Poradna na téma rodinné právo
Mgr. Zoltán Duna
Mohu to ještě zachránit?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
12.2.17 08:52
No, máš to co jsi chtěla, teď už budeš muset jen nést následky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 08:58
Ne - smiřte se s tím, že se to zničilo a netrucujte a nevymrčujte si, aby bylo po vašem. Není cesty jak donutit druhého, aby dělal to co vy chcete.
Úzkostně depresivní stavy řešte - najděte si psychoterapeutku a udělejte si sama v sobě důkladnou inventuru, abyste mohla začít s čistým štítem a lépe.
ŘEšte to co nejdřív a důkladně, čím více se budete potácet ve starých vzorcích a vzájemném ubližování, tím hůř to ponese vaše dítě.
nevyšlo vám to, ublížili jste si a teď je ovšem vaše zopdovědnost, abyste fungovali jako dospělí a příčetní, ne jako uražení spratkové. je to vaše zodpovědnost vůči dítěti.
To jak se chová váš budoucí exmanžel neovlivníte přímo, ale jedině proměnou svého vlastního chování, pokud se naučíte fungovat jinak, i jeho reakce pak budou jiné.
Tedy- nesnažte se to slepit, naučte se to důstojně ukončit a především tu krizi využít k vlastní proměně k lepšímu. Od toho krize jsou, že nám ukáží co jsme dělali špatně a dají nám možnost to zkusit jinak.
Příspěvek upraven 12.02.17 v 09:13
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 08:59
Pochybuju. Jenom doufej, že se milenci neznelíbíš. Nebo bys to bydlení zvládla platit i sama..? Doufám, že to máš dobře spočítaný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 09:06
No, jste to podělali, ty máš nového chlapa, tak mi přijde na záchranu pozdě..
Příspěvek upraven 12.02.17 v 09:17
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 09:27
Myslim, ze tve pocity jsou prirozene - konci velka kapitola tveho zivota a ma zacit neco neznameho, najednou se toho bojis.
Ridila bych se kazdou radou @Ou . Protoze ty sis tak nejak to sadomaso vybrala sama, ale to dite za to nemuze a musi byt maximalne ochraneno pred vami - vsemi „dospelymi“.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 09:31
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, předem oprosím pochopte mou anonymitu, je to pro mě dost citlivé. Budu se snažit vše popsat co nejvíce ve zkratce, ať nepíši román.Jsem vdaná, máme spolu dítě, avšak manželství dlouho neklapalo jak mělo, manžel dlouho problém neviděl, dělal si dál co uznal za své, rodina šla vždy spíše stranou.
Popis mého manžela: Mlj manžel je hodný, opravdu šikovný, většinou se ve všem podřídil a dal na mě, avšak je také hodně neochotný a dělá většinou jen to co chce… na tom defakto skončil náš vztah. Protože nikdy neudělal nic navíc a většinou ani to, oč jsem ho žádala. Je hoddně mazlivý, sex vyžaduje i když ví, že mně se zrovna nechce - toto vždy řešil tak, že se urazil, nadával mi do prkna, že to je jako žít s kamarádem atd.
Takto to bylo asi rok, pak jsem mu řekla, že jestli se to nezmění, zamiluji se jidne a rozvedu se - to se také stalo! Tím do koho jsem se zamilovala je muž, který by pro mě ( i dítko ), udělal snad vše, i to nemožné, má nás opravdu moc rád a stál při mě v dobrém i ve zlém, několikrát jsme to ukončili, že jsem chtěla dát šanci manželovi, který jakoby zázrakem prozřel… fakt byl ukázkový, ale já už měla oči pro jiného a přehlížela jsem to.
Teď, když opravdu došlo k tomu, co jsem si přála a to rozvodu, tak to nesu hůř, než jsem si myslela. Mám hrozné deprese, neustále pláču, manžel je věčně někde na tahu, takže o tom neví. Ale mně zkrátka došlo to, že přicházím o to, co jsem vždy chtěla mít… kompletní rodinu. Poslední půl rok jsme si s manželem hodně ublížili, nadávali si, ponižovali se, dokonce se i jednou porvali, ale vím, že je to v důsledku mého nového přítele. Nyní se on k tomu staví tak, že rozvod chce, shání právníka a já ať už vypadnu, že už nikdy víc. Dostává mě to do kolen, ačkoliv můj přítel je fakt úžasný a stojí vždy při mě, bydlení mi zařídí i zaplatí… a já stejně mám myšlenky na to, že bych nejradši udržela rodinu, kvůli dětem, kvůli sobě, psychicky to nezvládám, myslím, že se brzy složím, špatně se mi dýchá, mám ochablé končetiny, mravenčení těla, nechuť k jídlu, celkovou únavu, bolest hlavy.
PS: Má otázka zní, má cenu to nějak zachránit? Manžel mi říká, že z mé strany vždy viděl nulovou snahu a proto se ke mně chová tak jak se chová. Což má asi i pravdu, ale já po tom všem prostě nemohla, teď už ho ale vůbec nezajímám.
Neber to zle ale myslím, že bych se (jako chlap) bez tebe klidně obešel (podle toho jak to tu popisuješ). Pokud jste se dopracovali až do tohoto stavu tak to nezachráníš. Jednou si se rozhodla vykašlat se na manžela a pořídila jsi si milence tak si prostě nes následky se vším všudy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 09:33
Já bych si hledala nového, až po ukončení vztahu. Kdybych zjistila, že má manžel jinou a i kdyby se chtěl vrátit, už bych to nedovolila.
Já bych řešila problém nejdřív s manželem, pokud by to nebylo možné vyřešit, tak nového, ale pak už to tak musíš brát… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 09:37
Ženy mají jednu výjmečnou vlastnost. Vždy chtějí to, co nemohou mít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 11:29
Rodinu už asi neudržíš, tak se tím přestaň trápit. Protože pokud chceš udělat něco dobrého pro děti, tak tohle. Potřebují mámu klidnou, i když je to těžký.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
12.2.17 14:43
Rozveď se, osamostatni se, vykašli se na oba chlapy a až si srovnáš priority, najdi si někoho jiného.
Původní rodinu nezachráníš. Já být Tvým chlapem, tak už bys byla pryč dávno.
Tvoje výčitky přišly pozdě. Máš, co jsi chtěla. Snaž se vypadnout od manžela co nejdřív. Ty na rozdíl od něj máš ke komu jít.
Máte narušenou komunikaci a s tou se nedá už nic dělat. Jsi manželovi ukradená, takhle jsi to chtěla, tak to tak máš.
- Citovat
- Upravit
12.2.17 15:22
Manželství bych taky ne zachraňovala. Už jste si ublížili až dost. Sice bych si v manželství taky nehledala milence ale to je každého věc. Jen můžu přát hodně štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 17:53
@Anonymní píše:
Ahoj maminky, předem oprosím pochopte mou anonymitu, je to pro mě dost citlivé. Budu se snažit vše popsat co nejvíce ve zkratce, ať nepíši román.Jsem vdaná, máme spolu dítě, avšak manželství dlouho neklapalo jak mělo, manžel dlouho problém neviděl, dělal si dál co uznal za své, rodina šla vždy spíše stranou.
Popis mého manžela: Mlj manžel je hodný, opravdu šikovný, většinou se ve všem podřídil a dal na mě, avšak je také hodně neochotný a dělá většinou jen to co chce… na tom defakto skončil náš vztah. Protože nikdy neudělal nic navíc a většinou ani to, oč jsem ho žádala. Je hoddně mazlivý, sex vyžaduje i když ví, že mně se zrovna nechce - toto vždy řešil tak, že se urazil, nadával mi do prkna, že to je jako žít s kamarádem atd.
Takto to bylo asi rok, pak jsem mu řekla, že jestli se to nezmění, zamiluji se jidne a rozvedu se - to se také stalo! Tím do koho jsem se zamilovala je muž, který by pro mě ( i dítko ), udělal snad vše, i to nemožné, má nás opravdu moc rád a stál při mě v dobrém i ve zlém, několikrát jsme to ukončili, že jsem chtěla dát šanci manželovi, který jakoby zázrakem prozřel… fakt byl ukázkový, ale já už měla oči pro jiného a přehlížela jsem to.
Teď, když opravdu došlo k tomu, co jsem si přála a to rozvodu, tak to nesu hůř, než jsem si myslela. Mám hrozné deprese, neustále pláču, manžel je věčně někde na tahu, takže o tom neví. Ale mně zkrátka došlo to, že přicházím o to, co jsem vždy chtěla mít… kompletní rodinu. Poslední půl rok jsme si s manželem hodně ublížili, nadávali si, ponižovali se, dokonce se i jednou porvali, ale vím, že je to v důsledku mého nového přítele. Nyní se on k tomu staví tak, že rozvod chce, shání právníka a já ať už vypadnu, že už nikdy víc. Dostává mě to do kolen, ačkoliv můj přítel je fakt úžasný a stojí vždy při mě, bydlení mi zařídí i zaplatí… a já stejně mám myšlenky na to, že bych nejradši udržela rodinu, kvůli dětem, kvůli sobě, psychicky to nezvládám, myslím, že se brzy složím, špatně se mi dýchá, mám ochablé končetiny, mravenčení těla, nechuť k jídlu, celkovou únavu, bolest hlavy.
PS: Má otázka zní, má cenu to nějak zachránit? Manžel mi říká, že z mé strany vždy viděl nulovou snahu a proto se ke mně chová tak jak se chová. Což má asi i pravdu, ale já po tom všem prostě nemohla, teď už ho ale vůbec nezajímám.
Myslím, že vztah s tvým manželem je už pasé. On váš vztah už odpískal, takže bych se teď soustředila na to, co bude dál. Doporučuji ti najít si solidního psychologa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.2.17 18:03
Pálilo tě dobré bydlo, tak teď přestaň hysterčit, sbal se, vypadni a doufej, že si manžel nepožádá o svěření dětí do péče.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Výživné na dítě celiaka
- 05.04.21
- marci adámková
Jak je to s alimenty u střídavé péče?
- 25.03.21
- Anonymní
Ahoj maminky, předem oprosím pochopte mou anonymitu, je to pro mě dost citlivé. Budu se snažit vše popsat co nejvíce ve zkratce, ať nepíši román.
Jsem vdaná, máme spolu dítě, avšak manželství dlouho neklapalo jak mělo, manžel dlouho problém neviděl, dělal si dál co uznal za své, rodina šla vždy spíše stranou.
Popis mého manžela: Mlj manžel je hodný, opravdu šikovný, většinou se ve všem podřídil a dal na mě, avšak je také hodně neochotný a dělá většinou jen to co chce… na tom defakto skončil náš vztah. Protože nikdy neudělal nic navíc a většinou ani to, oč jsem ho žádala. Je hoddně mazlivý, sex vyžaduje i když ví, že mně se zrovna nechce - toto vždy řešil tak, že se urazil, nadával mi do prkna, že to je jako žít s kamarádem atd.
Takto to bylo asi rok, pak jsem mu řekla, že jestli se to nezmění, zamiluji se jidne a rozvedu se - to se také stalo! Tím do koho jsem se zamilovala je muž, který by pro mě ( i dítko ), udělal snad vše, i to nemožné, má nás opravdu moc rád a stál při mě v dobrém i ve zlém, několikrát jsme to ukončili, že jsem chtěla dát šanci manželovi, který jakoby zázrakem prozřel… fakt byl ukázkový, ale já už měla oči pro jiného a přehlížela jsem to.
Teď, když opravdu došlo k tomu, co jsem si přála a to rozvodu, tak to nesu hůř, než jsem si myslela. Mám hrozné deprese, neustále pláču, manžel je věčně někde na tahu, takže o tom neví. Ale mně zkrátka došlo to, že přicházím o to, co jsem vždy chtěla mít… kompletní rodinu. Poslední půl rok jsme si s manželem hodně ublížili, nadávali si, ponižovali se, dokonce se i jednou porvali, ale vím, že je to v důsledku mého nového přítele. Nyní se on k tomu staví tak, že rozvod chce, shání právníka a já ať už vypadnu, že už nikdy víc. Dostává mě to do kolen, ačkoliv můj přítel je fakt úžasný a stojí vždy při mě, bydlení mi zařídí i zaplatí… a já stejně mám myšlenky na to, že bych nejradši udržela rodinu, kvůli dětem, kvůli sobě, psychicky to nezvládám, myslím, že se brzy složím, špatně se mi dýchá, mám ochablé končetiny, mravenčení těla, nechuť k jídlu, celkovou únavu, bolest hlavy.
PS: Má otázka zní, má cenu to nějak zachránit? Manžel mi říká, že z mé strany vždy viděl nulovou snahu a proto se ke mně chová tak jak se chová. Což má asi i pravdu, ale já po tom všem prostě nemohla, teď už ho ale vůbec nezajímám.