Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahojte, potřebuji poradit…Před pár měsíci, když se mi narodilo dítě, se ozval kamarád potřeboval pomoct. Pomohla sem mu vyřešit problém. Od té doby sme se párkrát nezávazně sešli. Hodně sme si rozumněli a já se ho snažila naučit znovu žít. Pak přišlo na pusu a asi po páté schůzce na sex. Strašně mě to k němu táhne, je to vyloženě rodinný tip..Doma sme měli s manželem menší krizi když se to stalo..Je mi s ním dobře, ale pomalu mi připadá, že máme spíš kamarádský vztah..tli je to tím, že sem se zamiloval. Ten kámoš je nezadaný ale je o 2 roky mladší, strašně nás to k sobě táhne obanám a dětem, ale na druhou stranu manžel se k dětem chová taky moc hezky…Prosím o radu co dělat…
Ježiš, tys ho zachránila a učila znovu žít. No hlavně že si chlapec užil
Chudák manžel… Myslím, že málokdy tyhle případy dopadají happyendem, opustit jednoho chlapa pro druhého většinou končí tak, že ženská nemá ani jednoho. ![]()
Nevím, co tady chceš slyšet, co sis nadrobila, to si zkrátka teď budeš muset vyžrat a nějak nemám pocit, že existuje nějaké správné rozhodnutí, spíš ty méně a více špatná, to nejhorší už jsi udělala a vrátit to nejde.
A jaky myslis, ze budete mit vztah s milencem za rok? Kdyz si poridis dite, mela bys byt trochu zodpovednejsi. Chces mu vzit otce, protoze ted zrovna aktualne trestis laskou? Za dva roky si pak zas najdes nekoho jineho az to prejde do stereotypu?
Jak si vlastne predstavujes manzelstvi za rok, da, pet, deset, dvacet let? Kolik ti je let?
šmáárjá, naučit znovu žít! To je jak z Rosamundy Pilcher…
A za dva roky bude krize s milencem a co dál? Nevěra je jedna věc, to si netroufám odsoudit bez znalosti situace, ale uvažování o výměně manžela je trochu drsný, ne? Jojo, porouchanou hračku vyměnit, neopravovat a ani se nejlíp nepokoušet. Ježiš…Ty seš jak nějaká puberťačka.
Něděláš milenci spíš matku, vrbu? Naučila jsi ho znovu žít, tak to zní děsivě, lepší je chlap o kterého se můžeš opřít ty… Za mě teda rada: Nerozbíjej manželství kvůli někomu, komu jsi musela pomáhat.
@peggy.sl píše:
Já bych si nechala oba…časem někdo odpadne samovolně…
a co to zkusit ve trech?
To je blbá situace, ale řešení, které docela vyplývá z tvého příspěvku je ještě blbější. Za svůj život můžeme s problémy pomoct desítkám přátel, ale hned k nim utíkat od rodiny? To je ujetý! Píšeš, že s manželem je ti dobře, tak proč bys ho opouštěla? A myslíš, že si s novým chlapem pomůžeš? Až to za pár měsíců skřípne, protože prvotní opojení zmizí, tak co budeš dělat? Takhle se situace řešila, když nám bylo patnáct dvacet a neměly jsme děti. Ale pokud má ženská dítě a s manželem je jí dobře, byla by blbá, kdyby to měnila jen z poblouznění. Ve finále nebudeš mít ani jednoho… ![]()
No holky tě už tady pěkně podrbaly, ale vážně naučila žít
to musíš vědět sama jak to mezi vámi je - jestli chcete spolu být oba - pak nevidím proč držet manželství ani pro dítě to není dobré, nebo jestli ste si spolu jen užili a každý si za čas půjde svou cestou.
Toto rozhodování ti nezávidím. Já osobně bych rodinu nerozbíjela, spíš hledej příčiny toho proč si s manželem najednou nerozumíte. A pokud jde o toho „kamaráda“ nikdo neříká, že byste jste se neměli vídat, ale snažila bych se to udržet v mezích kamarádství. Jako puberťačka jsem taky kolikrát vyměnila chlapa za chlapa a pak splakala nad výdělkem. Mýslím, že bys měla v tuto chvíli přemýšlet rozumem a ne srdce, přeci jen nejde jen o tebe ale i malé.
@tetma píše:
No holky tě už tady pěkně podrbaly, ale vážně naučila žít![]()
to musíš vědět sama jak to mezi vámi je - jestli chcete spolu být oba - pak nevidím proč držet manželství ani pro dítě to není dobré, nebo jestli ste si spolu jen užili a každý si za čas půjde svou cestou.
Držet manželství jen pro dítě opravdu není dobrý, ale zakladatelka píše, že je jí s manželem dobře, tak se nabízí možnost, zkusit to ještě. Já nevím, ale přijde mi zbytečný házet za hlavu něco, co funguje, navíc je v tom mimčo, jen kvůli kamarádovi, co jí momentálně popletl hlavu. Mohla by litovat ![]()
To je blbá situace, ale řešení, které docela vyplývá z tvého příspěvku je ještě blbější. Za svůj život můžeme s problémy pomoct desítkám přátel, ale hned k nim utíkat od rodiny? To je ujetý! Píšeš, že s manželem je ti dobře, tak proč bys ho opouštěla? A myslíš, že si s novým chlapem pomůžeš? Až to za pár měsíců skřípne, protože prvotní opojení zmizí, tak co budeš dělat? Takhle se situace řešila, když nám bylo patnáct dvacet a neměly jsme děti. Ale pokud má ženská dítě a s manželem je jí dobře, byla by blbá, kdyby to měnila jen z poblouznění. Ve finále nebudeš mít ani jednoho…
Přesně tak, tahkle je člověk rozhodoval jestli tamtoho, nebo jiného, když neměl žádné děti a v podstatě nic neriskoval. Proč opouštět manžela, který je v pohodě, má rád děti a opouštet ho pro někoho, kdo není schopen si poskládat svůj vlastní život. Já jsem ten tip, který chce mít vedle sebe silného chlapa, o kterého si budu moct opřít, když nebude zrovna nejlíp. Za mě rozhdně zůstaň u manžela a snažte se prohloubit zase váš vztah.
Ahojte, potřebuji poradit…Před pár měsíci, když se mi narodilo dítě, se ozval kamarád potřeboval pomoct. Pomohla sem mu vyřešit problém. Od té doby sme se párkrát nezávazně sešli. Hodně sme si rozumněli a já se ho snažila naučit znovu žít. Pak přišlo na pusu a asi po páté schůzce na sex. Strašně mě to k němu táhne, je to vyloženě rodinný tip..Doma sme měli s manželem menší krizi když se to stalo..Je mi s ním dobře, ale pomalu mi připadá, že máme spíš kamarádský vztah..tli je to tím, že sem se zamiloval. Ten kámoš je nezadaný ale je o 2 roky mladší, strašně nás to k sobě táhne oba
nám a dětem, ale na druhou stranu manžel se k dětem chová taky moc hezky…Prosím o radu co dělat…