Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bábrdl píše:
@Maminanamatersky Z tvého popisu jde cítit, že děláš správnou věc, ale děláš ji se sebezapřením. „Píšeš DOKONCE jsme ji přibrali na rodinnou dovolenou.“ Po smrti táty je přeci úplně normální vzít mamku k sobě a neodjet se veselit na dovču sami. Na tom není nic DOKONCE.
Fakt? Jezisi…
Pri predstave, ze chci mit NASI RODINNOU DOVOLENOU..a jsem tam i s tchyni…bych radši teda nikam nejela ![]()
A teď si představte tu situaci, že vám ten rodič onemocní a bude na vás závislý, úplně, budte mu třeba muset pomoct i se základníma věcma, jako ho třeba okoupat nebo mu pomoct ze záchoda nebo mu navařit. Myslela jsem, že ženské jsou jiné. ![]()
@ohlodana_broskev píše:
Fakt? Jezisi…
Pri predstave, ze chci mit NASI RODINNOU DOVOLENOU..a jsem tam i s tchyni…bych radši teda nikam nejela
A tak budeš vychovávat svoje děti? Že kdyby tě postihla tragédie, mají od tebe dát ruce pryč a odjet na dovču?
Čtyři měsíce je velmi krátká doba. maminka ještě stále hluboce trpí. Ono to trvá klidně rok, než se člověk vyhrabe z nejhoršího. Takže není správné tu péči manželovi vyčítat. Je to jeho mámá a trápí se. Bud ráda, že je takový soucitný, tvé děti to od něj okoukají a jednou budou stejně empaTIcké. To je podstatné. A raději než výčitky zvoltřeba formu - ty jedeš k mámě? Počkej, sbalím děti a pojedeme taky. Třeba.
Holky, mne na tom prispevku neprijde nic hrozneho. Ona prece nepise, ze se nechce starat vubec, nebo ze nema pro tchyni porozumeni. Ona chce, aby si obcas zajela nekam i sama. Alespon ja to tak pochopila.
@ohlodana_broskev Tak zakladatelka nikde nepíše, že by jí při tom rozhodnutí někdo držel pistoli pod zadkem a nutil ji do toho. Já bych s tchýní na dovolenou taky nejela, radši bych ji zrušila. Na druhou stranu bych v takové situace právě nenechala tchýni samotnou. Takže jsou dvě možnosti - buď zrušit dovču, nebo ji vzít s sebou.
@Maminanamatersky Předpokládám, že svého pozůstalého rodiče bys kopla do zadku.
Proč ty a děti nejedete s ním?
@warita Tak nemyslím si, že to zakladatelka myslí nějak hnusně, ale prostě některé věci nejdou vyřešit a neztratí se během 4 měsíců. Jsou způsoby jak to řešit - viz. domluvila s manželem, ale ne mu to zatrhnout, ale sama zkusit něco vymyslet, uspořád rozvrh.
@Bábrdl píše:
Musím říct, že emimino mě vyvedlo z představy, že ženy jsou citlivější a soucitnější než muži. Jsou, ale jen vůči svým dětem. Jinak to neplatí.
To je naprosto jednoduché - mládí si už neumí představit, že i ten jejich partner byl kdysi takové miminko. A neumí si moc připustit, že i ony jednou zestárnou a budou a jejich děti vyrostou a ony budou odkázány často na jejich pomoc. I když ted všechno zvládají levou zadní. Mají řidičák, auto, zdraví, vše. Jenže s těmi lety se to hodně mění. A ztráta partnera je rána, která se hojí velmi dlouho.
Nejak to nechapu. Dam priklad. Tchyne potrebuje 5× do tydne nekam zavezt. 1× k doktorovi, jednou na hrbitov, 2× do obchodu a jednou… nekam proste. Proc z techto 5 jizd nemuze jet 2× sama autobusem? Manzel by ji treba 3× nekam zavezl, 2× by jela sama.
V cem presne je problem? Zakladatelka pise, ze nemohouci neni. Na navstevy, obedy a kaficka jezdi. Takze neni sama, rodina zajem ma.
Ale ona je sama, prostě je. Já rozumím, že to nechápeš. Kolikrát jsi se ty konkrétně setkala se smrtí svého nejbližšího? S tou nenávratností, neoddiskutovatelnou ztrátou? Ona je sama. Hotovo. A nikde myslím zakladatelka nepíše, že tam je manžel každý den. Ono totiž možná nejde ani tak o to, že ta maminka potřebuje někam odvézt, ale o to, aby s ní ten syn v její samotě byl. Pokud je zakladatelka s dětmi doma, mohla se k ní klidně třeba nastěhovat na celé léto i s dětmi. Ty by si užily chalupy, venkova, a maminka by měla lepší dny. Když zemřel můj táta, bydlela s maminkou nejdřív neteř a nakonec se nastěhovala k nám. Nejprve do svého bytu, ale tam nemohla nějak večer vydržet, tak se nakonec nastěhovala přímo do našeho hostinského pokoje a přízemní byt zůstal prázdný. Prostě nemohla být sama.
@Maminanamatersky píše:
Asi pred ctyrmi mesici zemrel tchan a tchyne zustala sama v chalupe na vsi. Snazila jsem se ji v tezkem odbodi podporit, zvat k nam domu na obedy/kaficka/navstevy, aby nebyla porad sama. Dokonce jsme ji pribrali s sebou na rodinnou dovolenou. Manzel ji pomaha kolem baraku a protoze neridi, tak ji vsude vozi po doktorech, nakupech a tak. Trochu mi to ale uz zacina vaditNekdy mi uz skripaly zuby, ze ji zase nekam veze, zatimco ja koukam sama s detmi doma z okna, ale snazila jsem se byt dlouho tolerantni. Manzel je u ni pecenej varenej a kdyz si dovolim doma v klidu neco namitnout, ze treba proc nejela autobusem (neni zadna nemohouci) nebo proc neco kolem baraku neudelat jindy nebo jinak, tak aby byl manzel dva dny doma, tak hned vylitne, ze jsem sobec, co mysli jenom na sebe
Tchyne je hodna, pro vnoucata by se rozkrajela. Dobre vztahy a pomoc v rodine je taky pro me dulezita. Ale fakt jsem sobec, kdyz si myslim, ze by na nas po smrti sveho muze nemela porad viset a ze manzel a nase auto neni taxi? Doufam, ze je to trochu srozumitelne
jsou to čtyři měsíce co muž ztratil tatínka… oba je to s jeho maminkou nejspíš zasáhlo a spojilo ve společném truchlení, asi ty chvilky spolu potřebují..opravdu bys měla zatnout zuby a v této situaci mít pochopení, ono se to časem usadí..ale ted je to čerstvé… jako čtyři měsíce je fakt krátká doba tak se koukej třeba trochu s tou pomocí jeho mamince zapojit a nestůj bokem
@ohlodana_broskev píše:
Fakt? Jezisi…
Pri predstave, ze chci mit NASI RODINNOU DOVOLENOU..a jsem tam i s tchyni…bych radši teda nikam nejela
máš syny? ![]()
aby ti toto jednou snacha nevrátila ![]()
@warita píše:
Nejak to nechapu. Dam priklad. Tchyne potrebuje 5× do tydne nekam zavezt. 1× k doktorovi, jednou na hrbitov, 2× do obchodu a jednou… nekam proste. Proc z techto 5 jizd nemuze jet 2× sama autobusem? Manzel by ji treba 3× nekam zavezl, 2× by jela sama.V cem presne je problem? Zakladatelka pise, ze nemohouci neni. Na navstevy, obedy a kaficka jezdi. Takze neni sama, rodina zajem ma.
Myslím, že jeho matce nejde o samotné odvezení někam, opravení něčeho, ale o tu přítomnost svého syna, o pocit, že ještě není sama.
Samozřejmě, i on by mohl matce říct, že nemůže být stále s ní, ale tak to musí cítit on sám, nikoliv to vyžadovat jeho žena.
@warita píše:
Nejak to nechapu. Dam priklad. Tchyne potrebuje 5× do tydne nekam zavezt. 1× k doktorovi, jednou na hrbitov, 2× do obchodu a jednou… nekam proste. Proc z techto 5 jizd nemuze jet 2× sama autobusem? Manzel by ji treba 3× nekam zavezl, 2× by jela sama.V cem presne je problem? Zakladatelka pise, ze nemohouci neni. Na navstevy, obedy a kaficka jezdi. Takze neni sama, rodina zajem ma.
Prosím tě, já to přečetla ještě jednou, kde je napsáno, že jezdí na návštěvy, kafíčka a obídky a že se o ní stará jiná rodina než syn a že není sama? A že potřebuje odvážet 5× do týdne?