Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi pred ctyrmi mesici zemrel tchan a tchyne zustala sama v chalupe na vsi. Snazila jsem se ji v tezkem odbodi podporit, zvat k nam domu na obedy/kaficka/navstevy, aby nebyla porad sama. Dokonce jsme ji pribrali s sebou na rodinnou dovolenou. Manzel ji pomaha kolem baraku a protoze neridi, tak ji vsude vozi po doktorech, nakupech a tak. Trochu mi to ale uz zacina vadit
Nekdy mi uz skripaly zuby, ze ji zase nekam veze, zatimco ja koukam sama s detmi doma z okna, ale snazila jsem se byt dlouho tolerantni. Manzel je u ni pecenej varenej a kdyz si dovolim doma v klidu neco namitnout, ze treba proc nejela autobusem (neni zadna nemohouci) nebo proc neco kolem baraku neudelat jindy nebo jinak, tak aby byl manzel dva dny doma, tak hned vylitne, ze jsem sobec, co mysli jenom na sebe
Tchyne je hodna, pro vnoucata by se rozkrajela. Dobre vztahy a pomoc v rodine je taky pro me dulezita. Ale fakt jsem sobec, kdyz si myslim, ze by na nas po smrti sveho muze nemela porad viset a ze manzel a nase auto neni taxi? Doufam, ze je to trochu srozumitelne ![]()
4 měsíce je velmi krátká doba, člověk se se smrtí po dlouholetém manželství vyrovnává mnohem déle, nejméně rok. Tak buď tolerantní a trpělivá, zejména jestli je manžel jedináček a nikdo jiný nepomůže.
Jako vážně?? Představ si, že by se to stalo tobě a jedinej koho mas je dítě.. Nebo naopak, že ti zbyde jen mama. Jo jsi sobec. A dost hnusnej. Čtyři měsíce si ji věnovala a uz by to jako stacilo, koukej bejt babo v pohodě. Je to jeho máma. Ty,,jn,, jeho žena.
@Maminanamatersky píše:
Asi pred ctyrmi mesici zemrel tchan a tchyne zustala sama v chalupe na vsi. Snazila jsem se ji v tezkem odbodi podporit, zvat k nam domu na obedy/kaficka/navstevy, aby nebyla porad sama. Dokonce jsme ji pribrali s sebou na rodinnou dovolenou. Manzel ji pomaha kolem baraku a protoze neridi, tak ji vsude vozi po doktorech, nakupech a tak. Trochu mi to ale uz zacina vaditNekdy mi uz skripaly zuby, ze ji zase nekam veze, zatimco ja koukam sama s detmi doma z okna, ale snazila jsem se byt dlouho tolerantni. Manzel je u ni pecenej varenej a kdyz si dovolim doma v klidu neco namitnout, ze treba proc nejela autobusem (neni zadna nemohouci) nebo proc neco kolem baraku neudelat jindy nebo jinak, tak aby byl manzel dva dny doma, tak hned vylitne, ze jsem sobec, co mysli jenom na sebe
Tchyne je hodna, pro vnoucata by se rozkrajela. Dobre vztahy a pomoc v rodine je taky pro me dulezita. Ale fakt jsem sobec, kdyz si myslim, ze by na nas po smrti sveho muze nemela porad viset a ze manzel a nase auto neni taxi? Doufam, ze je to trochu srozumitelne
Já si teda myslím, že čtyři měsíce je krátká doba. Je hezké, že chceš být „tolerantní“, tak buď tolerantní dál a ještě chvíli ji nech na vás „viset“. A taky se smiř, že bude u vás asi častěji, protože je sama.
Navíc tvůj muž ztratil tátu, taky se s tím vyrovnává, takže když mu „v klidu vyčítáš“, že pomáhá své mamce, nedivím se, že vylítne. Asi na tm není psychicky nejlíp.
@Bellatrix Lestrange takovou odpověď bych od Bellatrix nečekala
!!
4měsíce je vážně krátká doba, vydrz tvuj muz přišel o otce, tak je pochopitelne, ze o to víc se bude snažit byt coo nejvice s mamou a pomahat ji jak to jde, zkus se vžít do jeho situace, ja bych teda byla u mami pečena, varena a dost by mi vadilo, kdyby muž něco namital
Musím říct, že emimino mě vyvedlo z představy, že ženy jsou citlivější a soucitnější než muži. Jsou, ale jen vůči svým dětem. Jinak to neplatí.
Nebyl to manzeluv otec. Jeho mama byla podruhe vdana. Jo, takze kdyz ma tchyne smutek, tak nemam narok na jedine pouze rodinne odpoledne? Aha, to jsem nevedela ![]()
@Maminanamatersky Z tvého popisu jde cítit, že děláš správnou věc, ale děláš ji se sebezapřením. „Píšeš DOKONCE jsme ji přibrali na rodinnou dovolenou.“ Po smrti táty je přeci úplně normální vzít mamku k sobě a neodjet se veselit na dovču sami. Na tom není nic DOKONCE.
Že by na vás neměla po smrti manžela tolik viset? Jsou to 4 měsíce, to je velmi velmi krátká doba. Upřímně doufám, že když jednou zůstanu sama, že mě mé děti neopustí a nebudou si myslet, že na nich visím. Vždyť nemusíš s dětmi koukat z okna, tchýně má barák, můžeš jet s manželem tam, děti budou venku, ty si tam můžeš lehnout na lehátko nebo pomoct manželovi.
Z vlastní zkušenosti - před pěti lety mi umřel tatínek, maminka nikoho nemá. Ani teď s tím není smířená. Má jenom mě, starší sestra se prostě nikdy nezajímala a ani nestarala. Máme štěstí v tom, že je ve městě, takže je lepší dostupnost. Ale na druhou stranu je těžký kardiak, takže spousty věcí prostě sama nezvládne.
Jestli jsi se snažila 4 měsíce a teď ti přijde, že máte splněno, tak se na mě nezlob, ale je to krátká doba.
Zkus se s manželem domluvit, že když tam jede něco dělat a děti jsou doma, ať je vezme s sebou, zvlášť, jestli je babička miluje.
U nás se do péče aktivně zapojuje i manžel - to on ji vozí po doktorek, i když jsem já řidička. Nenapadlo by ho odmítnout či něco namítat. Kupuji ji některé základní věci, protože má malý důchod. I s tím souhlasí.
Když se na to podíváš, tak vaše děti teď vidí, že na staré lidi se nekašle… Jak chceš, aby se jednou chovali k tobě, kdyby se něco takového stalo? „Mámo, čtyři měsíce utekly, tak nazdar, už musíš být v pohodě…“ To by tě asi mrzelo, ne?
@Maminanamatersky píše:
Nebyl to manzeluv otec. Jeho mama byla podruhe vdana. Jo, takze kdyz ma tchyne smutek, tak nemam narok na jedine pouze rodinne odpoledne? Aha, to jsem nevedela
Představ si jak dlouhé jsou dny. Všechny ty hodiny, kdy je sama. Z tvého pohledu na vás furt visí, ale z jejího jsou tam hodiny a hodiny samoty. Čtyři měsíce jsou fakt málo.
vitej v mem svete ![]()
Muz ma otce po smrti 4 roky? U maminky je pecenej varenej..odbourala jsem teda jezdeni na nakupy a zvedani telefonu o dovoleny..to tchyne vi, ze ma volat jen v ohrožení zivota..
Ma sice jeste jednoho syna..
Ale tomu to jeho zena zatrhla hned..a ma klid ![]()
Ja pitomka:D
Jestli to nebyl manželův otec, tak manžel asi nesmutní, ale tchyně ano a bude jí dlouho trvat než se vzpamatuje. Jak psaly výše jiné, představ si sebe na jejím místě, chce to trochu empatie.
@Terrinka93 píše:
Jako vážně?? Představ si, že by se to stalo tobě a jedinej koho mas je dítě.. Nebo naopak, že ti zbyde jen mama. Jo jsi sobec. A dost hnusnej. Čtyři měsíce si ji věnovala a uz by to jako stacilo, koukej bejt babo v pohodě. Je to jeho máma. Ty,,jn,, jeho žena.
Co si to dovolujes ji takto osocovat??? Si se zblaznila?
Na tom, ze by si obcas nekam zajela autobusem, neni nic spatneho.
Jo a nikdo neříká, že nemáš nárok na rodinné odpoledne. Ale zkus to sama pořešit jinak. Co třeba - hele, tak ve středu pojedeme s dětmi ven a ve čtvrtek zajedeme za babičkou, aby si pohrála a ty jsi jí dodělal ten rozbitý plot (okap, odchlíplou lištu či co je zrovna potřeba). A je jedno, že to nebyl jeho „pravý“ tatínek. Maminka asi pravá je, ne?