Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Manžel a péče o dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.10.17 20:32
Manžel a péče o dítě
Ahoj maminky, pokud některá přispějete, budu ráda. Zajímalo by mě, jak se věnuje váš manžel dítěti, když přijde z práce a o víkendu, především vy, které máte podnikatele, co se musí více otáčet. Můj muž se v synovi (14 měsíců) řekla bych vidí, ráno se s ním pomazlí, přes oběd taky (vařím i pro něho), jak přijde z práce taky, mám pochopení pro jeho únavu, ale když chci po celém dni udělat aspoň večeři v klidu (15 minut), aniž by mi malý kňoural za zadkem, tak to prostě nejde. Přitom vím, že ho zabavit umí, ale je lenivý, myslí si, že když bude ležet na gauči a dá malému ovladač (nejdřív ho takové blbosti učí, pak ho malý začne házet na zem, tak mu ho vezme, malý se samozřejmě vztekne, přitom úplně zbytečně), tak ho to zabaví nebo ho nechá dívat se na reklamy, za 2 min je pak u mě. Když chci chystat vanu, tak mi zase řekne, že on má teď zprávy, přitom jde vždycky o pár minut. O všechno musím prosit desekrát, pak to udělá, ale s mamráním. Když se ho zeptám, jestli ho nechce jednou okoupat, že mě bolí záda, tak mi odpoví, že já jsem matka. Nakonec třeba i jde a okoupe ho (no bylo to jednou asi po tříčtvrtě roce), ale ty kecy kolem. Když chce sám od sebe, tak si s malým dokáže normálně pohrát, já to nechápu. Nikdy sám od sebe nepřijde a neřekne, běž si udělat co potřebuješ, já ho pohlídám. Mluvit se s ním o tom nedá, pokaždé se pohádáme, jeho jediný argument je, že si zase stěžuji a pak už nemluví. Malý je pro mě těžko zvladatelný, v noci se skoro nevyspím, přes den se dost vzteká, brečí, a to se mu opravdu snažím věnovat maximálně, skoro všechno dělám, když spí, samozřejmě něco musím i s ním, všechno stihnout nejde, to hned kňourá, že se mu nevěnuji, když mu něco zakážu, hned řev, začne bít hlavou o zem či nábytek, při oblíkání, při mazání, dávání do kočáru se šprajcuje, zaklání, je už dost těžký, já mám naopak čím dál méně z toho zápřahu a nevyspání. Spí se mnou v posteli (manžel má svůj pokoj, takže se každou noc krásně vyspí, budila jsem ho jenom párkrát, když byl malý nemocný), takže den pro mě končí v 8 hod., jelikož se co chvíli budí, nemůžu ho tam samého nechat. Manžel tvrdí, že si za to můžu sama, že jsem ho rozmazlila a nenaučila spát, že on by ho naučil raz dva. Dokonce mě i vyhání ven, ať se jdu provětrat večer, že ho uspí. Jenže malý je zvyklý usínat u prsa, od té doby, co uź chápe, tak ho ještě nikdo jiný kromě mě neuspával, protože když nemá prso, tak řve. No a manžel by ho nechal vybrečet, dokud by neusnul, copak bych s tím vědomím mohla někam jít? Já vím, že jsem na mateřské a on pracuje, ale když pak vidím, kolik má volného času on a kolik já, tak je mi do breku. Ještě víc, když jsem totálně nevyspaná a on mi řekne, že jsem doma a můžu si přece lehnout kdy chci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.10.17 20:40
No to teda není hezký přístup. Můj manžel má občas podobné “záblesky”, ale dá se to s ním vykomunikovat, syna uspí nošením a vyplakat by ho nenechal. Někdy do něj musím “kopnout” když něco potřebuji, ale dobrý. Tvého manžela bych asi nesnesla, upřímně. Pro mě by to byl i důvod k rozvodu.. syna máte už dlouho, nejde o žádný prvotní šok.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 20:42
No za to uspavani si ale muzes sama. Vzdyt si ho nemusela uspavat u prsa. To je vzdycky hroznej orisek pro maminky, co to nechaji dojit tak daleko a pak nevi, co s tim. Manzel dite chtel? Tak mu ho dej do kocaru a posli ho ven nebo mu rekni, ze potrebujes ted neco udelat at ho zabavi a rekni mu jak ho ma zabavit. Chlapy jsou nekdy natvrdly a nevidi nam do hlav. Navic mimina a takhle male deti je moc neberou. Muj muz vzdycky rika, az bude bez plen, chodit a mluvit, vemu si ho klidne na tyden. Chlapa nesmis moc prudit, jinak ti utece ( a s tim spanim neco udelej nebo se zhroutis)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
18.10.17 20:45
Někteří se dětem věnují ještě méně. Manžel jezdí na delší služební cesty, drží pohotovost v práci a kolikrát i víkendy tráví někde s partou, někdy má fotbal. Každopádně sem tam si ho na pár hodin vezme. Dítě má 28 měsíců a všehovšudy jsem u něj nebyla možná pět dní, ale rozčleněných zejména po jedno dni. Předem díky za zachování anonymu
- Citovat
- Upravit
18.10.17 20:48
Ahoj, já i moje švagrovka jsme zažily něco trochu podobného.
Vážně není v pořádku, že se manžel věnuje malému, jen když „chce a má sílu, chuť a náladu“, a ty prostě musíš 24/7.
Na druhou stranu, z pozice již prožitých zkušeností, si myslím, že by jsi měla využít jeho nabídku a jít večer ven, i kdyby jen s kámoškou na drb…ano, malej bude asi řvát…ale bude si prostě muset zvyknout, a manžel pozná, že to jednoduché není…a čím déle tohle „mamánkování“ u syna bude, tím horší to pak bude pro něj, aby se malinkato otrkal a zvykl si chvilku bez Tebe. Pořád lepší 14měsíční závisláček než tříleťák před školkou, to už je pak peklíčko…
A pokud ještě kojíte, tak trochu odstříkaného mléka z flašky by nevzal?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 20:48
@Evvcaa Partnerství/manželství je vždy o porozumění, respektu a úctě a rodičovství je především o tom, jaký vztah má člověk ke svému dítě. Ne o tom, kdo co dělá, jakou má funkci nebo kolik vydělá… To vaše nastavení neodpovídá ničemu z toho, takže radu nemám. My to máme doma prostě jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 20:51
No ten se v něm tedy vidí, ale jen když má náladu co 
Chápu ho že je unavený, i ho chápu že ho takhle malé dítě nebaví (mě to taky nebavilo 
) ale ty kecy bych teda nevydýchala. Vysvětlit si to asi nenechá a víš co bych udělala? Hodila bych si marod. V pátek až přijde z práce tak už by mi opravdu nebylo dobře, v sobotu bych skočila do postele a vylezla bych až v pondělí ráno a ať se postará. On až si to vyzkouší, tak ho ty řeči přejdou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 20:52
@Evvcaa píše:
Ahoj maminky, pokud některá přispějete, budu ráda. Zajímalo by mě, jak se věnuje váš manžel dítěti, když přijde z práce a o víkendu, především vy, které máte podnikatele, co se musí více otáčet. Můj muž se v synovi (14 měsíců) řekla bych vidí, ráno se s ním pomazlí, přes oběd taky (vařím i pro něho), jak přijde z práce taky, mám pochopení pro jeho únavu, ale když chci po celém dni udělat aspoň večeři v klidu (15 minut), aniž by mi malý kňoural za zadkem, tak to prostě nejde. Přitom vím, že ho zabavit umí, ale je lenivý, myslí si, že když bude ležet na gauči a dá malému ovladač (nejdřív ho takové blbosti učí, pak ho malý začne házet na zem, tak mu ho vezme, malý se samozřejmě vztekne, přitom úplně zbytečně), tak ho to zabaví nebo ho nechá dívat se na reklamy, za 2 min je pak u mě. Když chci chystat vanu, tak mi zase řekne, že on má teď zprávy, přitom jde vždycky o pár minut. O všechno musím prosit desekrát, pak to udělá, ale s mamráním. Když se ho zeptám, jestli ho nechce jednou okoupat, že mě bolí záda, tak mi odpoví, že já jsem matka. Nakonec třeba i jde a okoupe ho (no bylo to jednou asi po tříčtvrtě roce), ale ty kecy kolem. Když chce sám od sebe, tak si s malým dokáže normálně pohrát, já to nechápu. Nikdy sám od sebe nepřijde a neřekne, běž si udělat co potřebuješ, já ho pohlídám. Mluvit se s ním o tom nedá, pokaždé se pohádáme, jeho jediný argument je, že si zase stěžuji a pak už nemluví. Malý je pro mě těžko zvladatelný, v noci se skoro nevyspím, přes den se dost vzteká, brečí, a to se mu opravdu snažím věnovat maximálně, skoro všechno dělám, když spí, samozřejmě něco musím i s ním, všechno stihnout nejde, to hned kňourá, že se mu nevěnuji, když mu něco zakážu, hned řev, začne bít hlavou o zem či nábytek, při oblíkání, při mazání, dávání do kočáru se šprajcuje, zaklání, je už dost těžký, já mám naopak čím dál méně z toho zápřahu a nevyspání. Spí se mnou v posteli (manžel má svůj pokoj, takže se každou noc krásně vyspí, budila jsem ho jenom párkrát, když byl malý nemocný), takže den pro mě končí v 8 hod., jelikož se co chvíli budí, nemůžu ho tam samého nechat. Manžel tvrdí, že si za to můžu sama, že jsem ho rozmazlila a nenaučila spát, že on by ho naučil raz dva. Dokonce mě i vyhání ven, ať se jdu provětrat večer, že ho uspí. Jenže malý je zvyklý usínat u prsa, od té doby, co uź chápe, tak ho ještě nikdo jiný kromě mě neuspával, protože když nemá prso, tak řve. No a manžel by ho nechal vybrečet, dokud by neusnul, copak bych s tím vědomím mohla někam jít? Já vím, že jsem na mateřské a on pracuje, ale když pak vidím, kolik má volného času on a kolik já, tak je mi do breku. Ještě víc, když jsem totálně nevyspaná a on mi řekne, že jsem doma a můžu si přece lehnout kdy chci…
Za 1; jak jsi si manžela,,vychovala", takového ho máš. Vůbec bych se ho neptala, prostě bych schovala ovladač a nazdar. Nevím kde je.
2; z Tvého vyprávění mi přijde, že se u vás vše točí kolem dítěte. Není už mimino, nech ho občas vybrečet, přes den. Takhle ho učíš že je středobod vesmíru a když si dupne, fostane pozornost. To není dobře.
3; jestli se nad celým přístupem nezamyslíš, tak Tě klepne pepka. Nebo vyhoříš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 20:53
@Evvcaa v podstate to mame opacne nez vy, dikybohu. Muz taky podnika a ma toho dost, ale temer kazdy vecer koupe a uspava. Plus se samozrejme venuje diteti jak ma cas, hraji si, chodi ven, blbnou i bezne obstara. Nikdo ho nenuti…vy to mate cele spatne, ale tezko se to popisuje, jelikoz mam i trochu pocit, ze delas z kluka mamanka, co bez prsa neprezije, to je potom tezke 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 20:59
@Evvcaa to je dost hrozné, co píšeš…Můj manžel toho má taky dost, sice nepodniká, ale v práci tráví 9-10 hodin, přijede domů, maká na baráku(stavíme) a ještě si sám od sebe najde a vyhradí čas na děti, když vidí, že už jsem hodně unavená..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 21:00
Jinak muž taky podniká, taky bývá unavený. Ok. Dvě hoďky odpočívej klíďo spi, ale pak máš děti. Od mimina. Nikdy jsem se ho neptala; pohlídáš je? Přebalíš je? Vykoupeš je? To vůbec. Pokud se nehlásil sám, řekla jsem hlídej já jdu vařit, běž s nima ven jdu vysát, přebal ho, já přebalovala za dopoledne šestkrát. Ale v noci jsem ho nebudila, přece jen jezdil do práce a já byla doma. Takže pokud jsem neležela v horečkách, v noci jsem se starala já. Zrovna teď uspává (jestli se to tak dá nazvat, slyším smích), děti chtěli mě, pač jim čtu, říkám ani náhodou, dneska taťka. A taťka ihned pochopil, že si potřebuju dáchnout, tak s úsměvem šel
Přestaň se svýho chlapa ptát jak kdyby byl cizí. Je otec, tak ho ohledně dětí stav před hotovou věc
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 21:09
No, my máme tři děti, vždy po roce a půl od sebe, nejstaršímu jsou tři a půl, a manžel je plně zapojen, abych tak řekla… Ráno vstává se dvěma staršími, abych se dospala po nočním dobrodružstí s nejmladší. Nasnídají se spolu a než vyrazí s nejstarším do školky, tak mě vzbudí. Ve vyzvedávání ze školky se střídáme. Když dorazí domů, vyfásne děti, já jdu dělat co je akutně potřeba. Starší dvě koupe, čístí s nima zuby, v ukládání se střídáme, ale teď je to spíš na něm, protože já běhám kolem nejmenší, kojím a td. O víkendech jsou děti spíš na něm, bere je ven, abych mohla uvařit a uklidit a vůbec si od nich odpočinout a on aby si jich taky užil (bez ironie). Celkově to bereme tak, že pokud je on v práci přes den dejme tomu 8 hodin, a já mám 8 hodin s dětmi, tak zbylý čas bychom si měli spavedlivě rozdělit tak, abychom měli každý cca stejně času na svoje věci, další povinnosti, jeden na druhého a pod., atey se i spravedlivě podělili o čas s dětmi. Když děti usnou (což bývá kolem osmé), tak on jde třeba dodělávat resty do práce (je osvč) a já se starat o domácnost, teď třeba on paří na PC a já sedim na netu 
Jinak ti teda skládám poklonu, já to mít jako ty, tak už jsem v Bohnicích…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 21:17
Taky jsem uspávala u prsu, do 18 měsíců, pak jsem ze dne na den přestala kvůli plánované operaci a syn to vzal, žádné scény. Pro mne to žádný problém nebyl, když jsem šla večer ven, tak jsem nakojila a šla, a manžel pak hlídal.
Od narození syna manžel hodně pomáhá, koupe, hraje si s ním, pomáhá i v domácnosti, uklízí, vypere, košile si žehlí sám, večer klidně uvaří oběd na druhý den, nakoupí, takže ti moc nepomohu, spíš si nedovedu představit mít to jako ty. Ale je pravda, že pokud něco potřebuji hned, musím si říct, chlapi mají v tomto občas dlouhé vedení, taky mají rádi úkoly nějakým způsobem ohraničené, třeba časově, říct, teď potřebuji 20 minut hlídat, ale dodržet to, nebo dneska prosím vysaj koberec, je jedno kdy, ale dnes, nemusíš hned.
Kamarádky muž si zase vyžádal úkoly písemně, nefungovala komunikace ve stylu: jak jsem měl vědět, že to mám udělat, snad vidíš, že potřebuji pomoct, atd., tak mu kamarádka napíše úkoly na papir, z čím má ten den pomoct, a funguje jim to, ale oni mají tři děti, to už je jiná logistika.
To je také na zamyšlení, představ si, že bys měla dětí víc, jak dlouho bys to tak zvládla.
Nevím, co poradit, snad mluvit a mluvit, není možné nemít žádný volný čas, musíš mít i chvilku pro sebe.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 21:22
@Evvcaa K tomu usinani. Myslim ze jeste maly a maminku potrebuje. Syn Usinal u prsa do 2 let a pak se sam naucil kradne usnout do 5-10 minut. Bala jsem se jak to bude az nebude prso a pohoda. Proste dospel. Taky se budil casto v noci ale za to matka nemuze. Vyplakavaci metody jsou k nicemu. Vymysleli je hlupaci aby matky mazali do prace odpocate, ne ze je to dobre pro dite nebo pro matku.. U syna a dcery jsem postupovala stejne a dcera usinala brzy bez prsa(pred rokem) a syn byl hold nespavec..Kazde dite je jine a nedej si namlivit, ze kdyz je hold narocne, muzes si za to sama. Kazdopadne vyuzij cas co to jde bez ditka, jinak budes psychicky utahana. Chlap se musi vic zapojit. U nas zabrala vzdy nekolikadenni az tydenni navsetva babicky. Rekla jsem, kdyz teda nechced pomahat, tak to VSE muzu delat i jinde..Hodne veci mu docvaklo, kdyz stravil par veceru v prazdnem byte a ja se dala dokupy u mamky ktera rada s ditkami pomohla. A jeste musim rict, ze mam deti 5 a 3 roky a opravdu ty chlapi si vic vyhrajou se starsima. Travi s nima dam od sebe vic casu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.10.17 21:25
Omlouvam se za preklepy, jsem ko a uz polo spim a nejdu editovat…
Pevny nervy a bude lip 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
