Obsah článku
Skrýt ZobrazitHledáte nápady, jak zabavit děti v různých situacích? Ať už prší a potřebujete je zabavit doma, nebo plánujete odpoledne plné pohybu na čerstvém vzduchu, či připravujete táborový program. Máme pro vás tipy na hry, které děti nejen zabaví, ale rozvinou také jejich kreativitu, týmového ducha a dovednosti.
Jak se vyvíjí hra podle věku dítěte
Hraní k dětem neodmyslitelně patří, a to už od narození. Jak se dítě vyvíjí a roste, můžeme sledovat posuny v jeho schopnostech, soustředění a spolupráci. Proto je vždy důležité přizpůsobit hru věku i zájmům dítěte.
Podle Lukáše Houdka je hra v životě dítěte naprosto zásadní. „Děti si hrají většinu času, pokud zrovna nespí nebo neprožívají nějaký traumatizující zážitek. I ten se pak ale často snaží pochopit pomocí hry. Děti tedy vnímají všechno jako hru, a pokud se nám podaří do tohoto jejich myšlení znovu proniknout, budeme je lépe chápat a jednodušeji s nimi komunikovat,“ vysvětluje.
Vývoj hry podle věku
- 0–1 rok života: Dítě si hraje od narození, v prvním roce života však zastávají významnou roli rodiče. Do 3 měsíců se jedná o tzv. sociální hru, dítě se učí sociálnímu kontaktu pomocí interakce – pohledu do očí, her s výrazy nebo úsměvy. Sociální hra se postupně vyvíjí ve hru napodobivou – dítě napodobuje dovednosti dospělých, pomocí pohybu a prvních slov.
- 2 rok života: Hra se mění ve hru námětovou, kdy si dítě „hraje se na něco“ (na maminku, na zvířátka). Dítě záměrně napodobuje určité předměty a lidi ze svého života, rozvíjí se poznávání pomocí smyslů a pohybu.
- Od 3 let: Objevuje se hra samostatná, ale také hra paralelní (děti si hrají vedle sebe, ale ne spolu, navzájem se sledují, reagují na sebe atd.). Důležité jsou hry pohybové pro zdokonalení hrubé a jemné motoriky.
- Předškolní věk: Specifická je hra symbolická, při které dítě přenáší vlastnost nebo charakter jednoho předmětu na jiný (například panenka představuje miminko). Hra námětová je na vyšší úrovni, děti zapojují více detailů a předmětů a do hry zvou další děti a osoby. Zlepšuje se motorika, do pohybových her se zapojuje náčiní a pomůcky. Rozvíjí se také sociální hra, dochází k souhře a spolupráci a po paralelní hře následuje hra sdružovací a kooperativní.
- Mladší školní věk: Stále hraje roli hra symbolická, která se více přizpůsobuje realitě. Důležité jsou také hry s pravidly, pohybové hry, dramatické nebo hudební. V tomto věku se projevuje schopnost plánovat a kombinovat s určitým záměrem.

Hry pro děti online
Pokud je venku nepříznivé počasí a nechce se vám ven, nebo je dítě nemocné, je třeba jej zabavit doma. To je pro mnoho rodičů výzva. Jednou z možností jsou hry online pro děti různých věkových kategorií. V poslední době si už většina rodičů neumí představit život bez mobilního telefonu a televize. A stejný postoj začínají přebírat i děti.
Používání tabletu či jiných elektronických zařízení dětmi je téma, které vyvolává mnoho diskuzí. Odborníci doporučují zavádět technologie do života dětí až kolem 3. roku věku a s jasně stanovenými pravidly, například co se týče délky času stráveného u obrazovky. U předškolních dětí by to nemělo být více než 20–30 minut denně, přičemž důraz by měl být kladen na edukativní obsah, který dítě nejen baví, ale také rozvíjí. Je důležité, aby rodiče vybírali hry, které odpovídají věku dítěte, a dohlíželi na to, jaké aplikace děti používají.
Online hry pro předškoláky
Pro předškoláky jsou vhodné hry, které podporují rozvoj:
- jemné motoriky,
- logického myšlení,
- základních dovedností.
Mezi oblíbené patří jednoduché puzzle, hry na poznávání zvířat nebo barviček, případně interaktivní aplikace na procvičování čísel a písmen. Hry jako „Toca Boca“ nebo „Endless Alphabet“ jsou mezi rodiči velmi populární právě díky svému edukativnímu zaměření.
Pracovní listy pro děti
Ke stažení zdarma. Omalovánky, spojovačky, linky, doplňovačky aj. Trénink zrakového vnímání i logického myšlení.
Pracovní listyOnline hry pro školáky
U starších dětí, zejména školáků, se těší oblibě hry s větším důrazem na:
- strategii,
- kreativitu,
- spolupráci.
V poslední době jsou populární například „Minecraft“ nebo „Roblox“, které umožňují nejen zábavu, ale také vytváření vlastních světů a objevování nových možností. Pro děti, které mají rády logické výzvy, jsou vhodné hry jako „Among Us“, která rozvíjí komunikační a deduktivní schopnosti, nebo „Brain Out“, jež přináší různé hádanky a hlavolamy.
Jak lze zakomponovat hru do komunikace s dětmi? Podle Lukáše Houdka se musíme předně rozpomenout na svou vlastní hravost (nezaměňovat, prosím, se soutěživostí a touhou vítězit). A za druhé – zopakujme si – najít ochotu překonávat zbytečné překážky, které by se mimo hru daly snadno obejít. Neměli bychom se tedy zaměřit přímo na cíl, kterého chceme dosáhnout (aby šlo dítě spát, aby se najedlo, aby se obléklo), ale na možnosti hry, kterou tyto činnosti nabízejí. „Až sem slyším námitku, že na to přece není čas – dobře pochopená a použitá hravost ale naopak čas (a nervy) většinou ušetří,“ objasňuje.
U starších dětí lze také diskutovat o tom, co je na hře baví a co se díky ní mohou naučit. Společné hraní s rodiči navíc nabízí skvělou příležitost k prohloubení vztahů a zábavnému trávení času. Hlavní je najít rovnováhu mezi technologiemi a dalšími aktivitami, aby se děti rozvíjely v co nejširším spektru dovedností.

Hry pro děti venku
Pobyt na čerstvém vzduchu je pro děti velice důležitý. Většina rodičů se jistě shodne na tom, že zejména malé děti si zkrátka nejlépe vyhrají právě venku. Pohybové hry mají za cíl rozvíjet orientaci v prostoru, rychlost a obratnost, manipulaci s předměty či koordinaci pohybů a v neposlední řadě i motivaci či odvahu.
Venku se děti mohou zapojit do her, které jsou přizpůsobené jejich věku a dovednostem.
Hry venku pro nejmenší (2–4 roky)
V tomto věku děti objevují svět a rády zkoumají. Vhodné jsou jednoduché hry, které rozvíjí motoriku a koordinaci.
- Lov barev: Dítě má za úkol najít venku předměty určité barvy (například něco červeného, žlutého). Pokud jsou dvě děti, mohou soutěžit, kdo najde víc předmětů.
- Skákání přes „řeku“: Nakreslete na zem dvě čáry, které představují břehy řeky. Dítě musí přeskakovat z jednoho břehu na druhý, aniž by „spadlo“ do vody. Můžete zvětšovat vzdálenost mezi čarami, aby byla hra obtížnější.
- Přenášení pokladů: Dítě má za úkol přenést drobné předměty (např. kamínky nebo míčky) z jednoho místa na druhé, třeba na lžičce nebo v ruce. U dvou dětí můžete uspořádat závod.

Hry venku pro mladší školáky (5–8 let)
Školáci už zvládnou složitější hry, které mohou zahrnovat pravidla a týmovou spolupráci.
- Stopovaná pro jednoho: Vy dospělí vytvoříte „stopovací cestu“, kdy dítě musí sledovat šipky nebo stopy z přírodnin (kamínky, větvičky) a na konci najde malý poklad.
- Hon na stíny: Venku na slunci se jedno dítě snaží stoupnout na stín druhého. U jednoho dítěte můžete vyzvat, aby zkusilo chytit vlastní stín rukou.
- Házení na cíl: Nastavte několik cílových míst, jako jsou kyblíky nebo kruhy nakreslené křídou, a dítě má za úkol házet míček nebo šišku tak, aby trefilo cíl.
Hry venku pro starší děti (9+ let)
Starší děti ocení výzvy, soutěže a hry, které podporují týmového ducha.
- Detektivní hra: Schovejte různé předměty v určité oblasti a dejte dítěti indicie nebo seznam věcí, které má najít. Může hledat například šišky, listy nebo kamínky podle tvaru či barvy.
- Cvrnkání do kruhu: Nakreslete kruh a umístěte do něj drobné předměty (kamínky, kuličky). Děti se střídají a snaží se cvrnknutím dostat předměty z kruhu ven.
- Tichá pošta pohybu: Jeden hráč udělá pohyb (např. dřep nebo otočku), druhý jej zopakuje a přidá další pohyb. Řetěz se postupně prodlužuje. Pokud je jen jedno dítě, můžete pohyby „vymýšlet“ společně a řetěz zkoušet zapamatovat.
„I u větších dětí si lze získat důvěru tím, že investujeme čas a energii do hry, která je baví, a která nesleduje utilitární naplnění našich vlastních cílů,“ upřesňuje Lukáš Houdek.
9 tipů, jak zabavit děti, když venku prší.
Hry pro děti na tábor
Hry pro děti na tábor mohou být pestré a jedná se především o hry, které lze hrát venku ve více lidech.
Hry na tábor pro předškoláky (do 6 let)
- Honzo, vstávej: Hra vhodná pro 3 a více dětí. Jedno dítě je budič a stojí v dostatečné vzdálenosti od ostatních. Zbytek spí. Budič se oslovuje jednotlivé hráče: „Honzo, vstávej“, oslovený se ho ptá: „Kolik je hodin?“. Budič udá čas = počet kroků a styl. Například čtyři čapí, tři hadí, jeden krabí. Kdo první dorazí k budiči, přebírá jeho roli.
- Žáby: Vhodné pro více dětí, rozvíjí nejen prostorovou orientaci, ale i paměť a reakci na zvuk. Ze švihadel či lana vytvoříme kruh uprostřed, který představuje ostrov. Dál od ostrova uděláme menší kruhy (z lana, obruč, …), ty představují lodě. Děti se pohybují volně v rybníku (mohou i skákat jako žáby). Na tlesknutí se musí schovat do ostrov, mohou ho opustit až když rodič/vedoucí přestane tleskat (lze nahradit i hudbou apod.). Na písknutí (lze nahradit i jiným zvukem odlišným od prvního) se zase musí schovat na loď. Ve větších skupinách lze hrát tak, že pokud se dítě splete, vypadává.
Pro jedno či dvě děti je také možné vymyslet různé opičí dráhy (přeskoky, běh, lovení, hod na cíl…) nebo hody na cíl – například botang (tedy variace na petang, ale hází se botou), ramínkem na věšák (musí se zaháknout a zůstat viset) atd.
Hry na tábor pro mladší školáky (6–11 let)
- Jestřáb a slepička: Je potřeba minimálně 6 dětí. Jedno hraje jestřába a je od skupiny odděleno. Ostatní jsou hlídači a stoupnou si do zástupu tak, že se drží za ramena či boky. Úplně na konci zástupu je slepička, proti zástupu se postaví jeřáb. Hra probíhá tak, že jestřáb se snaží ulovit slepičku (dotykem) a zástup hlídačů, který se nesmí rozpojit, se musí pohybovat tak, aby mu v tom zabránil.
- Mám rád/nikdy jsem: Pro hru je potřeba alespoň 10 dětí a pomůcka, který bude symbolizovat metu – například kužel. Děti stojí v kruhu s rozestupy a jedno je uprostřed. Před sebou mají metu/kužel. Hra probíhá tak, že hráč uprostřed řekne něco, co ho charakterizuje. Například „mám rád zvířátka“. Všechny děti, které se s tím shodují a také mají rády zvířátka, vyběhnou a musí najít jinou volnou metu v kruhu, kdo nestihne a zůstane uprostřed, vyvolává další větu. Pozor nelze se vyměnit s hráčem hned vedle (vpravo/vlevo), vždy až ob metu.
Tipy na pohybové hry u vody
Následující hry nejsou omezeny věkem, spíše plaveckými schopnosmi. Obecně se však doporučují pro starší školáky.
- Lovení puků: Možné i pro jedno dítě (+ házeč) a více (možno hrát na týmy i jednotlivce). Hazeč/rozhodčí hodí do bazénu puky (či jiné předměty, které klesnou na dno), zatímco hráči stojí k bazénu zády tak, aby puky nemohli sledovat. Na povel se otočí a skočí do bazénu. Cílem je ulovit více puků než spoluhráč(i). Hra trvá, dokud jsou v bazénu puky.
- Plavecké závody: Závod na nafukovačkách, nenamoč mě (hra kde účastníci se snaží přeplavat bazén s listem papíru tak, aby se nenamočil, komu zůstane suchý, vyhrává), závod pod vodou atd.
- Ždímání ručníků: Hra je ideální pro týmy, mohou být i smíšené s rodiči – například dvě rodiny proti sobě. Tým si stoupne do zástupu za sebe, první si postaví před sebe kýbl, poslední musí stát u zdroje vody (bazén, jezero, lavor…). Poslední namočí do vody ručník (či staré tričko), který si hráči podávají horem až k prvnímu, který ho musí vyždímat do kýble. Vyždímaný se vrací spodem mezi nohama. Toto se opakuje, dokud se kýbl nenaplní – vyhrává tým, který naplní kýbl první.
- Kýbl: Pro hru je potřeba hudba a kýbl s vodou. Ideální je pro 5 a více hráčů. Jeden stojí zády k ostatním a ovládá hudbu. Zbytek hráčů stojí vedle sebe v řadě (či v kruhu). Když hraje hudba, začínající hráč podá kýbl hráči vedle sebe, ten kýbl přijme a musí se s ním otočit kolem vlastní osy, následně ho podává dalšímu. Takto si kýbl s vodou předávají. Hráč, který ovládá hudbu ji v náhodných intervalech vypíná. Hráč, který v té chvíli má v ruce kýbl vypadává a při tom se musí polít vodou z kýble. Hra se opakuje, dokud nezůstane jeden poslední vítěz.
- Rytíři: Pro hru je potřeba mít minimálně dva hráče, avšak lze uspořádat i turnaj. Potřebujeme dva kelímky s vodou, frisbee (či nějakou destičku/pálku, kterou děti udrží a na kterou se postaví kelímek) a dvě pěnové nudle do vody. Ty představují meče. Hráči se postaví proti sobě, každý má v jedné ruce pálku, na které je postavený kelímek s vodou a v druhé nudli/meč. Cílem je nudlí shodit kelímek druhého rytíře.
Hry pro rozvoj vnímání
Hry jsou zaměřené na rozvoj vnímání a trénink paměti, sluchu, hmatu, zraku, čichu či chuti. Vhodné pro předškoláky, ale pobaví se i velké děti.
- Živé pexeso: Jsou třeba minimálně dvě děti a jeden vedoucí (dospělý). Vedoucí rozmístí polovinu kartiček po místnosti, pasující druhou polovinu si nechá. Děti rozdělíme, jedno si zaváže oči a druhé hraje vodiče. Vedoucí jim vždy podá jednu kartičku, vodič musí nevidomého dovést ke kartičkám a nasměrovat ho, aby ji otočil. Sám se karet nedotýká. Pokud naleznou správnou dvojici, vrací se k vedoucímu pro další kartičku. Lze hrát i ve více dvojičkách, které hrají proti sobě.
- Co přibylo na obrázku? Lze hrát ve skupině i v jednom dítěti + kreslíř (dospělý, jiné dítě). Kreslíř maluje na tabuli či papír, po chvíli se hádači otočí (zavřou oči) a během chvilky kreslíř na obrázek něco doplní. Hádači mají za úkol popsat a uhodnout, co na obrázku přibylo.
- Ztracený obraz: Připravíme několik obrázků (čím více, tím bude hra náročnější), děti necháme si obrázky prohlédnout (mohou to být i kartičky z pexesa apod.). Poté přikryjeme obrázky šátkem, a přitom jeden schováme. Děti šátek odkryjí a mají za úkol odhalit, který zmizel. Můžeme hrát i v jednom + dospělí/galerista, či ve více dětech, které mezi sebou mohou soutěžit. Lze postupně i zvyšovat náročnost přidáváním obrázků.
- Netopýří rej: Ideální je hrát ve volném prostoru, například na louce. Jedno dítě je netopýr s píšťalkou, ostatní děti mají zavázané oči. Netopýr se volně pohybuje, ale musí při pohybu pískat. Ostatní děti mají za úkol netopýra najít a dotknout se ho. Kdo je první stává se netopýrem.
- Hra na malíře: Potřebujeme minimálně 3 děti (osoby). Děti stojí v řadě za sebou, dítě vpředu má papír a tužku. Poslední dítě dostane jednoduchý obrázek, který musí nakreslit na záda dítěte před sebou, to zase na záda dítěte před sebou, až se dojde k prvnímu, který kreslí obrázek na papír. Poté porovnáme.
- Tajemná krabice: Připravíme různé předměty a materiály, které do krabice budeme dávat (například seno, písek, kamínky, vlna, čepice atd). Děti mají za úkol poznat po hmatu co je v krabici, odpověď si nechají pro sebe a na konci společně řeknou, co to bylo. Hmatat mohou i nohou, hřbetem dlaně a další. Obdobou je i hra, při které děti hádají pomocí čichu (do krabice/kelímků dáme například koření, jehličí, trávu nebo ovoce).
- Minové pole: Na hru jsou potřeba minimálně dva hráči. Po zemi rozestavíme kelímky plné vody. Jeden hráč zavázané oči a druhý je průvodce. Napovídá nevidomému, kam má šlápnout, aby nenarazil do min. Pokud se voda vycákne/rozleje se, nevidomí se musí vrátit na začátek.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Diskuze: Jaké hry hrajete s dětmi?
Ty jo, tak já mám 1,5 a 6 letého a vyhrajou si..
Většinou jak tu bylo uveden schovka.. Starší se schová a my běháme a hledáme a nebo behá sám..A nebo spolu vaří, sedí na zemi roztáhlé hrnce oni vaří třeba piškoty
já vařím normálně..
Diskuze: Venkovní hry pro rodiny s dětmi
Pojmout to jako cestu za pokladem? S tím že v průběhu se budou plnit nějaké úkoly? Úkoly namixovat - sportovní, vědomostní, ať se uplatní každý. Můžete mít týmy, na konci odměny.
Diskuze: Venkovní hra pro děti
@aktyk
My po celou dobu tábora dáváme přes den na nástěnku denní otázky, ale třeba tam necháme otázku někdy hodinu, někdy celý den. Takže buď si všimnou, že to tam je nebo ne. Vždycky to odevzdají napsaný na papíru za celý oddíl. Každý večer za to dostávají body do celotáborové hry…A jsou to například otázky: Čísla bot vedoucích
Všechny SPZ aut v táboře
Kdo měl den předtím klíště, nebo koho něco bodlo
Obvod pasu někoho z vedoucích
Jak se jmenují děti nás vedoucích
Když mě ještě něco napadne, napíšu:-)





Lukáš Houdek vystudoval katedru dokumentární tvorby pražské FAMU. Ve Zdravotním klaunovi působí od jeho založení, tj. od roku 2001, dnes mimo jiné jako kouč, lektor a člen uměleckého vedení.
Podílí se také na vzdělávání budoucích lékařů a sester na 2. a 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v oblasti komunikace a humoru.
Klaunérii vyučoval i v Centru pro nový cirkus Cirqueon a jako pedagog tohoto oboru působí na katedře nonverbálního divadla pražské HAMU. Je součástí souboru klaunského divadla Squadra Sua.
Lukáše Houdka najdete také na stránkách: