nebo léky proti horečce.
- Podávejte dítěti dostatek tekutin, jelikož kvůli vysoké horečce trpí značnou ztrátou vody. Pozor na dehydrataci především u kojenců a malých dětí.
Jak provést zábal lýtek?
Namočte dvě látkové pleny do vlažné vody, vyždímejte je a každou omotejte na jedno lýtko nemocného dítěte. Neutahujte je moc pevně. Poté ještě každé lýtko zabalte do silného ručníku. Zábal nechte působit 10-15 minut. Pak pleny opět namočte a zábal opakujte. Celý postup opakujte 3×. V případě, že teplota stále stoupá, zopakujte zábal (3×) znovu po dvou hodinách. Zábaly lýtek provádějte pouze tehdy, pokud jsou nohy dítěte horké, nikdy ne, pokud jsou ledové.
Co dělat při febrilních křečích
Při rychlém vzestupu horečky může být dítě (velmi zřídka) ohroženo febrilními křečemi. Záchrannou zdravotní službu volejte vždy.
Při křečích dodržujte následující zásady:
- Uvolněte dítěti oblečení,
- během křečí se ho nesnažte držet,
- dejte dítěti čípek na horečku, jakmile to bude možné,
- po odeznění křečí uložte dítě do polohy na bok.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Ahoj, tak 6.nemoc máme zdárně za sebouVyrážka se objevila následující den po poklesu teplot. Teploty trvaly 4 dny, ten 4. den už měl jen do 38 st. a další den už byl osypaný. Vyrážka zmizela do tří dnů. Na našem Míšovi nebylo vůbec nic, kašel, rýma, moč - vše OK, jen nás MUDr. posílala na odběr krve a měl méně leukocytů, což poukazovalo na virové onemocnění.
My ji měli v srpnu… Horečky taky vysoké přes 38st. Byli jsme u dr., pak i na pohotovosti. 4. den klesly teploty a začala se vyřážet vyrážka. Do druhého dne byla šíleně osypaná, další den to začlo mizet.
Febrilni krece jsme videla u dcery ve dvou letech a uz bych to nechtela zazit. Cela se klepala v krecich a pritom omdlevala. Okamzite jsem volala zachranku a pani mi radila po telefonu co mam delat. Nakonec se z toho v nemocnici vyklubala angina. Od te doby mam v lednici rektarni diazepan, ale zatim jsem ho nepouzila.
Tak hlavně je dobré jim předcházet snížením teploty,zábaly,koupel,třeba i 37,5 stupnová voda pěkně zchladí horké tělíčko.A když už křeče příjdou,dát prcka na zem,nebo na postel,aby se nemělo o co uhodit,ublížit si. Mělo by ležet na boku,aby se nezadusilo slinami nebo případnými zvratky.
Zeptejte se odborníka on-line
Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších
Prozkoumejte seznam odborníků
Vystudoval všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, doktorské studium v oboru preventivní medicína absolvoval tamtéž. Složil atestace z dětského lékařství, praktického lékařství pro děti a dorost, klinické výživy a intenzivní metabolické péče.
Pracoval na Klinice dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole. Na posledním pracovišti působil jako zástupce vedoucího oddělení na jednotce intenzivní péče. Podílel se jako asistent na výuce mediků 2. a 3. lékařské fakulty.
V současné době také částečně pracuje na Oddělení dětské intenzivní medicíny Fakultní Thomayerovy nemocnice a jako odborný asistent na Vysoké škole zdravotnické a Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.
MUDr. Jana Davida, Ph.D. najdete také na stránkách