Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Co autisté nikdy nedělají - zkušenosti,fakta!
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.10.14 15:04
Konkrétní poznatek nemám, ale jsem maminkou poněkud „nestandardního“ syna, kterému budou na konci roku 4. Od jeho 16 měsíců, kdy jsem v „gůglu“ zadala „16 měsíční nemluví a neukazuje“ žiju v obavách, že je autista. Do této chvíle nic potvrzeného nemám, jeho zvláštnosti se věkem spíše zmírňují, druhým rokem chodí do školky a tam s ním nemají žádné zásadnější potíže. Za dva týdny nás konečně čeká speciální vyšetření u psycholožky, které je zaměřené přímo na PAS. Musíme to zaplatit. Jinak u psychologa jsem s ním byla, ale výsledek byl absolutně o ničem, v podstatě jen konstatovat, že ba se teoreticky mohlo jednat o PAS, případně dysfázii, případně taky o nic a vyroste z toho. Takže nějaké podobnosti mezi dysfázií a PAS asi budou.
Mluvit začal někdy před třetím rokem, postupně se zlepšuje, chodíme na logopedii, ale vzhledem k věku je to pořád bída.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 15:14
A mohla bys mi, prosím, ty popsat, jak se syn chová? Mám autistického kluka a za žádnou cenu tě nechci zbytečně děsit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 15:20
Nas autista je zvláštní do tri let nemluvil neukazoval a vse dela ve skocích.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 15:20
Já mám 27 měsíčního kluka a taky čekáme jestli se diagnóza potvrdí. Maly umí jen slovo ňam, neukazuje, nemluví, s bídou umí napodobit 3 zvířátka, a to jen když ma náladu. Co se tyká chováni, ma období, kdy je hodné vzteklý, doma jakž takž poslouchá, ale venku je to katastrofa, nedá ruku, vzteka se, utíká. Nějakým povelum rozumí, ale musím mu prstem ukázat, kde ma určitý předmět položit. Na druhou stranu je mazlivy, ma rád děti, hezky spinka, takže nevím 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 15:27
@Takyjednasama Má některé svoje specifické zájmy (pokaždé ho něco chytne a pak ho to delší dobu drží, než to vymění za něco jiného - jednu dobu třeba krabičky od léků, pak pouzdra na kontaktní čočky - různě si s tím hraje, dává si do krabiček různé věci, různě to přeskupuje), ale vedle toho si hraje i normálně - s auty, vláčky, se stavebnicí… Má některé rituály, ale nemyslím, že by to bylo nějaké patologické, asi to tak má spousta dětí, pokud se nedodrží, nejsou žádné scény. Naopak je celkem přizpůsobivý, třeba s MŠ neměl nejmenší problém.
Teď jsem zkoušela vyplnit dotazník DACH, který mi poslala ta psycholožka, a pohybuju se kolem 20 kladných odpovědí (ale musím to ještě probrat i s manželem, protože já jsem asi v tomhle na syna moc přísná a problém vidím ve spoustě věcí, kde to problém není.
U nás je hlavní problém ta řeč. A pak je taky pravda, že si neumí hrát s vrstevníky (akorát blbne s mladším bráchou, se starším bratrancem, který ho „vede“ to taky jde) a hra na „jako“ jde taky celkem mimo něj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.14 16:03
Tak prave i u nas je problem hlavne nemluveni, korigovane mu bude 2 a pul. Ale napriklad nas posloucha dobre, venku jde se mnou za ruku, nekdy i sam jako zastavuje se, ale kdyz ho zavolam a reknu pojd tak jde, sam mi vyjde schodiste do 4. Patra s tim ze kdyz se u neceho zastavi napriklad u kytek tak staci ze ho zavolam a jde. Rad se mazli, ale nedokze si o nic rict, nedokaze to ani ukazat, nediva se smerem ktery mu ukazuji ja, je roztekany, kdyz spolu neco delame nejakou hru tak kouka okolo. Nekdy chodi a zavira dvere, supliky, zhasina svetla, ale to vsechno ihned po zakazu delat prestane a bez sceny. Chodi casto po spickach, ale nechybi mu socialni usmev, sem tam si hraje s braskou, ale prijdeme ven a o ostatni deti zajem nejevi, jen prehrabuje pisek popripad ho nekam rozhazuje nebo vyskladava nebo hazi kaminky do vody, nechce si stavet babovicky jako ostatni, nechce k nabirani pouzit lopatku. Na druhou stranu mu to pali dobre, vi co se kam obleka a umi to i nedokonale sam, umi strkat klice do zamku a odemykat, macka ruzne cudliky, sklada stavebnice, kostky, hraje si sautama, jezdi na odrazedle a pak ho popadne manie ze si to otoci a bude tocit koleckama na vyzvu ze to se s tim nedela si zase hraje normalne.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.10.14 16:32
Myslím, že problém je, že dneska se vyskytuje hlavně atypický autismus a tyto děti jsou od sebe velmi odlišné. Znám 2 autisty a jednoho, u kterého se taky ještě neví. Zhoršuje to fakt, že rodiče to nevidí… Usuzují pouze podle různých umů, že je bez plínek dřív jak kdejaké jiné dítě, umí se najíst apod., ale nevidí to zvláštní chování, co to doprovází, ty rituály, co dělá od mimina a je to vždy v několikaměsíčních etapách. Narazili až ve školce, kde se byli na děti podívat psycholog. Měli ho vytipovaného od učitelek. Chlapec dokonce už mluví, ale už půl roku stále opakuje, tzv. echolálie, to je myslím docela typické pro autisty. Prostě umí říct větu, dokonce i jakžtakž v kontextu, ale stále jen opakuje, co slyšel, nevymýšlí svoje vlastní věty, což je myslím už problém po půl roce „mluvení“. Výslovnost má dost špatnou, ale už přišel na to, že má komunikační význam a používá např. Pomoct, když chce s něčím pomoci, nebo Chceš napít,.. apod. Prostě nějaké základní dorozumívání už tam je, což je pozitivní. Co myslím, že autisti většinou nedělají?… Myslím, že se neumí správně zapojit do dětské hry, kde je potřeba fantazie. Třeba vymýšlet společně s jiným dítětem nějakou „hru na něco“ nebo určovat nějaká pravidla hry. Třeba to i budou dělat, když jsou společenští, ale budou to „jen“ napodobovat. Ale to je jen moje zkušenost, z toho co jsem měla možnost vidět. Ale znám jen malé autisty, děti školního věku už to třeba zvládnou.
Anonym 2
- Citovat
- Upravit
17.10.14 17:01
Muj malý si hraje na to, ze jakoze telefonuje nebo vezme prázdné misky a dělá, ze jí, za dětmi utíká, vyhledává jejich společnost, ale zase ma jiné znaky. Žádný autista nemá stejné rysy, každý je jiny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 17:01
Muj malý si hraje na to, ze jakoze telefonuje nebo vezme prázdné misky a dělá, ze jí, za dětmi utíká, vyhledává jejich společnost, ale zase ma jiné znaky. Žádný autista nemá stejné rysy, každý je jiny
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.10.14 17:07
Anonymní 2 a nevíš prosím, jaká je prognóza pro atypický autismus do budoucna? Nebo je to taky strašně individuální? Je šance, že dítě bude normálně chodit do školy, bude samostatné? Myslím tím samozřejmě u těch mírnějších forem. Co jsem pak hledala, existuje i to, že dítě má „jen“ autistické rysy, tedy laicky to vnímám tak, že je v určitých směrech odlišné, ale není to tak moc, aby to bylo označeno přímo za autismus. Existuje u takového dítěte nějaký způsob, jak k němu přistupovat, aby ty svoje deficity dohnalo? Že se prostě „naučí“ rozumět určitým situacím?
Na syna by dost sedělo to, co popisuješ u chlapečka ve školce. Akorát u nás s tím učitelky žádný problém nemají, a to jsem s nimi několikrát řešila poje pochybnosti, i jsem říkala, že mám obavy z autismu.
Syn taky hodně používá echolálie, taky tedy v kontextu, ale teď jsme začali s logopedií a jednoduchou větu už je schopný sestavit. Co mě zneklidňuje, nikdy mi třeba neodpověděl „ano“. Dříve neříkal ani ne, ale to už jsme „vypilovali“. Třeba na otázku chceš napít, odpoví „napít“ nebo „ne“. Často taky používá druhou osobu, když mluví, ale i to se pomalu zlepšuje. Když chce pití sám od sebe, řekne mi „udělat pití“, až když se zeptám, jak se to říká, když něco chce, řekne mi naučené „mami, prosím, udělej mi pití“ - takhle to ale je schopný aplikovat celkem správně na cokoli, co chce, ale původně použil infinitiv.
Jakous takous fantazii při hře je schopen použít až od nedávna, a to ve stylu, že z různých věcí doma staví koleje, mosty, tunely a retardéry pro auta, vláčky atd. (a sám pak říká, že auto jede po mostě, tunelem, z kopce…). Ale že bych ho donutila hrát si na doktora, to nehrozí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.14 17:43
@AliTad píše:
Anonymní 2 a nevíš prosím, jaká je prognóza pro atypický autismus do budoucna? Nebo je to taky strašně individuální? Je šance, že dítě bude normálně chodit do školy, bude samostatné? Myslím tím samozřejmě u těch mírnějších forem. Co jsem pak hledala, existuje i to, že dítě má „jen“ autistické rysy, tedy laicky to vnímám tak, že je v určitých směrech odlišné, ale není to tak moc, aby to bylo označeno přímo za autismus. Existuje u takového dítěte nějaký způsob, jak k němu přistupovat, aby ty svoje deficity dohnalo? Že se prostě „naučí“ rozumět určitým situacím?
Na syna by dost sedělo to, co popisuješ u chlapečka ve školce. Akorát u nás s tím učitelky žádný problém nemají, a to jsem s nimi několikrát řešila poje pochybnosti, i jsem říkala, že mám obavy z autismu.
Syn taky hodně používá echolálie, taky tedy v kontextu, ale teď jsme začali s logopedií a jednoduchou větu už je schopný sestavit. Co mě zneklidňuje, nikdy mi třeba neodpověděl „ano“. Dříve neříkal ani ne, ale to už jsme „vypilovali“. Třeba na otázku chceš napít, odpoví „napít“ nebo „ne“. Často taky používá druhou osobu, když mluví, ale i to se pomalu zlepšuje. Když chce pití sám od sebe, řekne mi „udělat pití“, až když se zeptám, jak se to říká, když něco chce, řekne mi naučené „mami, prosím, udělej mi pití“ - takhle to ale je schopný aplikovat celkem správně na cokoli, co chce, ale původně použil infinitiv.
Jakous takous fantazii při hře je schopen použít až od nedávna, a to ve stylu, že z různých věcí doma staví koleje, mosty, tunely a retardéry pro auta, vláčky atd. (a sám pak říká, že auto jede po mostě, tunelem, z kopce…). Ale že bych ho donutila hrát si na doktora, to nehrozí.
No to bohužel nevím. Ještě jsme zapomněla, že znám jednoho staršího autistu a ten chodí do školy s asistentem a docela to zvládá. A to teda byl jako malý taky dost mimoňek podle vyprávění.
Co mi říkala jedna psychiatrička, tak k ní chodí poslední dobou strašně moc především chlapečků, co nemluví, umí ovládat tablet a jsou prostě jiní. Ale už mi neříkala, jak jsou na tom později… jestli ten deficit doženou nebo co tedy. Osobně mi přijdou docela důležitá taková ta období, třeba otázky Proč…a pod., nebo právě hra s fantazií, sdílení s ostatními. Určitě to má význam v tom konkrétním věku. Ale doba se mění, tak i děti se mění.
Jestli tak používá fantazii, tak to je určitě jen dobře.
Ale já nejsem žádný odborník…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.10.14 20:39
@jira105 a ma autismus? No tak to ho ma muj urcite, ten nechape ani ze kdyz mu ukazuji a kam se ma podivat, nechape proc mu mavame na rozloucenou neudela to, az na nejakou samoobsluhu jako je jidlo, piti, oblekani, chozeni na nocnik taky tak nejak zvlada, ale ze se mu chce nerekne, neupozorni me ani jinak, kdyz to zkusi sam cura pres kalhoty nebo se proste klidne pocura a ani neupozorni ze ma mokro. Nevim uz co s nim mam delat, hodne mu ctu, ale jeho to nebavi, porad mi do toho brepta nebo kricimukazovat obrazky nechce. Mame takove vkladaci puzzle s obrazky, on nechape ani jak ma slozit ten obrazek, jen to soura dokud to netrefi a druhy den opet nevi co kam patri, vsechno je desne vydreny. Maluje obema rukama naraz a i u jidla porad strida ruce, vubec nedokazu urcit jestli je pravak nebo levak.
- Citovat
- Upravit
17.10.14 20:55
Já mám 3,5letou autistku. Nemluví (sama od sebe občas něco zopakuje),ale sama slova nepoužívá vyjadřuje se převážně zvuky…Hraje si tak, že vezme dvě kostky do ruk a běhá po pokoji, nerozumí pokynům jako přines mi, podej mi, ukaž mi atd, pojď sem atd.Jo a hrozně ráda se točí na místě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.10.14 22:18
@maminka189 prosimte a jak reaguje kdyz prijdes ty za ni a chces si s ni hrat, napriklad hazet s balonem, prinese nebo hodi ti ho nazpet nebo to vubec nechape?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Prosím kdo máte zkušenosti, máte doma nebo v rodině autistu, budu ráda za popis chování, hry. Myslíte že je možné v nízkém věku do těch 3 let zaměnit tuto poruchu za disfázii? Co se dá sledovat u té disfázie a co speciálního u autismu? Máme za sebou první vyšetření a čekáme na další, ráda bych si udělala obrázek, ať žiji v realitě a případně si to konečně připustím. Díky a prosím anonymně, je to pro mě teď hodně citlivé