Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Miminko a manželství jde do kopru
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Reakce:
Velikost písma:
20.10.25 20:53
Asi bych počkala, až tohle složitější období přejde (až bude prcek „hodnější“ a „hravější“ ). Pokud by byl i poté takový, tak bych vážně uvažovala o rozchodu 
Cirrus fibratus
20.10.25 20:54
Narozeni ditete je obrovska zmena pro zenu, pro muze, pro vztah. Vzdyt je na svete jen dva mesice! Jeste jste se zjevne s novou situaci nevyrovnali a rekla bych, ze s tebou cloumaji i hormony. Dej tomu jeste cas, to se vylepsi.
- Upravit
Anonymní
20.10.25 21:00
Já vím, že to chce čas. Ale jak dlouho? To, že to je nová situace, je naprosto normální. Ale chování ke mě a k miminku jako k odpadu, si přece nezasloužíme ani v nové situaci ne? 
- Upravit
20.10.25 21:10
@Anonymní píše: Více
Já jsem v tomto horká hlava, ale jakmile by komunikace nešla, tak bych bouchla a snažila bych to z něj dostat a trochu ho „srovnat“. 
Takové chování bych netolerovala. Možná bych počkala do 6m měsíců miminka a pak to rozsekla.
20.10.25 21:17
Ja se vždy snažila být aspoň chvíli s manzelem bez mimina. Ale chtela jsem to jak ja, tak manžel. Klidne se jen tak spolu valet v posteli a mimino drandilo s babičkou v kočárku.
A taky jsem mela i jine zájmy nez dítě. A tim jsme meli tema k hovoru…
20.10.25 21:18
@Anonymní píše: Více
Ano, máš pravdu, i v této složité situaci si každý zaslouží elementární slušnost. Nové a těžké to přece není jen pro něj, ale i pro tebe. Já myslím, že váš vztah měl trhliny už na samém počátku, jen jste je třeba i v touze po miminku neviděli. nechtěli vidět. Nechci malovat čerta na zeď, třeba se to zlepší. Ale moc bych na to nevsadila.
Anonymní
20.10.25 21:19
@LusyV20 však ta komunikace nejde… Úplně mě to depta… 
však já jsem otevřená všemu. Několikrát jsem mu říkala, že se můžeme domluvit a vyřešit to - například když jde do práce, chce se vyspat. Tak jsem řekla, že může být v ložnici a my budeme v obýváku, kde mám vše.. nechce. A pak si stěžuje, že je unavený… Asi to taky tak udělám. Ono být ve vztahu sama mě nebaví, nechci po něm nic, co by nebylo normální…
- Upravit
Anonymní
20.10.25 21:21
@TaLucie já že začátku taky. Malá usíná večer a máme na sebe čas. Ale prostě z jeho strany nezájem. Dá si kafe, cígo nebo kouká na tv.. chápu, chce klid. Vše úplně upadlo…a já nechci prostě vedle něj sedět a koukat na tv. To můžu i sama s dítětem…
- Upravit
Anonymní
20.10.25 21:22
@hanka.br. tak já si myslím, že on zastává názor, že ženská se pro tuto věc narodila… Upřímně taky to začínám vidět.. že možná ty růžový brýle tam byly.. když on jinak je fakt milionový. Ale za tuhle cenu to držet..? Což o to, já to nějak zkousnu…ale k miminku už se mi to nelíbí no
- Upravit
20.10.25 21:42
Pronajala bych si na týden airbnb a pozvala ho, ať se tam odpo na chvíli staví, pokud bude mít zájem. Uvidíš jestli, a na jak dlouho, přijede…
20.10.25 21:52
A jak je na miminko hnusný? Jako chovat se k čerstvé matce a mimcu bez zájmu a s despektem 
on je normální hulvat
20.10.25 22:05
@Anonymní píše: Více
Hmm, takže ženská se pro tuto věc narodila, jo? 
A s tímto, si fakt myslíš, že je milionovej…
Jako chápu, že je to teď všechno pro vás nová zkušenost, to je víc než jasný. Tím jsme si museli projít snad všichni, ale ať už to máte mezí sebou jakkoliv, tak k dítěti by se měl za každých, ale opravdu za každých okolností chovat hezky…
A pokud se nedokáže ovládnout a svoji frustraci si vylévá i na tom bezbranném miminku, tak je to za mě, víc než smutný. 
My jsme se s mým ex taky věčně dohadovali, ale našeho synka měl opravdu moc rád a staral se o něj už od narození. Včetně koupání, přebalování, oblékání atd.
Nezlob se, ale u vás to moc pozitivně nevidím, ale možná že se to ještě srovná.
Uvidíš. 
Anonymní
20.10.25 22:27
@reny14 řve na ni, trese s ní, když brečí a nechává ji vyrvat…ona pak extrémně zvrací…jako radši jsem u miminka nonstop… 
- Upravit
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Ahoj,
nepíšeme se mi to dobře… Komu jo…
můj vztah s manželem trvá čtyři roky, z toho jsme manželé rok. Od začátku vztahu byla menší nedůvěra z mé strany k němu. Nebyly to lži, které by ovlivnily něco. Prostě takový, že nechtěl ublížit, že bych to věděla. Ale žádná nevěra nebo tak… Prostě jako když lžete partnerovi o dárku pro něj… Prkotiny.
Já jsem vcelku flegmatik. Nějak moc neřeším nic. Když chci něco udělat, udělám to. Ne hned. Ale za chvíli. Jsem dost hodná a dělám pro druhé, co jim na očích vidím…
Manžel je opak. Je milionový, každému pomůže. Je šikovný, má radši udělat vše hned. Jenže je dost vzteklý, když něco dělá. A to je asi ten kámen úrazu.
Dva měsíce zpět se nám narodilo naše vysněné mimimko. Přes rok nám to trvalo. Manžel si přál kluka, ale je to holčička. I tak byl šťastný, když se narodila.
Jenže od té doby to jde z kopce. Chápu. Je to nový začátek všeho. Miminko pláče, únava nabírá otáčky a člověk začíná být nervózní…
Já teda dokážu pracovat z ničeho, takže funguji a snažím se uklízet, starat se o domácnost a do toho vařit a ostatní věci. Občas prostě to nestihnu nebo nemám náladu o půlnoci něco dělat… Miminko je hodně ubrečené a na nemám na nic téměř čas… Na sebe vůbec.
Manžel je nepříjemný, věčně mu vše vadí. Já mu vadím, na miminko je hnusný… Jedeme spolu na nákup, on košík a já kočár a u kasy mi řekne, že tu jsem úplně zbytečně, že si mohl jet nakoupit sám… Prostě mu uplné vše vadí. Když mu řeknu, ať si jde za přáteli nebo na pivo, nebo at jede ven, se psy nebo na ryby…nechce nebo jede a je pak zas nepříjemný…
Už nevím, co dělat. Já nemůžu nic dělat, nic mě nebaví. Sex máme, ale je to takový…bez lásky? Úplně mi to přijde. Nebavíme se pořádně. Když sedíme vedle sebe na gauči a já se snažím bavit, tak buď neslyší nebo nechce slyšet… Nesmějeme se… Občas jo. Ale minimálně. Aby mě sám objal? Ne… Pusa taky ne… Já se snažím, ale nemá to smysl.
Co mám dělat? Když se o tom chci bavit, tak „mu nic není, je v pohodě. Nic ho netrápí“… Atd…
Kdybych to mohla popsat, tak vnitřně umírám… Miminko je úžasný. Ale já prostě už takhle dál nemůžu. Odejít není lehké… Bydlíme v mém bytě.