Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Moje dítě se (ne)vejde do tabulek...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
19.3.09 21:26
Moje dítě se (ne)vejde do tabulek...
Všude se mluví a píše o tom, že každé dítě je individualita a i jeho vývoj prostě potřebuje svůj čas.
Ano, s tím každá z nás určitě souhlasí, ovšem pak vás dostane, když se odborník opírá jen a pouze o předepsané tabulky a to vaše dítě se né a né do té tabulky vejít… 
Jsem maminkou 4,5 měsíční holčičky. Už několik dní se převrací na bříško a na bříšku se snaží lézt, kolikrát už krásně pod sebe strčí kolínka, jen ty neposedné ručičky přitom neposlouchají. Řekly byste si tudíž naprosto normální dítě, odpovídající svému věku… ale omyl!
Od narození mi holčička stáčela hlavičku na jednu stranu, podkládat nezabíralo, tak jsem si sama vydupala rehabilitace, naši dětskou doktorku to totiž nijak nevzrušovalo. Jenže k rehabilitaci je potřeba doporučení neurologa. A v tom je právě kámen úrazu. Na prvním vyšetření před 2 měsíci nám paní doktorka konstatovala mírné oslabení svalstva a doporučila Vojtovu metodu. Cvičíme poctivě 2 měsíce a udělaly jsme obrovský pokrok. Radost z toho mám já i naše fyzioterapeutka, že se nám to všechno spravilo. Jen naše neuroložka bohužel stále ne 
. Dnes jsme byly na kontrole. No, zkuste si to jen představit - pro dítě cizí prostředí, cizí lidi, snaží se koukat po mámě, jestli je v dosahu a paní doktora udělá závěr z jediného otočení na bříško. Takže jediné pozitivní, co nám do zprávy napsala bylo, že je čilá, snaží se komunikovat a reaguje na hračky. Ale jinak… prostě by dokázala snad zkritizovat i to, že si cucá celou ručičku, když by si správně podle tabulek měla cucat pouze palec.
Jsem z toho docela rozčarovaná… asi každá aktivita musí být po zásluze potrestána . Žádala jsem o pomoc, tak nás teď budou zkoumat pod mikroskopem 
Když se ale rozhlédnu po ostatních v poradně, tak se naše malá vyrovná kolikrát i půlročním dětem… jak by asi ty paní doktorka zkritizovala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.3.09 21:44
Asi rozumím, jak se cítíš. Mně se stalo něco podobného, když měla Anežka 10 měsíců a na kontrole u pediatričky se doktorce nelíbilo, že se ještě nestaví a ani nezačala lézt. Poslala nás proto na neurologii (Anežka neodpovídala tabulce, kterou měla paní doktorka pověšenou v ordinaci), kde jsme měli naštěstí kliku na doktorku, a ta nic nehrotila, pozvala nás za měsíc a pak za další a do zprávy napsala, že jde o nerovnoměrný vývoj. Sice chtěla něco ukázat (nechala Anežku lézt po čtyřech na lehátku), ale víc se mě ptala, co už umí. Taky si myslím, že hodnotit vývoj dítěte podle toho, co předvede na požádání, je nesmysl. Za chvíli nás čeká tříletá prohlídka (ale už u jiné doktorky, takže jsem klidnější) a já už vím, že tato doktorka se maminky ptá, co dítě umí a nechce to hned předvést. To by potom spousta dětí byla zaostalá, protože ne každé dítě je ochotné se předvést. Já jsem v té době chodila na cvičení, kam s námi chodily i maminky s podobně starými dětmi, takže jsem měla srovnání a tudíž jsem z toho moc špatná nebyla. Ale i tak ta chvíle ode dne, kdy nám pediatrička napsala doporučení na neurologii do doby, než mě neuroložka uklidnila, mi stačila a příjemné to nebylo. Asi bych doporučovala (pokud je to možné) změnit neurologa, psychická pohoda je důležitá. Zkus se tím netrápit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.09 22:03
Ahoj, no uplně koukám. Dominiček se začal teprve přetáčet a občas i na bříško. Ale že by začal lézt, to ani náznak. A mudra byla spokojená, že se vyvíjí správně. Tak snad jsme ještě v normě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.09 22:36
My máme přes 9 měsíců a ještě nelezem 
Ale vůůůůůbec nás to netrápí. Však my začnem, jen se nám právě nechce. A minulý týden tady probíhala diskuze o „nelezcích“ a uklidnilo mě, že je nás takových spousta. Vždyť by to byla nuda, kdybychom byli všichni tabulkoví a stejní.
Zapomeň na MUDRy s tabulkama a nenervuj se kvůli nim. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.09 22:48
Já bych to neprožívala. My taky nelezeme, plazíme se čile vzad ode dneska i dopředu.:D Každý dítě je jiný.
Taky chodíme na ko k neuroložce (4m, 7m, 10m). doktorka je blondýna a má světlou pleť a sotva na malýho promluví nedej bože sáhne, tak je takovej rachot, že ho nemůžu ani položit. Naštěstí to chápe, takže se spíš vyptává , co umí a tak.
Jestli to tvoje doktorka nechápe nebo máš jakékoliv pochybnosti, ta jí to řekni a jestli bude mít nějaký řeči , že ona je doktorka (to se stalo kamarádce), tak změň doktora.
Hodně štěstí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.3.09 23:18
Ahoj , plně Ti rozumím a myslím, že co doktor to názor a občas na můj vkus se tupě snaží narvat každé dítě do nějakých tabulek. Náš Tom seděl ve 3 měsících, neříkám to , protože bych se chtěla chlubit, ale prostě je to fakt. Reakce paní doktorky na čtyřměsíční kontrole byla něco jako , že to nesmí, že je ještě malý. Ale vysvětlete to tomu mimču, když se prostě něčeho chytne a šup - sedí … Chodil v necelých 8 měsících a to byl podobný šok pro paní doktorku. Podobně nestandardní máme váhu a testy školní zralosti - už se nevzrušuju, jsem imunní. Tak radím cvičit a nenechat se vykolejit.
Ahoj
LuckaH
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 03:30
No, já bych se na to podívala trošku z jiné strany. Holky mají pravdu, že každé dítě je jiné, můžu potvrdit, zažívám to na vlastní kůži. 
Sara v Natově věku předváděla vzorové otočky všemi směry, snažila se sama sednout, v kočárku už nechtěla ani ležet a přitahovala se do sedu, v osmi měsících přesně se postavila… Naty je spokojený s tím, že leží a kouká a usmívá se, v případě maximální nutnosti - nedořve se maminky - se otočí z bříška na záda…Od malička stáčel hlavičku na jednu stranku, a taky nepomáhalo podkládání, vždycky ji tam nějak dostal… Řekla bych, že kdybychom byli v Čechách, už bychom lítali po doktorech a cvičili Vojtovku. Ale nejsme.
Sara rostla do roka a čtvrt v Japonsku, za tu dobu jsme byli na kontrole u dr. myslím 4×. Změřili zvážili a dr. ji viděl tak minutu. Jen se ptali, jestli dělá to a ono…
S Natem jsem v Americe byla na kontrole poprvé a zatím naposledy v necelých pěti měsících. Dr. se zeptal, zda se otáčí. Já jsem řekla, že ne, jen někdy náhodou přepadne. Zeptal se, jestli se aspoň točí na bok, řekla jsem že ano, a víc se neřešilo. Konstatoval, že je to zdravé dítě. Další návštěva za dva měsíce na očkování.
Někdy mám pocit, že jak těhotné, tak potom mimča jsou v Čechách skutečně pod mikroskopem a mnohdy zbytečně se tím stresují.
Já bych na tvém místě byla v klidu a nechala dítě, at se vyvíjí svým tempem. Užívej si miminka, čas, který strávíš čekáním u doktorů a následným přemítáním o tom, co ten a onen řekl a trápením se, se dá využít příjemněji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 07:34
díky za podporu, prostě jsem si tu včera musela postěžovat na přístup některých lékařů.
Já teda cvičení nekritizuju, naopak, kór když malá kvůli té hlavičce na stranu začala mít už z hlavičku šíšu a vůbec celkově menší polovičku obličejíku. Díky tomu se nám to srovnalo a pomalu se rovná i hlavička.
Ale co se tím rozjelo, to je vážně něco. Prostě jaké zkoumají detaily, které se běžně vůbec, ale vůbec neřeší - takže máme ve zprávě poznámky typu, že optimálně nerespektuje podložku rukou, v poloze na bříšku má těžiště o kousíček výše než je v tomto věku normální atd.
Asi to tak prožívám, protože se Luca narodila s malou porodní váhou (byť donošená) a po porodu musela být resuscitovaná, protože si lokla zkažené plodové vody. Musíme tak chodit i do poradny pro rizikové kojence, kde z ní mají velkou radost, jak je šikovná a naprosto zdravá.
Sice mi teda paní neuroložka radost ze zdravého dítěte nezkazí, ale ta včerejší návštěva mě jednoduše naštvala.
Docela uvažuju o tom, že už tam prostě příště na kontrolu nepůjdu. Za to, aby na nás paní doktorka hledala jen blechy, mi to vážně nestojí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 09:00
TAky mám pocit, že se to moc řeší. Jasně, pokud je problém, je třeba co nejdříve ho řešit, ale pokud není. .
Naše druhá se určo v 10m na kontrole jen plazila (nelezla po 4 rech, o stavění tudíš ani náznak) a dr. byla spokojená a jen dodala, že si sedne až začne lézt po 4rech. Nikam nás neposílala (myslím si o své dr, že je poctivá a jsem s ní max. spokojená). O 14 dní později si dcerka klekla, stoupla a začala obcházet nábytek a lézt. . Teď ani nechodí, jen běhá
Tabulky by mě fakt stresovaly. .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 09:54
Ahoj, z doktorky si nic nedelej… nase Anezka lezla krasne po ctyrech ve 4.mesicich, u postele si stoupla a obchazela nabytek v pul roce a od 8. mesicu chodi sama. Tadeas byl ve ve vsem o mesic „pomalejsi“ nez Anezka. Ale treba uplne preskocil fazi sezeni. Proste v 9. mesicich sam chodil a jeste neumel sam sedet. Doktor taky koukal, ale nehrotil to, proste az si sedne tak si sedne.
Takze na doktory, kteri chteji deti nacpat do tabulek se vykasli… protoze dite prece nemuzes nacpat do tabulky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 11:53
íky za příspěvek.
máme taky dítě v nerovnoměrném vývoji aten mikroskop je fakt. Nikoho nezajímá, že je naše malá pohodové usměvavé mimino
Ale pro nás je to to nejdůležitější
saraai píše:
No, já bych se na to podívala trošku z jiné strany. Holky mají pravdu, že každé dítě je jiné, můžu potvrdit, zažívám to na vlastní kůži.
S Natem jsem v Americe byla na kontrole poprvé a zatím naposledy v necelých pěti měsících. Dr. se zeptal, zda se otáčí. Já jsem řekla, že ne, jen někdy náhodou přepadne. Zeptal se, jestli se aspoň točí na bok, řekla jsem že ano, a víc se neřešilo. Konstatoval, že je to zdravé dítě. Další návštěva za dva měsíce na očkování.
Někdy mám pocit, že jak těhotné, tak potom mimča jsou v Čechách skutečně pod mikroskopem a mnohdy zbytečně se tím stresují.
Já bych na tvém místě byla v klidu a nechala dítě, at se vyvíjí svým tempem. Užívej si miminka, čas, který strávíš čekáním u doktorů a následným přemítáním o tom, co ten a onen řekl a trápením se, se dá využít příjemněji.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 12:51
Tak to nevím, co paní doktorka viděla v těch tabulkách, ale Jonášek začal lézt až v 10ti měsících, v ten samý měsíc si i sednul a sám se postavil … no a od té doby to tak taky zůstalo. Teď mu je něco přes rok a o chůzi si můžu nechat jen asi zdát. Je totiž docela lenoch, takže ani okolo nábytku nechodí, protože je lepší sednout si a na patřičné místo si dolézt …
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.3.09 20:58
Jitulinku, chápu, jak tě štve, že se tvoje holčička i do těch blbých tabulek vejde, ale pořád je něco špatně. Taky jsem si řekla před pár měsíci o pomoc (nebyla jsem si jistá), a teď tam musíme lézt pořád na kontroly, pořád je taky něco špatně, i když vlastně špatně není nic… Taky jsem si říkala, že už tam nepůjdu, ale zas nemám tu odvahu, říkám si, kdybych zase někdy v budoucnu něco potřebovala, asi dostanu pěkně vyhubováno, že jsem přestala chodit. Tak chodím, ale celou dobu si myslím své, všechno odkývám, odejdu, papír založím, ani naší dětské dr. už ho nedávám. Radím totéž (nebo nechodit, jsi-li odvážnější)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.09 19:34
Možná tady budu za exota, ale já bych řekla, že ta doktorka to myslí dobře - přesné tabulkování dětí je sice nesmysl, ale na druhou stranu, výrazné předbíhání se ve vývoji může někdy být stejně špatné jako opožďování se… Tělíčko na to prostě ještě není zralé, začnou se zapojovat špatné svaly a vyvíjet špatné pohybové stereotypy a návyky. Připadá mi lepší působit prckovi pár měsíců trochu nepohodlí cvičením Vojtovky než třeba zanedbat něco, co se mně jako laikovi zdá v pořádku, ale ono v budoucnu být nemusí…
Příspěvek upraven 19.04.24 v 21:05
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.09 21:47
Bohunko, sice s tebou souhlasím, ale naše malá je tak šikovná právě proto, že vojtovkou ji hodně posílily svaly, jednotlivými cviky se je naučila správně zapojovat a tudíž je už na to zralá dost. V tomhle není nijak odlišná od dětí cvičících vojtovku, které běžně lezou v 6. měsíci. Navíc cvičíme pod dohledem velice zkušené fyzioterapeutky, která byla sama toho názoru, že z ní paní dr. na kontrole bude muset mít radost…
O tomhle to ale zrovna není. Rozčilovala jsem se tu spíš nad tím, že zatímco v poradně si pediatr maximálně zkontroluje, zda dítě zvedá hlavičku, přitahuje se, leze atd., pak už se dál detailně nezkoumá, jakým to přesně dělá stylem a automaticky se považuje za to, že je všechno ok… Ovšem jakmile se dostane do spárů neurologa, byť jen náhodou, tak bude evidentně pořád něco špatně, přesně jak tu píše Gama.
Jinak díky za všechny podpory, už jsem ten zážitek nějak vstřebala . Prostě jsem se s tím přístupem smířila a uvidíme na další kontrole. Jestli mi námitky paní dr. přijdou opět neoprávněné, tak jsem rozhodnutá se ozvat, že se mi to nelíbí. Doufám, že mi pak taky paní dr. neudělá neurologický rozbor, protože to pak nevím, nevím, na co všechno by mi přišla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Jak znovu naučit na nočník
- 23.09.24
- Simona2121
