Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
@Veruuunecka nemůžu souhlasit s tim, že se o tom málo mluví. To bych opravdu neřekla.
Mám za sebou potrat v 16tt a upřímně jsem ráda, že jsem na to téměř zapomněla a mám to v sobě zpracované. Osobně si to připomínat nepotřebuju.
Mě třeba nepomohlo o tom mluvit, radši už sem o tom nechtěla slyšet a probirat to znovu a znovu bylo jenom horší. S odstupem času už nemám problém to probrat, je to zkušenost, ale dokud to bylo čerstvé, bylo spíš nepříjemné na to navazovat řeč. Ale mluví se o tom normálně bych řekla, aspoň takhle mezi kamarádkami jsme to prožily skoro všechny a nikdo nemá problém říct jaké to bylo, nebo naopak vyslechnout tu druhou.
Mě šlo spíše o ten příběh samotný každé ženy, každá to měla a prožila jinak, to že se to děje a mluví se o tom ano, ale nikde se už samotné příběhy nedozvíte. Všude je jen pouze řeší porod jaký kdo měl ale toto třeba už ne. Já když to měla podstoupit tak jsem hledala a nic tenkrát nenašla. Šlo mi o samotné sdílení příběhu, každá žena je jedinečná i naše tělo.
@Veruuunecka hele mě to spíš zní, že máš nějaký profil na ig a chceš si tady nahrabat příběhy, abys je na něm mohla sdílet a získala sledující
málokdo tohle bude chtít sdílet s celým světem ![]()
@Veruuunecka píše:
Mě šlo spíše o ten příběh samotný každé ženy, každá to měla a prožila jinak, to že se to děje a mluví se o tom ano, ale nikde se už samotné příběhy nedozvíte. Všude je jen pouze řeší porod jaký kdo měl ale toto třeba už ne. Já když to měla podstoupit tak jsem hledala a nic tenkrát nenašla. Šlo mi o samotné sdílení příběhu, každá žena je jedinečná i naše tělo.
Obavam se, ze tohle nedopadne. Sice jsem to nezazila ale dovedu si predstavit, ze vetsins zen chce zrovna toto ve svem zivote uzavrit ze to vytesni a dal se tim nezabyva, proc to otevirat a pitvat to je to same jako by si chtels rozpitvavat interupce.
@Kriss Tina
Jo jo mám profil na kterém se touto problematikou zabývám, sama jsem i zdravotní sestra takže spoustu věcí vím i odborne, chtěla jsem to doplnit o reálné výpovědi žen, které si tímto prošli, s ničím konkrétním jsem se nesetkala. ![]()
Ale rozhodně to nebylo myšleno jako nějaké zneužití ![]()
@Veruuunecka píše:
Mě šlo spíše o ten příběh samotný každé ženy, každá to měla a prožila jinak, to že se to děje a mluví se o tom ano, ale nikde se už samotné příběhy nedozvíte. Všude je jen pouze řeší porod jaký kdo měl ale toto třeba už ne. Já když to měla podstoupit tak jsem hledala a nic tenkrát nenašla. Šlo mi o samotné sdílení příběhu, každá žena je jedinečná i naše tělo.
Já jsem teda v reálu ještě nezažila, že by někdo chtěl se skupinou blízkých lidí nebo veřejné probírat svůj porod, operaci, nebo něco podobně intimního. Jako ano, když se někdo napřímo zeptá, pár neutrálních vět se o tom řekne, ale že by třeba mí rodiče nebo celé město mělo vědět všechno, co jsem u toho dělala a jak to vypadalo. Jako proč? Když to někdo chce sdílet, napíše si o tom příběh sám a vydá ho někde na profilu nebo deníčku, proč by ses měla všechny příběhy dozvídat přímo ty? ![]()
@prejeta_zaba tak nebylo by to urcite jen pro mě, ale dal bych to sdílela s ženami, které by to zajímalo ajko to zajímá mě. Když jsem byla těhotná tak jsem poslouchala v jednom kuse podcasty o porodech a šestinedělí o tom se na můj vkus mluví až moc. ![]()
Kazdy je jiny a ne kazdy o tom chce mluvit, at uz si to v sobe zpracoval ci nikoliv. Ja si timto neprosla, ale prosla jsem si tezkou, smrtelnou, nemoci ditete a uz to mam jakztakz v sobe zpracovane, i kdyz ne uplne, a to poskedni, co chci, je to cele nekde publikovat, byt anonymne. Je to tak strasne soukroma vec, ze bych mela pocit, ze to zverejneni je strasny zasah do meho soukromi a soukromi meho ditete uz jen tim, ze si to muze precist kdokoliv, i nejaky cumil, ktery to ma jako cteni pro dlouhou chvili…pro me by to nebyla terapie.
Já jsem prožila (18 týden)
A mluvila jsem o tom jen v prvních týdnech a měsících. I zde hodně na diskusích.
Teď už bych se k tomu nechtěla vracet
Pár nejbližším jsem to povědela i ten příběh
Už znám jednu slečnu, kterou jsem poznala tady na emiminu
A ta má na instagramu taky profil, zabývající se tímto.
Momentálně jsem znovu těhotná
A nedokážu si představit číst si něco takového.
Plus tedy všem ženám co si toto prožily
Doporučuji nic nečíst a už vůbec ne internetové diskuse… soustředit se na uzdravení těla i duše a věřit v další děťátko.
Děkuji moc i za tyto reakce, ráda si toto téma zpracuji z těchto informací tak jak to ženy vnímají, že není třeba o tom dále mluvit. ![]()
Já to mám taky tak, že mluvit, sdílet, hledat informace a skupiny, které se tím zabývají, holky, které to postihlo taky, jsem chtěla v době, kdy se to stalo, tak první tři měsíce, max rok. To už se mi narodil zdravý syn, takže to trauma se tím tak nějak vyléčilo, odsunulo, uzavřelo, snížila se palčivost. Teď je to 3,5 roku od toho ( zt v 19tt), a sice na to nezapomínám, občas se mi to připomene, ale život a psychiku mi to už nijak zásadně neovlivňuje. Čeho bych se možná dotkla je fakt, že kdysi nebylo možné, ani běžné, že se pozůstatky plodu po potratu do 24 tt vydavaly rodičům. To se uzákonilo na podzim 2017 a my jsme toho využili jako první ve FN v únoru 2018. Myslím, že i díky tomu, že jsme se mohli rozhodnout co s ostatky, a že máme miminko zpopelněné doma u nás, jsme se s tím lépe vyrovnali.
@Veruuunecka píše:
@Kriss Tina
Jo jo mám profil na kterém se touto problematikou zabývám, sama jsem i zdravotní sestra takže spoustu věcí vím i odborne, chtěla jsem to doplnit o reálné výpovědi žen, které si tímto prošli, s ničím konkrétním jsem se nesetkala.
Ale rozhodně to nebylo myšleno jako nějaké zneužití
Tak to napiš naférovku v úvodu. Já si ztrátu dítěte prožila. Chodím tady do uzavřené skupiny, kde jsou ženy se stejnými zkušenostmi. A na cizím Instagramu viset nechci.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Dobrý den,
touto cestou bych ráda oslovila ženy, dívky, které si prošli UPT (umělým přerušením těhotenství) či jinou ztrátou miminka. Vím, že toto téma je velice citlivé a bolestivé, sama jsem si bohužel touto zkušeností prošla a to tak, že jsem přišla o syna v prvním těhotenství kvůli VVV močového ústrojí a podstoupila UPT ve 20tt.
Moc mi tenkrát pomohlo a pomáhá o této zkušenosti, mluvit sdílet ji, prostě a zkrátka nenechat si ji pro sebe.
Proto jsem se rozhodla, alespoň online cestou (jelikož online svět nyní vládne světem) podat lidem osvětu o tomto tématu o kterém se stále na můj vkus málo mluví, stále mám pocit, že je to tak trochu tabu téma, i když možná je to tím, že je to tak citlivé. Bohužel realita je jiná děje se to spoustě žen i když já si tenkrát připadala jako jediná na světě a pouze zde na emiminu jsem našla pár spřízněných duši, jinak nikde nic. Nechci aby to bylo zapomenuto a dále to nikomu nepomáhálo.
Na svém igstagramovem profilu bych se tomuto tématu ráda věnovala a sdílela se světem tyto přibehy psané životem. Byla bych moc ráda, kdyby se mi klidně do osobních zpráv ozvaly maminky, které si tímto prošly, kterým by nevadilo odkrýt jejich příběh, jak to prožívaly, jak to zvládly, co jim pomohlo nebo naopak nepomohlo a jak to celé dopadlo. A hlavně komu by nevadilo zveřejnění klidně vše anonymně nikde není psáno, že musí vyjít se svým příběhem úplně ven, budu moc ráda i za anonymní příběh.
Děkuji za váš čas a přečteni až sem, budu ráda když se ozvete.
Děkuji