Mimčo při VŠ
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Zkus pořešit ještě individuální plán, někde to umožňují. Jinak určitě kombinovaně, na prezenční bych se nedala - bývá spousta věcí povinných, kde se dělá docházka (třeba cvika) a může se stát, že prostě nebudeš moct dojít a bude problém. Když budeš na kombinovaném, dostaneš literaturu, co máš načíst, co se máš naučit a doma si to rozvrhneš podle sebe, kdy se ti to hodí. Záleží, jak jsou pak často přednášky, my jsme měli jednou za měsíc v pátek, což byla naprostá pohoda, často bývají 1× za 14 dní v pátek nebo i sobota - s tím už se dá nějak plánovat, není to tak často a jestli tě přítel hodlá podpořit, jistě by to mohl nějak pořešit, aby mohl být s mimčem třeba on.
Já bych teda osobně asi nezačínala od příštího roku, jestli dobře počítám, miminko by se narodilo někdy v září a s absolutním novorozencem ještě někdy v šestinedělí se pouštět do studia mi přijde dost brutální nápad. Počkej, až bude prďolovi rok a běž do toho. Bude jednodušší i hlídání - na většího mrňouse už se ti dá víc lidí než na úplné miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To já to ještě takhle hluboce neplánuji, jen prostě na tu výšku musím, práci s gymplem možná seženu, ale asi stejně jako se základkou 
jasně že si najdu obor, který bude snadnější, tady jde o to mít alespoň něco za školu. I když mám děti ráda, nechci rodit každý tři roky, a žít jen z příspěvků od státu. Snad tím nikoho neurazím 
Sice jsem to neplánovala takhle brzo, ale stalo se a dík moc za podporu, hnedka ste mi zvedli náladu.
- Citovat
- Upravit
Leni.Maturitu na gymplu Ti nezávidím.Pokud nepůjdeš na vysokou,je to podle mě to nejhorší,co můžeš mít.Rozhodně jsou na tom lépe Ti,kdo mají maturitu na odborné škole nebo jsou vyučeni.
Já mám maturitu na odborné škole,v těhotenství jsem ještě chvíli pracovala a mám 2 rekvalifikační osvědčení.Sama za sebe můžů říct,jsem spokojená,děti byly plánované.
Já jsem za své praxe poznala hlavně to,že všude fungují známosti a protekce.I když si uděláš Vš,nikdo Ti v dnešní době nezaručí,že nezůstaneš na UP a příspěvky od státu budeš pobírat stejně.Nikdo Ti nezaručí,že i s VŠ nebudeš pracovat jako pokladní v supermarketu,uklízečka nebo telefonní operátorka.To,co většina z nás dělala brigádně při studiu.Já jsem dlouho brigádničila jako tel.operátorka,a k tomu VŠ nepotřebuji.
Jinak hodně spolužaček má dobrou práci i bez vysoké školy.A naopak,jedna známá loni dostudovala pedagogickou školu.Kdyby jí místo nezajistila babička s maminkou,které jsou taky učitelky,domluvily se s ředitelkou a podržely jí místo za kolegyni,která odešla na mateřskou.
Takže ve finále je kamarádka věkově jako já,má Vš,místo z protekce jen na 3 roky.Má přítele,byt,chtěla by mimčo a zatím musí počkat.
Každý sám za sebe musí zhodnotit,která z nás je na tom líp…
Jen jsem Ti chtěla říct,že takto uvažovat nemůžeš.Nikdy nevíš,co Tě potká a ani VŠ Ti nezaručí dobrou pracovní pozici.A mě osobně by studium teď a za každou cenu nestálo za to,abych šidila své miminko,zvlášť v prvním roce života.
Každopádně Ti přeju hodně štěstí a zdravé,spokojené miminko.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Lenko, myslím, že já jsem stejný případ.
Otěhotněla jsem ve čtvrťáku na gymplu, tak tak jsem si s obr bříškem dodělala ještě maturu a vysokou jsem odsunula na vedlejší kolej.
První rok jsem si dala pauzu, nezkoušela jsem ani dálkové studium, protože jsem nevěděla, jak mateřství budu zvládat.
A ještě že jsem to tak udělala!!!
Já totiž vůbec nic nestíhala a při představě, že bych musela ještě biflovat do školy - no děs!
Malýmu je teď rok a já si teprve teď v únoru budu podávat přihlášku na nějakou VŠ, dřív to prostě nešlo.
POkud chceš být dobrá máma, která chce vidět první krůčky, první slůvka, pokroky, tak mít další činnost je prakticky nemožné.
Nemůžeš se věnovat dvěma věcem na 100%, u mě zvítězilo dítě 
Po mateřské si budu práci hledat těžko, asi budu uklízečka, nevím, je mi to jedno,budu dělat cokoliv.
Ale bude mě hřát pocit, že jsem svému dítěti dala maximum lásky a pozornosti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ještě doplním, že jak budou malému cca 2 roky, rozšířím si kvalifikaci.
Mám v plán usi dodělat jazykové zkoušky (které jsem na gympl odmítla, tenkrát jsem myslela, že mi leží celý svět u nohou a všichni na mě všude čkají s otevřenou náručí 
) a ještě nějaký kurz, abych aspoň něco uměla.
Doufám, že to už bude Maty aspoň trochu samostatný a zvládne občas být u babičky.
Dřív to nepřicházá v úvahu, já ho prostě nedám 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cappy,já bych to tak bledě neviděla.Myslím s tou uklízečkou.
Moje spolužačka,jak měla dítě na střední škole,pak byla tři roky doma,dostala se na Vš a za tři měsíce skončila,protože to nešlo skloubit s rodinným životem - psala jsem to ve svém příspěvku někdy ze začátku,má práci docela dobrou.Dělá osobní asistenku na základce jednomu klukovi po obrně.
Já třeba mám to štěstí,že jsem studovala obor,ve kterém se můžu částečně vzdělávat i na mateřské a je spoustu věcí,které můžů dělat i bez VŠ.
Jestli najdu potom práci,nevím.Stejně nevíme,co život do té doby ještě přinese.Ale každopádně taky souhlasím s tím,že dvě věci nejde dělat na sto procent.Vždy je jedna šizena.U mě taky zvítězily děti.
Leni,nezlob se.Zatím to vidíš jen z pohledu těhulky.S hlavou v oblacích a nabiflovaná tím,co jste se učili ve škole.Možná i znechucená zprávami a prognózami z novin a televize.Až se miminko narodí,sama poznáš,na spoustu věcí změníš názor.Uspořádáš si priority.Třeba se Ti taky nebude od miminka chtít,protože Ti to mateřský pud nedovolí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jani, já vím, že ne, i studovaní lidé mohou skončit na ulici. Tak se to občas děje, já nemám moc na výběr na výšku musím a samozřejmě pokud mi to můj stav a stav mimča dovolí, tak co nejdřív, dokud mám ještě něco ze školy v živé paměti 
Po třech, čtyřech letech už to bude problém. Když to bude za rok nebo za dva, budiž.
A hlavně chci abysme se všichni tři měli dobře a byli sme zdraví a šťastní a k tomu slušnou práci potřebuji, takže mi nezbývá než se snažit, než když budu sedět doma s mimčem jen s maturitou a doufat, že najdu slušně placenou práci je asi lepší možnost něco pro to začít dělat, ale neříkám že hned po porodu.
A děkuji za názor
- Citovat
- Upravit
Já jsem si třeba myslela, že kojit budu max 3 měsíce, pak jsem chtěla dítě odstavit, abych si mohla dodělat školu a něco málo si užít, prostě jsem si to nedokázala představit.
Dítě mě krásně „nakoplo“, kojím ještě teď, nehnu se od něj ani na krok.
Je mi 20 a dávám rady starším maminám tady u nás 
A o tom šátkování na přednáškách - to je taky docela zajímavá představa, ale chce to mít hlavně hodně dítě, což já nemám ani omylem.
Malé dítě vydrží v šátku spát klidně i pár hodin, ale větší? Maty mi tam usne jen zřídka a ještě k tomu vříská jak na lesy (zpívá si, zkouší, jaký má hlasový rozsah a hlasitě komentuje to, co vidí)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Leni, jenom s tou školou a živou pamětí… Nevím, jaký chceš dělat obor, já mám též gympl a nepotřebovala jsem na výšce nic. Možná bych využila něco z matiky, kdybych na ni nebyla blbá a stejně se nemusela učit všechno znovu (s čímž se počítalo) Stejně ty „kvanta“, co ti připadá, že se musíš učit na maturitu jsou na výšce jenom takové zrnko, to si osvěžíš za pochodu 
Jinak moje šéfka je zástupkyně ředitelky v knihovně již mnoooooho let a též má jenom gympl A myslím, že to jako nemá vůbec špatnou práci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Cappy, teď jsi mi vyvolala živou představu, jak mám vedle sebe Samíka v aule v kočárku a on si prohlíží dudlík a dělá u toho na celou místnost do výkladu přenášejícího eeejejejejej
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj Leni,
my měli Matíka chtěného a plánovaného na konci třeťáku.
Jsem taky na denním studiu a u nás je to celkem náročné. Babičky hlídací nejsou, take to většinou flikujeme s manželovou dovolenou, občas pomůže děda nebo teta.
Pokud máš možnost, šla bych raději na dálkové a miminko si nech, bude ti dělat samou radost. Spolu s přítelem to určitě zvládnete.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Mam spoluzacku, otehotnela behem prazdnin po maturite a uspesnem prijeti na VS. „Dite“ dala pryc, pritel se s ni rozesel (pracoval a byl ochotny hlidat a pomahat) pote co si pozadal o ruku kvuli diteti. Ona vystudovala ekonomku s cervenym diplomem, cestovala, pracovala, nadale se vzdelavala.
Je stejne stara jako ja, ma byt blizko centra Prahy, znackove hadriky, auto a vse co si bezna zenska muze prat.
Nema staleho partnera, pokud nepocitam jen kratkodobe nebo ciste jen sexualni znamosti, nema dite a vzhledem k blizici se 40 i ji klesa realna sance je mit.
Jednou mi priopila sdelila, ze kdyby se mela rozhodnout, tak si dite po mature necha a ono by se videlo. Ze ji zadny postgradual a pekny plat ditko a rodinu nenahradi.
- Citovat
- Upravit
Ahoj jmenovkyně.
Takže jak tak pročítám ty názory, tak se docela směju. Ale abych objasnila svoji situaci. Otěhotněla jsem nečekaně před prvním ročníkem navazujícího studia, čili v době, kdy jsem měla chvíli po obhajobě bakalářky. Studuji kybernetiku a jestli mám být upřímná, stojí to za h***o. Jo, s odstupem pár let se tomu budu smát, ale ty nervy a všechno, kdybych měla před nástupem do školy, tak tam nejdu, to říkám narovinu. Bohužel jsi nenapsala, co chceš studovat, nebo jsem to přehlídla, tak těžko radit, technické obory jsou v tomhle horší, ať kvůli semestrálkám, tak i kvůli zkouškám, když něco nechápeš…Na dceru jsem většinou sama, přítel dělá na směny a z práce chodí docela pozdě, naši oba pracují. Takže k učení se dostanu tak kolem té sedmé večer, někdy i přes den. První zkoušku s Lucinkou jsem měla měsíc po porodu a můžu říct, že to letní zkouškové bylo strašné (asi nejsem génius, ale blbec taky ne). Ale abych to shrnula
- denní studium nepřipadá v úvahu (leda kdybys dítě dala někomu jinému na starost na celý den, ale to dost dobře si neumím představit)
- Zvaž, jestli Ti ta škola za to fakt stojí, rozhodně bych neuvažovala stylem jestli miminko ano nebo ne (když už je na cestě), ale jestli škola ano nebo ne (dnes se totiž mnohde na tituly stejně nekoukají…). Představ si totiž, že si dítě v jeho předškolním věku vůbec neužiješ. Já jsem ráda, že až bude Lucince rok a něco, budu už se moci jí plně věnovat a ne jako dosud, že pořád sedím u notebooku a něco se učím nebo dělám. Jinak se o ni starám z 90% pouze já, ale stejně…
já už jsem bohužel neměla na výběr, protože jsem měla rozstudováno, ale přiznám se, že do studia bych se nehrnula, kdybych byla těhotná. Už to nějak doklepu, ale připrav se na to, že ne každé poporodní období je něco super, já jsem třeba měla problémy s kojením, takže to bylo pár týdnu pěkný nervák. A ono až se to miminko narodí, tak uvidíš, jak na tom budeš. Máme v naší květnové diskuzi maminky, které vstávají k dítěti 5× v noci. Já jsem byla ráda, že Lucinka od 3 měsíců prospí celou noc, protože nevyspání ubere tolik energie, že pak na učení fakt nálada není a člověk propadá depresi…A teď ještě koukám, že chceš brát miminko na přednášky? No potěš, to si neumím přestavit. Za prvé aby mimino bylo dobu v uzavřené místnosti s tolika cizími lidmi. Chápu, lidi berou děti všude, ale dítě potřebuje především svůj klid.
Ještě abych doplnila, my to máme tak, že na kombinovaném studiu jsme pouze dva, ten druhý kluk chodí na přednášky i cvičení se studenty denního studia, takže pro mě nikdo přednášky nedělá. Prostě až potřebuju, dojdu si na konzultaci. Ovšem jak říkám, u technických oborů to fakt není sranda, tady nejde něco načíst, tady se musí hlavně chápat a je to místy dost složité…
Takže můj závěr je, že bych se na školu buď vykašlala, nebo bych zvolila kombinované studium, ovšem stejně bych raději počkala po porodu. Já jsem studovala těhotná a při zaměstnání, což bylo nic moc. A po porodu mi zrovna fajn nebylo…Tak raději počkej po porodu, uvidíš, jak se budeš cítit…Ale pokud obecně vzato někdy mít miminko chceš, tak ani na chvilku neuvažuj, jestli kvůli nějaké blbé škole ho dát pryč. V dnešní době je to dar, miminko mít…a je to radost, co si budeme povídat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Taky přidám svůj názor…
Myslím si, že jestli fakt sama VŠ studovat chceš (a z tvých příspěvků to zní docela jasně ), tak to zvládneš. Samozřejmě, může se stát, že s miminem přehodnotíš své možnosti nebo priority, ale pokud budeš chtít, určitě to jde. Pokud nemáš hlídání, tak určitě kombinované studium nebo zjistit si možnosti individuálního plánu u prezenčního studia. Pokud bys rok byla doma s mimčem a pak třeba začla, dva roky nějak zvládneš, pak jde prcek do školky a zase je všechno organizačně jednodušší. Prostě zvládnou to jde, určitě bys nebyla první ani poslední.
Nám se starší syn narodil (plánovaně) na konci čtvrťáku. Už jsem se podle toho běhěm 4.ročníku zařídila, „nahrabala“ si všechny potřebné semináře a kredity dopředu, na poslední ročník jsem si nechala jen povinné předměty. Tomík se narodil v červnu, první 3 měsíce jsme si užili doma, na konci září jsem začala chodit do školy. Měla jsem to zmáčknuté do 2-3 dnů, hlídala ochotně a nadšeně tchýně. Studovalo se mi paradoxně lépe, člověk přestane mnohé věci hrotit, najednou jsou důležitější věci než zkoušky, taky si umíš lépe zorganizovat čas. Teda aspoň já jsem to tak měla. Ovšem taky to znamenalo psaní diplomky po nocích, začínala jsem vždycky psát kolem 22hod., končila jsem mezi 1-2hod.ráno, no když si na to vzpomenu, jsem ráda, že to mám za sebou 
Ale dopadlo to dobře, červený diplom to teda není , ale ze státnic tři jedničky, takže i za bojových podmínek se dá našprtat 
Pokud máš podporu v rodině, miminko si určitě nechej Hodně štěstí!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Tak jsem si pročetla reakce…a máte můj obdiv všechny, kdo jste VŠ sdudovaly jakkoli a s jakkoli starým dítětem!!
Já bych to nedala 
Byla jsem líný student, i BEZ MIMČA jsem na VŠ byla 7 let (ikdyž, pravda, od třeťáku jsem u toho na plný úvazek pracovala…) a když si vzpomenu, jak jsem o zkouškovém potřebovala na to učení absolutní klid, pár dní vkuse, jak jsem byla utahaná…a když byla zkouška za mnou, tak hned další, protože jich, samo, bylo v tom zkouškovém tak 6… a pak taky některá cvika, která byla turnusově, týden vkuse třeba 8-18h denně a pak taky ty ta terénní cvičení - týden někde včudu…No prostě bych to nedala 
A taky moje miminko nebylo ani spavé, ani hodné ani nic tomu podobného, ten první rok si nedovedu představit, ani že bych zvládla třeba jen „kurz vaření“- dálkově (teď už je to trochu lepší, teď už bych se cítila aspoň na ten dálkový kurz vaření! )
Opravdu máte všechny můj upřímný obdiv jako matky i studentky!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
