Obsah článku
Skrýt ZobrazitADHD je v posledních letech velmi často diagnostikovaná a diskutovaná porucha, která se konečně dostává z temnoty tabuizace do povědomí veřejnosti i školského systému. Jedná se o celosvětově rozšířené neurovývojové onemocnění, jehož základními symptomy jsou nepozornost, impulzivita a hyperaktivita.
Co je ADHD
Název, resp. zkratka, pro onemocnění ADHD se uchytila celosvětově a pochází z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder. ADHD může být genetického původu, ale ke vzniku může vést také nízká porodní váha, komplikace při porodu, nezdravý životní styl při těhotenství atd.
Účinná medicínská léčba, kromě terapie tlumící příznaky nebo farmaceutických krátkodobých stimulátorů, neexistuje. S ADHD se musíte naučit žít. Nejvíce se týká školního věku, adolescentů a částečně i dospělé populace. S věkem se může částečně nebo zcela vytratit u více jak poloviny dospělých.
Příznaky a projevy ADHD
Diagnóza ADHD se dělí na dvě části, na poruchu pozornosti a hyperaktivitu. Obě tyto poruchy jsou ve své kombinaci projevovány a pojmenovávány často jako netrpělivost, nedočkavost, neposednost, zbrklost či vzteklost.
Dítě je často a chybně považováno za „zlobivé“ či dokonce „nevychované“. Nelze zapomínat že při ADHD jde o neurovývojovou poruchu, při níž dochází k odlišnému vyzrávání mozku, nikoli o chybu ve výchově či povahový rys.
Porucha pozornosti při ADHD
Děti trpící ADHD mají poruchu pozornosti, která jim i jejich okolí může znepříjemňovat život. Attention Deficit je soubor vlastností, se kterými se dítě s ADHD denně potýká.
- Má potíže udržet dlouhodobě pozornost při úkolech nebo hrách,
- nedokáže dávat pozor na detaily (ve škole, při zadání úkolu, při hře atd),
- vypadá, že neposlouchá, i když se mluví přímo na něj (porucha priorit pozornosti – dítě se soustředí, na co nemá),
- nedodrží, co se mu zadá, není schopno dokončit úkol do školy nebo domácí povinnosti (porucha krátkodobé paměti),
- dělá mu potíže organizovat si úkoly a činnosti, chodí pozdě,
- ztrácí a zapomíná věci (klíče, věci do školy, telefon…),
- je snadno vyrušeno vnějšími podněty (zvýšená citlivost na hluky a ruchy z okolí, citlivější smyslové vnímání), trvá mu déle se k činnosti vrátit nebo už není schopné ji dokončit,
- poruchy školních dovedností – dys poruchy (dysgrafie, dyslexie),
- tzv. časová slepota (nemožnost vnímat a kontrolovat čas).
Hyperaktivita spojená s ADHD
Neposednost a přemíra energie jsou nejčastějšími projevy hyperaktivity u dítěte s ADHD. Přebytečnou energii potřebuje dítě ventilovat, a tak neustále pobíhá, poskakuje, často jedná impulzivně a při nevybití energetického přebytku často také špatně spí nebo může trpět nervovými tiky či třesy.
Problémy s koncentrací? Potíže s učením? Řešení pro malé i velké
Doplněk stravy ESPRICO® je zvláště bohatý na polynenasycené mastné kyseliny. Obsahuje kombinaci čistých kvalitních olejů z mořských ryb, pupalkového oleje, hořčíku a zinku, důležitých pro správnou činnost mozku. Tobolky s pomerančovou příchutí se dají spolknout, žvýkat nebo vymáčknout do jídla.
Zjistit víceJaké jsou projevy hyperaktivity?
- Dítě nevydrží v klidu,
- pobíhá a poskakuje,
- vrtí se, neposedí v klidu (sedět ve škole je pro ně až nemožné),
- hraje si s rukama či s předměty,
- stále překotně mluví a vydává zvuky, vykřikuje,
- špatně spí a mívá poruchy spánku,
- je impulzivní a neadekvátně reaguje,
- trápí ho agresivita, vztek, hněv,
- má neuvážené jednání a chování (pozor na úrazy!),
- vyrušuje, skáče do řeči,
- má posunuté zábrany či limity (nemožnost sebereflexe v nebezpečí atd).
Zhruba u 2/3 dětí přetrvávají tyto projevy do adolescence a u poloviny z nich dokonce až do dospělosti. Lidé trpící ADHD si proto o sobě často myslí, že jsou neschopní či nepozorní, aniž by věděli, že trpí právě poruchou pozornosti. ADHD jim dlouhodobě komplikuje život a často také snižuje životní úroveň a sociální vztahy, protože se velmi často cítí nepochopení a vyčlenění z kolektivu.
Dítě s ADHD není zlobivé nebo nevychované, ale nemocné.
Jak a kdy se pozná ADHD
Diagnózu lze provést již v předškolním věku, kde se většinou začínají projevy ADHD ukazovat a dítě jimi vybočuje z kolektivu. Přesnou diagnózu u dětí i dospělých diagnostikuje psychiatr. Nicméně u dětí může impuls k diagnostice přijít například z pedagogicko-psychologické poradny či ze školky a školy.
V případě dětí s kombinovanou poruchou, například s přidruženým autismem, lze podezření na diagnózu ADHD slyšet také od zkušeného pediatra či dětského klinického psychologa.
Medián dle věku pro diagnózu:
- těžká ADHD je 4 roky
- těžká ADHD je 6 let
- mírná ADHD je 7 let
Diagnóza je často brána jako „nálepka“, které se už dítě nezbaví. Je to však velký mýtus a sobecký krok ze strany rodičů, kteří nejsou ochotni si odlišnost svého dítěte přiznat. Dokud to však neudělají a nepochopí v čem tkví ADHD onemocnění, pak svému dítěti nemohou nikdy pomoci zvládat život s ADHD snadněji a s respektem okolí.
„Pro rodiče a dítko je naopak naprostou výhrou tyto informace nálepku získat. Opravdu není nad to bezpečně znát svoje vlastnosti, ať už ty, co považujeme za dobré, či špatné. Znát je, znamená mít zdravé sebevědomí. Sebevědomí zní jako samozřejmost, ale přitom tomu tak není. Spousta lidí pak zbytečně s nízkým sebevědomím bojuje celý život. A u ADHD se na sebevědomí (sebeuvědomění) musíme zaměřit o to více," vysvětluje psycholožka Mgr. Simona Hřebíčková.
Diagnostika pomůže rodičům pochopit, proč se dítě v určitých situací chová nestandardně, a zároveň je navede, jak s dítětem pracovat, jak ho uklidnit a jaké jsou pozitivní ventilace hyperaktivity (sport atd.), a tím uleví i malému pacientovi. Zároveň diagnóza přinese, pokud je to třeba, zavedení medikace a speciálních učebních metod či úlev do školského zařízení, které dítě navštěvuje. "Pouze když známe sebe a své vlastnosti, dokážeme lépe využít nejen našich silných stránek, ale právě i oněch špatných nebo slabých. Navíc pak zvládnu tyto špatné vlastnosti regulovat a pracovat s nimi, tím se tak mohu vyhnout spoustě problémům do budoucna, které by naopak sebevědomí snižovaly a ony špatné vlastnosti posilovaly,” vysvětluje psycholožka a dodává, že se tím sníží například i rizika spojená s návykovými látkami a riskantními aktivitami a chováním.
Vaše dítě už nebude jen zlobivé, ale bude respektováno jako dítě s ADHD, k němuž se musí přistupovat jinak než k běžným studentům. Uvědomění si sama sebe je apriori důležité právě pro dítě. Vědět, kdo jsem a proč se v určitých situacích chovám nestandardně, rovná se sebeuvědomění. A právě zde může začít terapie a cílená regulace nežádoucích projevů ADHD.
Neléčená ADHD porucha dlouhodobě snižuje životní úroveň a schopnost sociálních vztahů také dospělým lidem.
9 tipů, co udělat pro dítě s ADHD
Při chybném vyhodnocení, kdy se dítěti nevěnuje odborník a není mu tedy přiznána diagnóza ADHD, může dojít k destruktivnímu postupu ze strany školy i rodičů.
Dítě s ADHD totiž své neúspěchy a komentáře k nim vnímá velmi intenzivně. Pokud ho neustále někdo napomíná, opravuje, osočuje z neschopnosti či zlobení, začne se buď sám považovat za nešiku nebo se z něj opravdu stane průšvihář a lempl. V extrému se může jednat o jedince se zničeným sebevědomím na hranici deprese nebo o kriminálníka, který vše vzdal a udělal přesně to, co mu bylo vtloukáno do hlavy – „jsi k ničemu a skončíš v kriminále“.
Co můžete pro dítě s ADHD udělat?
Stáhněte si pracovní listy a vyzkoušejte se svým předškolákem nebo školákem »
„Nalezněte s dítětem, co ho opravdu baví. Pro ADHD je typická nesoustředěnost. Pokud však dítě bude dělat aktivitu, která ho opravdu baví, v ten moment se naopak dokáže naprosto soustředit, vytrvat a být v tom opravdu dobrý,” doporučuje psycholožka.
1. Poradit se s odborníkem (psycholog, psychiatr, pedagogicko-psychologická poradna).
2. Probrat diagnózu ve škole, kam dítě dochází, chtít individuální přístup či asistenta (zde pomůže pedagogicko-psychologická poradna).
3. Snažit se o pravidelný a zapamatovatelný režim (pomoci si pomůckou rozvrhu atd).
4. Stanovit jasná pravidla.
5. Více chválit, méně kritizovat.
6. Dát dítěti možnost úlevy v případě potřeby (při hodině, možnost jít se projít na chodbu atd).
7. Zařadit do programu sport a fyzickou aktivitu.
8. Hlídat jídelníček – omezit cukry a energeticky vydatné potraviny a nápoje.
9. Omezit obrazovku (tablet, tv, telefon) před spaním.
Nepřiměřený hněv rodičů může velmi lehce způsobovat úzkosti či deprese a zvyšovat projevy ADHD.
Ve škole je potřeba nasadit podpůrná opatření a metodiku
- Dodatečný čas na testy,
- úkoly šité na míru dítěti,
- pozitivní přístup a pochvaly,
- úkoly podporované technologií (práce na tabletu),
- dodatečné přestávky,
- změny ve třídě, aby se omezilo rozptýlení,
- další pomoc s organizací a režimem (např. upozornění na čas atd.).
Pro děti s ADHD spočívá pomoc primárně v úpravě denního rozvrhu a výchovných a vyučovacích metod.
Je nutné nasadit léky?
Někteří rodiče se v důsledku špatného spánku dítěte nebo přemíry energie, kterou dítě není schopné ventilovat, obrací na farmacii. Medikace je u dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou možná, ale pouze pod lékařským dozorem. Recept vám napíše psychiatr, případně neurolog.
Pro léčbu ADHD jsou určeny léky, které podporují aktivitu těch oblastí mozku, které jsou zodpovědné za celkovou organizaci naší činnosti – stimulancia. V České republice se můžete setkat s léky ze skupiny stimulancií (Ritalin s kratším účinkem nebo Concerta s delším účinkem). Pokud stimulanty nefungují, poskytovatel zdravotní péče může vyzkoušet nestimulační léky, jako je Strattera.
Reakce na léčivo mohou být ale rozdílné. Ne vždy dítěti medikace sedne a je nutné také počítat s tím, že léky fungují pouze krátkodobě a nelze se na ně spoléhat.
Pomoci může i alternativní medicína, čaje a bylinky na uklidnění či například meditace a pobyt v přírodě. Terapií může být také koníček či sport. Myslete na to, že mozek ADHD dítěte jede celou dobu na plné obrátky a je potřeba ho uklidnit, aby si dítě mohlo odpočinout a na chvíli si vydechnout, ačkoli si tuto potřebu samo leckdy neuvědomuje.
Nezbytnou součástí léčby ADHD je trénink sociálních a emočních dovedností, zavedení nových výchovných metod a režimů a případná rodinná či individuální terapie.
Jak zjistit ADHD v dospělosti
Někteří dospělí mohou zůstat nediagnostikováni, a proto neléčeni, protože se u nich současně vyskytují stavy duševního onemocnění, které maskují právě příznaky ADHD. „U některých se ADHD projevuje workoholismem. U žeh to může být například i bulimie,” doplňuje psycholožka.
Stává se to například u:
- úzkostné poruchy,
- poruchy nálad,
- kompulzivní poruchy,
- poruchy spojené s užíváním návykových látek.
Včasná diagnostika a práce s nemocí je klíčová.
6 důležitých otázek a odpovědí
1. Kdy lze diagnostikovat ADHD?
Symptomy se většinou objeví ve škole. Většina dětí je diagnostikována s ADHD ve věku 6 až 11 let.
2. Zlobí nebo má ADHD?
Příznaky ADHD se dají vypozorovat. Nejedná se o neposlouchání nebo zlobení, ale o nemožnost koncentrace a hyperaktivitu. Příznaků je celá řada a nevyplatí se je ignorovat. Mezi ty hlavní patří nepozornost, hyperaktivita a impulzivita.
3. Jak se projevuje ADHD?
Dítě je neklidné, nepozorné, hyperaktivní, impulzivní, není schopno se koncentrovat ve škole ani dlouho nevydrží u jedné činnosti. Je roztěkané, často hlučné a neustále v pohybu. V noci může špatně spát, neumí si odpočinout.
4. Jak se léčí ADHD?
Léčba prozatím neexistuje, nežádoucí projevy lze dlouhodobě zmírnit účinnou terapií popřípadě medikací.
5. Je ADHD dědičné onemocnění?
Ano, podstatné procento nemocných má genetickou vazbu.
6. Souvisí ADHD s jinou poruchou/nemocí?
Ano. ADHD se vcelku často pojí s jinou duševní poruchou (úzkosti, závislosti) nebo například s autismem.
Poruchy autistického spektra: Jak poznáte, že jde o autismus?
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Ahoj, mam chlapecka 5,5 roku s ADHD +semanticko-pragmatickou poruchou. To znamena, ze obcas opakuje vety, ktere nedavaji smysl. Treba se mu nejaka veta libi, tak ji proste rekne, kdyz treba zrovna nevi, co rict nebo jen tak. Taky se casto pta na ty same otazky dokola a taky se cyklime, ale ja vim, ze mu to nemam dovolit(porazeno odbornikem), tak to utnu. Nechape nektere veci, co by uz podle me chapat mel. Nektere hlasite zvuky mu vadi- to se casem meni. Ano, muzes delat dost veci pro zlepseni. Ano, stridaji se lepsi a horsi dny. Ano, hraje si nekdy zvlastne. Mame jeste podezreni na aspergeruv syndrom, ale zatim se nevi. Ano, je nejspis chytry a venku mluvi bezne s cizimi lidmi, doma pomaha.
K věcem, které uvádíš - citlivost na zvuky až přecitlivělost, patří k ADHD, různé houpání stereotypní pohybové návyky patří k ADHD - snaží se redukovat neklid, impulsivitu. Skákání myšlenek, nezvyklá spojení slov - ADHD, fakt jim to v hlavě skáče na přeskáčku. Fantazie, úzkosti, strachy, ADHD bohužel u dcery se hodně rozvinulo, vždy když jakoby vývojově poskočí třeba v 1.třídě atd. Teď s koronou je to úplně v pytli. Takže má k ADHD přidruženou úzkostně depresivní poruchu a poruchy spánku. Co pomáhá krom léků? Pravidelný režim, režim, režim, režim, laskavost, trpělivost a důslednost.
U adhd vidíš, že není schopné se soustředit, musí se pořád hýbat, poskakovat, běhat, když sedí, houpe se na židli, musí pořád něco dělat s rukama, pořád mluví…nedodržuje osobní zónu druhých lidí a všechno tohle nedělá naschvál, nezlobí, ale nemůže si pomoct.
Přečtěte si více diskuzí o ADHD
- ADHD ve 4 letech
- ADHD nebo zlobení?
- ADHD v dospělosti - jak zvladáte afekty?
- ADHD a roční dítě
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy









Mgr. Simona Hřebíčková je psycholožkou pro dospělé a dospívající. Specializuje se na úzkosti, pocity strachu a stresu. Rovněž řeší vztahová témata, ale také obezitu a jak úspěšně hubnout.
Jejím motorem a cílem je zajistit klientovi vnitřní spokojenost, vnést do života více energie a nadhledu a zvýšit sebevědomí.
Mgr. Simonu Hřebíčkovou najdete také na stránkách: