Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@opulus píše:
Jistěže spekuluju, jako každej v téhle diskusi. Pokud na ty pocit partnera reaguješ, jak jsou ti jeho pocity lhostejné, tak to je něco, co se s partnerstvím neslučuje.
V takovém případě mu buď pomůže zakladatelka získat tu vnitřní jistotu partnera zpět, nebo se v tom budou utápět.
To, co stojí za velkými krizemi po narození dítěte je, když se z partnertky stane už jen matka a přestane být partnerka.
Cože? Jestli nějaký chlap žárlí na dítě nebo na psa, tak to je fakt hardcore. Jakou vnitřní jistotu by mu jako měla dávat, kvůli tomu že pohladí psa. Sorry ale fakt přemýšlíš, jak zamindrákovaný chudáček. Já chápu, že každý nemusí zvířata, že je nechce doma, tak si je nepořídí. Chápu i že každý má, jiné hranice a platí to i u těch, vlastně u všeho. Chápu, že se ty představy těch dvou občas neslučují, ať už jde o hranice nebo pro dítě, to je jedno, vlastně ať jde o cokoli, ale to stačí komunikace, nějaký kompromis, dohoda, prostě jako u všeho. Ale žárlit na psa, tvl to je fakt úplně ale úplně mimo, chování horší, jak dětí ve školce.
@Matt 02 píše:
Cože? Jestli nějaký chlap žárlí na dítě nebo na psa, tak to je fakt hardcore. Jakou vnitřní jistotu by mu jako měla dávat, kvůli tomu že pohladí psa. Sorry ale fakt přemýšlíš, jak zamindrákovaný chudáček. Já chápu, že každý nemusí zvířata, že je nechce doma, tak si je nepořídí. Chápu i že každý má, jiné hranice a platí to i u těch, vlastně u všeho. Chápu, že se ty představy těch dvou občas neslučují, ať už jde o hranice nebo pro dítě, to je jedno, vlastně ať jde o cokoli, ale to stačí komunikace, nějaký kompromis, dohoda, prostě jako u všeho. Ale žárlit na psa, tvl to je fakt úplně ale úplně mimo, chování horší, jak dětí ve školce.
Tak už konečně chápeš, že každý má nějaké hranice a je třeba se dohodnout? Heuréka! A už ti někdo prozradil, že dohoda vzniká minimálně ve dvou? Ještě jsi neviděl, že se třeba někdo ani dohodnout nechce, protože jemu to nevadí a tvoje „požadavky“ jsou mu jedno?
Abych řekl pravdu, nějak nemám chuť s tebou rozebírat, co je žárlivost, jak vzniká, jak se projevuje. Prostě nemám. ![]()
Sorry, ale tobě už ten štěkot fakt slušně zatemnil mozek…
@opulus píše:
Tak už konečně chápeš, že každý má nějaké hranice a je třeba se dohodnout? Heuréka! A už ti někdo prozradil, že dohoda vzniká minimálně ve dvou? Ještě jsi neviděl, že se třeba někdo ani dohodnout nechce, protože jemu to nevadí a tvoje „požadavky“ jsou mu jedno?Abych řekl pravdu, nějak nemám chuť s tebou rozebírat, co je žárlivost, jak vzniká, jak se projevuje. Prostě nemám.
Sorry, ale tobě už ten štěkot fakt slušně zatemnil mozek…
Tak ta dohoda musí být nějaká v rámci mezí, třeba, že pes nepoleze do postele, pokud to někomu vadí a tak. Ale žárlit na psa a jít do vztahu s tím, že je tam pes a pak chtít, aby šel pes pryč, to není dohoda, to je deb. ilita. Ale chápu, že ty budeš takovej ten zamindrákovanej chudáček, co žárlí i na psa, stačí co čtu, trošku sebevědomí by to chtělo, pak bys nemusel vyvádět kvůli čoklovi. No a nebo si vybrat nějakou, co nechce a nemá zvířata. To je úplně caik, každý je nemusí mít a chtít, ale chce to přemýšlet. Když mám psa, tak si prostě nenajdu nějakou, která psa nechce. Ne proto, že by byla horší, jako ta se psem, můžete být sebevíc fajn, ale nehodili bychom se k sobě, protože já psa mám, chci ho mít a nejen že nechci žít bez psa, mám vůči němu nějaký závazek, není to pračka. Prostě odlišný životní styl, to by dobrotu nedělalo. Takže jsem si našel holku se psem, máme psy dva, s nimi vychováváme naše dítě a tak nám to naprosto vyhovuje. Máme i kamarády bez zvířat, rádi je vidíme, jsou moc fajn, ale to že si rozumím i s lidmi, kteří psa nechtějí, ještě neznamená, že by fungovalo soužití, to téměř jistě ne, to mi je jasný. Proto na světě běhá tolik lidí a každý si může vybrat protějšek, který mu vyhovuje. Fakt nechápu, co máš furt za problém. Nekompatibilní lidi by se prostě dohromady dávat neměli, protože se nedomluví a na co se trápit a dohadovat. Proto nechápu, co tady řešíš. Si psa nepořizuj, ale najdi si k tomu vhodnou polovičku a pak nemusíš řešit kraviny a žárlit na psa, to je fakt zoufalství
.
@Matt 02 píše:
Tak ta dohoda musí být nějaká v rámci mezí, třeba, že pes nepoleze do postele, pokud to někomu vadí a tak. Ale žárlit na psa a jít do vztahu s tím, že je tam pes a pak chtít, aby šel pes pryč, to není dohoda, to je deb. ilita. Ale chápu, že ty budeš takovej ten zamindrákovanej chudáček, co žárlí i na psa, stačí co čtu, trošku sebevědomí by to chtělo, pak bys nemusel vyvádět kvůli čoklovi. No a nebo si vybrat nějakou, co nechce a nemá zvířata. To je úplně caik, každý je nemusí mít a chtít, ale chce to přemýšlet. Když mám psa, tak si prostě nenajdu nějakou, která psa nechce. Ne proto, že by byla horší, jako ta se psem, můžete být sebevíc fajn, ale nehodili bychom se k sobě, protože já psa mám, chci ho mít a nejen že nechci žít bez psa, mám vůči němu nějaký závazek, není to pračka. Prostě odlišný životní styl, to by dobrotu nedělalo. Takže jsem si našel holku se psem, máme psy dva, s nimi vychováváme naše dítě a tak nám to naprosto vyhovuje. Máme i kamarády bez zvířat, rádi je vidíme, jsou moc fajn, ale to že si rozumím i s lidmi, kteří psa nechtějí, ještě neznamená, že by fungovalo soužití, to téměř jistě ne, to mi je jasný. Proto na světě běhá tolik lidí a každý si může vybrat protějšek, který mu vyhovuje. Fakt nechápu, co máš furt za problém. Nekompatibilní lidi by se prostě dohromady dávat neměli, protože se nedomluví a na co se trápit a dohadovat. Proto nechápu, co tady řešíš. Si psa nepořizuj, ale najdi si k tomu vhodnou polovičku a pak nemusíš řešit kraviny a žárlit na psa, to je fakt zoufalství.
Výborně! A pokud k té dohodě nedojde, tak co? Kdybys sundal chlupy z očí, a četl, tak by ti došlo, že tady asi něco začalo vadit s příchodem dítěte - mohou to být problémy ve vztahu nebo něco, co dělá pes v souvislosti s dítětem. K dohodě zjevně nedošlo, takže ten problém hnije a hrotí se… ale zakladatelka dodala, že on psy nikdy moc nemusel, a toho jsi se chytil, jak hov.no košile a začneš tady psát referáty o tom, kdo si má nebo nemá koho najít ![]()
@opulus píše:
Výborně! A pokud k té dohodě nedojde, tak co? Kdybys sundal chlupy z očí, a četl, tak by ti došlo, že tady asi něco začalo vadit s příchodem dítěte - mohou to být problémy ve vztahu nebo něco, co dělá pes v souvislosti s dítětem. K dohodě zjevně nedošlo, takže ten problém hnije a hrotí se… ale zakladatelka dodala, že on psy nikdy moc nemusel, a toho jsi se chytil, jak hov.no košile a začneš tady psát referáty o tom, kdo si má nebo nemá koho najít
Jenže i ona si našla chlapa, co nestojí o psy
… smutný je, ze tady ods.ere nakonec jenom to dítě.
@Pidulka1991 píše:
Jenže i ona si našla chlapa, co nestojí o psy… smutný je, ze tady ods.ere nakonec jenom to dítě.
Je to smutný. Odnese to to dítě. A to ani ta odluka ten problém vyřešit nemusí. Zakladatelka si to zjednodušila na problém „nikdy psy nemusel“. Takže ona to přeci řešit nemusí. To je obrovský omyl.
Nemyslím si, že problém je tady to, kdo si koho našel. Můžeš mít dva pejskaře a každý bude mít jiné představy a nároky.
@opulus píše:
Výborně! A pokud k té dohodě nedojde, tak co? Kdybys sundal chlupy z očí, a četl, tak by ti došlo, že tady asi něco začalo vadit s příchodem dítěte - mohou to být problémy ve vztahu nebo něco, co dělá pes v souvislosti s dítětem. K dohodě zjevně nedošlo, takže ten problém hnije a hrotí se… ale zakladatelka dodala, že on psy nikdy moc nemusel, a toho jsi se chytil, jak hov.no košile a začneš tady psát referáty o tom, kdo si má nebo nemá koho najít
Bože, to fakt nemá cenu. Jenom se dohadujeme, já si prostě stojím za tím, že dospělý člověk i když nemá psa, tak ví, co pes obnáší a prostě pokud někdo nějakou dobu žije se psem, narodí se do toho dítě a pak si začne stěžovat na psa, tak buď to je jen záminka a problém je jinde a nebo je to blbec, co má najednou ženskou jistou a teď prudí. Ono když ptáčka, lapají, hezky mu zpívají. Ty si mysli, co chceš.
@Pidulka1991 píše:
Jenže i ona si našla chlapa, co nestojí o psy… smutný je, ze tady ods.ere nakonec jenom to dítě.
Takze ma přivázat psa v lese, aby to tedy neodneslo dítě, pak bude žárlit na dítě, to se dá kam? do babyboxu…mě by u takového blikala kontrolka jako blázen.
@opulus píše:
Ale ten problém není to dítě. Ten problém je ta partnerka. Žárlivost je strach. Žárlit může i ten, který, jak s oblibou říkáte, nemá „full servis“. O tom to totiž není.
Vztahy, kde to ke spokojenosti obou funguje i po příchodu dětí jsou vztahy, kde se na to partnerství prostě nevysrali.
No. A nebo je to taky tím, že v tom vztahu je zraly, moudrý chlap, který miluje svoji novou rodinku a zároveň je mu jasné, že partnerka se nemůže najednou rozkrajet a že její den má stále 24 hodin jako dřív. Že se stala matkou jejich ditete, které je na ní první měsíce, roky zcela závislé a je úplně normální, že první měsíce mu dává víc pozornosti. A protože chtěl dítě, chce rodinku, miluje je oba, chápe novou situaci, tak nemá problém se trošku upozadit. Ví, že to mrne se narozdil od něj samo neobstara a že potřebuje pro svůj rozvoj i zábavu mámu, zatímco dospělý chlap se zvládne o sebe postarat, aniž by fňukal, že se mu někdo málo věnuje.
@opulus píše:
Je to smutný. Odnese to to dítě. A to ani ta odluka ten problém vyřešit nemusí. Zakladatelka si to zjednodušila na problém „nikdy psy nemusel“. Takže ona to přeci řešit nemusí. To je obrovský omyl.
Nemyslím si, že problém je tady to, kdo si koho našel. Můžeš mít dva pejskaře a každý bude mít jiné představy a nároky.
To můžeš, ale základní představa každého pejskare je, že s ním jeho pes je a bude, ne že když potká nějakého superchlapa, co nerad psy, tak se kvůli němu pes odveze do útulku.
Stejně tak „nepejskaři“ mají mnoho variant.
Asi takhle. Kočky mi nevadí a mám je celkem ráda. Manžel a dcera je miluji. Syn to má jako já. Realne to znamená, že se už 14 jež staráme postupně o několik koček, zachranuji je, tahám krmení, jezdím na veterinu, uklizim atd. Ale nejsem z nich tak pryč jak dcera, nespim s nimi atd. Někdo jiný by to co já nedělal, ale pořád by jim neublížil, chtěl by, aby byly v pohodě. A zase někdo jiný by kočku doma ani nesnesl. Ale pokud by se dal dohromady s mojí dcerou, nebo mým manželem, měl by se vyhnout problémům a předem říct, jak to s kočkami má. Protože by se mohlo taky stát, že do útulku by šel on a ne kocour
a já bych s tím souhlasila, a totéž by bylo se psy. Pro nás všechny, v tom jsme měli navzájem štěstí, je blízké zvíře prostě blízká bytost a patří do rodiny
@opulus píše:
Tak už konečně chápeš, že každý má nějaké hranice a je třeba se dohodnout? Heuréka! A už ti někdo prozradil, že dohoda vzniká minimálně ve dvou?
A Ty, prosím Tě, nejsi schopný pochopit, že žádná dohoda možná není, když Ty máš hranice, za které Ty sám nejsi ochotný jít? Takže vlastně vyžaduješ jen to, aby se majitelka psa prostě podřídila tomu, co Ty vymyslíš.
Vidíme Ti tu až do žaludku.
Žádné logické argumenty nejsi schopný brát v potaz, diskuze s Tebou je opravdu marná. Meleš jak kafemlehnek, přitom jsi průhledný až na půdu, že si dohodu představuješ prostě po Tvém.
Opakuji, napiš konkrétní příklad, JAK si představuješ dohodu, když Tvoje přítelkyně bude mít psa a Ty ho chtít nebudeš?
To by fakt zajímalo jistě nejenom mě.
@adresa píše:
Znám pár lidí, kteří milují svého psa, kočku, ale lidi ne.
A já se jim s přibývajícím věkem ani nedivím.
@adresa píše:
No. A nebo je to taky tím, že v tom vztahu je zraly, moudrý chlap, který miluje svoji novou rodinku a zároveň je mu jasné, že partnerka se nemůže najednou rozkrajet a že její den má stále 24 hodin jako dřív. Že se stala matkou jejich ditete, které je na ní první měsíce, roky zcela závislé a je úplně normální, že první měsíce mu dává víc pozornosti. A protože chtěl dítě, chce rodinku, miluje je oba, chápe novou situaci, tak nemá problém se trošku upozadit. Ví, že to mrne se narozdil od něj samo neobstara a že potřebuje pro svůj rozvoj i zábavu mámu, zatímco dospělý chlap se zvládne o sebe postarat, aniž by fňukal, že se mu někdo málo věnuje.
Ale s tímhle nemá naprostá většina chlapů žádný problém.
Problém je, když se z toho „trošku“ stane „absolutně“. A nemusí to být měsíce… jsou to i roky. Partnerství se vytratí a zůstane jen rodičovství.
@opulus píše:
Ale ten problém není to dítě. Ten problém je ta partnerka. Žárlivost je strach. Žárlit může i ten, který, jak s oblibou říkáte, nemá „full servis“. O tom to totiž není.
Vztahy, kde to ke spokojenosti obou funguje i po příchodu dětí jsou vztahy, kde se na to partnerství prostě nevysrali.
Strach ať si jde ten slaboch řešit k psychologovi a neobtěžuje tím partnerku. Protože uzurpování partnera omluvitelné fakt není. Za chvíli vymyslíš důvod, proč je možné partnerku bít. Protože strach? Uvědom si, že přehnané projevy žárlivosti v jakékoliv podobě jsou prostě pro druhého otravné.