Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Můj arogantní manžel
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
25.8.17 21:02
To Ti přeji a chválím. Já měla to štěstí, že jsem měla svůj byt a práci, přestože mě tedy přesvědčoval, že nic z toho nepotřebuji, protože mám jeho. Jen tedy musím dodržovat jeho pravidla. U nás neměřil teplotu, ale jablko se muselo krájet tak, jak řekl. Když jsem ho krájel jinak nebo kousala, řekl, ale já jsem Tě přeci učil, jak se to dělá 
Já se tomu směji, jak spolu nejsme, už je to mezi námi dobré, ale to byly denně desítky výtek
@Anonymní píše:
Holky, já už si ty zadní vrátka dávám dohromady, ale do porodu nechci řešit vztah a mít neuroticke mimco… já už se tomu jen směju… i když to k smíchu není, vím! A zakladatelce urcite Radim, aby si také tvořila zadní vrátka! Anonymka s teplotou
- Citovat
- Upravit
25.8.17 21:08
Já si spíš myslím to, že se změnila vaše pozice v partnerství. Jste nyní doma, staráte se o něj a o dítě. Nejste pro nej uz na stejné úrovni. Nechodíte do práce, nenosíte peníze, jste ted v podstatě služka. Může to tak podvědomě cítit a pokud má navíc pocit, že Vás má jistou, tak to v něm tu svrchovanost jen umocní. Je nutné mu natvrdo ukázat hranice i za cenu bojů. Musíte být tvrdá. Pokud se srovná, tak OK, ale pokud bude mít stále stejné chování, myslím, že jsou tu 2 budoucí scénáře, které se odvíjejí od toho, kolik sebevědomí Vám zbylo/zbyde. Buď ho opustíte. Nebo druhý scénář, udupe ve Vás poslední zbytky sebeúcty a budete celý život trpět, protože si ho po čase přestanete úplně vážit a jeho chování se bude i nejspíš zhoršovat. Takže za mě. Jít tvrdě do boje. Dát si časový rámec do kdy hodlám bojovat a pokud se nesrovná, otevřít se odchodu a někomu, kdo si Vás bude vážit. PS: A hlavně si nedělat druhé dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 21:18
@Catmum píše:
@Božislava ale rozvodem jeho vývoj ohrožen nebude, co?
To ať si posoudí sama zakladatelka, já si myslím, že vývoj bude ohrožen o něco míň.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.8.17 21:22
Třeba u nás (psala jsem, že u nás se po rozvodu vztah zase zlepšil) tím dítě jen získalo. On tedy dítě miluje, tatínek je vzorný, starostlivý. Ale jsem nechtěla, aby dítě vidělo, jak se ke mně chová. Přiznám se, že jsem ani nedoufala, že se ten vztah ke mně jako ženě(bývalé) zase urovná. Mně přijde, že mě určitým způsobem nechci ztratit ze života.
@Božislava@Božislava píše:
To ať si posoudí sama zakladatelka, já si myslím, že vývoj bude ohrožen o něco míň.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.8.17 21:31
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ani nevím kde začít…s manželem jsem 7let, 3 roky vdaná, roční dcera. Už v těhotenství jsem si začala všímat jistých změn v jeho chování, ale v tu dobu jsem to přičítala hormonům a snažila se to neřešit. Bohužel mi začíná docházet, že na hormony to už svádět nemůžu.. Z manžela se stal (s prominutím) arogantní d****. Vůbec nevím, kde se to v něm bere, ale jedná se všemi jak s kusem hadru včetně mě. Ví všechno, ostatní jsou hloupí, pod jeho úroveň a dává všem jasně najevo. Prodavačky, servírky, ale i třeba automechanici, opraváři, rodiče. Několikrát jsem mu to říkala, vysvětlovala, ale on v tom prostě nevidí chybu. Možná to má spojitost s povýšením v práci, ale to jsou jen moje domněnky. Neustále mu opakuju, že nejsem jeho zaměstnanec, že je rozdíl mezi radou a rozkazem, ale je to k ničemu. Nejhorší na tom je, že i mě to změnilo..dříve bych si to určitě nenechala líbit, ale teď už většinou sklopím hlavu, udělám co chce, jak chce ať už nedělá scény a nepoučuje mě. On takový vážně nebyl, naopak jsem mu kolikrát říkala, ať se naučí taky říkat „ne“ protože toho ostatní využívali a on by se pro ně rozkrájel. A teď proč píšu..Zažila jste některá? Vrátilo se to k normálu? Bojím se, že se to bude jen stupňovat.. děkuji za všechny reakce
@Anonymní píše:
Ahoj holky, ani nevím kde začít…s manželem jsem 7let, 3 roky vdaná, roční dcera. Už v těhotenství jsem si začala všímat jistých změn v jeho chování, ale v tu dobu jsem to přičítala hormonům a snažila se to neřešit. Bohužel mi začíná docházet, že na hormony to už svádět nemůžu.. Z manžela se stal (s prominutím) arogantní d****. Vůbec nevím, kde se to v něm bere, ale jedná se všemi jak s kusem hadru včetně mě. Ví všechno, ostatní jsou hloupí, pod jeho úroveň a dává všem jasně najevo. Prodavačky, servírky, ale i třeba automechanici, opraváři, rodiče. Několikrát jsem mu to říkala, vysvětlovala, ale on v tom prostě nevidí chybu. Možná to má spojitost s povýšením v práci, ale to jsou jen moje domněnky. Neustále mu opakuju, že nejsem jeho zaměstnanec, že je rozdíl mezi radou a rozkazem, ale je to k ničemu. Nejhorší na tom je, že i mě to změnilo..dříve bych si to určitě nenechala líbit, ale teď už většinou sklopím hlavu, udělám co chce, jak chce ať už nedělá scény a nepoučuje mě. On takový vážně nebyl, naopak jsem mu kolikrát říkala, ať se naučí taky říkat „ne“ protože toho ostatní využívali a on by se pro ně rozkrájel. A teď proč píšu..Zažila jste některá? Vrátilo se to k normálu? Bojím se, že se to bude jen stupňovat.. děkuji za všechny reakce
Jj zazila ale ja se naopak zacla branit.. Muj si s prominutim musel vymachat drzku blatem ( spadl z pozice nejvyssi na zamestnance) ale ta arogance ho drzela jeste skoro rok.. Podle me jsou lidi kteri nedokazi zvladnout kdyz dostanou vyssi pozici a vyssi prijem a chovaj se jak idioti.. Ale bylo to v nem vzdy. Na me to zkousel jeste nez ho povysili a ja blbka drzela pusu… Myslim si ze v tom hraje velky roli to ze nema jinak moc sebevedomi. Ale s penezma a postavenim se citil jako king…Ted je uz skoro normalni ale bylo to
Dlouho na rozvod a trpela moje i jeho rodina. Vlastne jsem rada, ze uz nema tolik penez a takove postaveni. Jeste chvili a odesla bych od nej..,
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.8.17 21:53
I za mne radeji anonymne, je to citlive a pred okolim to radeji skryvam.
Mam to obdobne, ale chovani pritele se rapidne zmenilo po te co jsem otehotnela. Od te doby neni den aby mi neco nevycital, vse delam spatne, za vse muzu ja (a to i kdyz mu dam jasne argumenty ze moje vina to neni) jen abych mela klid pristoupila jsem na jeho hru a radeji sklopila usi a mlcela, bohuzel uz ani to mu nestaci a neni den aby nevycital, nenadaval, a nebyl urazeny. Bohuzel s tehotenstvim jsem pustila podnajem, prestehovala se k nemu do jineho mesta, prehlasila dceri skolu, momentalne na MD takze s minimalnim prijmem a bez sance uniku. Neni den abych nelitovala a nevycitala si dalsi zivotni prusvih co jsem si zavarila ale driv takovy vazne nebyl. Stydim se za to ale lituju ze cekam nase dite, netesim se na nej, pripadam si v haji a vim ze ted nezbyva nez prezit aspon dva roky nez bude moct dite nastoupit do skolky, ja zpet do prace a pak se sebrat a jit pryc 
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.8.17 21:57
Všem moc děkuji za reakce.. pokusím se zabojovat, resp. nenechat se sebou zametat. Nestačím se divit, kolik chlapů s trochou moci zblbne..pořád nechápu, že se může povaha člověka z ničeho nic změnit..pokud se to nezlepší hold použiji zadní vrátka, ale upřímně nevím..občas stále vidím toho hodnýho kluka, kterého jsem si vzala a občas chlapa, kterého neznám 
- Citovat
- Upravit
25.8.17 22:00
@Božislava píše:
To ať si posoudí sama zakladatelka, já si myslím, že vývoj bude ohrožen o něco míň.
A Ty tady hned radíš rozvod, přitom znáš příběh jen z jedné strany, píšeš jako nějaká praštěná feministka. Není lepší nejdřív zkusit problém s partnerem řešit, chlapi se nemění jako ponožky, zvlášť pokud mají spolu dítě? Takovéhle diskuse je někdy zakladatelkám čert dlužen.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.8.17 22:06
@sediza píše:
Já si spíš myslím to, že se změnila vaše pozice v partnerství. Jste nyní doma, staráte se o něj a o dítě. Nejste pro nej uz na stejné úrovni. Nechodíte do práce, nenosíte peníze, jste ted v podstatě služka. Může to tak podvědomě cítit a pokud má navíc pocit, že Vás má jistou, tak to v něm tu svrchovanost jen umocní. Je nutné mu natvrdo ukázat hranice i za cenu bojů. Musíte být tvrdá. Pokud se srovná, tak OK, ale pokud bude mít stále stejné chování, myslím, že jsou tu 2 budoucí scénáře, které se odvíjejí od toho, kolik sebevědomí Vám zbylo/zbyde. Buď ho opustíte. Nebo druhý scénář, udupe ve Vás poslední zbytky sebeúcty a budete celý život trpět, protože si ho po čase přestanete úplně vážit a jeho chování se bude i nejspíš zhoršovat. Takže za mě. Jít tvrdě do boje. Dát si časový rámec do kdy hodlám bojovat a pokud se nesrovná, otevřít se odchodu a někomu, kdo si Vás bude vážit. PS: A hlavně si nedělat druhé dítě.
Peskování, hubování, plísnění, kárání to je v podstatě psychické týrání domácího tyrana, které Vás srážejí na kolena. A to Vás určitě peskuje v blízkosti někoho jiného například znamých, aby to ponížení bylo extra. Mohla bych mávnout rukou a říct, jak si kdo ustele, tak si lehne, ale…Je to nedůstojné pro Vás i Vaše dítě…No, ale můžu pouze varovat: Bude se to stupňovat! Dřív než s někým vstoupíte do manželství a pořídíte si s někým dítě musíte v první řadě si zařídit zadní vrátka pro únik. Například garsonku, větší finanční rezervu nebo stálou práci. Eliminovat závislost a nemožnost úniku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.8.17 22:25
@sediza že se změnil pohled na mě, jako na partnerku jsem si zprvu myslela taky, jenže on se tak chová opravdu ke všem..asi mu sloužíme všichni 
zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.8.17 22:29
@Božislava ano souhlas, bohužel i když nastane taková scéna např. na zahradě, už pokukuju automaticky po sousedech, protože je mi jasné, že z nich je někdo v doslechu - neušlo mé pozornosti, že má u toho manžel rád publikum 
zakl.
- Citovat
- Upravit
25.8.17 23:56
Otázky na zadavatelku
Mluvili jste o tom s manželem, co ti vadí?
Co on na to?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
26.8.17 07:43
@Swami Harashimi samozřejmě, už jsem psala výše, že jsem mu to říkala několikrát. Manžel na to vždy odvětví, že se tak nechová, že přeháním, že mi to říkal slušně..atd. když si stojím dál za svým většinou hádku stočí k něčemu, co jsem v minulosti udělala aby se o tom už nemluvilo. Zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.8.17 07:45
Jo měli jsme takového člověka v rodině.
Trošku vnímavější člověk by to očekával i tak. Občas pronesl něco ve smyslu, že policajt bude dělat to, co chce on, protože ho platí(daně).
Jenže taková situace nastala vzácně, protože on se hodně věnoval práci a doma na nic nesáhl a k manželce se choval krásně.
A pak ho povýšili a součástí místa bylo i to, že on byl většinou šéf a zadavatel a opravdu hodně dobře tu práci uměl, byl by mezi 5 nejlepšími v zemi.
Takže mu nikdo nikdy neodporoval a zákazníci mu doslova lezli do zadku.
A on se začal chovat tak i doma asi po pár měsících na novém místě.
Doma manželka a roční dítě.
Rozvod přišel za dva roky po nástupu na nové místo.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
