Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mám to s ním vzdát?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.12.23 12:59
@Anonymní píše:
Ahoj, chci se zeptat na malou radu. Měla jsem vztah s přítelem tři roky, z toho dva roky super, před necelým rokem nastoupil do nové práce a všechno šlo z kopce. Vídávali jsme se najednou opět jen o víkendech, začínal čím dál tím více upřednostňovat své nové kamarády přede mnou. Alkohol, hospoda, našel si tam i kamarádku, se kterou se za mými zády tahal…
Před měsícem jsme se hodně pohádali a já v tom vzteku odešla. On se mi pak neozval a mě to bylo líto, tak jsem se to snažila urovnat. On mi na ten popud řekl, že už mě nemiluje, že mě bere jako samozřejmost, že jsem si ho tak naučila. Zároveň řekl, že si jeho lásku vynucuju a že na něj tlačím, chtěl se se mnou rozejít. Řekla jsem, že to můžeme zvládnout, stačí jen chtít.
Nebyli jsme v kontaktu nějaký ten týden, když mi napsal, že by se chtěl sejít, a já, týden už celá bolavá, citlivá a ubrečená, nechtěla, protože jsem se bála jen dalšího ublížení. No nakonec jsem šla, kráva blbáPovídali jsme si, smáli se, byl hodný a starostlivý. Nakonec to ovšem dopadlo tak, že se znovu objevil jeden z jeho kamarádů a já šla stranou, zalezl do hospody, mě nechal stát přede dveřmi se slzama na obličeji.
Dopadlo to tak, že mi řekl, že potřebuje čas na to, aby zjistil, jestli se mnou chce ještě být.
A já? Jsem nešťastná. probrečené dny jsou pryč, ale pořád na něj myslím, dívám se na naše fotky, čtu si zprávy, kdy jsem ještě patřila mezi priority. Snažila jsem se do vztahu dávat vše, vařila, prala, uklízela, chystala svačinky, byla jsem tu pro něj, plánovala aktivity, dovolené, kupovala dárky, objímala ho, dávala jsem najevo, že ho miluji všemi způsoby.
A teď jsem ve fázi, kdy se bojím, že se vrátí se stejným nastavením - kamarádi, chlast a hospoda (najednou mi taky ukázal, jak on umí být kreativní, plánoval s němi výlety, rezervoval místa v restauracích, se mnou NIKDY NIC, vše jsem dělala já), ale ještě více se bojím, že ho ztratím. I přes to všechno ho miluji…
Ne, ty potřebuješ čas, abys zjistila, že s ním být nechceš a nepotřebuješ. Tohle tě jen ničí a nikam to nevede.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.23 12:59
Dost se ponizujes a on si te vubec nevazi. Vubec bych neinvestoval cas ani city do nekoho, kdo si musi nejdriv rozmyslet, jestli se mnou chce byt.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.23 13:05
@Anonymní píše:
Ahoj, chci se zeptat na malou radu. Měla jsem vztah s přítelem tři roky, z toho dva roky super, před necelým rokem nastoupil do nové práce a všechno šlo z kopce. Vídávali jsme se najednou opět jen o víkendech, začínal čím dál tím více upřednostňovat své nové kamarády přede mnou. Alkohol, hospoda, našel si tam i kamarádku, se kterou se za mými zády tahal…
Před měsícem jsme se hodně pohádali a já v tom vzteku odešla. On se mi pak neozval a mě to bylo líto, tak jsem se to snažila urovnat. On mi na ten popud řekl, že už mě nemiluje, že mě bere jako samozřejmost, že jsem si ho tak naučila. Zároveň řekl, že si jeho lásku vynucuju a že na něj tlačím, chtěl se se mnou rozejít. Řekla jsem, že to můžeme zvládnout, stačí jen chtít.
Nebyli jsme v kontaktu nějaký ten týden, když mi napsal, že by se chtěl sejít, a já, týden už celá bolavá, citlivá a ubrečená, nechtěla, protože jsem se bála jen dalšího ublížení. No nakonec jsem šla, kráva blbá
Dopadlo to tak, že mi řekl, že potřebuje čas na to, aby zjistil, jestli se mnou chce ještě být.
A já? Jsem nešťastná. probrečené dny jsou pryč, ale pořád na něj myslím, dívám se na naše fotky, čtu si zprávy, kdy jsem ještě patřila mezi priority. Snažila jsem se do vztahu dávat vše, vařila, prala, uklízela, chystala svačinky, byla jsem tu pro něj, plánovala aktivity, dovolené, kupovala dárky, objímala ho, dávala jsem najevo, že ho miluji všemi způsoby.
A teď jsem ve fázi, kdy se bojím, že se vrátí se stejným nastavením - kamarádi, chlast a hospoda (najednou mi taky ukázal, jak on umí být kreativní, plánoval s němi výlety, rezervoval místa v restauracích, se mnou NIKDY NIC, vše jsem dělala já), ale ještě více se bojím, že ho ztratím. I přes to všechno ho miluji…
Vidíš, řekl ti přesně co bylo špatně. A ty místo aby ses poučila, tak to tady vyzdvyhuješ jako, že tě má kvůli tomu milovat. Ne. Kvůli tomuhle si tě vždy každý přestane vážit a vždy každý tě bude brát jako samozřejmost.
A navíc, jak sis to jako představovala do budoucna? Ty budeš kromě práce a domácnosti ještě komplet obstarávat třeba 2 děti a panáček přijde z práce a nohy nahoru u TV. To bys akorát zničila dětem rodinu, až bys ho vykopla. Nebo si myslela, že s narozením dítěte se mávnutím kouzelného proutku změní a začne, proti tvé výchově, se starat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.23 13:09
Tak se zase časem odmiluješ no. Se stává - on o tebe nestojí a já teda vůbec nechápu, proč ty stojis o něj 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.12.23 13:15
@Sisika9
To byla celkem ostrá slova 
Jsem autorka příspěvku, omlouvám se za anonym, ale mám to tak z určitých důvodů.
Ne, materiální věci určitě nejsou důvodem, proč toho druhého milovat, s tím souhlasím. Ale jsem zase u toho, že právě před dvěma lety to všechno oceňoval, a já to dělala dál v domnění, že to časem znovu oceňovat bude… Všichni říkají, „on si to uvědomí, zase přileze, takovou jako ty už nenajde..“ a já (asi je to mladická naivita, je mi 22) si říkám, že se zase změní když uvidí, že už mě nemá..A asi tak nějak… čekám? Nevím, jsem strašně zmatená…Dělám si své věci, mám dost aktivit, přátel…ale myslím na něj pořád. A taky pořád doufám.
PROSÍM, POTŘEBUJU PRAŠTIT PÁNVÍ PO HLAVĚ!
- Citovat
- Upravit
3.12.23 13:24
@Anonymní píše:
@Sisika9
To byla celkem ostrá slova
Ne, materiální věci určitě nejsou důvodem, proč toho druhého milovat, s tím souhlasím. Ale jsem zase u toho, že právě před dvěma lety to všechno oceňoval, a já to dělala dál v domnění, že to časem znovu oceňovat bude… Všichni říkají, „on si to uvědomí, zase přileze, takovou jako ty už nenajde..“ a já (asi je to mladická naivita, je mi 22) si říkám, že se zase změní když uvidí, že už mě nemá..A asi tak nějak… čekám? Nevím, jsem strašně zmatená…Dělám si své věci, mám dost aktivit, přátel…ale myslím na něj pořád. A taky pořád doufám.
PROSÍM, POTŘEBUJU PRAŠTIT PÁNVÍ PO HLAVĚ!
Nenajde, s tím souhlasím. Protože mi přijde samozřejmé, že taková péče prostě nemá ve vstahu budoucnost. Leda bys to vykompenzovala tím, že po něm budeš od začátku chtít, aby tě komplet živil (včetně tvých výdajů, kapesneho atd.) To pak uvidí, že tvá snaha má nemalou cenu, to je podle mě jediná cesta, kdy vztah s pečující partnerkou má budoucnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.23 13:26
Moje kamarádka na tom byla dost podobně. Její chlap, ze začátku hodný, starostlivý dělal pro ni první poslední, ji po roce začal úplně ignorovat a večery trávil pouze se svými kamarády. Byla z toho naprosto zoufalá, myslela, že jí zahýbá a ukázalo se, že měla pravdu - skutečně ji podváděl, ale se svými „kamarády“. Byl gay, který se za svou orientaci styděl a ji využíval jen jako zástěrku.
Ať už je to s tím tvým jakkoliv, je vidět, že si tě vůbec neváží a ze vztahu chce vycouvat. Někdo takový si tě nezaslouží, jen se kvůli němu zbytečně trápíš a ztrácíš čas. Nenech se sebou takto zametat, máš určitě na lepšího! budu držet palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Sonarka
3.12.23 13:28
Prosímtě kopni toho vocase do zádele s rozeběhem 
Chápu, že to ještě bolí, ale časem si uvědomíš, že tohle žádná ztráta nebyla.
- Citovat
- Upravit
andrasteia
3.12.23 13:32
Kocko, je mi lito, ale je konec 
Vim, ze to boli, ale preboli to. Zkus to brst jako zkusenost.
A je super chtit o partnera pecovat-ja tak taky ukazuju lásku - ale nemel by se z tiho stat zvyk.
A rada do budoucna:
Nebud chlapem, co je s tebou jenom kvuli tomu, zr mu zvysujes životní úroveň.
- Citovat
- Upravit
3.12.23 13:34
Je to krute, ale ze te „bral jako samozrejmost“ je asi dle popisu pravda. Nikdo nepotrebuje otrokyni, teda normalni chlap ne. Mam dojem, jak kdyby sis myslela, ze te bude milovat, protoze toho pro nej tolik delas. Naopak casto je to naopak a partner si druhyho nevazi, kdyz on sam si nevazi sam sebe a pasuje se do role sluhy/sluzky.
Necekala bych, ze z nej vykreses city. Rekl ti, ze s tebou byt nechce, nemiluje te - a taky se podle toho choval 
Je mi to lito 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.23 13:36
Ty ho nemiluješ, ty miluješ tu sentimentální vzpomínku na časy, kdy vám to klapalo. Ale to už je minulost.
Je logické, že je ti smutno a trpíš (bacha, vánoce budou v tomhle směru setsakra kruté, tak nevyměkni), ale kazdým dnem se přibližuješ konci toho trápení a šanci potkat někoho daleko vhodnějšího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.23 13:47
@Anonymní píše:
@Sisika9
To byla celkem ostrá slova
Ne, materiální věci určitě nejsou důvodem, proč toho druhého milovat, s tím souhlasím. Ale jsem zase u toho, že právě před dvěma lety to všechno oceňoval, a já to dělala dál v domnění, že to časem znovu oceňovat bude… Všichni říkají, „on si to uvědomí, zase přileze, takovou jako ty už nenajde..“ a já (asi je to mladická naivita, je mi 22) si říkám, že se zase změní když uvidí, že už mě nemá..A asi tak nějak… čekám? Nevím, jsem strašně zmatená…Dělám si své věci, mám dost aktivit, přátel…ale myslím na něj pořád. A taky pořád doufám.
PROSÍM, POTŘEBUJU PRAŠTIT PÁNVÍ PO HLAVĚ!
Prave proto, ze jsi jeste naivni, ti to pise takhle ostřeji 
jako jo, on mozna jeste prileze, ale ty bys ho uz neměla chtít. Změní leda tak prd. Az ho prestane bavit nova kamoska, mozna prileze, zpet do tepleho jisteho hnízdečka, ze kterého si dle potreby bude behat za kámošema. Ty by ses mela rozmyslet, jestli tohle je to, co chceš…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj, chci se zeptat na malou radu. Měla jsem vztah s přítelem tři roky, z toho dva roky super, před necelým rokem nastoupil do nové práce a všechno šlo z kopce. Vídávali jsme se najednou opět jen o víkendech, začínal čím dál tím více upřednostňovat své nové kamarády přede mnou. Alkohol, hospoda, našel si tam i kamarádku, se kterou se za mými zády tahal…
Povídali jsme si, smáli se, byl hodný a starostlivý. Nakonec to ovšem dopadlo tak, že se znovu objevil jeden z jeho kamarádů a já šla stranou, zalezl do hospody, mě nechal stát přede dveřmi se slzama na obličeji.
Před měsícem jsme se hodně pohádali a já v tom vzteku odešla. On se mi pak neozval a mě to bylo líto, tak jsem se to snažila urovnat. On mi na ten popud řekl, že už mě nemiluje, že mě bere jako samozřejmost, že jsem si ho tak naučila. Zároveň řekl, že si jeho lásku vynucuju a že na něj tlačím, chtěl se se mnou rozejít. Řekla jsem, že to můžeme zvládnout, stačí jen chtít.
Nebyli jsme v kontaktu nějaký ten týden, když mi napsal, že by se chtěl sejít, a já, týden už celá bolavá, citlivá a ubrečená, nechtěla, protože jsem se bála jen dalšího ublížení. No nakonec jsem šla, kráva blbá
Dopadlo to tak, že mi řekl, že potřebuje čas na to, aby zjistil, jestli se mnou chce ještě být.
A já? Jsem nešťastná. probrečené dny jsou pryč, ale pořád na něj myslím, dívám se na naše fotky, čtu si zprávy, kdy jsem ještě patřila mezi priority. Snažila jsem se do vztahu dávat vše, vařila, prala, uklízela, chystala svačinky, byla jsem tu pro něj, plánovala aktivity, dovolené, kupovala dárky, objímala ho, dávala jsem najevo, že ho miluji všemi způsoby.
A teď jsem ve fázi, kdy se bojím, že se vrátí se stejným nastavením - kamarádi, chlast a hospoda (najednou mi taky ukázal, jak on umí být kreativní, plánoval s němi výlety, rezervoval místa v restauracích, se mnou NIKDY NIC, vše jsem dělala já), ale ještě více se bojím, že ho ztratím. I přes to všechno ho miluji…