Ležím proti své vůli
- O životě
- MeloryNox
- 09.02.20 načítám...
Od angíny ke smrti, aneb alternativní léčba není vždy to pravé ořechové.
A je to tady. Je brzo ráno, ještě tma. Nemůžu polknout. Přesně takhle bolí angína. Od noci jsem přesvědčená, že ji má syn. Od večera se budí, div nepláče, že nemůže polknout. Hřeje jak topení. Vzala jsem si ho v noci k sobě. Není divu, že se ty hnusný streptokoci stihli nastěhovat do mýho krku.
Pediatr potvrdil moji diagnózu a napsal antibiotika. Ještě jsme to vzali přes mojí doktoru pro antibiotika pro mě.
Vzhledem k tomu, že jsem doma, rozhodla jsem se zkusit (poprvé) vyléčit angínu bez antibiotik. Věděla jsem, že budu mít klid, dětem pustím pohádku a můžu ležet.
Trochu mě inspirovala historka kamaráda, který kdysi jel do Španělska na vlastní pěst. Dostal tam angínu jako prase. Byl s partou kamarádů někde mimo civilizaci. Nebyl schopnej nikam dojít. Vyléčily ho pomeranče a hašiš. Pomeranče rostly všude okolo. Kamarádi mu je vymačkávali přímo do pusy. K tomu denně kouřili hašiš a za deset dní byl jako znovuzrozený.
Navíc, ještě předtím, než byl objeven penicilin, se angína léčila urinou. Normálně vám primář řekl, ať namočíte plenu do moči a obalíte krk. Ty otrlejší by mohli urinu i pít. Urinoterapie je celkem známý pojem.
Hašiš nemám a pomerančům neznámého původu nevěřím. Takže jsem si naordinovala lichořeřišnici, dvacet kapek třikrát denně. K tomu jsem kloktala slanou vodu. Slanou vodu jsem „vytunila“ tím, že jsem ji smíchala s domácí tinkturou z hřebíčku (hřebíček v Alpě). Chtěla jsem zkusit, jestli mi tohle přírodní anestetikum trochu umrtví bolavý krk. To byl takovej hnus, že to svět neviděl. Úplně nevím, jestli mi vyvolání dávícího reflexu za to stálo…
Kašlu a mám hnusnou rýmu. Za dva dny v posteli mě začaly bolet močový cesty. No super. Ještě, že mám doma v pohotovosti Urinal. Jakž takž zabral do druhého dne. No jo, ale to není všechno. Při polykání tuhé stravy cítím hodně nepříjemné pálení mezi lopatkami. Googlím a zjišťuju, že streptokoci se pravděpodobně rozšířili do hltanu.
Googlím dál. Odkaz za odkazem ve mně vyvolává paniku. Proklikala jsem se až někam, kde mi málem hrozí smrt! Z kašle udělaj smrtelně nebezpečný zápal plic a z bolavýho čůrání selhání ledvin s následkem smrti. Bodejť by se nešířila hypochondrie.
Při pohledu do zrcadla na mě kouká nějaká cizí ženská s kruhama pod očima, mastnou hlavou a obočím jak Brežněv. Božé!
Na urinoterapii nemám odvahu. Je čas nasadit antibiotika. Experiment nevyšel. Hlavně, že přežiju!
Přečtěte si také
S manželem jsme si udělali rodokmen. To, co jsme zjistili, nám zničí manželství
- Anonymní
- 25.04.26
- 3957
Třesu se, i když je v domě teplo. Píšu to sem jen proto, abych se z toho nezbláznila, protože nahlas to vyslovit nedokážu. Máme s Petrem tajemství, které nám během jediného týdne obrátilo život...
Sousedka vyhodila věci po zesnulé matce. Poklad jsem však našla já
- Anonymní
- 25.04.26
- 1530
Dneska mám v sobě takovou zvláštní směsici smutku, vzteku a nakonec i hlubokého údivu. Sedím v kuchyni, dívám se z okna na prázdné parkoviště a pořád dokola si přehrávám události posledních hodin....
Rozbité sklo a náklaďák v trapu: Jsem zoufalá a bojím se znovu za volant
- Anonymní
- 25.04.26
- 346
Dneska byl den blbec. Všechno to začalo tím, že jsem si naplánovala cestu do vedlejšího města. Nic velkého, prostě pochůzky, které už nešly odkládat – úřady, pošta a pár drobností. Jenže to...
Proč každý chlap, do kterého se zamiluju, začne po čase chlastat? Jsem zoufalá
- Anonymní
- 25.04.26
- 635
„To musí být tebou,“ říká mi máma pokaždé, když u ní sedím v kuchyni, brečím a nadávám, že chlapi jsou jen ožralové. „Tvůj otec sice nebyl svatoušek, ale alkoholik to rozhodně nebyl,“ dodá vždycky....
Odřela jsem cizí auto na parkovišti, zpanikařila jsem a odjela. Teď toho lituju
- Anonymní
- 25.04.26
- 397
Řidičák mám už řadu let, ale rozhodně se nepovažuju za skvělou řidičku. Jezdím hlavně proto, že musím. Parkování ale většinou zvládám docela dobře. Jenže někteří lidé parkují opravdu příšerně....
Nechci děti a máma je z toho nešťastná. Jako jedináček jí prý dlužím vnoučata
- Anonymní
- 24.04.26
- 3236
Je mi 35 let a už dlouho jsem přesvědčený o tom, že děti mít nechci. Možná je mít ani nemůžu. Kdysi jsem měl přítelkyni, se kterou jsme se o dítě snažili přes rok, ale nevyšlo to. Pak jsem si...
„Rodičovská je pohoda," tvrdí manžel. Jenže vyměnit si to se mnou nechce
- Anonymní
- 24.04.26
- 1194
Chlapi jsou občas na odstřel. Můj manžel je typický příklad toho, jak dokážou věci banalizovat. Pořád mi předhazuje, jak skvěle se mám na rodičovské. Prý si můžu dělat, co chci, zatímco on musí...
Lhala jsem doktorům o drogách v těhotenství. Blíží se porod a já panikařím
- Anonymní
- 24.04.26
- 1417
Na svou obranu musím říct, že jsem o těhotenství dlouho nevěděla. I když jsem tak nějak cítila, že se něco děje, prostě jsem to ignorovala. O dítě jsme se nesnažili a můj přítel je takový bohém....
Jedna ženská z posilovny mi systematicky ničí rána. Dneska to už vážně přehnala
- Anonymní
- 24.04.26
- 2503
Dneska jsem se po ranním cvičení vrátila domů zamyšlená a extra znechucená. Říkám si, proč to mají někteří lidé vůbec zapotřebí? Zeptala jsem se ženský, kterou potkávám na cvičení, jestli jí nějak...
Můj první, má láska a ticho v ložnici: Deník o vášni
- Anonymní
- 24.04.26
- 1119
Občas si říkám, že bych mohla napsat příručku o tom, jak nepropadat panice, když se z libida vašeho partnera vytratí to, co vás k sobě kdysi tak vášnivě táhlo. Je mi jedenadvacet, mému příteli o...