Logopedie: Co řeší logoped a kdy ho navštívit

Čím se zabývá logopedie

Logopedie není jen o správné výslovnosti. Klinický logoped pracuje s dětmi i dospělými na rozvoji celé komunikační schopnosti – od porozumění a slovní zásoby přes výslovnost, plynulost a hlas až po podporu čtení, psaní a alternativních forem komunikace. „Včasná diagnostika a intervence jsou klíčové, protože mohou předejít pozdějším obtížím nejen v komunikaci, ale i ve školní úspěšnosti a sociálních vztazích,“ říká speciální pedagožka a ředitelka mateřské školy Mgr. Alena Kosová, MBA. Logoped má statut zdravotníka a je vázán doporučením lékaře (většinou pediatra či foniatra)

Proto je důležité k logopedii přistupovat holisticky, tzn. brát v úvahu nejen samotnou řeč, ale také další aspekty, jako je zrakové a sluchové vnímání, hrubá a jemná motorika, koordinace dechu a hlasu. „Opožděný vývoj řeči (OVŘ) se u malých dětí objevuje poměrně často. Některé děti „naskočí“ samy, jiné ale potřebují podporu odborníka. Společným jmenovatelem všech úspěšných příběhů je ale jedno: aktivní zapojení rodičů a včasná reakce,“ radí Mgr. Kosová a dodává: „Důležité je rodiče uklidnit, ale zároveň jim ukázat, že mohou pro své dítě hodně udělat. Včasná logopedická podpora často znamená, že se drobný problém nestihne proměnit v něco závažného. A právě to dítěti otevírá dveře k bezproblémovému startu do školy i do života.“

Logoped pomůže s naučením se správné výslovnosti hlásek i s poruchami hlasu. Zdroj: Canva

Co řeší logoped:

• Poruchy artikulace a výslovnosti: Nejčastěji nesprávná výslovnost hlásek (dyslálie).
• Poruchy plynulosti řeči: Zahrnuje koktavost a brebtavost
• Opožděný vývoj řeči: Problémy s osvojováním slovní zásoby, gramatiky nebo větné stavby u dětí.
• Poruchy hlasu: Problémy s kvalitou, silou nebo výškou hlasu (například chrapot, afonie).
• Specifické poruchy učení: Problémy (např. dyslexie, dysgrafie), které souvisí s oslabením jazykových schopností.
• Logopedie pomáhá dětem osvojit si složité gramatické struktury, pokud s jejich převzetím mají problémy.
• Neurologické poruchy řeči: Například afázie po mozkové příhodě, dysartrie nebo řečové problémy způsobené neurodegenerativními nemocemi.
• Poruchy polykání (dysfagie): Obtíže při přijímání potravy, časté u pacientů po úrazech, operacích nebo s neurologickými onemocněními.
• Poruchy komunikace u sluchového postižení: Pomoc se správnou artikulací, jazykovým projevem a rozvojem neverbálních komunikačních dovedností.

Problémy s výslovností mohou vznikat například i častým užíváním tabletu, při kterém chybí potřebná interakce. Zdroj: Canva

Logopedie se zabývá rozvojem komunikačních schopností. Pomáhá zejména tam, kde je komunikace člověka narušena, anebo k jejímu narušení se schyluje. Působí preventivně, diagnosticky, ale také reedukačně (napravuje) již vzniklou narušenou schopnost.

„Většinu času tráví děti ve školce a doma (v rodině). Proto je podpora a zapojení těchto stran stěžejní. Nejde o to dítě cíleně učit jako ve škole, ale přirozeně s ním komunikovat – při vaření, při hře, při čtení pohádek. Klást mu správné (otevřené) otázky, být s ním, trávit s ním čas. Právě díky tomu dítě získává slovní zásobu, učí se rozumět a má motivaci mluvit,“ vysvětluje Kosová. Podle ní se rodiče často dopouštějí chyb, které pokrok spíš brzdí. „Přílišný tlak „na výsledek“ je často kontraproduktivní – nucení opakování správně vyslovených slov nebo časté opravování chyb. To může vést k frustraci a zablokování. Televize nebo tablet, kde chybí živá interakce, nenahradí přirozený mluvní vzor. Zároveň překotná mluva více – smyslné věty jsou také zavádějící, dítěti často nedají šanci reagovat,“ popisuje.

Nejlépe funguje jednoduchá, trpělivá komunikace: dát dítěti na výběr („Chceš jablko, nebo banán?“), ocenit každý pokus o vyjádření a nechat ho mluvit svým tempem.

Nápravou řečových a komunikačních obtíží logoped zároveň svým klientům pomáhá:

• překonat sociální bariéry, které mohou jejich poruchy komunikace způsobovat,
• podpořit začlenění do společnosti,
• zvýšit sebevědomí.

11 nejčastějších vad řeči u dětí a jak je řešit

První návštěvu logopedie neodkládejte. Lepší přijít dříve než později. Zdroj: Canva

V kolika letech jít na logopedii

Na logopedii je vhodné se objednat v okamžiku, kdy si s vývojem řeči vašeho dítěte děláte starosti a zpozorujete problémy s výslovností a plynulostí řeči. Vždy platí dobrá rada: první setkání neodkládejte. Jak může včasný zásah ovlivnit budoucnost, ukazuje příklad čtyřletého chlapce, který přišel do poradny s velmi omezenou slovní zásobou. „Tvořil jen jednoslovné věty a místo řeči často používal křik nebo gesta. Rodiče věřili, že se rozmluví sám, ale ve školce se setkával s problémy – nedokázal s ostatními komunikovat tak, aby mu porozuměli, těžko se zapojoval do kolektivu a reagoval výbuchy vzteku,“ vzpomíná Kosová.

Většina lidí vyhledává pomoc klinického logopeda až před nástupem do první třídy, zejména pokud mají potíže s výslovností hlásek „R“ a „Ř“. Vyhledat logopeda však může rodič s dítětem už od raného věku. S těmito dětmi se pak pracuje preventivně – podporuje se správný vývoj řeči. „Díky spolupráci rodičů, MŠ a logopeda, po několika měsících začal chlapec tvořit jednoduché věty a jeho působení se skupině přirozeně zlepšovalo. Zároveň s tím se budovala jeho sebedůvěra, která je důležitá pro rozvoj dovedností a osobnosti dítěte. Díky včasné péči se podařilo předejít vážným obtížím při nástupu do školy,“ dodává odbornice.

Logopeda se také doporučuje navštívit v případě, kdy dítě ve věku 2 let stále nemluví či tvoří jen jednoslovné věty. Zdroj: Canva

Logopeda se také doporučuje vyhledat v případě, pokud dítě ve věku kolem 2 let:

• nemluví,
• má velmi omezenou slovní zásobu,
• nedokáže tvořit dvouslovné věty.

S malými dětmi, které ještě nemluví, může logoped pracovat také. Může mít na starosti například posouzení podjazykové uzdičky. Tato ‚blanka‘ pod jazykem může být občas příliš pevná nebo krátká. V takových případech může způsobovat potíže s kojením a později může vést k problémům s výslovností některých hlásek a dalším komplikacím. O nutnosti jejího chirurgického uvolnění (pokud brání sání či artikulaci) vždy rozhoduje lékař, logoped na to může upozornit.

Podle speciální pedagožky a ředitelky mateřské školy Mgr. Aleny Kosové, MBA, není důvod hned k panice, pokud dvouleté dítě ještě nemluví – ale určitě je dobré začít dítě pečlivě sledovat. „Pokud rodiče přijdou s dvouletým dítětem, které zatím nemluví, logoped se nejprve zaměří na to, zda dítě řeči rozumí, jak komunikuje neverbálně – tedy gesty, mimikou nebo očním kontaktem – a také jak se vyvíjí motorika mluvidel,“ vysvětluje Kosová.

K logopedovi můžete i v dospělosti, pokud cítíte, že vaše komunikace má jisté rezervy.

Logopedie má pomoci každému, aby byl schopen naslouchat, porozumět a vyjádřit se a tedy bezproblémově navazovat sociální vztahy. Zdroj: Canva

Co je cílem logopedie

Cílem logopedie je předcházet vzniku narušené komunikační schopnosti v životě člověka. Tedy pomoci každému, aby byl schopen naslouchat, porozumět a vyjádřit se. Vyjádřit svá přání, pocity, navazovat sociální vztahy. Pokud tato možnost není prostřednictvím mluvené řeči, pak logoped hledá alternativní způsoby komunikace, které své klienty učí.

Logopedická terapie je vždy přizpůsobena individuálním potřebám klienta a probíhá ve spolupráci s rodinou, školou nebo zdravotnickými odborníky, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků.

Co se dělá na logopedii

První návštěva logopedie je seznamovací a diagnostická. Trvá zpravidla 30–60 minut a logoped během ní:

• Shromažďuje anamnézu: Ptá se na vývoj dítěte/dospělého, zdravotní problémy, rodinnou historii, školní nebo pracovní prostředí a další faktory.
• Pozoruje komunikační dovednosti: Zkoumá výslovnost, slovní zásobu, plynulost řeči, porozumění, hlas, polykání nebo jiné problematické oblasti.
• Provádí testy a hodnocení: Využívá standardizované testy nebo pozorování při hře či rozhovoru.
• Navrhuje plán terapie: Na základě výsledků určí cíle a postup terapie, případně doporučí další vyšetření (např. foniatrie, neurologie).

Následně logoped rozplánuje jednotlivá logopedická sezení, která se budou zaměřovat na řešení konkrétních problémů. Jejich četnost závisí na doporučení logopeda a závažnosti problému, přičemž obvyklý interval je 1× týdně až 1× měsíčně. Pamatujte, že úspěch logopedické terapie závisí na pravidelném domácím procvičování.

U menších dětí probíhají logopedická cvičení často ve formě různých her, básniček či písniček. Zdroj: Canva

Jak vypadají jednotlivá sezení

Každé sezení je individuálně přizpůsobené věku, potřebám a pokroku klienta. Zpravidla však obsahuje:

• Rozcvičku: Slouží k uvolnění mluvidel a nácviku správného dýchání při mluvení.
• Cílené aktivity: Procvičování konkrétních hlásek nebo slov, trénink plynulosti řeči, jazykové hry či hlasová cvičení.
• Hry: U dětí se terapie často propojuje s hravými aktivitami (např. puzzle, kreslení, zpívání). U dospělých se pracuje spíše formou rozhovoru nebo konkrétních úkolů.
• Hodnocení a domácí úkoly: Logoped zhodnotí pokrok, vysvětlí úkoly na doma a ukáže, jak s dítětem nebo dospělým cvičit.

Logopedická cvičení cílí na podporu dílčích funkcí, které jsou u dítěte (dospělého) oslabeny. V důsledku takovýchto oslabení vzniká, nebo již vznikla narušená komunikační schopnost (vada řeči). Logoped se snaží tyto funkce podpořit, aby postavil základní stavební kameny pro zlepšení komunikace. Např. dítě, které má potíže s výslovností hlásek může procvičovat motoriku mluvidel a jazyka, sluchové vnímání jednotlivých zvuků, napodobovat zvuky, podporovat zrakové vnímání apod.

Své zážitky sdílí uživatelky eMimina v diskuzi Zkušenosti s logopedií.

Logopedická cvičení se doporučuje provádět před zrcadlem, aby dítě ihned vidělo, jak výslovnost jednotlivých hlásek vypadá. Zdroj: Canva

Příklad logopedických cvičení

Jednotlivá logopedická cvičení se liší podle oblasti, kterou je potřeba zlepšit. Rozlišujeme např. dechová, hlasová či artikulační cvičení.

1. Dechová cvičení: Cílem je zvládnutí správného dýchání při mluvení, které může pomoci odstranit vady jako koktavost nebo breptavost. Příklad: Dlouhý nádech, s výdech se vyslovuje „ssss“; imitace nafukování balónku – nádech – pauza – výdech.
2. Hlasová cvičení: Tato cvičení zlepšují kvalitu hlasu, jeho sílu a odolnost. Příklad: Opakování hlásek s důrazem na rezonanci: „m“, „n“, „h“; zpívání jednoduchých písniček se zaměřením na ovládání síly hlasu.
3. Artikulační cvičení: Zaměřují se na správnou tvorbu hlásek a jejich srozumitelnost. S tím souvisí i správné procvičování motoriky mluvidel. Příklad: Foukání skrze našpulené rty, olizování rtů dokola nebo mlaskání; Nácvik sykavek: vyslovování „sa, se, si, so, su“.

Více praktických příkladů se dozvíte ve článku Logopedické říkanky a pohádky, které děti baví.

Logopedie. Jaké zkušenosti mají uživatelky eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek eMimino.cz

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků