Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Maminky a "chlapské dotazy"
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.1.10 12:59
Jo takhle. Tak to bych zodpovědět snad zvládla taky, stejně dobře jako táta, létání, to byl můj koník. I když modelařit mě teda moc nebavilo, ale náš taťka byl modelář vášnivý. No, taky bych moc nerozlišovala na chlapské a ženské dotazy ani v tomto směru. Mám takový dotaz. když jsi vedl ten modelářský kroužek, brali jste i holčičky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.10 13:39
Evelína píše:
Efi, vsak kdyz je to manzeluv konicek, tak je jasne, ze o tom vi dost.Nas bavi historie oba stejne, ale asi ani jeden bychom nebyli tak precizni jako Tvuj manzel, ale uspokujujici odpoved bychom snad dali oba
Ja vim, ze budu plavat v otazkach, ktere se tykaji fyziky, chemie, ale stejne by na tom byl treba i muj otec
Tak proto ty oblasti nerada rozdeluji na „typicky zenske a muzske“
Jasně, prakticky to fakt nejde rozdělovat Když je doma jen jeden rodič, tak musí zvládnout vše 
Takže manžel s tričkem „Nejlepší maminka“ zvládal vše, když jsem bývala o víkendech ve škole.. 
Já se snažím stejně, když má ty sedmnáctihodinové služby za sebou a např. 2 celé dny o něm nevíme.. tak jsem zas míma/táta já
Pardon z OT, neznám tě Evelínko z diskuze Studující maminky, kam jsem kdysi chodila? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.10 14:06
Efi, si delas srandu, ze si me nepamatujes? Ale je pravda, ze Ty jsi vlastne koncila o rok driv, ze? 
Koukam, ze druhe ditko uz taky neni nejmladsi 
Nejak to leti
Omlouvam se tema mimo diskusi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.10 15:09
Gino, já jsem v tomhle rozdíly mezi klukama a holkama taky nedělal, no a navíc jsem počítal s tím, že dětské zájmy jsou každou chvilku jiné. Spíš jsem bral modelařinu na vesnici (2500 obyvatel…) jak spojovací můstek k tomu, abych jim v pozdějším věku řekl něco o národní historii. Speciálně o těch našich zahraničních jednotkách. Chtěl jsem něco připojit i o domácím odboji a kolaborantech, ale tam jsem narazil. Ten náš region se za první republiky vyznačoval vysokou aktivitou Národní obce fašistické (v roce 1935 tam získali v parlamentních volbách skoro 15 procent hlasů). No a každý takový příběh by se určitě dotkl některých rodin, jak mně bylo „naznačeno“. Tahle historie ještě holt není úplně mrtvá…
Jenom se zeptám: co je to za éro, ve ketrém sedíš na té fotce? Já to z palubky nepoznám…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.10 15:20
Evelína píše:
Efi, si delas srandu, ze si me nepamatujes?
Koukam, ze druhe ditko uz taky neni nejmladsi
Evelínko, to víš, je to už přes rok a půl, co jsem v diskuzi skončila.. v kombinaci s mým věkem… skleróza je zlá… 
a já si nebyla jistá, jestli v tvém nicku nebylo např. písmeno navíc.. a už bych byla vedle
Gratuluji k dalšímu těhulkovství 
, přeji příjemný porod a ať to zvládáš… dle věkového rozdílu to bude na začátku asi záhul, ale ty jsi šikula, když jsi při dítěti i studovala… takže se o tebe nebojím…
Jurovi se omlouvám za odklon od tématu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.1.10 16:08
V pohodě, děvčata.. Diskuse jsou od toho, aby lidi diskutovali. A že se původní tém azasune někam dozadu, to není až tak velký problém… Tahle činnost nás přece neživí ani neurčuje osud půlky lidstva 
, takže vlastně o nic nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.10 12:25
Gino, díky za upřesnění… Tak mně teď napadá, že jsem tím svým upřesněním to téma asi dost zúžil na modely a historii. Některá z vás tady zmínila otázky z fyziky… No mně šlo o to, jak zareagujete, když vám dítko položí otázku, mířící na vaše „bílé místo“ ve znalostech. Maminky v mém okolí právě tady často pužívaly větu „Na to se běž zeptat tatínka…“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.10 13:44
Juro,
když dotaz padne na neúrodnou půdu, tak se nesnažím vymyslet odpověď za každou cenu, abych neříkala nesmysly.. nesnažím se otázku odbýt.. Ale prostě přiznám, že nevím/nemohu si vzpomenout, ale že to zjistím, resp. spolu zjistíme… Najdem to ve slovníku cizích slov, ve slovníku nespisovné češtiny, na netu či zavoláme tatínkovi, prarodičům…
Tak před měsícem jsem zrovna řešila, proč se desetikoruně říká pětka.. pár dní předtím dotaz na to, jak se vyrábí auto.. tak jsem k „přednášce“ o pásové výrobě našla na youtube i video pro lepší předstvu..
Myslím, že nevědět není ostuda… když si bude dítě myslet, že dospělý ví vše, tak ho to může také podvědomě stresit, že my jsme dokonalí a ono si tak nepřipadá /protože hodně neví.. nebude si umět představit, že někdy bude vědět též vše apod./
Spíš mi vadí, když se dítě zeptá a nedostane žádnou odpověď…
Onehdá jsem čekala se sousedkou na výtah a její synek se snažil přecvakout vypínač… ale on se stále vracel do původní polohy… zkoušel to a zkoušel… dostal vynadáno, že furt cvaká… 
přitom on jen chtěl, aby se to přecvaklo, že… pak se zeptal, proč to tak dělá… A ona mu neřekla nic… 
On se zeptal znovu… a žádná reakce… tak přestal..
Děti se akorát touto formou naučí neptat…
Jinak odpověď „Na to se běž zeptat tatínka“ by mně, jako velmi citlivému dítěti připadala jako „moje otázka je nezajímavá, máma neví odpověď a ani ji ta odpověď nezajímá… musím si to zjistit sám…“ - tenhle přístup by mi na sebevědomí moc nepřidal…
Kdyby mi máma řekla - To je zajímavá otázka, bohužel nevím odpověď, ale pojď, půjdeme se zeptat táty.. Tak by mi to přišlo jako „Máma to neví, ale zajímá jí to, to znamená, že jsem narazila na zajímavou věc.. zajímá se o to, co mne trápí apod.“… tak tento přístup by mi sebevědomí posílil…
Přitom v obou případech maminka neví a dítě jde za tatínkem, že.. 
Ale já jsem „citlivka“, které hodně na těch slovíčkách a přístupu záleží.. spousta maminek by si asi klepala na hlavu
To je zas román… to je tak, když dítko je s tatínkem na horách a já mám na starosti jen spící mimko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.1.10 18:34
Efi, tak takhle, jak odpovídáš ty, si představuju odpověď osvícených rodičů; škoda jenom, že takových není v tomto národě víc. Takhle se z nás asi těžko stane druhý Benelux, to spíš máme blíž k Ukrajině (a že těch Ukrajinců mám okolo sebe v poslední době až nezdravě moc). Holt všechno začíná u výchovy v dětství, za takového čtvrt století se nám to vrátí třeba v podobě chování pánů manažerů…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.10 19:14
Jejda typicky mužské dotazy (to by mi asi spíš vytanula na mysl ta noční poluce, jelikož tam skutečně jen teoretizuji). Co se týče modelů a stíhaček tuším že můj muž by nevěděl více než já. Válku bych snad nějak dala, tedy. Ale rozhodně by to bylo super téma pro pradědu a strejdu ti by byli nadšení (pradědeček tedy jistě, jen bych ho musela lehce zarazit, protože by stoprocentně sklouzl k vychvalování komunistů).
Jinak nevidím důvod proč neříci nevím, proč se nejít podívat do knihy, zeptat někoho jiného či prohlédnout internet. Pokud dítko chce vědět více než vím určitě nevydrží čekat na tatínka třeba tři dny (bývá občas mimo domov pracovně).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.1.10 19:46
Ivo, jde o to, jestli děti někdy nevyžadují odpověď HNED. Některé totiž v předškolním věku považují tatínka a maminku za univerzální informační zdroj a málem za zástupce pánaboha na zemi.( S přibývajícími roky to samozřejmě mizí.)
Jinak praděda asi říká to, co byl učený říkat. Nic divného. Já jsem zažil vychvalováníRudé armády v dějepise (co by naší osvoboditelky a ochránkyně), no a za rohem jsme si s klukama klepali na čelo a po večerech četli knížky od Fajtla a taky Clostermannův Velký cirkus. Dneska se pro změnu dští oheň a síra na Majora Zemana (podle mě je natočený celkem profesionálně) nebo válečné filmy Otakara Vávry. Chce to prostě ve vztahu k dětem nějaký rozumný korekční prvek. No a chlapi ve veřejném životě mají sklon být tendenční. Takže je tu prostor pro „zdravý ženský rozum“ - a to byl další důvod k položení mého dotazu v úvodu tohoto tématu. Jestli třeba některá z vás přebírá tu „tatínkovskou vysvětlovací roli“… No a už jsem se toho dozvěděl docela dost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.10 14:47
JURA Ano jistě dítko chce odpověd hned, ale ty jsi asi doma k dispozici denně co? To můj muž opravdu ne a tak přebírám funkci zdroje informací já. Zrovna nedávno dcerka probírala rozdíl mezi kulometem a samopalem. (Ano kamarádí se ve školce s předškolními kluky co to všechno znají a používají a vůůůbec jsou „lehce střelení“ do zbraní a vojáků. Její dotaz byl mi vysvětlen jako, že kluci mají kulomet a jí davají jen samopal. Což považovala za újmu. „jako“ samozřejmě. ) Myslím, že jsem odpověď zvládla s grácií a čtyřletému dítku dítku rozdíl vysvětlila- I když né na místě kde byl dotaz položen, ale až doma a s velkou dopomocí WIKI.
Alias http://cs.wikipedia.org/wiki/Kulomet
btw. Zbraním nefandím na střílení po lidech (i když jen jako) mám alergii a rozhodně to dcera neprovozuje, bohužel jiné kamarády si dcera nenašla tak z toho hold vyvázneme jen vysvětlováním a zároveň podporou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
