Obsah článku
Skrýt ZobrazitSám název atypický autismus napovídá, že projevy nezapadají do tabulek typických pro diagnózu „autismus“. Atypičnost je dána odchylkami od diagnostických kritérií, které platí pro dětský autismus. V čem se tedy děti s atypickým autismem liší?
Co je to atypický autismus
Děti s atypickým autismem mají některé oblasti vývoje méně narušeny než děti s klasickým autismem. Mohou mít lepší sociální či komunikační dovednosti nebo se u nich nevyskytují silné stereotypní znaky či adaptační poruchy v chování, které bývají typické pro klasický autismus.
Velmi často jsou jejich obtíže maskované a matoucí, protože v určitých situacích dokáže takové dítě normálně interagovat, ale pak se vyskytnou sociální situace, které jsou pro ně kvůli diagnóze atypického autismu velice obtížně řešitelné. Někdy se objevují v chování velmi zvláštní projevy, které jsou pro okolí nepochopitelné.
Přečtěte si příběh Joachima s atypickým autismem a jeho mámy, naší redaktorky Kristiny
"
Jak se chová dítě s atypickým autismem
Atypičtí autisté mohou být o něco více flexibilnější než děti s klasickým autismem, mívají větší zájem o sociální kontakt a odlišnosti v jejich chování bývají méně nápadné. Přesto se v mnohých oblastech jejich vývoje objevují závažná oslabení, takže diagnóza poruchy autistického spektra je namístě. Jejich vývoj bývá značně nerovnoměrný. V některém směru fungují lépe a v jiném hůře.
Jak se chová dítě s atypickým autismem?
- Emoce mohou být velmi nestálé, mohou se projevovat příliš málo, nebo naopak příliš silně a děti mají obtíže je kontrolovat.
- Častý bývá opožděný vývoj řeči.
- Přidružena může být těžší forma poruchy aktivity a pozornosti nebo vývojová porucha řeči.
- Děti s atypickým autismem mívají méně zřetelné stereotypní chování, mohou lépe přijímat změny.
- Dítě mívá radost ze sociální interakce, ale často navazuje kontakt nepřiměřeně nebo jen s některými lidmi.
- Může se přidat opožděný vývoj v určitých oblastech.
- Dítě se vyvíjí nerovnoměrně, například dělá vývojové skoky nebo se vrací do fází vývoje, které přeskočilo. Může stagnovat, dočasně se zhoršit a náhle rychle zlepšit.
- Profil dílčích dovedností bývá u těchto dětí značně nerovnoměrný (některé se naučí velmi brzy číst nebo počítat, ale neumějí se například sami najíst).
Jak poznat atypický autismus
U dětí s atypickým autismem vidíme podobné znaky jako u klasického autismu. Pro zlepšení stavu se používají shodné terapeutické metody a postupy. Při volbě vhodné intervence je důležitá spolupráce rodičů a odborníků a individuální přístup ke každému dítěti.
Odlišného vývoje si rodiče dětí s atypickým autismem všímají obvykle později než u dětí s klasickým autismem, protože jejich odlišnosti ve vývoji jsou méně nápadné. Mohou navazovat oční kontakt, často se rády mazlí, mohou být celkem společenské a na druhé se třeba usmívají.
Hranice mezi dětským autismem a atypickým autismem není zřetelně vymezená, což byl i hlavní důvod, který vedl k zániku samostatné diagnózy atypického autismu. V nových diagnostických manuálech už se s ní nesetkáme. Nahradila ji širší diagnóza: porucha autistického spektra. V ČR vejde tato novinka v platnost s největší pravděpodobností v roce 2022.
Kdy vyhledat lékaře
Diagnostika autistických poruch patří do kompetence dětského psychiatra a/nebo dětského klinického psychologa, který dítě podrobně vyšetří, zjistí údaje o jeho vývoji, provede specializované vyšetření zaměřené na poruchy autistického spektra a vyhodnotí nálezy z předchozích vyšetření, ze zprávy o chování dítěte od rodičů a např. ze školky či školy nebo pedagogicko-psychologické poradny.
Diagnostikovat by se mělo dítě co nejdříve, nejlépe do dvou let věku. Diagnózu lze stanovit i u dětí nemluvících. Doporučujeme všem rodičům poradit se v případě podezření se svým pediatrem, navštívit dětského psychologa, při opožděném vývoji řeči logopeda.
Lze si vyplnit i orientační online testy a zjistit tak, zda je podezření na autismus oprávněné.
Doporučujeme všem rodičům poradit se v případě podezření se svým pediatrem nebo kontaktovat odbornou poradnu Nautis či CTA.
Jak probíhá terapie
Dětem s poruchou autistického spektra velmi pomáhá strukturování denního režimu, což je důležitý nástroj pro zajištění předvídatelnosti a plánování života. Důležitou metodou, zejména pro neverbální děti, je metoda VOKS (Výměnný obrázkový komunikační systém), což je komunikace pomocí kartiček, další metodou je znakování. Náročná péče a potřeba intervence je u dítěte s atypickým autismem stejná jako u dětského autismu.
Cílem všech terapií je:
- zlepšení komunikace
- zlepšení sociálních dovedností
- zlepšení chování a zmírnění některých nežádoucích projevů (všepronikající stereotypní chování, agresivita, sebezraňování atp.)
- podpora ve vzdělávání (speciální školy, asistence,…)
- celkové zlepšení kvality jedince a jeho rodiny
Další informace ohledně autismu najdete v rozcestníkovém článku o autismu.
Zkušenosti čtenářek eMimino.cz
Pracovala jsem s autisty dost dlouhou dobu, těžko dávat diagnózy po internetu. Podle tvého popisu autismus neviděl ani z rychlíku. Řeč bych začala řešit po 3. roce. V tomto věku může kdykoli začít mluvit rovnou ve větách. Pokud se týče náladovosti a vzteku, prochází právě obdobím vzdoru, teprve se učí pracovat se svými emocemi. Hlavu vzhůru, bude hůř!
Došla bych s ním za psycholožkou osobně - nedělat nic jen na dálku. Mimochodem, PAS je tolik druhů, že to nemusí znamenat vůbec nic - tedy ne druhů, ale možných projevů atd
Přečtěte si příběh maminky a jejího syna s atypickým autismem.
Příběhy ze života
Přečtěte si vtipné rodičovské zážitky, příběhy seznámení, průběh těhotenství, narození miminka nebo bolestná loučení. Napište i vy svůj příběh.
Nejnovější příběhy
Klinickou psychologii studovala pregraduálně v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, v roce 2003 z klinické psychologie obdržela doktorát.
Od počátku pracovní kariéry se zaměřuje na práci s dětmi s odchylkami psychických funkcí a s atypickým chováním vznikajícím v důsledku neurovývojových poruch. V roce 2000 založila občanské sdružení, Asociaci pomáhající lidem s autismem (APLA), neziskovou organizaci, která se v roce 2015 v souladu s nově platnou legislativou přetransformovala do Národního ústavu pro autismus, z.ú. (NAUTIS).
V instituci vede Středisko diagnostiky a odborného poradenství a působím na pozici metodické ředitelky organizace. Věnuje se psychodiagnostice osob s podezřením na poruchu autistického spektra. Poradensky pracuje s dětmi, jejich rodinami i dospělými s diagnózou autismu.
Přednáší a publikuje. Napsala dvě rozsáhlé monografie - Poruchy autistického spektra (Portál, 2006, 2012,2016) a učebnici vývojové psychologie (Portál, 2015). Je zakladatelkou informačního portálu AutismPort. Spolupodílí se na výzkumných projektech a grantech, jejichž cílem je léčba a zlepšení péče o lidi s poruchami autistického spektra v České republice.
Mezi její profesní zájmy patří klinická a vývojová psychologie, dětská sexualita, sexualita osob s postižením, dětská kresba, popularizace vědy a kritického myšlení. V roce 2013 ji organizace Ashoka zvolila za členku mezinárodní sítě sociálních inovátorů a hybatelů společensky prospěšných změn. Je rovněž členkou Psychiatrické společnosti při České lékařské společnosti JEP, České mikrobiomové společnosti při České lékařské společnosti JEP a Českého klubu skeptiků Sisyfos.
PhDr. Kateřinu Thorovou, Ph.D. najdete také na stránkách