Dětský autismus: Jak poznám, že mé dítě je autista

Co je autismus

Autismus, správným názvem porucha autistického spektra (PAS), představuje odlišné fungování mozku v souvislosti s vnímáním a interakcí s okolním světem. Tato porucha je vrozená – nevzniká v důsledku výchovy, stravy, očkování ani žádného jiného faktoru, se kterým se dítě setká po narození. Přesná příčina autismu však není dosud známá.

V minulosti se používalo několik názvů pro popis neurovývojových poruch, které vykazovaly rysy autismu:

• Autistická porucha,
• Aspergerův syndrom (někdy používán jako název pro lehký autismus u dětí),
• Perzistentní vývojová porucha,
• Dětská disintegrativní porucha.

Dnes však odborníci uznávají, že autismus je spektrum s širokým rozsahem charakteristik. Místo použití těchto starších názvů používají odborníci označení PAS (anglicky ASD – Autism spectrum disorder) jako oficiální diagnózu a poté popisují specifické rysy a potřeby, které jsou jedinečné pro každé dítě.

Dětský autismus se obvykle projevuje v raném věku, přičemž první příznaky mohou být patrné už kolem 1. roku života. Odhaduje se, že autismus postihuje přibližně 1 dítě ze 100, přičemž u chlapců je diagnostikován častěji než u dívek.

Mozek autistů funguje jinak než u většinové populace. Díky tomu mohou v některých oblastech vynikat, zatímco v jiných potřebují větší podporu.

Jedním z projevů autismu u dětí může být i přehnaná citlivost na silné smyslové vjemy. Zdroj: Canva

Jak se pozná dětský autismus

Je důležité vědět, jaké má autismus projevy. Příznaky autismu, přesněji charakteristiky a specifické rysy chování jsou různorodé. Každé dítě s autismem je však jiné, a tudíž u žádného dítěte se nebudou objevovat všechny příznaky najednou.

Obecně se však projevy autismu rozdělují do dvou kategorií:

1. Obtíže v sociální komunikaci a interakci: Ovlivňují způsob, jakým dítě navazuje vztahy a komunikuje s okolím.
2. Opakující se vzorce chování, zájmů nebo aktivit: Určují, jak se dítě chová a jak reaguje na podněty.

Typické projevy autismu v raném věku (0–3 roky)

U batolat a malých dětí lze rozpoznat určité varovné signály, které mohou naznačovat přítomnost autismu:

• Opožděný vývoj řeči nebo její absence: Dítě může začít mluvit později než vrstevníci, nebo nemusí mluvit vůbec.
• Nedostatek očního kontaktu: Dítě se vyhýbá pohledu do očí rodičům, nereaguje na úsměv nebo jiné výrazy obličeje.
• Nezájem o sociální interakce: Dítě se neobrací na rodiče pro podporu, neukazuje hračky ani nevyhledává kontakt s ostatními dětmi.
• Opakující se pohyby a chování: Typické jsou pohyby jako třepání rukama, houpání tělem nebo neustálé otáčení předmětů.
• Snížená reakce na své jméno: Dítě nereaguje na oslovení a působí dojmem, že „neslyší“.
• Stereotypní hra: Místo běžné hry si dítě dlouho hraje stejným způsobem (například skládá hračky do řady nebo neustále točí kolečky autíček).
• Přehnané reakce: Dítě reaguje přecitlivěle na určité materiály nebo věci, které se dotýkají jeho kůže, odmítá určité potraviny kvůli jejich textuře, je velmi citlivé na změny v denním režimu.

Časté opakování určitých pohybů nebo zvuků (tzv. stimming), autistickým dětem pomáhá se zklidnit regulovat emoce.

Děti s autismem často nemusí chápat pravidla konverzace či různé neverbální signály. Zdroj: Canva

Specifické projevy autismu u starších dětí (3 a více let)

U starších dětí se autismus může projevovat následovně:

• Potíže s porozuměním emocím a sociálními situacemi: Dítě nerozpoznává neverbální signály, nerozumí sarkasmu nebo metaforám. Nerozumí některým sociálním pravidlům, například zdravení nebo osobnímu prostoru.
• Fixace na určité zájmy: Intenzivní zájem o jedno konkrétní téma (například jízdní řády, planety, dinosaury) a neustálá potřeba o něm mluvit.
• Problémy s přizpůsobením se změnám: Jakákoli změna v rutině (například jiná cesta do školky) může vyvolat úzkost nebo silný odpor.
• Senzorická přecitlivělost nebo naopak necitlivost: Některé děti jsou velmi citlivé na zvuky, světla, doteky nebo určité textury oblečení. Naopak jiné děti mohou mít sníženou citlivost na bolest.
• Jednostranná komunikace: Dítě nemusí chápat pravidla konverzace, může opakovat naučené fráze nebo vést monology bez ohledu na reakce okolí. Nemá zájem o zahajování konverzací.

Není vždy snadné rozlišit, co je typická součást vývoje dítěte a co je projev autismu. Mnoho z výše uvedených chování se v určité fázi objevuje u všech dětí. U autismu však tyto projevy bývají intenzivnější, přetrvávají delší dobu a mohou dítěti způsobovat obtíže v prostředí, jako je škola, a později i v pracovním životě.

Čím se liší atypický autismus u dětí?

Co dělat při podezření na autismus

Pokud u dítěte zpozorujete rysy charakteristické pro autismus, nejlepší je vždy navštívit vašeho pediatra. Ten provede základné screening autismu, pomocí dotazníků pro rodiče. Otázky budou směřovat na vývoj a chování dítěte. Pokud pediatr zaznamená možné známky autismu, odešle vás k odborníkovi specializovanému na diagnostiku poruch autistického spektra.

Specialista – nejčastěji dětský psycholog, psychiatr – provede další, podrobnější vyšetření, které pomohou objektivně posoudit chování dítěte.

Specialista hodnotí zejména:

• jak dítě komunikuje a jak reaguje na podněty,
• jak dítě zvládá navazovat oční kontakt a používat neverbální komunikaci,
• jak dítě funguje mezi vrstevníky a zda projevuje zájem o společné aktivity a hry.

Zároveň si všímá všech přidružených příznaků, jako jsou například repetitivní pohyby, neobvykle intenzivní a specifické zájmy či neobvyklá citlivost na smyslové vjemy. V některých případech také může doporučit EEG vyšetření, aby se případně vyloučily jiné poruchy.

Neexistuje však žádný laboratorní test ani biologický marker, který by jednoznačně diagnostikoval autismus. Pro potvrzení diagnózy se používají standardizovaná hodnocení. S definitivním potvrzením onemocnění se však čeká mnohdy až do 4 až 5 let dítěte.

K autismu však často bývají přidružené další psychické poruchy, jako například bipolární porucha, OCD nebo ADHD.

Diagnózu autismu provádí specializovaný odborník formou dotazníků a různých testů. Zdroj: Canva

Jak přistupovat k dítěti s autismem

Pokud specialista potvrdí diagnózu autismu, nemusíte panikařit. Je důležité si uvědomit, že autismus není nemoc, kterou lze „vyléčit“. Klíčové je poskytnout dítěti v určitých oblastech dostatek podpory, lásky a trpělivosti.

Důležité je poznat potřeby vašeho dítěte – co mu vadí, s čím má potíže a co ho naopak uklidňuje a přináší mu radost. Vyzkoušet můžete následující:

• Poskytněte dítěti jasný a konzistentní denní režim. Používejte vizuální pomůcky, jako jsou plány nebo časové tabule, které pomohou dítěti vědět, co ho čeká. Změny v rutině by měly být oznamovány předem, aby se dítě mohlo připravit.
• Pokud dítě mluví, buďte trpěliví a dejte mu čas, aby dokončilo svou myšlenku.
• Pokud dítě používá alternativní komunikační metody (např. obrázky nebo komunikační zařízení), získejte více informací o těchto metodách a učte se je používat.
• Chvalte a odměňujte pozitivní chování, ať už jde o interakci s ostatními, dokončení úkolu nebo projevování emocí.
• Snažte se respektovat, když dítě potřebuje prostor, a nedonucujte ho k interakcím, pokud to není nezbytné.
• Dbejte na to, že dítě může volně používat techniky, které mu pomohou uklidnit se, jako jsou dechová cvičení, jemné houpání nebo jiné zklidňující aktivity.
• Pravidelně konzultujte pokroky dítěte s odborníky

V některých případech mohou odborníci pro dítě doporučit terapii, které dítěti pomohou rozvíjet potřebné dovednosti (zejména sociální komunikaci). Nejčastěji se využívá behaviorální terapie, či rodinná terapie.

U dětí s autismem se mohou objevovat i tzv. autistické záchvaty, často vyvolány nahromaděnou frustrací či smyslovým přetížením. Zdroj: Canva

Jak vypadá záchvat autisty

Záchvaty u dětí s autismem se často označují jako „autistické záchvaty“ nebo „krizové chování“ a mohou být vyvolány různými faktory, jako jsou změny v rutině, smyslové přetížení, neschopnost vyjádřit potřeby nebo silné emocionální reakce.

Autistický záchvat může zahrnovat:

• silný hněv a násilné chování,
• fyzické projevy úzkosti nebo frustrace,
• sebepoškozování,
• uzavření se do sebe,
• pád na zem.

Jak uklidnit autistické dítě

1. Zůstaňte klidní: Když dítě prochází záchvatem, je důležité zůstat co nejklidnější. Děti s autismem často reagují na emoce ostatních, takže pokud zůstanete klidní, může to pomoci dítěti uklidnit se.
2. Zajistěte bezpečné prostředí: Pokud dítě vykazuje agresivní chování nebo má tendenci k sebeubližování, ujistěte se, že je v bezpečném prostoru, kde si neublíží.
3. Pomozte dítěti uklidnit se: Nabídněte dítěti způsob, jak se zklidnit — např. hračku, která ho uklidní, nebo prostředí s nižším stimulačním prostředím, jako je tichá místnost.
4. Zkontrolujte potřeby dítěte: Zjistěte, zda dítě nemá problém komunikovat nějaké základní potřeby (hlad, žízeň, únava nebo bolest).
5. Využijte techniky, které dítěti pomohou: Pokud dítě používá techniky k uklidnění, jako je hluboké dýchání nebo stimulační pohyby, podpořte je v těchto aktivitách.

Světový den autismu (Světový den porozumění autismu) připadá vždy na 2. dubna. Barvou dětí s autismem je modrá.

Dětský autismus. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz