Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máma mě nerespektuje
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
26.3.25 20:58
@anonym 57493829
radu? podobná diskuse v bleděmodrém je tu asi jen jedna za každý den,
vymezit se, nestýkat se, omezit návštěvy -
a stokrát omleté - jejich chování nezměníš, můžeš změnit pouze svoje chování
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.25 21:03
No, omezila bych styk. Nemůžou si jen tak změnit pravidla hry. Si myslím, že by tady chtělo aby byl důrazný hlavně otec děti a stál za tebou. Před ním by mohli mít větší respekt něž před tebou. A pokud začnou měnit plány vůbec bych se s nimi o tom nebavila a udělala to tak, jak já chci. Spíš chtějí okolí ukázat jak jsou vzorní prarodiče.
- Citovat
- Upravit
26.3.25 21:05
Když s tebou pokaždé pár měsíců nemluví, kdo pak iniciuje první kontakt? Jestli ty, tak se na to teď vykašli 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.25 21:11
Ten kontakt je právě nulový, oni mě nekontaktují, buď se domluví s partnerem a ten jim děti zaveze, nebo předá. Nebo se s dětmi prostě nevidí. Ale poslední dva měsíce si vyzvedávají jednou týdně děti vždy ze školky, a pak je přivezou, nebo si pro ně zajedeme my.. Takže kontakt s dětmi mají, se mnou ne..
- Citovat
- Upravit
26.3.25 21:12
@anonym 57493873
no a kde je teda problém? ty chceš, aby se s tebou bavili?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.25 21:15
Omezila bych kontakt.
Pokud by proběhla nějaká eskapáda, dala bych si půl roku, než bych jakýkoliv kontakt připustila. Pokud by se zase chovali takhle a zase by byl problém, tak bych se odmlčela na dalších 6 měsíců.
Možná by jim došlo, že pokud se se mnou a s mojí rodinou chtějí stýkat, tak se budou muset začít chovat jako normální lidi, možná ne… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.25 21:16
A zkusila jsi na ně aspoň jednou úplně normálně zařvat, že ty jsi rodič a ty rozhoduješ? Ne, viď? Ty se snažíš o citlivou konverzaci, kterou mají úplně u perdele, stejně jako tebe. Ono by bylo na čase, abys sis přesně v duchu jejich komunikace vymezila hranice a ukázala, že jsi dospělá ženská a ne to připos. raný děcko, co pořád dělá, co chtějí. Postav se sama za sebe, ukaž, že se umíš zdravě naštvat a když s tebou nebudou mluvit, tak hlavně nepřilejzej jako první.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.25 21:16
@stinga 57493876
Ano, jsou to mí rodiče a trápí mě, že se ke mně chovají často jako ke kusu hadru, stylem dej nám děti a už běž, nezajímáš nás.. Vím, že to nedokážu lépe popsat, ale prostě mi to ubližuje.. Kdyby to byl kdokoliv jiný, tak ten vztah ukončím a jdu si svou cestou, ale tady jsou mí rodiče a mé děti, nechci jim bránit v kontaktu, ale také nechci, aby se ke mně takto neuctivě chovali a děti tomu přihlížely..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.3.25 21:18
@Janli 57493896
Vidíš, to mě nenapadlo, vždy se snažím komunikovat slušně, ale možná by tohle mohlo zabrat..
- Citovat
- Upravit
26.3.25 21:20
@anonym 57493897
Tak jim ty děti nedávej. Nejsou jejich majetek.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.3.25 21:27
Děti o nic nepřijdou, když se s nimi přestanou vídat. Do budoucna naopak získají. Tohle chování si k tobě jako k dceři nemůžou dovolovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.3.25 21:27
Mám to podobně. Taky mi matka stále kecá do života, přestože je mi už 30+. Někdy mě i citově vydírá. Nejhorší je, že já jsem jedináček a tak jsou na mně dost upnutí. Své rodiče mám moc ráda, vždy mi dávali první a poslední. To samé mým dětem. O to těžší je jim odporovat. Vždy to skončí hádkou. Musím skákat tak, jak oni pískají jinak je zle. Bohužel jsem se ještě nenaučila jim říct ne. Neumím to. Nechci je zklamat, aby na mě byli naštvaní. 
Raději udělám jak si přeje ona než se s ní dohadovat a přerušit kontakt. Vím, že nikoho jiného než mě a mé děti nemají. Také si nevím rady.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Přeji hezký večer, omlouvám se, že to bude delší, ale hodně mě tato situace trápí a tady jsem vždy dostala hodně dobrých rad a tipů, které mi pomohly.
Můj vztah s mámou býval komplikovaný i dříve, ale vše se výrazně zhoršilo od doby, kde se mi narodily děti a ona jakoby nedokázala přijmout roli, kde nemůže o všem rozhodovat a určovat a má tendenci mi zasahovat do mých kompetencí a zpochybňovat mé výchovné postupy. Když jsem byla dítě, tak se o mě vždy příkladně starala, měla jsem pestré svačiny, kroužky, hrála si s námi, brala nás ven, ale nemohla jsem si třeba vybrat kroužek, kam půjdu na školu, jak budu trávit volný čas apod.. Takže dostalo se mi od ní hodně péče i lásky, na druhou stranu mi chyběla nějaká ta elementární svoboda rozhodovat si o svých věcech.. A řekla bych, že toto přetrvává a máma nedokáže zkousnout, že dělám některé věci jinak, než by ona chtěla a nebere v potaz, že už jsem dávno dospělá (30+).
Poté vznikají konflikty právě ze situací, kdy se snaží překročit své kompetence, poslední se stala včera, kdy mi řekla, že si s tátou o víkendu vezmou děti na chatu a budou je hlídat, když jdeme s partnerem na koncert. Poděkovala jsem jí, ale řekla, že to nepůjde, že už mám pro děti domluvené hlídání, a navíc má za nimi přijet jejich teta, kterou mají moc rádi a vidí ji jen párkrát za rok. Jen podotknu, že máma byla první volba, kterou jsem o hlídání v tu sobotu požádala, ale odmítla, proto jsem požádala rodiče od partnera. Máma na to suverénně řekla, že to mám tedy zrušit, a že děti budou hlídat oni. A že teta za nimi může přijet přece i jindy. Když jsem řekla, že by to ode mě nebylo fér, že s tím počítají, a že na chatu mohou jet přece i v jiný víkend, tak už na mě začala křičet, urážet mě a vyhodila mě z domu, vše viděly mé děti, což pro ně není dobré… Tyto situace jsou vždy podobné, rodiče si něco umanou, a když není po jejich, tak na mě začnou křičet, vyčítat a pak se mnou třeba pár měsíců nemluví.. Já se roky snažím o citlivou komunikaci, najít společnou řeč, ale prostě trvám na tom, že pokud chtějí děti, tak je třeba termín domluvit společně a nemohou očekávat, že teď je zrovna chtějí a já vše domluvené zruším. Tohle jim ale nevyhovuje, asi to berou jako podřadné, že by se měli se mnou domluvit. A nevím, co dál… Nechodí k nám na návštěvy, zvala jsem je už nespočetněkrát, čas s námi trávit nechtějí, zajímají je jen děti.. Děti je mají rádi, ale tuhle situaci vnímají a nechci, aby si do života odnesly jako vzor tenhle despekt a neúctu.. Už to předávání dětí, kdy si je vezmou, mě ignorují, ani na pozdrav neodpoví… má někdo radu?