Obsah článku
Skrýt ZobrazitAntibiotika lze považovat za velký zázrak medicíny. Dokážou rychle a účinně pomoci. Na druhou stranu, pokud se s nimi zachází nevhodně a užívají se příliš často a mnohdy i zbytečně, mohou být zdraví škodlivé. Odborníci upozorňují na to, že antibiotická léčba není univerzální a je velmi důležité nasadit ji jen tehdy, pokud je to skutečně nutné.
Na co jsou antibiotika
Je prokázáno, že děti, které často užívají antibiotika, jsou častěji nemocné. Je to dáno tím, že antibiotická léčba oslabuje obranyschopnost organismu a dochází tím k narušení střevní mikroflóry. Výzkumy Kliniky Mayo a Rutgersovy University dokonce poukazují na skutečnost, že děti, které do dvou let častěji užívaly antibiotika, častěji trpí alergiemi, ekzémem nebo obezitou.
Kdy tedy nasadit antibiotickou léčbu?
- Bakteriální infekce se většinou léčí antibiotiky. Pokud se tedy jedná o bakteriální nemoc, jsou antibiotika žádoucí.
- Jestliže se však jedná o virovou infekci, kam patří například rýma nebo chřipka, pak jsou antibiotika zcela neúčinná.
V případě bakteriální infekce fungují antibiotika dvěma způsoby. Buď bakterie zabijí, nebo alespoň zastaví jejich množení. Pokud ale dochází k nadměrnému užívání antibiotik nebo je špatně zvoleno nasazené antibiotikum, získávají bakterie rezistenci neboli odolnost vůči antibiotické léčbě.
„Na běžné infekce, jakými jsou u dětí například angína nebo zánět středního ucha, se velmi často dávají chybně antibiotika se širokým spektrem účinku namísto antibiotik úzkospektrých. Chybné nasazení antibiotika nebo špatná volba antibiotika mohou způsobit zbytečné nežádoucí účinky pro dítě a také mohou vést k selekci rezistentních bakterií, které budou v případě dalšího onemocnění obtížněji léčitelné,“ doplňuje pediatr MUDr. Daniel Dražan.
Které nemoci se léčí antibiotiky
Antibiotika pro děti jsou vhodná jen v případě bakteriální infekce a o jejich nasazení a dávkování by měl vždy rozhodnout lékař. „Nejčastějším důvodem antibiotické léčby u dětí jsou záněty středního ucha, i když ne každý zánět středního ucha je nutné antibiotiky léčit. Další častou indikací jsou streptokokové "anginy“. Naopak při virových, které jsou častější, by se penicilin nasazovat neměl. Dalšími důvody mohou být infekce močových cest, bakteriální zápaly plic, některé případy zánětu vedlejších nosních dutin. Naprosto nezbytná jsou antibiotika u závažných bakteriálních infekcí, které se léčí za hospitalizace," vyjmenovává možné nemoci, při kterých se podávají antibiotika, lékař.
Kdy zvolit antibiotickou léčbu:
- Indikace antibiotik se provádí především na základě stanovení diagnózy.
- Diagnózu určí lékař na základě anamnézy (rozhovoru s dítětem/rodičem) a fyzikálního vyšetření (prohlédnutí dítěte).
- V mnoha případech nejsou potřeba žádná laboratorní vyšetření.
Pediatři často volí léčbu antibiotiky při diagnóze:
- angíny,
- infekce horních cest dýchacích,
- zánětu močového měchýře.
Může se také stát, že dítě nejprve onemocní klasickou virovou infekcí, která se po čase změní v bakteriální, například k zánětu středouší nebo zápalu plic. Antibiotika jsou v takovém případě vhodná až ve chvíli, kdy se prokáže bakteriální původ. Jedině tehdy mohou být účinná. Potřeba antibiotika je závislá na věku, intenzitě onemocnění a jistotě diagnózy.
Co mohou způsobit antibiotika
Připravte se, že antibiotika mají celou řadu vedlejších účinků. Jejich hlavním úkolem je zabít škodlivé bakterie, což je správné, při tom však vyhubí miliardy „hodných“ bakterií. A tím dochází k narušení střevní mikroflóry. Tělo pak reaguje střevními obtížemi. Tyto problémy mají i dospělí, u dětí to však bývá mnohdy horší. Průjmy u dětí mohou mít horší průběh a je třeba také velké opatrnosti, aby nedošlo k dehydrataci.
Mezi nejčastější vedlejší účinky patří:
- zažívací problémy,
- vyrážka,
- alergické reakce,
- bolest hlavy,
- únava,
- nechutenství.
Každé dítě je však jiné, některé snáší antibiotika dobře, jiná hůře.
Jak správně užívat antibiotika
U antibiotik, stejně jako u jakýchkoliv léků u dětí, je třeba dbát na správné užívání. Rodiče by se měli přesně řídit tím, co doporučí lékař. Pro malé děti jsou nejvhodnější antibiotika ve formě sirupu. U starších dětí, které nemají problém s polykáním prášků, lze zvolit antibiotika ve formě tablet. Lékaři nejčastěji předepisují Penicilin nebo širokospektrá antibiotika pro děti.
„Ve většině případů by měl stačit penicilin (streptokokové "anginy“) a amoxicilin (záněty středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin). Širší spektrum mohou vyžadovat infekce močových cest," vysvětluje lékař.
6 základních pravidel, jak podávat antibiotika:
1. Dávka antibiotik u dětí se stanovuje podle jejich hmotnosti. Lékař předepíše dávku v doporučeném rozmezí. Je potřeba odměřit dávku přesně – dětem se podávají antibiotika nejčastěji formou sirupů a také ve stanovenou dobu.
2. Intervaly mezi podáním antibiotik není vhodné zkracovat ani prodlužovat. Pokud ovšem na dávku zapomenete, podejte dítěti antibiotikum hned, jak si vzpomenete, a poté pokračujete v nastaveném dávkování.
3. Protože se jedná o sirupy, je nutné je uchovávat v lednici.
4. Před každým použitím je nutné sirup důkladně protřepat, aby rozložení účinné látky v tekutině bylo rovnoměrné.
5. Lékař by vás měl informovat, zda je vhodné podávat antibiotika před nebo po jídle.
6. Antibiotika jsou určena vždy jednomu pacientovi na konkrétní zdravotní problém. Nikdy je nepodávejte preventivně někomu dalšímu.
V případě, že nejsou antibiotika užívaná správně, snižuje se jejich účinnost a léčba se může prodloužit nebo zkomplikovat. Pokud tedy člověk užívá antibiotika často a mnohdy i zbytečně, může se stát, že v případě skutečné potřeby nebudou antibiotika dostatečně účinná.
„Antibiotika jsou nenahraditelnou součástí současné medicíny. V mnoha případech se ale používají zbytečně, což má řadu negativních dopadů. Jindy ale mohou dítěti zachránit život. Například při bakteriálních zánětech mozkových blan a podobně závažných infekcích jsou antibiotika naprosto nenahraditelná,“ uzavírá praktický lékař pro děti a dorost MUDr. Dražan.
Při jakýchkoliv nejasnostech je vždy vhodné kontaktovat lékaře a vše s ním konzultovat.
Kdy nasadit antibiotika
Mnohdy rodiče dělají velkou chybu v tom, že doslova „tlačí“ na lékaře, aby jejich dítěti předepsal antibiotika. Strach o zdraví dítěte je sice oprávněný, na druhou stranu toto rozhodnutí by měl udělat pouze lékař na základě vyšetření malého pacienta. Protože nevhodné nasazení antibiotik může dítěti naopak uškodit.
Na druhou stranu, v případě, že všechny indicie vedou lékaře k nasazení antibiotik, rodiče by je neměli odmítat. Jsou totiž i případy, kdy rodiče naopak nechtějí, aby jejich dítě užívalo antibiotika. Pokud si nejste jisti rozhodnutím lékaře, můžete zkusit problém konzultovat s jiným odborníkem. Antibiotika totiž nejsou jen škodlivá, ale naopak mohou být velmi účinná, pokud jsou nasazena správně.
Zkušenosti čtenářek z eMimino.cz
Než ATB zaberou, trvá to obvykle 1-2 dny, pak začnou teprve ustupovat horečky, teplota bývá zvýšená a až za další den dva nebude teplota vůbec. Čili než bude dítě opravdu „tři dny úplně bez teplot“, uplyne celkem dost času, u nás to bývá obvykle ten týden. A po pravdě řečeno, dítě, které za pěkného počasí vozím venku v kočárku, dobře oblečené a chráněné před sluníčkem, se často unaví méně než doma - protože nevím, jak Ty, ale já svoje děti v posteli neudržím… Okamžitě po snížení teploty lítají, řádí a klidu rozhodně moc neužijí… Řekla bych, že to prostě chce trochu selského rozumu ze strany maminky, která zná situaci nejlíp…
Pro nízkém crp se atb nedávají. Záleží, ale co tím nízkým myslíš. Syn měl teď 44, to na atb určitě je, ale já bych to nazvala taky nízkým, protože před rokem měl druhy syn crp před 160 (kdo ví, kolik, přístroj víc než 160 ukázat neuměl), takže nějakých 44 mi přišlo „ok“. Atb syn dobral dnes ráno, včera začal smrkat a kaslat, prý viroza, asi od staršího ze školy..
Já mám děti nemocné 6 týdnu v kuse. Starsi dostala na začátku sumetrolin a pak klacid. Mladší jen amoksyslav. Nyní jsou 3 tydny bez atb a kašlou pořád, jen méně. Někdy v noci. Někdy vůbec. Crp nízké též. Ono to chce možná ster z nosohltanu. Nad ním uvažuji, když se to zhosri. Je dost recivid a 90% jsou virové, jen horší a delší průběh. Kasel trvá klidně i měsíc…
Zeptejte se odborníka on-line
Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších
Prozkoumejte seznam odborníků






MUDr. Daniel Dražan vystudoval 1. lékařskou fakultu a následně pracoval od roku 1992 na dětském oddělení nemocnice v Jindřichově Hradci.
Od roku 2002 pracuje jako praktický lékař pro děti a dorost v DD ordinaci v Jindřichově Hradci.
MUDr. Daniela Dražana najdete také na: