Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Mám doma 10tiletého a to samé,vybírá,co mu nechutná,tak se toho sotva dotkne,sní třeba půl knedlíku a jako že je plnej a tváří se u toho,jako bych mu naservírovala nechci ani říct co
…a přitom to je kolikrát fakt dobrý jídlo,žádný blafy…ale neskáču kolem něj a neprosim,aby si vzal aspoň něco jinýho ![]()
Ahoj holky, tak já mám skoro 7-mi letou dceru, která chodí do 1. třídy.
A také řešíme jídlo. Dokonce jsem se dozvěděla, že na obědech ve škole sní jen to co jí chutná a když nedostane to co ji chutná, tak to celé vrátí. A to mě dohání k šílenství, to pomyšlení, že je pak hladová.
Pořád jí dokola to stejné. Jediné co jí je sladké, buchtičky s krémem, po nich se může utlouct, buchtičky samotné si vyžaduje i do školy na svačinu. Někdy mě poprosí ať ji těch buchtiček dám co nejvíc ( já ji je dopřeju, ale dopředu již vím, že si říká o tak moc jen z toho důvodů, že když oběd bude stát za nic, tak se jimi dojí.)
A to mě rve srdce.
Taky kolikrát když ji koupu a vidím ty koukající žebírka, tak mě je do breku a cítím se hrozně. Přitom malá je štíhlunká od malička ( nemá ani po kom být silnější), ale když se cítím pokaždé tak špatně, když moc nesní.
Mám o ní i kolikrát strach, aby mě neumřela nedejbože hlady.
Vím, že ne, ale i tak.
Kolikrát na návštěvách, když jsme pozvaní k babičkám tak jen slyším, a to jez a ještě trochu, dokonce se už i na nás špatně dívají, že je to naše chyba, že jsem ji špatně naučili atd.atd…nenávidím od té doby to sezení u obědů s rodinou ![]()
Vím, že bude určitě jíst, přesně jak ostatní píšou, s kokinama nemá problém, jedinou polévku, kterou miluje a sní je (prý moje nudlová se srdíčky)
.
Má ráda makovec, donutty, zeleninu a ovoce také sní, ale jen ty obědy, tam je to opravdu velká bída.
Holky přeji nám ať to vydržíme a vím, že ano, protože pořád lepší řešit tohle, než nedejbože něco horšího ![]()
Ahoj mamči, co jsm prolítla tutu diskuzi, tak se to spíš týkalo větších dětí. My teď máme 18 měsíců a dcera pomalu nic nechce. Štve mě to, protože se s tím kolikrát dělám, je to dobré a ona raději nebude vůbec jíst. Nedávám ji nic náhradního. To už skončilo. Je pravda, že dřív jsem to strašně hrotila aby alespoň něco snědla. Tak doufám, že ji toto naučí… Ale stejně. Zajímá mě, byly i vaše děti v některém věku dost vybíravé? Kdy se to zlomilo?