Mám strach o dítě

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Alyss
12959
4.2.16 22:20

@Lidym Taky mam…rozsekla hlava- skakal na posteli…nic, skace furt :roll:

K tematu, taky me to obcas prepadne…ale zas mladsi dabel me uz dost otrkal :mrgreen: Ten ma skoro denne neco. minule dosel ze skolky s obri bouli na cele - narazil pri prochazce do lampy :roll: Spis mam strach az zacnou chodit sami domu, ven…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Veru-nka
826
4.2.16 22:33

To jo, skolka je mazec :) To maly syn pry tahne nozky za sebou a zakopava o ne :mrgreen: :think: A ven ho snad nepustim do 15t :lol: Sranda ale kdyz vidim ty deti samotne venku, nekdy zasnu :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lidym
2782
4.2.16 22:40

Já zase nechápala, když sousedka nechávala dvouleťáka samotného na zahradě. Myslela jsem si, jaké je krkavčí matka… A nechávám ho taky. Jen ho chodím kontrolovat, co tam dělá za lumpárny. Takže věřím, až bude větší a budu vědět, že nevletí pod auto, pustím ho samotného.
Když jsem měla 7,8 let, chodila jsem sama za kamarádkou na opačný konec městečka a v zimě se vracela i po tmě. Kamarádka v tom věku vyzvedávala bráchu ze školky. Úchyláci byli taky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Alyss
12959
4.2.16 22:56

@Veru-nka A co teprve skola :mrgreen: V zari mi volali do prace, at si prijedu peo starsiho - byli hrat minigolf, on si blbe stoupnul a dostal holi do hlavy…uz tady radsi nic psat nebudu, abych zakladatelku moc nedesila :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
z1908
1057
4.2.16 22:58

Ja to mam stejne. jen, kdyz hlida manzel nebo teta, tak jsem uz v pohode, zpocatku jsem tez nebyla. ale synovi je uz pres dva roky. katastrof scenare mam porad. skolku a skolu bych nejradeji zrusila :mrgreen: opravdu hruzu mam ale z padu na hlavu. u nas je to velmi casto a ja mam problem ten strach sama v sobe ukocirovat, ale snazim se…hlava je hlava.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Veru-nka
826
4.2.16 23:03

@Alyss Tak to by me kleplo :mrgreen: Tak snad si to v detstvi vybere a budete mit klid…vsichni :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Makronka222
996
4.2.16 23:08

Ja vidim zas hororovy scenare, kdyz mi doma mrne ma pohlidat na chvili pritel nebo nasi na cely den, proste uz si predstavuju jak mala je v postylce a treba si nacpe na sebe deku a udusi se, jelikoz ji pritel neprikreje tak, aby nemela sanci s perinou pohnout, ze ji necha nekdo v aute ve vedru/zime, nebo ze se utopi v bazenu. Ty predstavy hrotim jen v hlave, je to na facku, hlidaj ji jen 2× v mesici, co mam praci, snad se casem odpoutam diky tomu. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Míša Bery
266
4.2.16 23:29

Ahoj,

Jsem hodne uzkostliva, ale takovehle desive scenare si predstavuji vetsinou jen když ma syna na hlidani nekdo jiny. Kdyz ho mam na starost ja a leze na gauč a obcas i na okno, tak ho samozrejme hlidam, ale nebojim se tolik, jako kdyby to delal manzelovi. Nad budoucnosti taky takhle premyslim, rikala jsem si, ze bych ho nejradeji vodila do skoly az do patnacti, kdyz je svet v dnesni dobe tak zvraceny. Je lepsi se nesoustredit na veci, co se detem muzou stat, akorat tim podporis svou uzkost. Az půjde prcek do skoly, nebudes to videt tak cerne jako ted, kdyz ho vnimas takhle malinkeho a zranitelneho. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Lejaa
8959
5.2.16 00:04
@Anonymní píše:
Ahoj, radeji prosim anonymne.Mam 14 mesicu stareho syna. A cim je starsi tim vic se o nej bojim. Neni to nejaka posedlost, ze bych to mela doma oblozeny molitanem, to vubec. Jen proste kdyz se treba postavi na gauci, uz vidim hororovy scenare, jak spadne a rozbije si hlavu. Jakmile breci hned za nim bezim jestli si neco neudelal. Kdyz ho hlida pritel nebo mamka, tak furt myslim na to, aby ho ohlidali a on neco neprovedl. Uz myslim i na budoucnost, ze se mu neco stane ve skolce, ze se ztrati atd. Nebo si neumim predstavit, ze by sel nekdy v budoucmu sam ze skoly nebo nekam ven. Kdyz vidim co se dnes detem muze stat 8) celkem me to trapi, me mamka davala velkou volnost a byla jsem rada, ale co mam maleho, tak se uplne mamce divim co vsechno mi dovolila a byla v klidu. Mate to taky? Pevne doufam ze me to prejde :nevim:

Je to normální.. A strach o dítě tě neopustí nikdy, jen je potřeba se trochu obrnit a začít mu věřit..
Já se bála strašlivě, když se syna narodil, aby se neudusil jídlem, aby to, aby támhle to.. Nejhorší období pro mě bylo mezi rokem a rokem a půl, kdy jsem o něm vždycky říkala, že je jak „Nohy bez mozku“, prostě neřízená střela, neustále padal, 3× si rozbil hlavu a já zestárla snad o 10 let. Teď je mu 2,5 roku a jsem mnohem mnohem klidnější.. Vidím, že už je ve spoustě věcech šikovný.. A tím mě opustil i strach, jak to jednou bude ve školce:)
Zkrátka, bát se budeš už napořád, jen je potřeba s tím umět pracovat a hned všechno nevidět černě:) To přijde samo, uvidíš..:)
Teď mám druhého 3,5 měsíčního synka a už teď vše vnímám jinak, než s narozením prvního:)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
martina.se
72728
5.2.16 07:57
@Anonymní píše:
Ahoj, radeji prosim anonymne.Mam 14 mesicu stareho syna. A cim je starsi tim vic se o nej bojim. Neni to nejaka posedlost, ze bych to mela doma oblozeny molitanem, to vubec. Jen proste kdyz se treba postavi na gauci, uz vidim hororovy scenare, jak spadne a rozbije si hlavu. Jakmile breci hned za nim bezim jestli si neco neudelal. Kdyz ho hlida pritel nebo mamka, tak furt myslim na to, aby ho ohlidali a on neco neprovedl. Uz myslim i na budoucnost, ze se mu neco stane ve skolce, ze se ztrati atd. Nebo si neumim predstavit, ze by sel nekdy v budoucmu sam ze skoly nebo nekam ven. Kdyz vidim co se dnes detem muze stat 8) celkem me to trapi, me mamka davala velkou volnost a byla jsem rada, ale co mam maleho, tak se uplne mamce divim co vsechno mi dovolila a byla v klidu. Mate to taky? Pevne doufam ze me to prejde :nevim:

pokud Ti to nepřeroste přes hlavu, je to normální ;) ale jako hned lítat za prckem, protože se uhodil, tak se ulítám - náš je strašný tank :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
elibro
5.2.16 09:50

Řekla bych, že když ti to samotné vadí, tak to časem zkrotíš :)

  • Citovat
  • Upravit
Pettcherry
603
24.7.19 07:52

Ahoj, mám prvního půlročního syna, je mi 36 let. V posledních dnech na sobě pozoruji, že začínám, nebo už mám, v některých situacích o syna strach. Někdy mi stačí jen si ty situace představit, a sevře mě uplná úzkost. Okolí z manželovi strany, i moje máti, mi ještě před narozením synka dávali najevo jakési obavy, jak se zvládneme s mužem o synka postarat. Nemáme prý zkušenosti, dle nich žijeme (jak to nazvat?) volnomyšlenkářským životem… To je asi tím, že nemáme doma televizi, chováme pár zvířat, občas nějaké zachráníme a necháme dožít,… V mládí jsme s mužem jezdili po festácích, žili muzikou a přírodou, no a prostě jsme „oba takoví divný“ :-) - pro ně…
Dítě jsme si posledních pět přáli, dlouho nepřicházelo, až letos se zadařilo. Od té doby jsme pod drobnohledem, jestli má syn ostříhané nehty, čisté uši, tchyně když ho vidí, hned započne svojí kontrolu, jak sociální pracovnice… od začátku je mi to silně nepříjemné, ale už jsem to nějak zkousla a čas se svým synem si užívám a je to prostě nádhera a opravdu v něm vidím smysl mého života a nikdy bych neudělala vědomě nic, co by mu mohlo ublížit. Ale moje máti mi nedávno prohodila, že ať sipamatuji, že kdyby se mu něco stalo, čeká mě soud, vězení, že mít dítě není ve stylu jako psa nebo kočku…Pro úplnost, máti dělá celý život u Policie, vždy předloží nějaký případ hroznýho zanedbání dítěte nebo dokonce týrání… Někdy si až říkám, jestli by v budoucnu nebyla schopná, na mě klidně nějakou kontrolu zavolat??? až takhle jdou mé myšlenky… a k tomu se přidávají obavy, co když se proboha synovi něco stane, když pominu vše ostatní, vím, že by mi to ať by šlo o cokoli, bylo kladeno za vinu primárně. a v poslední době jsem občas vyklepaná z asi naprosto normálních věcí okolo mimča… třeba jet s ním autobusem do města… Nebo jít na setkání mezi víc lidí atd… tak nevím, jestli je to jen chvilkový stav, nebo jak s tím bojovat?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

BEBACARE FIBRE, GOS/FOS VLÁKNINA

  • (4.7) + 41 recenzí

Poradna dětského psychologa

Ikona - Václav Mertin

PhDr. Václav Mertin

Syn hodně vodí za ruku

  • 16.09.26
  • Anonymní

Dobrý den, nedávno jsem narazila na informací, že časté vodění za ruku, pokládání ruky dospělého na hračky apod. může být znakem autismu.... Odpověď

Dítě se bojí jít ven

Dobrý den, píšu vám ohledně syna, kterému je čerstvě 5 let. Je hodně nervní, nemá žádnou autoritu k nikomu, ani ke mně. Tento rok měl nastoupit... Odpověď

strach z otce

Dobrý den, jsem babička jedenáctiletého vnuka, který byl po rozvodu rodičů svěřen do péče matky. Ještě před rozvodem se otec odstěhoval do 300... Odpověď

Děti a otec bez zájmu o ně

  • 07.06.26
  • Anonymní

Dobrý den, manžel se před již delší dobou odstěhoval pod záminkou péče o clena rodiny. Se mnou se nedomlouval a synům, tehdy 6 a 12 let nic... Odpověď

Strach z dětí u 2lete

  • 18.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, Naše dvouletá dcera má velký strach z ostatních dětí. Poprvé jsem si toho začala všímat okolo 1 roku, ale myslela jsem si že je to... Odpověď