Je špatné byt náročná?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
24.8.17 14:21

Je špatné byt náročná?

Ráda bych se dozvěděla, jak to máte vy :think: Naše manželství teď prochází velkou krizí, řešit tu proč je na dlouho. Momentálně uvažuju o rozvodu, i za cenu toho, že zůstanu sama s malým dítětem. Situaci samozřejmě probírám se svou mámou, vyptávala se. A teď na mě pořád tlačí, že to nemám dělat. Že pokud nás chlap nebije, nechlastá a má zájem o dítě, mám držet hubu a krok. Že chlapi jsou prostě takoví, že to mám překousnout a ustupovat a neřešit to. Podle ní mám radši zůstat v nenaplněném vztahu, trápit se, ale hlavně nebýt sama s děckem. :nevim: Já samozřejmě vím, že být matka samoživitelka není žádný med, nicméně už teď v podstatě všechny starosti leží jen na mě. S tím rozdílem, že mě ještě nervuje manžel. Jak to vidíte vy? Opravdu je to s chlapama a vztahama tak špatné? Jsem naivní, když si myslím, že na vztahu se mají oba podílet rovným dílem? :think: Omlouvám se, pokud je to stupidní dotaz, ale už vážně nevím kudy kam. :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
20518
24.8.17 14:30

To je podle mně otázka optiky. Nepíšeš konkrétně, co ti vadí, co je za problém. Jedna z nás může říct, to je cajk, asi jako tvoje mamina, která do toho vidí asi dobře, a jiná, tohle bych já nikdy nesnesla.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33005
24.8.17 14:31

@Kočičí duše Ono jde asi hodně o to, co konkrétně Ti v tom vztahu vadí. Jestli je to něco zásadního, nebo je to věc, kterou by bylo mít fajn jinak, ale samo o sobě to není až tak podstatné. A jestli je to jedna věc, co Ti třeba nevyhovuje, nebo jich je víc. Protože stokrát nic umořilo osla. Jestli to jde opravit, jestli i druhá strana má snahu na vztahu pracovat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
35740
24.8.17 14:31

Záleží co je u vás doma za problém. Ale být s chlapem za každou cenu neuznávám.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
21593
24.8.17 14:33
@Kočičí duše píše:
Ráda bych se dozvěděla, jak to máte vy :think: Naše manželství teď prochází velkou krizí, řešit tu proč je na dlouho. Momentálně uvažuju o rozvodu, i za cenu toho, že zůstanu sama s malým dítětem. Situaci samozřejmě probírám se svou mámou, vyptávala se. A teď na mě pořád tlačí, že to nemám dělat. Že pokud nás chlap nebije, nechlastá a má zájem o dítě, mám držet hubu a krok. Že chlapi jsou prostě takoví, že to mám překousnout a ustupovat a neřešit to. Podle ní mám radši zůstat v nenaplněném vztahu, trápit se, ale hlavně nebýt sama s děckem. :nevim: Já samozřejmě vím, že být matka samoživitelka není žádný med, nicméně už teď v podstatě všechny starosti leží jen na mě. S tím rozdílem, že mě ještě nervuje manžel. Jak to vidíte vy? Opravdu je to s chlapama a vztahama tak špatné? Jsem naivní, když si myslím, že na vztahu se mají oba podílet rovným dílem? :think: Omlouvám se, pokud je to stupidní dotaz, ale už vážně nevím kudy kam. :?

No, nejak nevim, co si presne predstavujes pod narocnosti, kdyz vlastne nechces vysvetlit, jake mate problemy.

Matka je asi stara skola, kdyz ona byla mlada, tak se razily presne tyto nazory. Zneska drzi rodinu, zenska musi zkousnout zuby a drzet krok (uz kvuli detem). Pokud chlap podvadi, musi se pres to nejak prenest, pokud chlap nepomaha v domacnosti, tak se holt musi postarat ona, konec koncu je to zenska prace.

Nevim, nakolik toto je standard v domacnostech, jedno ale vim jiste, ze takto by to byt nemelo a ja si vybrala muze, ktery pomaha, je verny a velice slusny clovek. Chapu, ze dobre si vybrat chce asi kazda a ne vzdy se povede.

Pokud si pod pojmem „narocna“ predstavujes, ze se bude podilet na vychove a chodu domacnosti, pak si nemyslim, ze mas nejake nadstandardni naroky. Ovsem na uvazeni je take, zda ti nebude vadit, ze se s detma hleda dalsi partner uz dost tezko a jak to budes zvladat financne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
31542
24.8.17 14:34

@Kočičí duše no a co ti nevyhovuje přesně? Resp. co je důvod rozvodu? Jinak, nemyslím si, že je správné zůstávat s chlapem za každou cenu, ale přednostně bych se zaměřila na to, co že je vlastně příčinou a pokusila se jí odstranit/vyřešit a zapracovala na vztahu jako takovém.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
13955
24.8.17 14:48

Rovny dil je co? Ty doma rodinu on do prace? Nebo vsechno na pul? To je tezky bez popisu situace. Vztahy nejsou cernobile.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
59372
24.8.17 14:54

To je různé, každé asi bude vadit něco jiného ale za každou cenu držet manželství je blbost. Každá má tu hranici nastavenou jinde ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3641
24.8.17 14:56
@Kočičí duše píše:
Ráda bych se dozvěděla, jak to máte vy :think: Naše manželství teď prochází velkou krizí, řešit tu proč je na dlouho. Momentálně uvažuju o rozvodu, i za cenu toho, že zůstanu sama s malým dítětem. Situaci samozřejmě probírám se svou mámou, vyptávala se. A teď na mě pořád tlačí, že to nemám dělat. Že pokud nás chlap nebije, nechlastá a má zájem o dítě, mám držet hubu a krok. Že chlapi jsou prostě takoví, že to mám překousnout a ustupovat a neřešit to. Podle ní mám radši zůstat v nenaplněném vztahu, trápit se, ale hlavně nebýt sama s děckem. :nevim: Já samozřejmě vím, že být matka samoživitelka není žádný med, nicméně už teď v podstatě všechny starosti leží jen na mě. S tím rozdílem, že mě ještě nervuje manžel. Jak to vidíte vy? Opravdu je to s chlapama a vztahama tak špatné? Jsem naivní, když si myslím, že na vztahu se mají oba podílet rovným dílem? :think: Omlouvám se, pokud je to stupidní dotaz, ale už vážně nevím kudy kam. :?

Nejdříve se zamysli, kolik procent toho v manželství dělá Tvůj muž. Započítej si tam úplně vše, nákupy, opravy, úklid, pomoc s dítětem. Potom si řekni, že tohle vše budeš po rozchodu dělat už sama. To vše je třeba zvážit, ono někdy i pomoc ve výši 20 % může chybět…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
49159
24.8.17 14:57
@Kočičí duše píše:
Ráda bych se dozvěděla, jak to máte vy :think: Naše manželství teď prochází velkou krizí, řešit tu proč je na dlouho. Momentálně uvažuju o rozvodu, i za cenu toho, že zůstanu sama s malým dítětem. Situaci samozřejmě probírám se svou mámou, vyptávala se. A teď na mě pořád tlačí, že to nemám dělat. Že pokud nás chlap nebije, nechlastá a má zájem o dítě, mám držet hubu a krok. Že chlapi jsou prostě takoví, že to mám překousnout a ustupovat a neřešit to. Podle ní mám radši zůstat v nenaplněném vztahu, trápit se, ale hlavně nebýt sama s děckem. :nevim: Já samozřejmě vím, že být matka samoživitelka není žádný med, nicméně už teď v podstatě všechny starosti leží jen na mě. S tím rozdílem, že mě ještě nervuje manžel. Jak to vidíte vy? Opravdu je to s chlapama a vztahama tak špatné? Jsem naivní, když si myslím, že na vztahu se mají oba podílet rovným dílem? :think: Omlouvám se, pokud je to stupidní dotaz, ale už vážně nevím kudy kam. :?

jen k tomu vytučněnému - pokud nemáš práci s nadprůměrným příjmem tak to opravdu není med a to co si tom myslíš jaké to je vynásob tak dvěma.. já netvrdím zůstat kvůli penězům tam kde ti není hezky, ale spíš se připravit opravdu, že to není žádná prča, že to není jen fráze… no a ty starosti na tobě - muž nefunguje vůbec nikdy? ani když seš nemocná třeba já nevím nezaveze do školky, do školy? Nenakoupí? Neobstará takové ty věci jako auto, drobné opravy atd? Pokud ne, není o čem, pokud jo, připrav se na situace kdy máš 39,2 a musíš dítě odvézt dovézt obstarat a každá nemoc je - pokud máš finance tak akorát je v podstatě velký nápor i na psychiku jak peníze + účty… to jen z praktického hlediska…

Příspěvek upraven 24.08.17 v 15:26

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12587
24.8.17 15:19

No to je těžké, když nevíme, co se u vás děje, nicméně já jsem v tomhle taky,,stará škola" a prostě pokud by se nejednalo o něco vysloveně zlého typu mlácení, despotismus, prohrávání financí na automatech, rodinu bych nerozbíjela. Uvědom si, že dokonalého chlapa nenajdeš a jestli tě tenhle štve, jinej tě bude ve větší či menší míře štvát taky.
Já jsem taková že prostě ta rodina je pro mě jakoby posvátná, nedokážu si představit, že ji rozbiju „jen“ proto, že jsem nespokojená s chlapem. Těch dětí z rozvedených rodin znám povícero a všechny to nějakým způsobem poznamenalo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
24138
24.8.17 15:19

Tohle je naprosto jednostrané a sklouzává to k nesmyslné generalizaci. A teda vlastně si jen chcete podpořit myšlenku na odchod od rodiny.

Máte přesně 50% zodpovědnosti za to, jak vám to doma ne-funguje. Spousta nahromaděných maličkostí, které se přetvoří ve velkou frustraci se dá zvládnout, když se ti dva jsou schopní domluvit, že to chtějí zvládnout.

Pokud jedna strana odmítá svých 50% zodpovědnosti a 50% práce na nápravě, tak nebývá efektivní v takovém vztahu zůstávat.

Ale pokud by to co píšete šlo číst tak, že vás prostě štve manžel a než abyste si přiznala i svůj podíl viny a začala na tom pracovat, tak raději odejdete, protože vaše nevyřčená očekávání nejsou naplněna, tak to je přístup, který téměř jistě povede k tomu, že váš příští partner bude nemlich to samý, protože bez důkladné sebereflexe a pochopení vlastních patologizujících komunikačních her a vzorců chování bude váš příští vztah mít úplně stejnou dynamiku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
24.8.17 15:36

Jde o to, že už cca rok jsme ve špatné situaci co se týká financí a bydlení. Snažila jsem se to s manželem probrat, vymyslet řešení, chodím po brigádách, chtěla jsem to zachránit včas dokud byla ještě rezerva na účtu. Manžel moje naléhání ani prosby neposlouchal, nechtelo se mu to řešit, vždycky jen přišel a řekl - potřebuju vzít benzín a vzal to ze spoření. Začal na všechno kašlat, doma ho zajímalo jen co bude k jídlu. Začala jsem si připadat jen jako hospodyňka, taková trochu jeho matka nebo sestra. Za poslední rok jsme spolu spali 6×. Zkoušela jsem ho několikrát svést - buď usnul nebo šel radši na PC. Všechno leželo jen na mě. Ano, když mu řeknu kup to a to, koupí, doma pomůže, o dítě se stará. Jenže mě to strašně ubíjí takhle žít vedle sebe jako sourozenci, nebo jak matka se synem která mu bude říkat co má dělat. Jsem mladá, chci žít - vím, že nejsou peníze ale stačí mi fakt i malá procházka nebo výlet. Jenže on vždycky hned spěchá domů, přestože doma není co dělat. Nyní došly peníze na spořáku, on teda s údivem, že aha my nemáme peníze. Šla jsem na další brigádu :nevim: Momentálně prodáváme dům, abychom se zbavili hypo a trochu se dali do kupy - ovšem opět všechno z mé iniciativy. A já jsem hrozně zklamaná. Myslela jsem, že životní problémy budeme řešit spolu, že se podržíme. Ale zatímco já se po nocích trápila, mluvila s ním o tom a prosila ho, ať vymyslíme řešení, on na mě kašlal. Teď jsem mu řekla, že už nevím jestli ho mám ještě ráda a že bych chtěla náš vztah zachránit, ať si o tom promluvíme. A on opět nic :nevim: Čeká až to zase rozhodnu a zařídím sama. :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12805
24.8.17 15:40

Rodina přece není nějaký závod. :roll: Nebo vy spolu doma soutěžíte? Kdo víc dělá, o moc…?
Vždy bude někdo dělat víc, já bych se zamyslela, jestli se za mě manžel umí postavit, pokud to potřebuji. Staráš se, aby vám spolu bylo dobře?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3641
24.8.17 15:44
@Kočičí duše píše:
Jde o to, že už cca rok jsme ve špatné situaci co se týká financí a bydlení. Snažila jsem se to s manželem probrat, vymyslet řešení, chodím po brigádách, chtěla jsem to zachránit včas dokud byla ještě rezerva na účtu. Manžel moje naléhání ani prosby neposlouchal, nechtelo se mu to řešit, vždycky jen přišel a řekl - potřebuju vzít benzín a vzal to ze spoření. Začal na všechno kašlat, doma ho zajímalo jen co bude k jídlu. Začala jsem si připadat jen jako hospodyňka, taková trochu jeho matka nebo sestra. Za poslední rok jsme spolu spali 6×. Zkoušela jsem ho několikrát svést - buď usnul nebo šel radši na PC. Všechno leželo jen na mě. Ano, když mu řeknu kup to a to, koupí, doma pomůže, o dítě se stará. Jenže mě to strašně ubíjí takhle žít vedle sebe jako sourozenci, nebo jak matka se synem která mu bude říkat co má dělat. Jsem mladá, chci žít - vím, že nejsou peníze ale stačí mi fakt i malá procházka nebo výlet. Jenže on vždycky hned spěchá domů, přestože doma není co dělat. Nyní došly peníze na spořáku, on teda s údivem, že aha my nemáme peníze. Šla jsem na další brigádu :nevim: Momentálně prodáváme dům, abychom se zbavili hypo a trochu se dali do kupy - ovšem opět všechno z mé iniciativy. A já jsem hrozně zklamaná. Myslela jsem, že životní problémy budeme řešit spolu, že se podržíme. Ale zatímco já se po nocích trápila, mluvila s ním o tom a prosila ho, ať vymyslíme řešení, on na mě kašlal. Teď jsem mu řekla, že už nevím jestli ho mám ještě ráda a že bych chtěla náš vztah zachránit, ať si o tom promluvíme. A on opět nic :nevim: Čeká až to zase rozhodnu a zařídím sama. :nevim:

Tak třeba jsi energičtější a dominantnější než on. Nemůžeš čekat, že flegmatická a pasivní osoba se náhle změní. Holt ho musíš úkolovat. Podle mě muži odcházejí od rodiny spíše tehdy, když už někoho mají, sám asi odcházet nebude, protože nemá důvod a je to pro něj takto pohodlnější. Pokud máte hlídání pro dítě, tak si najděte nějaký koníček, nebo aspoň Ty a on může být teda doma.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová