Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Holky já už to nevydržím a musím si někomu postěžovat a svěřit se!!!!
Ani nevím kde začít, ale vezmu to hezky od začátku i když to bude asi delší.
Když jsem se s manželem seznámila (bylo mi 19), tak už měl nynější zaměstnání. Podniká ve výrobě rozvaděčů.. V té době byli ve firmě 3 a měli jsme na sebe tak nějak normálně času. Myslím, že pracoval tak těch 8 hodin denně i víkendy měl docela volné. Z mé strany to nebyla ta ohromná láska na první pohled (z jeho strany údajně ano), ale ani to tak dlouho netrvalo a zamilovala jsem se do něj až po uši. Po roce a půl jsme si koupili byt a pár měsíců na to jsem plánovaně otěhotněla. Všechno vypadalo naprosto dokonale.
Nicméně „šéf“ jejich firmy odešel do důchodu a zůstali na to jenom 2 (i práce o něco ubylo, tak si nikoho na výpomoc nehledali).
A jak to vypadá teď?
Manžel vstává mezi 3-5 hodinou (když vstává v 5, tak si už přispal) a když se vrací domů hodně dobře (což je málokdy) tak je to okolo 16h. To by bylo ok.. Ale většinou to vypadá tak, že přijde okolo 18 hodin (aby aspoň stihnul vykoupat naši holčičku a trochu si s ní pohrát než půjde spát).. No ale rozhodně není vyjímka, že je 22h (jako dnes) a on není doma. Poslední dobou to je velice často. Dokonce zítra odjíždí na několik dní na služební cestu (budeme poprvé od sebe na několik nocí). A nedávno přišel s tím, že nejspíš příští rok (rok 2013) bude vždy pracovat měsíc v zahraničí a měsíc doma.
Vím, že to určitě mnohé máte horší.. Ale mě jde o to, že jsem rodinný typ, že já toho manžela a otce našeho dítěte chci mít doma. Nestojím o tolik peněz.. Vždy říká, že budeme mít peníze.. Ale já chci jeho.
Jsem divná, že to tak chci? Všichni mi říkají: „Buď vděčná za to, že vůbec nějakou práci má.“ Z toho je mi vždy do pláče. Strašně mi chybí, strašně se mi po něm stýská. Už si skoro připadám jak svobodná matka. Moc ho miluji, ale takhle si svůj život nepředstavuji ![]()
tessika píše:
Holky já už to nevydržím a musím si někomu postěžovat a svěřit se!!!!
Ani nevím kde začít, ale vezmu to hezky od začátku i když to bude asi delší.
Když jsem se s manželem seznámila (bylo mi 19), tak už měl nynější zaměstnání. Podniká ve výrobě rozvaděčů.. V té době byli ve firmě 3 a měli jsme na sebe tak nějak normálně času. Myslím, že pracoval tak těch 8 hodin denně i víkendy měl docela volné. Z mé strany to nebyla ta ohromná láska na první pohled (z jeho strany údajně ano), ale ani to tak dlouho netrvalo a zamilovala jsem se do něj až po uši. Po roce a půl jsme si koupili byt a pár měsíců na to jsem plánovaně otěhotněla. Všechno vypadalo naprosto dokonale.
Nicméně „šéf“ jejich firmy odešel do důchodu a zůstali na to jenom 2 (i práce o něco ubylo, tak si nikoho na výpomoc nehledali).
A jak to vypadá teď?
Manžel vstává mezi 3-5 hodinou (když vstává v 5, tak si už přispal) a když se vrací domů hodně dobře (což je málokdy) tak je to okolo 16h. To by bylo ok.. Ale většinou to vypadá tak, že přijde okolo 18 hodin (aby aspoň stihnul vykoupat naši holčičku a trochu si s ní pohrát než půjde spát).. No ale rozhodně není vyjímka, že je 22h (jako dnes) a on není doma. Poslední dobou to je velice často. Dokonce zítra odjíždí na několik dní na služební cestu (budeme poprvé od sebe na několik nocí). A nedávno přišel s tím, že nejspíš příští rok (rok 2013) bude vždy pracovat měsíc v zahraničí a měsíc doma.
Vím, že to určitě mnohé máte horší.. Ale mě jde o to, že jsem rodinný typ, že já toho manžela a otce našeho dítěte chci mít doma. Nestojím o tolik peněz.. Vždy říká, že budeme mít peníze.. Ale já chci jeho.
Jsem divná, že to tak chci? Všichni mi říkají: „Buď vděčná za to, že vůbec nějakou práci má.“ Z toho je mi vždy do pláče. Strašně mi chybí, strašně se mi po něm stýská. Už si skoro připadám jak svobodná matka. Moc ho miluji, ale takhle si svůj život nepředstavuji
Milá zakladatelko,
v případě manžela často pryč bych trpěla jako zvíře taktéž. ![]()
Poradit ale neumím.Jen držím palce a přeju,ať se to co nejdříve znormalizuje a najdete si více času spolu tráveného… ![]()
Děkuji.. Aspoň vím, že nejsem sama, která je „závislá“ na manželovi. Holky, vždy si přece bereme je
a ne peníze, které vydělají!!
Ano peníze jsou důležité, ale ne za takovou cenu, kterou u nás přináší manžel - pracuje z 90% 7 dní v týdnu okolo 15hodin denně.
![]()
Nevěš hlavu, já mám doma partnera který pracuje stále, svátek nesvátek… víkend nevíkend, sama v tom nejsi, co se týče práce v zahraničí, já osobně bych byla proti, kor když máte prcka… ale to je asi na domluvě…
Jsem také rodinný typ a někdy mě to strašně štve, ale snažím se to brát že práce je práce a penízky jsou potřeba.. je fakt než jsem šla na mateřskou, ráno jsem v půl sedmé vypadla a přijela v šest nebo později, a to jsem nijak nevnímala že je stále v práci…
Zkuste si domluvit nějaký kompromis, víkendy také tráví v práci ?
tessika píše:
Děkuji.. Aspoň vím, že nejsem sama, která je „závislá“ na manželovi. Holky, vždy si přece bereme jea ne peníze, které vydělají!!
Ano peníze jsou důležité, ale ne za takovou cenu, kterou u nás přináší manžel - pracuje z 90% 7 dní v týdnu okolo 15hodin denně.
![]()
Tess,
ja ,kdyz byla vdana poprve,mi pracovni vytizeni meho exmanzela nejak moc nevadilo.trochu jo,al umela jsem se zabavit a nejak mi doma az tak nechybel ![]()
To druhy manzel je,jak rikam,druha polovina meho ja.Delame uplne vse spolecne,zijem spolecne a proste,cas bez nej jsem prekonavala jen tak tak… ![]()
Ale opravdu verim,ze je to CLOVEKEM,ktery chybi-nektery chybi,ale az tak to nevadi. ![]()
say píše:
Nevěš hlavu, já mám doma partnera který pracuje stále, svátek nesvátek… víkend nevíkend, sama v tom nejsi, co se týče práce v zahraničí, já osobně bych byla proti, kor když máte prcka… ale to je asi na domluvě…
Jsem také rodinný typ a někdy mě to strašně štve, ale snažím se to brát že práce je práce a penízky jsou potřeba.. je fakt než jsem šla na mateřskou, ráno jsem v půl sedmé vypadla a přijela v šest nebo později, a to jsem nijak nevnímala že je stále v práci…Zkuste si domluvit nějaký kompromis, víkendy také tráví v práci ?
Bohužel tohle není o domluvě. S jeho prací je to složité a v podstatě nemůže odmítnout jedinou zakázku, aby nepřišel o veškeré kšefty.
Víkendy je v práci, svátky je v práci.. Neustále je v práci. Teď teda bude údajně 24.-26. doma, ale pak zase na několik dní musí odjet
. Ale jestli vážně bude ty dny doma.. Třeba mi ještě v pátek sliboval, že dnes bude doma.. No a vidíte jak to dopadlo. ![]()
farska píše:tessika píše:Tess,
Děkuji.. Aspoň vím, že nejsem sama, která je „závislá“ na manželovi. Holky, vždy si přece bereme jea ne peníze, které vydělají!!
Ano peníze jsou důležité, ale ne za takovou cenu, kterou u nás přináší manžel - pracuje z 90% 7 dní v týdnu okolo 15hodin denně.
![]()
ja ,kdyz byla vdana poprve,mi pracovni vytizeni meho exmanzela nejak moc nevadilo.trochu jo,al umela jsem se zabavit a nejak mi doma az tak nechybel
To druhy manzel je,jak rikam,druha polovina meho ja.Delame uplne vse spolecne,zijem spolecne a proste,cas bez nej jsem prekonavala jen tak tak…
Ale opravdu verim,ze je to CLOVEKEM,ktery chybi-nektery chybi,ale az tak to nevadi.
Ano, tak s tím naprosto souhlasím. Žádný z mých bývalých přítelů mi nikdy tolik nechyběl jako můj nynější manžel. Chjo.. Taky jsme dřív dělali všechno společně, jeden jsme se od druhého nehnuli. A bylo to nádherné. ![]()
tessika: u nás to funguje (ne teda vždy
), ale že třeba neděli půl dne nám věnuje, někdy víc někdy miň…
Já už jsem se s tím ač nerada srovnala, mám někdy období kdy lítaj ze mě blesky
ale sama vím že má ten můj práce až nad hlavu a musím to bohužel akceptovat, za to každou volnou chviličku si užívám…
Těžké v tomhle radit, třeba bude brzy líp …
pořád se je snažíme chápat, děti vychováváme prakticky samy, protože oni jsou stále v práci… léta utečou, děti vyrostou a ti muži se najednou probudí a zjistí, že jim všechno uteklo, že přišli o hodně věcí, a tak si manželé najdou mladé husičky, odejdou od rodiny, založí jinou, mají ještě další děti a protože mají peníze, které těžce vydělávali během předchozího manželství, tak si můžou dovolit jezdit na dovolené, věnovat se manželkám a druhým dětem.....
Tess pokud si muž nemůže udělat volno, tak si budeš muset zvyknout a zařídit si čas tak, aby jsi ho dobře a smysluplně využila i bez něj. Když to neuděláš, tak se buď zblázníš, nebo utrápíš, bohužel
Věř ženě kamioňáka, jde to i bez něj a jde si na to zvyknout
![]()
ynax píše:
pořád se je snažíme chápat, děti vychováváme prakticky samy, protože oni jsou stále v práci… léta utečou, děti vyrostou a ti muži se najednou probudí a zjistí, že jim všechno uteklo, že přišli o hodně věcí, a tak si manželé najdou mladé husičky, odejdou od rodiny, založí jinou, mají ještě další děti a protože mají peníze, které těžce vydělávali během předchozího manželství, tak si můžou dovolit jezdit na dovolené, věnovat se manželkám a druhým dětem.....
Jj, tak přesně tak to chodí. V mém okolí znám několik takových případů a je to fakt na palici. Jakmile je chlapovi 40, tak zblbne. A když ne ve 40, tak aspoň v 50ti letech. Ale vůbec nevím co dělat, abych takhle nedopadla.
Jak přesvědčit manžela, že peníze nejsou až tak důležité a my budeme šťastný i s menším příjmem. Nechápu, proč vždycky ženská musí dělat ústupky a držet hubu a krok. ![]()
Fen-fire píše:
Tess pokud si muž nemůže udělat volno, tak si budeš muset zvyknout a zařídit si čas tak, aby jsi ho dobře a smysluplně využila i bez něj. Když to neuděláš, tak se buď zblázníš, nebo utrápíš, bohuželVěř ženě kamioňáka, jde to i bez něj a jde si na to zvyknout
![]()
![]()
A jak jsi to udělala? Jak? (klidně napiš SZ). Po pravdě já mám z toho strašné depky, strašně mě to utápí. Doma je to jak po výbuchu a já nemám sílu ani důvod to měnit. vařím jenom pro dceru, protože muž se nají jinde a pro mě je to zbytečné a tak bych mohla pořád pokračovat. Nedokážu nějak překousnout, že „přijdu“ o člověka se kterým jsem chtěla strávit CELÝ život. Ne jen pár hodin denně, které většinou prospíme.
K tomu jsme se odstěhovali na vesnici, kde nikoho neznám a kamarádi jsou daleko. Takže jsem tu vážně úplně sama a je to napalici. Nevím, jak z té depky ven.
![]()
Tess a co když Ty budeš šťastná s menším příjmem a on ne? Chlapi tohle nikdy nepochopí ![]()
My jsme většinu času taky bez táty, taky někdy trpím, ale už jsem si zvykla. Spíš bych řekla, že jsem si musela zvyknout,protože nic jiného ani nezbývá. Jemu samému je to líto, taky by chtěl s holkama trávit víc času, ale na druhé straně chce starší dceři dopřát mažoretky, lyžařskou školu, angličtinu..
Fen-fire píše:
Tess a co když Ty budeš šťastná s menším příjmem a on ne? Chlapi tohle nikdy nepochopí
A k čemu mu ty peníze jsou? Vždyt si je stejně neužije když pořád pracuje!Ani na dovolenou nemůžeme jet, protože na to nemá čas. Když má 2 dny po sobě volno, tak to je svátek největší!
Příspěvek upraven 18.12.11 v 22:49