Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dobrý den,
Mám 3,5 letého kluka, před třemi dny nám stanovili diagnózu " střední dětský autismus s ADHD "
Docela mě to překvapila, jako už jsem dlouho věděla, že je Míša jiný, že tam nějaké rysy jsou, ale nikdy by mě nenapadl tenhle typ. Byli jsme v Nautisu, nejdříve jsme absolvovali konzultaci, jen rodiče a pak jsme přijeli i s Míšou, měli ho hodinu a půl sami, pak si vzali nas a řekli nám tu diagnózu. Samozřejmě jsme ještě vyplňovali dotazníky.
Nějak se s tím ale nemůžu srovnat a vlastně ani nevím, co to přesně znamená, jak moc závažná ta diagnóza je.
Míša má hodně vysoký intelekt, je velmi chytrý, umí abecedu, čísla, sčítat do 10, zná všechny dopravní značky, má moc Dobrou paměť, má velikou slovní zásobu, používá ty slova i funkčně, ne jen tak, začíná i trochu s vetama. Hraje si hodně se samolepkami, puzzle, knížky, s robotem. Má. obljbeny plyšáky Binga a Flopa z jedné pohádky, hraje si s nimi, dělá, jako že je koupe, krmí, dávají si pusinky, rád si je i bere s sebou, když někam jedeme, ne sice vždy, ale občas jo, sám od sebe, samozřejmě při spaní nesmí chybět. Hraje si i občas s autama, máme koberec se silnicí, tam si hraje. Je pravda, že některé hry jsme ho museli naučit, ukázat, jak s i hrát, jak to dělá, ale od té doby si právě hraje i sám od sebe takhle.
Venku jinak miluje bazén, dětská hřiště, balóny, jezdí na motorce, hraje si na pískovišti, staví bábovicky.
Rád napodobuje, tím se vlastně učí spoustu věcí, i ve školce (dětská skupina) mi říkají, že se zapojuje do různých básniček, tancování a tak. Děti má rád, sice si s nima ještě nehraje, respektive když je nějaká společná hra, kde se mají střídat, třeba házení balónu, nějaké závody, tak je to v pohodě, ale že by si přímo hrál s dítětem, třeba že by spolu stavěli kostky nebo si hráli s panáčky a tak, tak to ne. Řekla bych, že i začal víc rozumět, to dřív byl problém, teď už to pomalu jde, dokážu ho i někdy na motivovat, když potřebuju někam jít a tak. Samozřejmě žádná procházka se ještě neobešla bez vzteku. Nedělá mu problém jít kamkoliv, ale spíš to, že najednou řekne, že chce tam a já mu řeknu, že ne, že musíme tudy, no a problém je na světě, někdy mi nezbyde nic jiného, než ho vzít a odejít. Začal teď i chodit konečně na záchod, na velkou nám to moc nejde, ale čůrání jde dobře, i ve školce. Samozřejmě ve školce ví, že je Míša trošku jiný a řekli mi, že bude potřebovat asistentku, to já samozřejmě vím a jsem ráda, že teď budeme mít papír a bude ji moc mít.
Ale jinak ho chválí, že moc šikovný
Míša jidky neměl problém s jídlem, ji úplně, ale uonbe vše, nejvic ovoce a heleni, nejí jen čokoládu, ale ne kvůli tomu, že bych mu ji nedávala, ale prostě ji nechce.
Ji sám, je čistotný, vše si po sobě uklidí, utre.
Má rád pohádky, čteme každý večer, vnímá to.
Jediný, s čím teď bojujeme, je vdor, na všechno říká NE, nemůžeme s ním na moc výletů, protože já mám strach z okolí a strach z toho, že si budou myslete, že je nevychovaný. Třeba kdyby jsme šli do Zoo, tak chvíli půjdeme v pohodě, pokud bychom tedy přežili kupování lístků, no a pak by se rozhodl, že chcem tam a tam a už by to nešlo, občas se musíme vrátit zpátky do auta a jet domů.
Každopádně co se týká té diagnózy, tak mě trošku orekvalipa a zajímalo by mě, jestli někdo má podobný problém Četla jsem, že někde dostali diagnózu nějakou a jinde úplně jinou.
Zajímavý taky bylo, že n.oani řekla, že si Míša pro ni nepřišel a nezapojil jí do hry.
S tím já nesouhlasím, Míša nás do hry bere, když chce stavět puzzle, jde si při nás, zavolá nás a stavíme spolu, samolepky taky, hrsnits balonem taky není že chce dělat blbosti v bazénu a tak, prostě chce si hrát i snami, i když si hraje s autickama, tak taky občas pro nad jde a hrajeme si.
Hodina a půl mi prostě přijde málo na pozorování dítěte.
A z jakeho duvodu jste do Nautisu chodili? Mne to prijde jako popis normalniho ditete?
Vypichujes patrne ted to dobre - vypada to, ze to chces v sobe poprit?- pokud to napises takto, tak se clovek skoro divi, ze jste prochazeli diagnostikou - ale nejake duvody jste pro to asi meli
. Kazdopadne u techto diagnoz jsou zmeny diagnozy k lepsimu i horsimu relativne caste, hodne take zalezi, jak se s ditetem pracuje. Intelektem mohou hodne dohnat. Dalsi vec je ta, ze dite se nejak chova doma, ale nejak jinak ve spolecnosti cizich lidi. Ono to chovani doma nemusi byt tolik smerodatne, protoze ty znas sve dite jako sve boty a dite je doma vetsinou v nejvetsi pohode. Kazdopadne to co popisujes, vypada pomerne nadejne a uplne bych se z toho aktualne nehroutila. ![]()
@Tarena od testu v 18ti měsících, Míša později ukazoval, nemluvil, nerozuměl. Už rok jezdíme na terapie do Prahy do CTA, tam nás hodně naučili, jak sním mluvit, díky tomu nám začal říkat pred půl rokem máma, táta, najednou oslivoval všechny, koho zná. Naučili nás tam, jak naučit Míšu si hrát, aby rozvíjel fantazii, točíme videa, jak si hrát, pak mu je pustím a on to začne dělat, moc se mu to líbí. Řekli nám vždy jen, že tak nějaké rysy jsou, ale nikdy nic víc, já sama už tenkrát jsem se rozhodla, že bude leosiznejake vyšetření, čekali jsme rok. A v listopadu budeme docházet ke klinickému logopedovi, všude dlouhé čekacky.
@Kelly13 doma mám skoro 10 letého atypického autistu s lehkým mentálním postižením… když čtu o tvém synkovi, tak se mi jeví jako normální tří a půl leté dítě. Třeba půjde o vývojovou dysfázii.
@Raamgaad Já osobně jsme si to donted taky myslela, že tam bude něco lehčího, že o autismus půjde, ale tohle mi přišlo takové, že úplně nevím no, jako jsou to lidé že zkušenostmi, takže mají asi pravdu, určitě ví, ale říkala jsem si, jestli je to vůbec konečná diagnóza nebo jestli se to může ještě změnit.
@Kelly13 píše: Více
Uvidíš jak se bude synek vyvíjet a postupovat dopředu. Držím pěsti ať je to nakonec vývojová dysfázie…
Hele, mě udělali ve školce ze 6 letého syna autistu se záchvaty, který potřebuje psychiatra a prášky. Následně ten samej závěr si udělala i psycholožka z pedagogické poradny (po tom co jí kontaktovala školka) která ho „vyšetřovala“ 45 minut. Naše klinická logopedka ke které docházíme druhým rokem řekla že blbost a že psychiatra a prášky by nejspíš potřeboval někdo jiný. Teď čekáme na vyšetření klinickým psychologem a docházíme už několik týdnů k super psycholožce na terapii hrou. Pracuje se synem každý týden hodinu a zatím mi řekla, že moje dítě je normální a že určitě není autista. Že tomu nic nenasvědčuje (právě říkala že si jí i zve do hry).
Co zkusit tu terapii?
Mě přijde teda strašný že si někdo dokáže udělat názor na dítě během jedné hodiny třeba
ještě když jde o 3,5 lété dítě. Já mám doma taky 3,5 letého kluka a ten by se na cizího člověka úplně vyprdnul ![]()
Rozumím, že diagnóza autismu a ADHD může být šokující, obzvlášť když má dítě mnoho pozitivních schopností a dovedností. Je normální cítit nejistotu a mít otázky. Možná by stálo za to zkusit konzultovat ještě s jiným odborníkem, abyste měli širší pohled na situaci a případně získali další rady, jak nejlépe Míšu podpořit. Každé dítě je jedinečné, a i s touto diagnózou může vést šťastný a naplňující život.
Z několika různých zdrojů jsem si vyslechla, že Nautis najde PAS všude. Že 3,5 lete dítě nezapojí cizího dospělého do hry mi přijde normální i u zdravých dětí.
Zkusila bych se zeptat i jinde, ať máte víc názorů.
@Kelly13 Jeste k tem diagnozam - cim drive diagnozu mate, tim vice muzete dite posunout. Znama porodila dite dle lekaru s tezkou MR, ktere bude celozivotne lezak. Vypiplala z nej celkem sobestacnou holku, ve finale LMR, i nekde pracuje jako pomocna kucharka.