Obsah článku
Skrýt ZobrazitVývojová dysfázie je poruchou centrálního zpracování řečového signálu. Projevuje se ztíženou schopností nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, přestože podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené.
Co je to dysfázie
Zvláště mezi laickou veřejností se často zaměňuje pojem vývojová dysfázie (specificky narušený vývoj řeči) a opožděný vývoj řeči. Není to totéž, opožděný vývoj řeči je pouze jeden z příznaků. „Opožděný vývoj řeči může být dominujícím příznakem klinického obrazu nebo se vyskytuje jako součást jiných vývojových poruch,“ říká klinická logopedka Mgr. Jana Krausová.
S čím se vývojová dysfázie často zaměňuje?
- Opožděný vývoj řeči prostý – není zjištěna žádná patologie ve vývoji motoriky, vnímání a porozumění a obvykle se spontánně upravuje kolem 3.-4. roku.
- Omezený vývoj řeči – objevuje se např. při těžších poruchách sluchu, mentálním postižení; prognóza je závislá na reedukaci příčiny.
- Přerušený vývoj řeči – pozorujeme jej při úrazech, vážných psychických traumatech, nádorových onemocněních mozku apod., kdy lze za příznivých podmínek po odstranění či vyléčení příčiny dosáhnout ve vývoji řeči normy.
- Odchylný vývoj řeči – vyskytuje se např. u dětí s vrozeným rozštěpem patra; odchylka od normy postihuje jen některou z rovin vývoje řeči, většinou artikulaci.
Jak se projevuje dysfázie
Při vývojové dysfázii (specificky narušeném vývoji řeči) obvykle rodiče u svého dítěte pozorují opožděný vývoj řeči. „Dítě nemluví vůbec nebo má chudou slovní zásobu. Často je řeč obtížně srozumitelná. Dítě může mít potíže i v rozumění řeči,“ vysvětluje klinická logopedka Mgr. Jana Krausová.
„Narušena bývá i gramatická stránka řeči, dítě používá nesprávný slovosled, chybně užívá předložky, vynechává některá slova. Potíže dělá např. rytmizace, sluchové rozlišování (může komolit víceslabičná slova, nestabilně zaměňovat hlásky v artikulaci ), ale i zrakové vnímání, hrubá a jemná motorika, motorika mluvidel. Vývojová dysfázie postihuje nejen řeč, ale i další oblasti rozvoje dítěte, proto i péče o dítě s dysfázií musí být komplexní. Důležitá je včasnost zahájení odborné péče, proto pokud vývoj řeči u 3letého dítěte neodpovídá věku, je vhodné konzultovat to s klinickým logopedem,“ shrnuje odbornice.
Formy vývojové dysfázie
- expresivní dysfázie – je při ní narušena schopnost vyjadřovat se, aktivní slovník je chudší, rozumění řeči je relativně zachováno.
- receptivní dysfázie – dominantní je porucha vnímání a porozumění řeči.
- smíšená dysfázie – je nejčastější, při té je narušena expresivní i receptivní složka řeči.
Podle čeho poznáte, že je vhodné s dítětem navštívit odborníka:
- Řeč je obsahově velmi chudá, slovní zásoba je malá, zvětšuje se jen pomalu nebo stagnuje.
- Dítě se běžně dorozumí, ale jeho formulace jsou stereotypní, v jeho promluvách se neobjevují nové větné konstrukce nebo slovní vazby.
- Vyskytují se často chyby ve skloňování a časování.
- Věty jsou velmi jednoduché, kostrbaté, často s přeházeným slovosledem.
- Dítě nedokáže složit slova.
- Obtížné je označování času (já zítra šel k babičce).
Při rozvoji řeči jsou naprosto přirozené novotvary, které dítě vytvoří mechanicky. To není příznak dysfázie, ale naopak jeho snahy jazyk uchopit podle své logiky. Po opravě dospělým už dítě používá správné slovo.
Jak vzniká vývojová dysfázie
Dysfázie patří k vývojovým poruchám, vzniká tedy pravděpodobně během vývoje plodu v těhotenství nebo při porodu, ale přesná příčina ještě nebyla definována. Obvykle tradované vnější vlivy po narození jsou příčinou opožděného či omezeného vývoje řeči, nikoli dysfázie.
„Příčinou dysfázie není žádná smyslová vada (porucha zraku, sluchu), mentální postižení ani nepodnětné prostředí apod. Konkrétní příčina vzniku nebyla zatím objasněna, většinou lze v anamnéze dohledat problémy v těhotenství, komplikace při porodu či těsně po něm. Roli zde hraje i dědičnost," vysvětluje Mgr. Jana Krausová.
A dodává: "Negativní vliv na vývoj řeči dítěte může mít nepodnětné prostředí či nesprávný řečový vzor. Vývojovou dysfázii ale rozhodně nelze ‚navodit‘, roli zde hraje mnoho faktorů např. dědičnost, komplikace při porodu, mechanické nebo jiné poškození CNS, které mohou negativně působit na zrání mozku v raném vývoji. Včasná diagnostika a terapie má pak pozitivní vliv na rozvoj všech zasažených oblastí vývoje.“
Kdy se diagnostikuje
Není rozumné čekat až do tří let dítěte, zda začne mluvit nebo ne. Pokud se vám zdá něco v nepořádku, obraťte se na dětského lékaře. Dětský lékař při preventivních prohlídkách kontroluje sluch dítěte. Při podezření na pomalý rozvoj řeči se poraďte s dětským lékařem, který rozhodne, zda je nutná návštěva logopeda.
„Dysfázii lze zaměnit za prostý opožděný vývoj řeči nebo mnohačetnou dyslálii (vadnou výslovnost více hlásek). Je třeba vyloučit také poruchu sluchu, intelektu, poruchy autistického spektra apod., které mají vliv na rozvoj řeči. Proto je třeba přistupovat k narušenému vývoji řeči komplexně a spolupracovat s dalšími odborníky,“ upozorňuje s ohledem na složitost určení diagnózy Mgr. Jana Krausová.
Logoped po odborném vyšetření může zajistit i vyšetření u psychologa, neurologa nebo psychiatra. Teprve po přesném určení diagnózy lze započít s nápravou, která je každému dítěti tzv. „ušita na míru“.
Jak léčit dysfázii
Konkrétní literaturu či pomůcky v případě reedukace vývojové dysfázie doporučí ošetřující logoped, neboť každá terapie je individuálně přizpůsobená konkrétnímu dítěti.
„Vzhledem k tomu, že reedukace vyžaduje komplexní péči, jedná se o široké spektrum pomůcek podporujících rozvoj jemné a hrubé motoriky, grafomotoriky, sluchového a zrakového vnímání, paměti a pozornosti, myšlení, orientace v čase a prostoru, řeči – dýchání, foukání, sání, motorika mluvidel, aktivní a pasivní slovní zásoba, rozumění řeči, tvorba vět a gramatická stránka řeči atd. Rodičům jsou dostupné běžné hračky rozvíjející tyto schopnosti, skládačky, vkládačky, puzzle, zvukové hračky, hudební nástroje, obrázkové knihy, větrníky, foukačky, figurky zvířat a lidí, stolní hry rozvíjející paměť, prostorovou orientaci či logické myšlení,“ vyjmenovává širokou škálu možností Mgr. Jana Krausová.
Poslechněte si rozhovor s logopedkou na téma dysfázie
8 tipů, jak pomoc dítěti s dysfázií
Když se řeč rozvíjí, snažte se používat stále stejná slova pro stejnou věc, aby si ji dítě lehce zapamatovalo. Např. výraz papat nebudeme říkat jinými výrazy jako ham, ňam, apod. Jakýkoli pokus o mluvenou žádost (např. dej ham) chvalte.
Snažte se doplňovat slovní zásobu pomocí obrázků a dodržujte u nich tři základní etapy osvojování slova („To je…“, „Ukaž, kde je…“, „Co je to?“). Nad knížkou neveďte monolog, abyste dítě nezahrnuly velkým množstvím informací. Volte jednoduché věty.
1. Respektujte vývojový stupeň dítěte – při nácviku řeči vycházejte z dosaženého stupně rozvoje řeči, ne z věku dítěte.
2. Umožněte dítěti sdělit svá přání, nechte ho se na něco zeptat.
3. Chvalte dítě při učení.
4. Obsah toho, co dítě sděluje je přednější než výslovnost.
5. Používejte krátké věty s výraznou mimikou a jednoznačnými gesty.
6. Dodržujte u dítěte přesný denní řád a jasná pravidla.
7. Zapojte do učení tzv. multisenzoriální přístup – využívejte u dítěte všechny jeho smysly (nechte dítě, aby si věc prohlédlo, osahalo, případně ochutnalo a opakujte její název).
8. Nacvičujte s dítětem kreslení, dechová cvičení, rytmizační cvičení, pohybovou koordinaci a obratnost.
Vytiskněte si pracovní listy a procvičujte tvary, zvířátka nebo písmenka»
Mám dítě s dysfázií, co teď?
Při včasné diagnostice a správně nastavené logopedické terapii dochází podle expertky ke zlepšení v jednotlivých oblastech rozvoje a prognóza je obecně dobrá.
„Pokroky jsou však velmi individuální a závisí na závažnosti poruchy u konkrétního dítěte. Většina dětí s vývojovou dysfázií je dlouhodobě v péči logopeda, často ještě během prvních tříd základní školy. Mívají odklad školní docházky, mohou být zařazeny do základní školy logopedické apod. Podle závažnosti potíží a zralosti dítěte se v průběhu školní docházky objevuje různá míra specifických poruch čtení a psaní,“ konstatuje Mgr. Jana Krausová.
Nejlepší prevencí i léčbou je, když dítě žije v podnětném prostředí, tedy když si s ním matka či další členové rodiny pravidelně (nejlépe každodenně) říkají říkadla, zpívají písničky, vyprávějí či čtou pohádky a také ukazují a komentují dění a svět kolem nich.
Mnoha rodičům to přijde nudné a na první pohled infantilní, ale jde naopak o velmi zodpovědný přístup k vlastnímu dítěti. Mnoha dětem také napomůže v rozvoji řeči pobyt v dětském kolektivu – přirozená touha hrát si s ostatními dětmi a vyrovnat se jim dokáže mnohdy posunout jeho řečové dovednosti přímo skokově.
„Pro podporu řečového projevu dítěte je zásadní správný řečový vzor, rozvoj slovní zásoby, podpora verbální komunikace a rozvoj všech oblastí vývoje, tzn. hrubé a jemné motoriky, grafomotoriky sluchového a zrakového vnímání, paměti a pozornosti. Přirozenou podporou řečového vývoje je společné čtení, prohlížení knih, zpěv, pohybové aktivity, využití hry a zájmů dítěte k rozvoji slovní zásoby, prostorové orientace apod. Pozitivní vliv pro rozvoj řeči má i pobyt v dětském kolektivu obecně, často pozorujeme zlepšení v rozvoji řeči po nástupu do MŠ,“ zakončuje Mgr. Jana Krausová.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
My jsme byli na logopedii poprvé ve 2 letech. Některé dítě není schopné spolupracovat ani v těch 5 letech, naopak některé už ve 2, ale čím dřív se začne, tím dřív se problém vyřeší. Od 5 let už je jen jeden rok do zahájení školní docházky a to je OPRAVDU MÁLO! I já jsem se bála dysfázie (dcera dlouho nemluvila), ale pokud se to řeší a je to jen lehký stupeň, je velká naděje, že do nástupu do školy se to srovná. Držím palce.
Psala jsem na toto téma závěrečnou práci ve škole… mám tu u nás v obci kluka, který jí má, a ten má ten nejtěžší stupeň… takže u něj je to tak že sotva promluví… řekne ahoj.. neumí se vyjdářit.. mluví fakt málo… chodí na zvláštní školu! takže pokud ti malá mluví ve větách a občas jen něco vypustí či přehodí.. tak buď ráda… myslím, že pokroky dělat bude když bude mít podněty.. vím, že je to těžké smířit se s verdiktem… drž se !
Dobrý den,jmenuji se Klára a sama mám téměř 5letou holčičku s vývojovou dysfázií svýraznou receptivní složkou středně těžké postižení.tak vám rozumím jak se asi cítíte.Když nám po dvou letech udali dyagnozu vývojové dysfázie málem jsem se zhroutila dceři bude v červnu 5 ae vývojově odpovídá na 3,5 roku k tomu má sředně těžkou ADHD takže jsme měli i hodně velké a vleklé problémy se zařazením do MŠ jelikož musí mít k sobě osobního asistenta.Přečetla jsem už snad spoustu literatury na toto téma a jediné co mě drží nad vodou je,že vývojová dysfázie se s po určité době srovná,že má dcerka a věřím že i vaše bude jak mi bylo řečeno s přibývajícím věkem,úplně stejná jako ostatní dětičky,přeji vám hodně sil a žádné slzičky sama jsem se tenkrát nervově zhroutila,ale bohužel tak to je a naše dětičky nás potřebují silné a usměvavé.Hodně štěstí Klára Č.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy
Mgr. Jana Krausová je klinická logopedka.
Studovala obor logopedie na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Po promoci v roce 2006 pracovala v logopedické ambulanci v Jílovém u Prahy.
V roce 2009 složila atestační zkoušku v oboru klinická logopedie a od roku 2010 pracuje jako klinický logoped na Soukromé klinice LOGO.
Mgr. Janu Krausovou najdete také na stránkách