Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Josef_t píše: Více
Hodne pravdy pises, na druhou stranu v jejim pripade moc nechapu, cim se trapi. Vztah jim nefunguje, manzel opakovane zahybal, nadeje na rozhybani jejich vztahu podle toho, co pise, je rovnez minimalni. Je to derniera. Temto lidem brani v rozchodu jen deti, jinak by uz byli davno od sebe.
Děkuji všem za názory. Ano, jsme spolu s manželem jen kvůli dětí. Popravdě mi on jako člověk málokdy chybí, je tam ten stesk domů jen po dětech. Chtěla jsem to řešit, do poradny nechtěl. Pila jsem všemožné čaje, brala bylinky na hormonální nerovnováhu, ale nakonec to nemělo smysl. Začínala jsem si myslet, že jsem frigidní. Pak přišel on a cítím se zase jako bláznivá puberťačka. Proč mě manžel přestal přitahovat? Netuším. Podle mě mi nedal čas se po porodu úplně hormonálně srovnat, podvedl, narušil důvěru, pak zklamaní ve druhém těhotenství… jde to vše ruku v ruce. A když to řeknu hnusně, jsem schopna s ním spát, ale představuji si u sexu milence. Jsem myšlenkami úplně někde jinde. Je to šílené, vůbec se nepoznávám.
@LievenT píše: Více
Na tomto konkrétním případu mi vadí jiná věc.
Ta jistota, že ví co si manžel myslí.
Všechny ženy ví, že na většinu mužů nějaké naznačování nefunguje.
Ale stejně je roky trénují, aby se v jejím způsobu komunikace vůbec vyznal.
Obrazně řečeno ho nutí odmocňovat z paměti.
Pak začnou vysílat signály, které jsou úplně jasné jak malá násobilka, ale jemu dle nich nic nedojde.
Jinak si spíš myslím, že to co předvádí, je klasická nevěra ženy po návratu do práce.
Jeho dávná nevěra jí teď jen poskytuje „alibi“ aby si to před sebou obhájila.
@Josef_t píše: Více
Je to těžko, její manžel selhal v období, kdy je žena nejzranitelnější.
Za sebe bych ji spíš přál, aby se takto zamilovala do někoho, kdo by o ni stál, nevadily by mu děti a zamiloval se stejně jako ona.
Z jejího psaní je vidět a cítit, že je holka úplně mimo. Pád, který bude následovat asi moc příjemný nebude, ale zkus ji to teď vysvětlit - nemožné až utopické. Ono ji to pak vysvětlí manžel. (přes to, stojím víc na její straně)
@Muž 1.2 píše: Více
Jaký pád máš na mysli? Já se snažím se nezamilovat. Říkám si racionální důvody… on je mladý, sbírá zkušenosti, zatímco já mám už tohle všechno za sebou. Nám to fungovat nebude, určitě ne aktuálně. Nechci ho brzdit, on má toho ještě spoustu před sebou.
@Anonymní píše: Více
Pak přišel on a cítím se zase jako bláznivá puberťačka.
představuji si u sexu milence.
Je to šílené, vůbec se nepoznávám.
Zamilovat se a milovat, jsou dvě naprosto odlišné záležitosti.
Ty už zamilovaná jsi a klidně si namlouvej, že nejsi.
Dokážu si představit, jak se doma chováš a až to dojde chlapovi, pak přijde ten zmiňovaný pád na dno. Tak to chodí.
Ale opakuji, přesto jsem více na tvé straně.
@Anonymní píše: Více
Takže je to s milencem převážně jen o sexu? Jako terapie to může na chvíli fungovat, ale z mého pohledu je to jen únik před skutečným řešením situace.
Je fajn brát energii z nového vztahu, ale takto se učíš jen přežívat. Bereš energii jinde a stáváš se na ni závislá, proto to pro tebe bude těžké ukončit.
Řešení těchto situací není snadné. Každý z nás si musí najít svou cestu. Naše volby už ale nelze vzít zpět.
@Muž 1.2 píše: Více
Máš pravdu… nějaké city tam určitě budou. Mám po letech zase motýlky v břiše, když ho vidím. Když na mě sáhne, mám husí kůži. Pád to pak asi bude. Chtěla bych to s milencem ukončit, ale aktuálně mám pocit, že mi to víc dává než bere. Je to šílené.
@LukeR1 píše: Více
Víš, co je nejhorší? Že mně to tak asi vyhovuje. Takový ten adrenalin, kdy se musíme “skrývat” - jak před manželem, tak před spolupracovníky. S milencem to je jen o sexu, nic jiného v tom nevidím. I když se společně cítíme dobře, oba víme, že jako páru by nám to nefungovalo, ale v posteli nám to klape. A až přestane, ukončíme to.
@Muž 1.2 píše: Více
Myslím, že je to složitější.
Některé ženské toho chlapa v těhotenství nebo když je dítě malé úplně odstřihnou.
Netuším jestli je to tento případ, ale měli už dost času si to vyříkat.
@Anonymní píše: Více
Pak si pogratuluj. Jsi výborná lhářka a on ti to baští. ![]()
Druhé vysvětlení by bylo, že je mu to jedno.
Ani jedna varianta myslím není žádné vítězství. ![]()
@Josef_t píše: Více
Já mu nelžu. Jen se mě na to přímě nezeptal. A pokud něco tuší a drží to v sobě, tak je to na jednu stranu jeho boj. Kdyby na mě udeřil, nemám problém mu říct pravdu.
@Anonymní píše: Více
Nejhorší je, že teď prožíváš stejnou energii, jako tehdy tvůj manžel a ani jeden to nezvládáte. Svým způsobem si teď nemáte co vyčítat.
S adrenalinem je větší vášeň. Je to jako chvilková iluze, která dává pocit, že žijeme. Důležité je, co přijde potom. Realita, uvědomění, láska, větší krize, deprese…
@Anonymní píše: Více
NIKDY to není jen o sexu, to je jen tvoje další výmluva.
Manžel je okoukaný, po návratu do práce ti dvořící se kolega zvedne sebevědomí, díky tomu, že je mladší je víc v podřízené pozici.
Zásadní problém je, že ta hra má tři hráče a ti dva nebudou dělat všechno co si umaneš.
Milenec to může chtít ukončit dřív, ale taky nemusí.
Manžel není odložený ve skříni a posypaný naftalínem, aby na něj nešli moli. Něco dělá, cítí, nějak se s tím vyrovnává.
Nejpravděpodobnější scénáře:
1a) Vztah to ustojí, ale bude tě to stát hodně ústupků a získat zpět důvěru není snadné.
1b) nezískáš zpět důvěru a vztah se dřív či později rozpadne
2a) smíříš se s odcizením, jeho možným paralelním vztahem, časem si pořídíš dalšího milence a takto to můžete dělat dvacet let než to jednoho z vás nepřestane bavit.
2b) pokusíš se vztah napravit, ale on nebude mít sebemenší důvod něco měnit. Ta snaha ho spíš vyprovokuje k odchodu.
A nejzáludnější na tom je, že se to všechno může vrátit až za několik let, když si budeš myslet, že všechno je v pohodě.