Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám strach o dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
4.2.16 21:11
Je to normální, a ten strach bude furt, ale snaž se ho zmenšovat. Není dobré se pořád stresovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
brko
4.2.16 21:14
Mam to taky, ale umim si rozumove zduvodnit, proc se mi to deje.Diky tomu jsem nohama na zemi a sve bujne predstavy zahanim docela snadno.
- Citovat
- Upravit
4.2.16 21:16
No strach je normální, ale toto už hranice přesahuje. Mě to teda už normální nepříjde vymýšlet scénaře co se stane za deset let a z hrůzou na to myslet. Místo aby ses z dítěte radovala, díváš se na něho z úzkostí aby se mu něco nestalo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 21:24
@Anonymní píše:
Ahoj, radeji prosim anonymne.Mam 14 mesicu stareho syna. A cim je starsi tim vic se o nej bojim.Neni to nejaka posedlost, ze bych to mela doma oblozeny molitanem, to vubec. Jen proste kdyz se treba postavi na gauci, uz vidim hororovy scenare, jak spadne a rozbije si hlavu. Jakmile breci hned za nim bezim jestli si neco neudelal. Kdyz ho hlida pritel nebo mamka, tak furt myslim na to, aby ho ohlidali a on neco neprovedl. Uz myslim i na budoucnost, ze se mu neco stane ve skolce, ze se ztrati atd. Nebo si neumim predstavit, ze by sel nekdy v budoucmu sam ze skoly nebo nekam ven. Kdyz vidim co se dnes detem muze statcelkem me to trapi, me mamka davala velkou volnost a byla jsem rada, ale co mam maleho, tak se uplne mamce divim co vsechno mi dovolila a byla v klidu.Mate to taky? Pevne doufam ze me to prejde
Je. Nemám. Doufej, už jen pro blaho děcka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 21:27
My máme 15 měsíčního syna a tohle měl jeden čas přítel. Také viděl horrorové scény, když třeba malý skákal po posteli nebo lezl na stůl. Já to naštěstí nemám. Ne, že bych se o něj nebála, bojím, ale ne tolik. Naopak s tím, že malý půjde do školy sám, nebo kamkoliv ven a něco se mu stane nebo se mi nevrátí z toho mám silenej strach. Také jsem mela celkem volnost a teď se tohohle do budoucna desim. Zase ale ne, že bych nad tím neustále přemýšlela, to ne. Občas me to napadlo, ale až ten čas přijde tak myslím, že to opadne a desit se přestanu. Chápu tě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lizzi
4.2.16 21:37
Upřímně, takový strach o děti nemám. Nevím, kde se to ve mě bere, asi pud sebezáchovy abych se nezbláznila, ale už od malička v ně mám velikou důvěru. Samozřejmě úměrně jejich věku, ale nikdy mě nenapadlo se strachovat „co bude“. 
- Citovat
- Upravit
4.2.16 21:54
Já to tak nemam, razim heslo že si občas musí trochu nabít čumáček, aby zjistili že po gauči se neskáče, atd.. 
ale tuhle jsem na fb v nějaké diskuzi četla, že děti 15m pod dohledem krájí v ostrým nožem okurky apod. 
a na to jedna paní psala, že jejich batole dostalo nůž k Vánocům 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 21:58
No takhle masakristicky to teda nemám, ba naopak, když hlídá tchyně nebo manžel a já jsme pryč, tak to úplně pustím z hlavy, protože to co se může stát stejně neovlivním, když tam nejsem
co je moje noční můra, tak, že se mi malá někde ztratí - třeba v obchoďáku, že se někam zadívám a najednou je dítě v troubě…nebo že mi jí někdo unesene a někomu třeba prodá, třeba do úplně jinýho státu, nebo si ji nechá nějaká potroublá ženská, co sama přišla o mimčo a hráblo jí
takový ty případy, ala Nataša Kampusch
nedávno ukázovali v TV jak nějaká ženská čapla 8mi letou holčičku a mazala s ní někam do pryč a kdyby si jich nevšiml ten pejskař co zavolal policii, tak by jí odtáhla bůhví kam - tak to je moje noční můra šílená
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 22:02
Ne, takový strach jsem nikdy nezažila. Mám hodně živé dítě, které pořád někam leze, skáče. Každý den se potluče. To bych skončila v blázinci.
@štěpánka11 Taky jsem razila heslo, že si musí nabít čumáček…asi mám extra blbé dítě. On je schopný si ho nabít stejným způsobem x krát. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 22:04
Mám jen zdravý strach o děti. Někdy mi přijdou nesmyslné řeči babiček jak to že nestojím u malého za zadkem a nechytám ho (je mu rok a učí se krůčky).. když spadne tak se přeci bouchne 
no co, tím se snad učí né?! Mám ještě starší dceru (6 let) a přežila stejnou výchovou.. děti se musí „obouchat“ aby věděli co můžou a co ne. Ale neboj, byla jsem dojata když malá šla poprvé do školky..bude sama mezi cizími.. a taky to přežila! A letos jde do školy a myslím že potřebuje školu samostatnosti dál. V dnešní světě to jinak nejde, děti by měli mít sebevědomí a nenechat si nic líbit. Ale v rámci slušného chování samozřejmě. Nejsem zas zastáncem drzého nevychovaného dítěte! Chyť rozum do hrsti a podpoř své dítě od mala.. s rozumem!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 22:05
@Lidym 
mám doma to samé. sice je mu teprv rok..ale je to palice dubová.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 22:12
U prvniho ditete je vzdycky strach trosku prehnany.. Zkus mu trosku verit.. U me se to spravilo druhym ditetem.. Clovek je uz trosku otrkany… Ale strach budes mit vzdycky s tim neudelas nic… To vidim na sve mame, je zoufala kdyz ji volam ze mam chripku div se z toho nezhrouti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.2.16 22:17
Rekla bych, ze se zbytecne stresujes. Taky mam o syna strach jako kazda mama Ale trosku volnosti myskim, ze Tobe ani malemu neuskodi. Uzivej si, ze je v pohode a zbytecne se netrap
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
tartaletka
4.2.16 22:19
Je to normální, taky mi v tomto veku prislo, ze je nikdy nespustim zoci, nenecham lezt na strom apod., ale casem se ten strach zmirnuje a ziskavam vetsi důvěru. A taky je to dite od ditete, prvni dite mi leze do vysek, v 18m skakalo z 120 cm vysoke komody a byla jsem v pohode, u druheho mam strach, kdyz mi ve dvou letech skace z gauce, je vetsi kopytko
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj, radeji prosim anonymne.
Mam 14 mesicu stareho syna. A cim je starsi tim vic se o nej bojim. Neni to nejaka posedlost, ze bych to mela doma oblozeny molitanem, to vubec. Jen proste kdyz se treba postavi na gauci, uz vidim hororovy scenare, jak spadne a rozbije si hlavu. Jakmile breci hned za nim bezim jestli si neco neudelal. Kdyz ho hlida pritel nebo mamka, tak furt myslim na to, aby ho ohlidali a on neco neprovedl. Uz myslim i na budoucnost, ze se mu neco stane ve skolce, ze se ztrati atd. Nebo si neumim predstavit, ze by sel nekdy v budoucmu sam ze skoly nebo nekam ven. Kdyz vidim co se dnes detem muze stat
celkem me to trapi, me mamka davala velkou volnost a byla jsem rada, ale co mam maleho, tak se uplne mamce divim co vsechno mi dovolila a byla v klidu. Mate to taky? Pevne doufam ze me to prejde 