Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Autistický partner? Jak rozpoznat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
17.12.25 08:10
Spíš je hysterik než autista. Nebyla bych s někým takovým. Víc by mi to bralo, než dalo. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.12.25 08:15
A neni to jedno? magor je tak jako tak, nehraj si na matku terezu a posli ho do pr…
- Citovat
- Upravit
17.12.25 08:16
Partner nevím, ale takhle se chová moje matka a je to velmi, velmi vyčerpávající. S někým takovým bych nebyla, ať tu diagnózu sebelip odborné pojmenujes. Partnerství má být o radosti, doma mám být nejuvolnější, jak to jen jde, nebát se říct cokoliv. Tohle je jak chůze po minovém poli, nikdy netušíš, jakou pitomosti tu minu odpalis. Furt ve střehu, od mámy odjíždím totálně psychicky vycucnuta a v půlce případů se stejně pohádáme.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.25 08:19
@Anonymní píše: Více
Proč chceš být s takovým člověkem? Odpověděla sis vlastně sama. Když budeš fungovat podle něj,Dokazu se poprat s temi reakcemi a fungovat se s nim da, pokud ho clovek i po krivych obvinenich ma silu uklidnit a delat ze nic. Ale ten pocit, ze musim spolknout kazdou jeho “lez” nebo tvrzeni, ze za to muzu ja, Tohle bude časem ještě horší… Vždy bude chyba u tebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.25 08:25
Podle mě to nějaká porucha bude. Když má vše ve vlastní režii, funguje dobře, ale cizí instrukce nezvládá. Může to být PAS nebo třeba i ADHD, u dospělých často bez hyperaktivity. Nebo kombinace obou. To zapomínání se dá celkem dobře řešit, prostě napsat nebo se po instrukci zeptat „Co teď uděláš?“ Ale to zhroucení a obviňování při konfliktu je síla, to mě napadá jen odejít a pokračovat v hovoru, až se uklidní. Určitě není na škodu odborné vyšetření a na základě toho pak najít nějaký způsob regulace emocí. U ADHD samozřejmě léky.
Otázka je, jestli zvládneš být trpělivá i v náročných situacích. Představ si, že máte dítě, ty jsi měsíce nevyspaná, podrážděná a do toho on se svými přehnanými reakcemi, v případě že nějaká regulace emocí nebyla možná. A navíc velká pravděpodobnost, že podobné problémy budou mít i děti. Rozmysli si to důkladně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.25 08:26
I kdyby měl nějakou diagnózu, tak já bych s ním nebyla…vždyť to je na palici. Je to poslední volný muž na celém světě nebo proč s ním jsi?
Umí se aspoň po nějakém jeho výlevu omluvit za své neadekvátní reakce? Snaží se nějak své chování řešit? S odborníkem třeba diagnózu stanovit? Najít nějaké kompenzační mechanismy, aby třeba nezapomínal věci apod.? Je tolerantní k tvým nedostatkům? Pokud ne, jede si svoje a jen ty máš být nekonečné tolerantní, tak bych se na něj vykašlala ještě dneska.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.25 08:35
No a nějaké výhody má? Manžel je taky vztekly, hlavně když něco kuti a nemůže najít naradi, nebo když stoupne na Lego😁 ale nedivím 
je to ale jinak fajn chlap.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.12.25 08:45
@Pauznuto píše: Více
Ja ho proste mam rada, je s nim taky sranda, umi byt takovy velky “milacek”. K mym nedostatkum toleranci na druhou stranu ma, neni zadny alfa samec a zena s nim opravdu muze byt sama sebou.
Jo, nekdy po tom vyjevu kdyz se stabilizuje tak se omluvit umi. Ale jsem si jista, ze on tak ze 70% netusi jak moc blbe se objektivne chova, ze je jak v transu a vnima to uplne zkreslene. Casto mi pripada, ze opravdu nema paru, a tehdy si proste rikam, ze to musi mit nejaky podklad. Kompenzacni ma asi to, ze si vsechno mozne i nemožné zapisuje - ale nekdy si to zapomene prepsat a pak treba jede na fotbal, ktery byl uz tyden zpet zruseny..a on tu informaci proste nezvládá pojmout.
- Citovat
- Upravit
17.12.25 09:26
@Anonymní píše: Více
K čemu ti bude, že si potvrdíš nějakou diagnózu? To ti ten život s nim nijak neulehčí. Natožpak s ním třeba založit rodinu.
Ja nevim, posledni dobou je to tu casto, ze žena zůstavá s chlapem, co je mimo a řeší, jak to zvládnout. Proč bys to dělala? Do budoucna z toho budou jen problémy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.25 10:44
Podle mě to není úplně k žití, takhle přes internet se to asi říci jistě nedá, ale podle mě by bylo ještě horší, kdyby nějakou takovou poruchu měl. Je to dost dědičné a pokud chce člověk děti, tak bych se toho bála.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.25 11:26
Tak až Tě někdy něčím bací, nebo rovnou zapíchne tak také: „…on tak ze 70% netusi jak moc blbe se objektivne chova, ze je jak v transu a vnima to uplne zkreslene…“Pryč od takovýho blázna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.12.25 11:51
Mluvím se zkušenosti - jestli s ním nemáš žádné závazky, tak běž pryč.
Manžel takový nebyval, ale s narozením syna tyto stavy zacaly, se začátkem stresu z podnikání se to jenom zhoršuje. Jsou dny, kdy je zlatej, ale jsou dny, které mám chuť jenom probrecet. Je to vyčerpávající. V tuto chvíli jsem ve stavu neustálého přemýšlení o rozvodu, ale nechci, aby syn byl jedináček, takže se to ve mě pere…
Kdyby se takto choval už dřív, tak nejsme svoji a už vůbec nemáme dítě.
- Citovat
- Upravit
17.12.25 11:58
Přečti si diskuzi Manžel - psychická nemoc. Pravděpodobně to u vás nebude nikdy tak špatný, ale i poloviční nálož může být zcela vystačující pro zničený život.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj. Možná dotaz spis pro odbornika, ale tady clovek najde spoustu zkusenosti…
Mam takovy vselijaky “vztah” s nekym, koho znam par let, ale ne moc blizce. Az poslednich 9 mesicu jsem ho poradne poznavala. Vztah nevztah je to proto, ze to sice tak bereme, je mi s nim dobre, vime co od toho oba chceme. Ale je to protkane problemy s jeho chovanim, od ktereho se bohuzel pak odviji i to moje. Myslim, ze ma nejakou poruchu autistickeho spektra, i kdyz nikdy nebyl diagnostikovan, myslel si to i on sam kdyz byl mladsi (ted 30). Vzdycky trochu socialne vybocoval, na druhou stranu je nadprumerne nadany - hraje na housle, maluje obrazy, jde mu i sport.
Jednu chvili je to uplne normalni pritazlivy clovek. Prakticke veci resi snad lepe nez ja, pokud si je sam “reziruje”. Kdyz po nem ale neco chci, tak se na to 5× zepta, dostane odpoved a stejne to treba udela obracene. Napriklad jede uplne jinam, nebo kdyz mu do telefonu popisu, ktery caj ma koupit, vezme ho, pak reknu at vezme i dalsi vec, tak on ten caj vrati a prijde jen s veci, kterou slysel posledni.
Odejde z mistnosti, s tim ze byl o neco pozadan a po par vterinach uz na me vola co ze to mel udelat, nekdy si to i musi zapsat.
Ma neadekvatni emocionalni reakce na banalni konfikty, hrouti se a zaroven nadava a v tom zapalu rika uplne nesmysly. Napriklad rika udalosti jak se vubec nestaly, tvrdi, ze neco nevedel nebo ze ja jsem mu neco rekla jinak (i kdyz to je treba psanou formou a ma to v chatu o radek vyse i se svoji reakci na to..).
Dokazu se poprat s temi reakcemi a fungovat se s nim da, pokud ho clovek i po krivych obvinenich ma silu uklidnit a delat ze nic. Ale ten pocit, ze musim spolknout kazdou jeho “lez” nebo tvrzeni, ze za to muzu ja, pritom naprosto sebejiste vim, ze on, je nekdy k vzteku a ja pak na nej neumim byt mila. On je mimo tyto stavy hrozne hodnej clovek, co by snesl modre z nebe a cloveku to vynahradi, ale nesmaze.
Mne by pochopeni, ze od nej nemuzu normalni reakce cekat, pomohlo k vetsi toleranci a trpelivosti. Takhle kdyz se na to nezamerim, tak s nim ztracim nervy proste.
Je tu nekdo kdo neco podobneho zazil? Ja proste nevim, jestli vazne nejakou poruchu ma, nebo je jen linej na sebereflexi.