Jak se projevuje leukémie u dětí i dospělých

Co se děje v těle při leukémii

K pochopení podstaty této nemoci je dobré vědět, že krev se skládá z krvinek a plazmy a mezi její nejdůležitější funkce patří roznášení kyslíku a živin v těle.

Všechny typy krvinek vznikají v kostní dřeni, která vytváří 3 základní typy buněk:

1. Červené krvinky (erytrocyty) obsahují bílkovinu hemoglobin přenášející kyslík do tkání těla,
2. bílé krvinky (leukocyty) se dělí na monocyty, granulocyty a lymfocyty, přičemž každý typ má důležitou roli v obraně proti infekcím,
3. krevní destičky (trombocyty) jsou důležité pro krevní srážení.

Kompletní vznik krevních buněk je v těle přesně řízený – pro správný poměr a počet krvinek. Jakékoliv abnormální množení buněk tudíž tuto rovnováhu naruší a ovlivní celkové fyzické zdraví.

Všechny typy krvinek tedy vznikají v kostní dřeni z tzv. kmenových buněk. U leukémie dochází k poruše krvetvorby, kdy kmenové buňky začnou produkovat velké množství jednoho typu krvinek, který však nedostatečně vyzrává. Takové krvinky pak neplní svou funkci, postupně vyplňují kostní dřeň a jsou vyplavovány do krve. Leukémické buňky se mohou shromažďovat v různých orgánech. Kostní dřeň už nezvládá tvořit dostatek normálních krvinek a rovnováha krvetvorby je porušena.

Zvětšené mízní uzliny jsou jedním z příznaků leukémie. Zdroj: Canva

Jak se nemoc projevuje

Příznaky plynou z neschopnosti kostní dřeně tvořit dostatek funkčních krvinek. Mezi možné hlavní příznaky patří:

1. ztráta energie, rychlá únava a bledost – vlivem anémie (nedostatek erytrocytů),
2. dlouhodobé a vracející se infekce – vlivem nedostatku funkčních bílých krvinek (granulocytů a lymfocytů),
3. častá krvácivost z nosu a dásní, nadměrná tvorba modřin či tvorba červených teček na kůži (nedostatku trombocytů),
4. zvětšené mízní uzliny (lymfadenopatie) na krku, v podpaží a v tříslech – mohou se v nich hromadit leukémické buňky, při velkém zduření se zpomalí proudění krve a mízy v končetinách, což způsobuje jejich otoky,
5. bolesti břicha – mohou je mít na svědomí leukémické buňky nahromaděné ve slezině, která se následně zvětší, současně může dojít ke zvětšení jater (hepatosplenomegalie),
6. mírné bolesti kostí a kloubů – jsou běžné zkraje onemocnění, lze mírnit léky na bolest kloubů.

Dále se mohou objevit následující příznaky:

• horečka a noční pocení,
• bolesti hlavy,
• nechutenství a úbytek na váze.

Pacient ale nemusí mít žádné potíže a nemoc je objevena náhodně při vyšetření krevního obrazu z jiného důvodu.

Leukémie u dětí se projevuje častým krvácením z nosu. Zdroj: Canva

Příznaky leukémie u dětí

Příznaky leukémie u dětí, se projevují jako další nemoci krvetvorby, tedy například výše zmíněnou chudokrevností, častým krvácením z nosu a dásní či sníženou imunitou.

Pokud na sobě či svém dítěti pozorujete výše uvedené jevy, rozhodně neodkládejte návštěvu lékaře. Zmíněné příznaky jsou však společné i pro mnoho jiných onemocnění, proto zachovejte klid a vyčkejte na vyjádření odborníka, který provede vyšetření krevního obrazu.

Co způsobuje leukémii

U většiny případů není příčina vzniku známa. Je však pravděpodobné, že za ní stojí působení mnoha faktorů, které vedou k poruše normálního vyzrávání buněk kostní dřeně. Ten se pak mění v nekontrolovatelný proces.

Za rizikové faktory pro vznik leukémie se považují například kouření, radioaktivní záření, práce v energetice či kontakt s některými chemikáliemi. Existují též předpoklady o možném podílu dědičnosti, ačkoliv výskyt více než jednoho případu leukémie v rodině je spíše raritou.

Někdy se leukémie objeví u pacienta, který už byl léčen pro jiné nádorové onemocnění. Vznik některých leukémií u dospělých souvisí s poruchami imunity a minulými virovými infekcemi. Avšak příčina vzniku leukémií je stále velmi nejasná, jelikož u značné části pacientů se žádný z rizikových faktorů nevyskytuje.

Akutní myeloidní leukémie se objevuje spíše u starších osob. Zdroj: Canva

Co je akutní leukémie

Leukémie se podle typu zmnožených krvinek dělí do mnoha druhů. Akutní formy mají rychlý průběh a nejsou-li léčeny, vedou rychle ke smrti pacienta. Chronické formy mají pomalý a pozvolný průběh, pacient může žít i několik let bez léčby, než je nemoc odhalena.

1. Akutní myeloidní leukemie (AML)

Myeloidní je označení pro leukémii postihující tvorbu monocytů či granulocytů. Objevuje se spíše u starších osob, může však postihnout i mladší. V těle přestanou vyzrávat blasty a je zaplaveno postiženými bílými krvinkami. Tento typ leukémie se člení na mnoho podtypů, podle kterých se odvíjí léčba i šance na přežití.

2. Chronická myeloidní leukemie (CML)

Tvoří asi čtvrtinu případů u pacientů mezi 45 a 55 lety. Má 3 stádia, od nichž se odvíjí forma léčby i pravděpodobnost její úspěšnosti. V prvním stádiu není třeba drastické léčby, ve druhém je nemoc často léčitelná, ale forma léčby je velmi invazivní. V posledním stádiu jsou možnosti léčby značně omezené.

Akutní lymfoblastická leukémie postihuje nejčastěji děti. Zdroj: Canva

3. Akutní lymfoblastická leukemie (ALL)

Nejčastěji postihuje děti, především mezi 2. a 5. rokem života. Nemocné bílé krvinky utlačují ty zdravé, čímž je krvetvorba narušená. Zvláště u dětských pacientů je úspěšnost léčby této formy vyšší než 80 %.

4. Chronická lymfatická či lymfocytární leukemie (CLL)

Lymfatická leukémie postihuje tvorbu lymfocytů. Jde o nejrozšířenější formu, která zpravidla postihuje osoby nad 50 let. Zajímavostí je, že se objevuje výhradně u bělochů, mnohem častěji pak u mužů. Tento typ leukémie je dosud neléčitelný.

Jak se přijde na leukémii

Vyšetření krevního obrazu u většiny leukémií prokáže anémii a nedostatek normálních bílých krvinek a krevních destiček, ale také přítomnost leukémických buněk. K přesné diagnóze konkrétního typu leukémie je pak obvykle potřeba vyšetření kostní dřeně. U některých typů akutních leukémií, zejména u lymfoblastické, je pak třeba opakovaně vyšetřit mozkomíšní mok (lumbální punkcí).

Nejdůležitějším faktorem pro zvýšení šance na přežití zůstává včasná diagnostika nemoci a zahájení vhodné léčby. Máte-li proto u sebe či blízké osoby podezření na leukémii, neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.

Chemoterapie funguje na principu podávání cytostatik, která zastavují buněčný růst. Zdroj: Canva

4 postupy, jak probíhá léčba

Dnes je u řady pacientů tento typ rakoviny léčitelný, ovšem hodně záleží na typu a pokročilosti nemoci, od čehož se také odvíjí léčba. Vždy je stěžejní, aby léčbu včas zahájil a odborně vedl zkušený hematolog, a to s ohledem na všechny faktory, které léčbu ovlivňují. Průběh nemoci se u každého pacienta může lišit, proto se liší i volené léčebné postupy.

1. Chemoterapie

Chemoterapie je jednou ze základních možností léčby. Funguje na principu podávání cytostatik, která zastavují buněčný růst. Podávají se formou tablet či nitrožilně (častěji). Dostanou se do krevního oběhu a likvidují nádorové buňky. Působí však i na jiné rychle se množící buňky lidského těla, proto je nezbytné je užívat velmi zodpovědně.

Cytostatika jsou podávána ve speciálních kombinacích a časových odstupech, aby mohla zničit co nejvíce leukémických buněk a zároveň minimálně poškodit zdravé tkáně. Mezi vedlejší účinky chemoterapie, které se u jednotlivých pacientů mohou velmi lišit svou intenzitou, patří následující:

• výrazný dočasný útlum normální krvetvorby – pokles bílých krvinek způsobuje velmi sníženou obranyschopnost proti infekcím, nedostatek krevních destiček a červených krvinek zase může způsobovat zvýšenou krvácivost,
• nevolnost, zvracení a nechutenství,
• zánět sliznic – projevuje se bolestmi a pálením v ústech, bolestmi břicha a průjmy,
• dočasná ztráta vlasů – je běžným vedlejším účinkem četných cytostatik a odvíjí se hlavně od druhu použitých cytostatik.

Pacient se musí během léčby přísně hlídat a při jakékoliv komplikaci ihned navštívit lékaře. Po léčbě chemoterapií může nastat až několikaměsíční ztráta chuti či slabost ve svalech končetin.

Zvýšený krevní tlak je vedlejším účinkem terapie steroidy. Zdroj: Canva

2. Terapie steroidy

Steroidy se běžně vyskytují v lidském těle. Ve výrazně zvýšeném množství ale pomáhají ničit leukémické buňky, zejména pak u ALL formy, kde mají zcela nezastupitelnou úlohu. Využívají se zde steroidy prednison a dexamethazon.
Také steroidy však mají spoustu vedlejších účinků:

• Zvýšená chuť k jídlu – pacient přibírá hlavně v obličeji, pase a ramenou,

potíže s usínáním,

• zadržování tekutin v těle,
• snížení obranyschopnosti vůči některým druhům infekcí,
• zvýšený krevní tlak,
• vysoká hladina cukru (tzv. steroidní diabetes mellitus),
• podráždění žaludeční sliznice, případně návrat dříve prodělaného žaludečního vředu.

Během léčby bývají tyto vedlejší příznaky silně nepříjemné. Po léčbě ale odezní, stejně jako v případě chemoterapie.

Při zvýšených hladinách cukru v krvi je třeba dodržovat diabetickou dietu. Pacient by měl vždy hlásit lékaři veškeré nové obtíže, které se během užívání steroidů objeví.

Radioterapie se využívá při ničení leukémických buněk, které jsou přítomny v mozku a míše. Zdroj: Canva

3. Radioterapie

Radioterapie využívá ionizující záření, které likviduje nádorové buňky při co nejmenším poškození zdravé okolní tkáně. Využívá se především při ničení leukémických buněk, které jsou přítomny v CNS, tedy v mozku a míše. Někdy ji lze využít i k ničení nahromaděných leukémických buněk v určitých částech těla (např.varlata, oči nebo kůže).

Většinou je používána spolu s cytostatiky podávanými cestou lumbálních punkcí. Takový druh léčby je nutný jen u některých typů leukémií, hlavně u ALL formy. Radioterapie je také častou součástí přípravných režimů před transplantací kostní dřeně či kmenových buněk.
Mezi vedlejší účinky zde patří:

• snížená schopnost reprodukce, až úplná neplodnost – při ozařování v oblasti břicha,
• nevolnost a zvracení – při ozařování v oblasti břicha,
• pocit únavy a snížená soustředěnost – při ozařování v oblasti hlavy,
• dočasné vypadání vlasů v ozařované oblasti,
• zarudlá, suchá a křehká kůže v ozařovaných oblastech.

Dárcem krvetvorných buněk by měl být člověk s co nejpodobnější buněčnou stavbou. Zdroj: Canva

4. Transplantace krvetvorných buněk

Ta dnes hraje v léčbě leukemie významnou roli. Používá se ve vážných případech, kdy jsou nutné vysoké dávky cytostatik i radioterapie, což by jinak úplně zničilo krvetvorbu pacienta. Díky transplantaci krvetvorných buněk po této vysokodávkované léčbě však může být krvetvorba obnovena.

Dárcem by měl být člověk s co nejpodobnější buněčnou stavbou, tzn. sourozenec či jiný blízký příbuzný. Ideálními dárci bývají jednovaječná dvojčata. Vhodného dárce však lze najít i mimo rodinu pacienta.
Transplantace dělíme na:

• syngenní – dárcem je jednovaječné dvojče pacienta,
• alogenní – dárcem je jiná osoba (příbuzenská či nepříbuzenská transplantace),
• autologní – pacientovi jsou transplantovány jeho vlastní krvetvorné buňky odebrané před podáním vysokodávkované terapie.

Léčba leukémie pokračuje i poté, kdy už nedochází k detekci rakovinných buněk. Zdroj: Canva

Co se děje po úspěšné léčbě?

Léčba pokračuje i poté, kdy už nedochází k detekci rakovinných buněk. Neexistují totiž natolik citlivé testy, navíc bylo prokázáno, že rakovinné látky se znovu množí, pokud je léčba ukončena brzy po jejich ústupu.

Po dostatečné léčbě pak pacient nadále dochází na pravidelné kontroly krevního obrazu a v delších intervalech i na kontroly kostní dřeně – doživotně, s postupným snižováním frekvence testů.

Je-li akutní leukémie diagnostikována včas, má pacient vysokou šanci na přežití. Pravděpodobnost úspěšné léčby vždy určuje lékař, který bere v potaz věk i celkové zdraví pacienta stejně jako pokročilost a typ leukémie. V roce 2018 byla leukémie diagnostikována u 1 332 osob, na následky nemoci zemřelo celkem 919 osob, které však nemusely být diagnostikované.

Jaké jsou zkušenosti uživatelek eMimina? Zdroj: Canva

Zkušenosti čtenářek

My máme 18-ti měsíčního chlapečka s touto diagnózou, tedy přesněji AKUTNÍ LYMFOBLASTICKOU LEUKÉMIÍ. Zrovna máme za sebou ty nejhorší vyšetření související s upřesněním choroby a stanovení léčby a jsme uprostřed té nejintenzivnější chemoterapie z protokolu I. Tak pokud by se někdo našel, přivítáme rady a zkušenosti atd. (i když samozřejmě budeme rádi, když tu nikdo takový nebude, neb to bude znamenat, že tahle příšerná nemoc není až tak běžná, jak to vypadá na ambulanci onkologie 

Ahojky, tuším jak se cítíš. Já jsem běhala s malou skoro dva roky na pravidelné kontroly na hematologii. Měla granulocytopenii. Chodila jsem odtut vyřízená, když jsem tam viděla ty dětičky. Kolikrát měla malá takové výsledky, že jsme s manželem jen seděli a nevěděli co dál. Přeji ti hodně sil. Mám známou, jejíž syn měl leukémii. Chodí na kontroly, dost dlouho leželi v nemocnici.

Synek mého bratrance měl leukémii. Poprvé se to projevilo, když měl asi půl roku. Hrozná nemoc, hrozné trápení pro miminko, rodiče i všechny zúčastněné. Léčba byla dlouhá, psychicky náročná a finančně nákladná, ale trpělivost se vyplatila. Malý se uzdravil, má teď šest let a je to dráček, malý raubíř, o kterém by nikdo neřekl, že prodělal něco tak strašného. Přeju i tobě a tvému manželovi hodně psychických sil, ať se děje cokoliv, nevzdávejte ten boj.

Zeptejte se odborníka on-line

Na eMimino.cz odpovídá např. gynekolog, laktační poradkyně, dermatolog, právník, psychoterapeutka nebo lékaři z centra asistované reprodukce a mnoho dalších

Prozkoumejte seznam odborníků