Obsah článku
Skrýt ZobrazitAlergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou reakci, se nazývá alergen. Nejčastější příznaky alergie jsou rýma, kýchání, ucpaný nos, kašel, dušnost, pálení a zarudnutí očí, kožní příznaky (zarudnutí, svědění kůže, ekzém nebo kopřivka) i trávicí potíže (nevolnost, zvracení a bolesti břicha).
Co je to alergie
Alergie patří mezi civilizační onemocnění dnešní doby. V České republice je až 25 % alergických dětí a tento počet pořád stoupá. Alergie vzniká ve chvíli, kdy náš imunitní systém reaguje nepřiměřeně na běžné látky přítomné v okolním prostředí.
Imunitní systém člověka slouží k rozpoznávání a likvidaci cizorodých a potenciálně škodlivých elementů (molekul, mikrobů, parazitů nebo větších neživých částic). Pokud je imunita správně „nastavena“, představuje velmi účinnou ochranu proti nepřebernému množství chorob. Může se však stát, že imunitní systém reaguje nepřiměřeně i na ty faktory vnějšího prostředí, které člověku běžně neškodí. Přecitlivělost projevující se konkrétními příznaky označujeme jako alergii, její příčinu jako alergen.
Nejčastější typy alergií
Děti mohou přijít do styku s alergenem skrze dýchací cesty, dotyk kůže, konzumaci jídla a pití nebo po podání léků. Alergie se dále mohou dělit na sezónní (například senná rýma) a celoroční (například alergie na roztoče či potravinové alergie).
S jakými alergiemi se můžete setkat:
- vzdušná alergie
- potravinová alergie
- alergie na léky
- alergie na bodnutí blanokřídlým hmyzem
- kontaktní alergie (na latex, kovy)
Neléčené alergie mohou vyústit v astma. Alergická rýma se zase může rozvinout v chronické záněty středouší. Kožní projevy mohou přejít do atopického ekzému.
Jak mít domácnost čistou každý den – snadno a bez námahy?
Uklízení může být rychlé a pohodové. Tyčový vysavač Dreame R20 Ultra AquaCycle™ zvládne mokré i suché nečistoty, zatočí s drobečky po dětech i chlupy po pejskovi a snadno se dostane i pod nábytek. Se sadou nástavců a motorizovaným mini kartáčem vyčistíte i hůře dostupná místa – a vyšší čistota v domácnosti pomáhá při alergii na prach a psí chlupy, takže se vám doma bude lépe dýchat.
Zjistit více »Co způsobuje alergii
- Roztoči: Mikroskopické organismy, kterým se daří na vločkách lidské kůže. Typicky se vyskytují v matracích.
- Zvíření srst: Nejčastěji chlupy koček a psů.
- Plíseň: Houby, které se vyskytují na vlhkých místech v domácnosti (jako v koupelně či ve sklepě), ale i ve venkovním prostředí (např. ve tlejícím listí).
- Pyl: Například ze stromů, trav a plevelů. U kojenců jsou pylové alergie spíše vzácností.
- Jídlo: Kravské mléko, vejce, ořechy, mák, citrusy, mořské plody, sója a pšenice jsou častými alergeny, které způsobují potravinovou alergii.
- Hmyz: Po bodnutí včelou či vosou se může dostavit vážná alergická reakce.
- Léky: Častými lékovými alergeny jsou zejména antibiotika (např. penicilin), ale alergie se může vyskytnout i na některá volně prodejná léčiva.
- Chemikálie: Některé prací prostředky, barviva, čisticí prostředky a pesticidy vyvolávají alergické reakce.
Jak se projevuje alergie u dětí
Příznaky alergie jsou velmi různorodé a to, jak se projeví alergie u dítěte, záleží na typu alergenu a reakci dětského imunitního systému. Příznaky mohou být okamžité, intervalové i dlouhodobé a mohou mít různou intenzitu. Reakce také může záviset na množství a době působení alergenu. Projevy mohou být lokální nebo celkové (viz. anafylaktický šok).
Alergie se může projevit až po delší době působení alergenu. Záleží také na tom, jak často je dítě alergenu vystaveno a v jaké intenzitě. Projevy mohou nastat okamžitě, například v případě potravinových alergií, ale i v řádu několika měsíců až let. Například pylové alergie spojené se sennou rýmou se objevují až po druhém roce věku. Alergie na kočičí srst se může projevit až po několika měsících, kdy je dítě s domácím mazlíčkem ve větším či delším kontaktu a práh jeho tolerance se přesáhne, ale také se může projevit hned po kontaktu se zvířetem.
Nejčastější příznaky alergie u dětí:
1) Příznaky projevů vzdušné alergie (typické pro alergii na pyl)
- rýma
- kýchání
- kašlání
- dušnost, sípání
2) Kožní příznaky
- svědění kůže
- kopřivka (červená, svědivá vyrážka, často vystupující nad povrch kůže)
- ekzém (červená, svědivá vyrážka, obvykle suchá kůže, někdy mokvající)
3) Trávicí problémy (často u potravinové alergie)
- nevolnost
- zvracení
- křeče
- průjem
- nadýmání
4) Další příznaky alergie
- zarudlé oči, výtok z očí
- pálení, svědění očí
- únava
- dezorientace
Projevy alergie mohou být sotva znatelné, mohou nemocného výrazně obtěžovat nebo ho přímo ohrožovat na životě. Záleží na tom, jak silně je alergie vyvinuta, jakou cestou a v jakém množství do těla alergen vstoupí. Potíže mohou i na několika let vymizet a pak se najednou znovu objevit.
Největší pylová sezóna je na přelomu května a června.
Jak poznám, že je dítě alergické
Hledání alergenu, který způsobuje problémy, může být poměrně detektivní práce. A potíže můžete zpočátku snadno zaměnit třeba za nachlazení. Jak poznat alergii od běžné rýmy nebo kašle? Pokud je dítě zdravé, a přesto v určitých chvílích trpí některými projevy alergie, všímejte si, kdy se příznaky vyskytují. Zda na jaře, v létě či v průběhu celého roku, v jakém prostředí (doma, venku), zda se objevují po konkrétním jídle či pití nebo po kontaktu s domácím mazlíčkem a podobně.
Pokud máte podezření na alergii, navštivte nejprve svého praktického lékaře, který může nasadit léky na zmírnění obtíží. Pokud uzná za vhodné, doporučí návštěvu lékaře specializovaného na alergologii, který provede alergologické vyšetření, kožní testy, krevní testy, případně provokační testy a doporučí další léčbu alergie.
Co na alergii u dětí
Současná léčba alergie se soustřeďuje na zmírnění příznaků nebo zastavení jejích projevů. Imunitní systém vytváří protilátky, neboli imunoglobuliny ze třídy IgE, a při kontaktu s alergenem se uvolňují specifické chemické sloučeniny, které jsou zodpovědné za samotné příznaky alergické reakce. Jednou z těchto sloučenin je histamin. Proto se k potlačení alergií podávají antihistaminika. Lékař může nasadit také kapky do očí či nosní sprej (v případě očních a nosních potíží) nebo protizánětlivé léky u astmatu (inhalační kortikoidy).
Pokročilejší formou léčby, která patří výhradně do rukou lékaře alergologa a imunologa, je specifická alergenová imunoterapie, tzv. desenzibilizace. Při té je podáváno po určitý čas malé množství alergenu. Léčba probíhá buď injekčně nebo se podává v kapkách či tabletách pod jazyk. Začíná se na velmi malých koncentracích a postupem času se koncentrace zvyšují. Tělo si tak na alergen „zvyká“ a po úspěšné léčbě na něj už nemusí reagovat vůbec.
U pacientů, u kterých je riziko akutní alergické reakce, případně anafylaxe, je vhodné, aby byly svým praktickým lékařem či alergologem vybaveni tzv. pohotovostním balíčkem.
Pohotovostní balíček pro alergiky obsahuje:
- Antihistaminika: Během alergické reakce tělo uvolňuje histamin, který je příčinou nepříznivých příznaků alergie. Antihistaminika alergickou reakci potlačují.
- Kortikoidy: Jde o steroidní hormony, které se používají při léčbě různých poruch imunity, mají protizánětlivé účinky a také působí proti otoku.
- Adrenalinová injekce: Autoinjektor, který je vhodný pro snadnou aplikaci přímo do svalu samotným pacientem či rodičem.
Pokud se u dítěte objevila silná alergická reakce, informujte o tom své okolí (příbuzné, učitele apod.), aby uměli v případě potřeby rychle reagovat a dítěti zajistili první pomoc.
Anafylaktický šok
Anafylaktický šok je extrémním projevem alergie a bez léčby je jeho průběh smrtelný. U dětí je hlavní příčinou potravinová alergie (např. na arašídy nebo ořechy) a alergická reakce po bodnutí vosou nebo včelou. Může se objevit i alergie léková. Je nutné rozpoznat varující příznaky (svědění, otok rtů, kopřivka, nevolnost) a ihned jednat – podat léky a volat lékaře.
Typickými příznaky anafylaktického šoku jsou:
- potíže s dýcháním,
- otoky,
- vyrážka, svědění, pálení,
- pokles krevního tlaku,
- třesavka,
- mdloby až ztráta vědomí.
Nutné je okamžité přivolání záchranné služby a podání léků. Alergici, u kterých se v minulosti projevila těžká alergická reakce až anafylaktický šok (typicky po bodnutí hmyzem nebo v důsledku potravinové alergie, například konzumace arašídů), by měli být od lékaře vybaveni adrenalinovým autoinjektorem a pohotovostním balíčkem.
Nejčastější otázky
Je alergie dědičná?
Děti mohou zdědit sklon k alergii, ale nemusí se u nich vyvinout konkrétně stejný typ alergie jako u ostatních členů rodiny. Pokud však alergií trpí oba rodiče, pravděpodobnost, že dítě bude mít nějakou formou alergie, je vysoká.
Rizikové faktory pro vznik alergií:
- Znečištěné životní prostředí,
- virové infekční onemocnění,
- kouření – především kouření matky během těhotenství a po narození dítěte,
- genetické vlivy (dědičnost),
- stravovací návyky,
- stres,
- hygiena – přehnaná hygienická opatření.
Pokud mají alergii oba rodiče, existuje až 60% riziko, že dítě bude také alergik. Pokud je alergik jen jeden z rodičů, dítě má 30% riziko.
Jaký je rozdíl mezi alergií na lepek a celiakií?
Celiakie je onemocnění vyvolané požíváním bílkoviny obsažené v pšeničné mouce – lepku. Ten nemocnému poškozuje sliznici tenkého střeva a dochází k narušení vstřebávání živin. Nesnášenlivost lepku se projevuje průjmy, plynatostí, bolestmi břicha, nedostatkem živin, chudokrevností, neprospíváním na váze nebo hubnutím. Léčbou je doživotní bezlepková dieta. U dětí se lepek do stravy doporučuje zavádět až po šestém měsíci věku.
Alergie na lepek je způsobená tvorbou alergických protilátek třídy IgE proti lepku. Projevy alergie na lepek jsou stejné jako příznaky potravinové alergie, nedochází však k poškození střevní sliznice jako u celiakie.
Jaká je rozdíl mezi alergií a intolerancí?
Alergie je způsobená neadekvátní odezvou imunitního systému. Potravinová intolerance (nesnášenlivost) je porucha metabolismu, kdy nám chybí nebo není dostatečně aktivní určitý enzym, který zpracovává danou složku potraviny.
Příklad: Alergie na mléko x Intolerance laktózy
Při laktózové intoleranci, která často bývá chybně označovaná jako alergie na laktózu, mají postižení nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr (laktózu). V důsledku kvašení laktózy ve střevech dochází k nadměrné produkci plynů, které mají za následek trávicí potíže jako bolest břicha, nadýmání, průjmy a podobně. V případě alergie na mléčnou bílkovinu kravského mléka (ABKM) reaguje nepřiměřeně přímo imunitní systém. Po vyšetření lékařem bývá častou léčbou bezmléčná dieta či podávání speciálně upravených mléčných formulí.
Několik tipů, jak chránit děti před alergeny
1) Snižte množství alergenů
Roztoči: Vložte matraci do protiroztočového povlaku, perte ložní prádlo jednou týdně v horké vodě, omezte množství plyšáků, pravidelně vysávejte a vytírejte (bez přítomnosti dítěte), zvažte výměnu koberců za podlahu.
Domácí mazlíček: Domácího mazlíčka pravidelně koupejte a používejte šampony pro zvířata snižující pachy, nepouštějte zvíře na gauč ani do postele, ideálně mu zřiďte přístřešek/boudu venku v nezbytných případech mu najděte nový, milující domov.
Pyl: V době pylové sezóny zavírejte okna, zejména ve větrných dnech, dítě každý večer vykoupejte a umyjte mu vlasy, sušte prádlo v sušičce, veďte si pylový kalendář a sledujte pylové zpravodajství.
Plíseň: Zkontrolujte skříně, podkroví, koupelny, WC, sprchový kout, spáry, ledničky, sklepy a jiná vlhká místa, která mohou způsobovat alergii na plíseň. Taková místa pravidelně čistěte. Používejte odvhlčovač a klimatizaci (ale pozor na přílišné vysušení vzduchu).
Čisticí prostředky: Vyzkoušejte přírodní produkty šetrné k životnímu prostředí.
Hmyz: Vyvarujte se míst, kde se mohou nacházet včely, vosy, sršně, mravenci a podobně. Používejte sítě do oken k zabránění vniknutí hmyzu do domácnosti.
Léky: Nezapomeňte informovat o alergii na daný lék všechny zdravotníky a lékárníky při každé návštěvě a ošetření.
2) Nekuřte v těhotenství a po narození dítěte
Nekuřte u dětí a neberte je do zakouřeného prostředí.
3) Kojte a příkrmy zavádějte dle rad lékaře
Výlučné kojení během prvních měsíců života dítěte snižuje riziko vzniku ekzému, astmatu a alergií na kravské mléko.
Roztoči milují teplo a vlhko, proto pokoj před spaním vždy vyvětrejte a snižte teplotu na 18-19 °C. Nesnažte se zvlhčovat vzduch.
Zkušenosti čtenářek eMimina
Testy se doporučují až kolem 3 roku. Naše dcera začala mít problémy mezi 2 -3 rokem. Samá rýma - dlouhotrvající, hlavně na jaře a v létě, což bylo divné. Má pylovou alergiin a alergii na kočky. Má to dědičné, takže to bylo trochu očekávané. Zkus kontaktovat doktorku - může vás doporučit na alergologii.
U naší starší dcery se projevovala alergie jako neustálé nachlazení. Tři dny byla ve školce a dva týdny doma, neustále nám lékařka dávala antibiotika. Bez doporučení jsem domluvil alergologii, tam dceru nechali dýchnout do spirometru, a bylo to jasný, astma. Dělali jí i kožní testy a asi pět alergií pozitivních. Hodně nám pomohly bylinky…
My jsme byli na alergologii v 8 měsících věku syna. Doktorka nás poslala na specializovanou kliniku, kde se zabývají alergií u kojenců. Brali mu krev a dělali mu kontaktní testy - na ručičku se namaže alergen a takovým plastovým píchákem se poruší kůže, aby to mělo větší reakci. Syn celou dobu vše sledoval a ani nekuňkl. Testy krve byly asi po 10 dnech.
Ptala jsem se alergoložky jestli se dětem dají udělat nějaké testy, protože mě se alergie projevuje otokem sliznici krku. Ptala jsem se proto, aby se tomu dalo předcházet. Prý dokud se to neprojeví tak se to nemůže řešit a hlavně cca do 3 let se to může měnit, tj. to že má v roce dítě nějakou alergii nebo atopický ekzém nemusí ještě znamenat že to bude mít po celý život a obráceně.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy









MUDr. Tereza Jeník je vedoucí lékařkou pediatrických ambulancí v Diagnostickém centru Nemocnice Hořovice v Praze. Zároveň působí jako lékařka pneumologické a alergologické ambulance v Nemocnici Hořovice.
Po studiu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy pracovala na Pediatrické klinice FN Motol na oddělení akutních příjmů a respiračních onemocnění a následně na pozici vedoucí lékařky pneumologického oddělení.
Nejčastěji ji navštěvují pacienti s opakovanými záněty horních a dolních cest dýchacích, po prodělaných zápalech plic, s astma bronchiale, dále pak nedonošené děti s plicním postižením a pacienti s vrozenými vadami dýchacích cest.
MUDr. Terezu Jeník najdete také na stránkách